Environmentální historie
Českých zemí III.
Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D.
Podzim 2020
Vztah člověka a přírody ve středověku
Vývoj v raném středověku (6.–11. stol.)
• Lesnatost území ČR v 6.–8. stol. cca 75 %
• Slovanská sídliště:
– šíření buku (kvalitní dřevo, zdroj bukvic, protipožární strom – úbytek
lesních požárů)
– degradace lesních ekosystémů (pastva dobytka v lesích)
• Počátek systematického odlesňování (9.–10. stol.)
• Vyšší variabilita povodní (konec 9. stol.)
Vývoj v raném středověku (6.–11. stol.)
• Osídlení
– osidlování nejnižších a nejúrodnějších poloh na černozemích (neolitická
„starosídelní“ osídlení)
– od 8. stol.: doba hradištní
– 9.–10. stol.: šíření osídlení mimo starosídelní oblast (Haná, V Čechy)
• Zemědělství
– využití kulturní stepi vs. klučení lesů
– extenzivní zemědělství, čtvercová pole
do 10 arů
– protierozní opatření (travnaté úvratě)
Zdroj: Juan de Vojníkov – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=12199063
Vliv klimatu na krajinu
• Středověké teplotní optimum (950–1300, H. Lamb)
– růst teploty vzduchu a srážek v severním Atlantiku a Evropě (– 0,2–
+1,0 °C)
– hladina světového oceánu o cca 20 cm vyšší
– šíření extenzivního zemědělství do vyšších poloh (obilí) a zeměpisných
šířek (vinná réva, melouny, šafrán)
– růst lidské populace v Evropě a její expanze (Island, Grónsko, Kanada)
– vznik nových sídel, urbanizace, deforestace
Vliv klimatu na krajinu
• Středověké teplotní optimum (950–1300)
Zdroj: wikipedia.org, 2015
Objevitelské cesty
Vikingů
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Sídelní struktura a demografický vývoj:
– vznik měst (živelný způsob – Tábor x zakládání – České Budějovice)
• Praha, Cheb, Bruntál, Uničov (1213)
– přibližování lidských sídel a rostoucí diferenciace město x vesnice
– zárodky nodálních regionů (jádro, předměstí, zemědělské zázemí)
– počátky lidové architektury (pevná organizace, návsi, kostely)
– 13. stol.: nejvyšší hustota obcí a cest na území ČR
– přesun některých sídel na okraj říčních niv (eroze půdy, povodně)
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Vencel, 2020raně gotický kostel sv. Michaela na kraji obce Vítochov
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: iDnes.cz, 2016; info.cz, 2019, jdlavicka.rajce.idnes.cz, 2014
Český Krumlov
Stříbro
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Zemědělství:
– zavedení trojpolního systému (13. stol.)
• nárůst plochy zemědělské půdy (pracnost)
• výnosy nižší než v přílohovém systému
– převaha pěstování pšenice nad ječmenem (pivovarnictví)
– zakládání luk na rovinách a v nivách řek (částečné podmáčení)
– pastviny na hůře dostupných místech (strmé svahy)
– zahrady (ohrazené) a sady (záhumenice)
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Opětovný vznik plužin (lánové, traťové, úsekové, záhumenicové)
– lánové: dlouhé široké plužiny o šířce usedlosti (meze, kamenice, cesty)
– traťové: úzké, dlouhé tratě polí, vinic nebo pastvin bez oddělení
lánová plužina, Děčínsko traťová plužina, Vlčnov, UH
Zdroj: lidova-architektura.cz, 2019
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Saktorová, 2018
Úvalno
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Saktorová, 2018
Úvalno
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Saktorová, 2018
Jablunkovsko
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Saktorová, 2018
Jablunkovsko
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Saktorová, 2018
Holčovicko,
Město
Albrechtice
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Saktorová, 2018
Holčovicko,
Město
Albrechtice
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Dolák, 2015
Bělověžský NP,
V Polsko
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Saktorová, 2018
Holčovicko
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Zdroj: Dolák, 2018
zbytky plužin
u Svojanova
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Nejvýznamnější demografičtí činitelé:
– středověké teplotní optimum (950–1300)
– středověká kolonizace (11.–poč. 14. stol.)
– morová epidemie (1347–1366)
– husitské války (1420–1434)
Zdroj: wikipedia.org, 2005
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Vnitřní a vnější středověká kolonizace (11.–poč. 14. stol.)
– záměrné šíření kulturní krajiny do dosud neobydlených oblastí
– vnitřní: dosídlení centrálních částí území ČR (Českomoravská
vrchovina) převážně domácím obyvatelstvem (11.–12. stol.)
– vnější: osídlení pahorkatin a hraničních pohoří převážně německy
mluvícími osadníky (horníci, skláři) (13. stol.)
– příčiny: středověké teplotní optimum, zemědělské přebytky, růst
počtu obyvatel, lokální přelidnění, politicko-ekonomické zájmy
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Česká krajina v době po husitských válkách (1420–1434)
– úbytek 1/3 obyvatel (opuštění plužin, vznik poustek)
– postupná sukcese lesa na opuštěných plužinách i v okolí hradů
– částečný návrat k přílohovému zemědělství (dostatek půdy)
– nedostatek pracovních sil: zmenšení rozlohy polí, nárůst počtu
pastvin a úhorů
– 1430´s: neúroda, hladomor (válka, Spörerovo minimum – viz Malá
doba ledová)
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Česká krajina v druhé polovině 15. stol.
– vznik režijních velkostatků ve správě šlechty (sjednocení rozdrobené
poddanské půdy)
– obilní monokultury (pšenice, ječmen, oves) doplněné o louky a
pastviny
– intenzivní chov ovcí (využití pohusitských lad,
vyšší poptávka po vlně)
– zlatý věk rybníkářství (pol. 15. stol.–16. stol.)
Zdroj: horal-hlaska.cz, 2018
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Rybníkářství
– počátky v 11. stol. (klášterní kolonizace, vysoušení krajiny, hrázky)
– vysoké počáteční náklady, náročnost na pracovní sílu vs. dlouhodobá
poptávka, minimum dlouhodobých investic
– zlatý věk rybníkářství (pol. 15. stol.–16. stol.): 180 000 ha rybníků
– rozvoj spojen s nadbytkem půdy, nedostatkem pracovní síly (husitské
války) a efektivním využitím neúrodné půdy (J Čechy)
– J a V Čechy, J a stř. Morava
– Zlatá stoka (48 km), Nová řeka, Opatovický kanál
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
Třeboňsko
Zdroj: jiznicechy.cz, atlasceska.cz, 2019
Nová řeka
Zlatá
stoka
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Rybníkářství
– příčiny úpadku rybníkářství:
• 30 letá válka (poškození hrází, vypouštění, pokles poptávky – mořské ryby)
• 17. stol.: ekonomicky výnosné obilnářství
• Raabizace, zrušení nevolnictví (1781)
• 18.–19. stol.: střídavé hospodářství, pěstování cukrové řepy
• poč. 20. stol: pozemkové reformy v ČSR
• po r. 1948: narušení ekosystémů rybníků (hnojení, chov kachen a hus),
meliorace, nevhodné stavební zásahy
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Význam vody:
– první meliorace při zakládání nových sídel
– obranný prvek
– zdroj energie (vznik mlýnů, hamrů, pil): výstavba jezů, úprava břehů
– zdroj potravy a ekonomických příjmů (rybníky)
vodní tvrz Žumberk Zdroj: wikimedia.org 2007; kudyznudy, 2018
vodní náhon, Rožnov p. R.
Buškův hamr u Trhových Svinů
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Typy krajiny:
– souvislá zemědělská krajina (stará sídelní zástavba)
– krajinná mozaika (nejrozšířenější, střední polohy; pole, louky, lesy)
– přirozené lesní ekosystémy (Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky,
Beskydy)
• Zvýšení antropického tlaku na krajinu (deforestace, těžba
surovin)
• Nové dominanty (hrady, tvrze, kláštery, kostely)
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Krajina na přelomu 12.–13. stol.
Zdroj: Daniel, 2013
Vývoj ve vrcholném a pozdním
středověku (12.–15. stol.)
• Lesy
– středověk věkem dřeva (stavitelství, těžba, rybníkářství, hutě a
sklárny, milíře)
– úplné vymýcení lesů v nížinách
– toulavý způsob těžby (střední polohy)
– lesní pastva, hrabání steliva, sběr dřeva na otop
Zdroj: pixabys.com, 2019
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
– postupné ochlazování klimatu (<–1,5 °C) v Evropě
– aridizace klimatu v tropech a subtropech (Středomoří, Jižní Amerika)
– desertifikace Sahelu
– růst horských ledovců v Evropě a Severní Americe (škody)
– střídání teplých a vlhkých roků s extrémně teplými a suchými lety
– dlouhé chladné zimy s přívaly sněhu
– nárůst klimatických extrémů (vyšší variabilita povodní)
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
– častější neúroda (pšenice) a hynutí dobytka (hladomory)
– nárůst výskytu některých onemocnění (veš – tyfus, blecha – mor)
– posun hranice pěstování vinné révy a oliv na jih
– pokles biodiverzity, úbytek flory i fauny (mořské a sladkovodní ryby, komár
Anopheles)
– zamrzání alpských jezer a evropských řek (Rýn, Temže, Pád, Arno, Rhona)
– zámrz moří a lagun (Baltské moře, Benátská laguna – poč. 14. stol.)
– posun hranice plovoucího ledu na jih (omezení plavby)
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
– zánik části lidských sídel (Grónsko, Norsko – 40 %, Anglie)
– kulturně-sociální dopady:
• nárůst počtu selských bouří
• chiliastická hnutí
• čarodějnické procesy
• trvalé depresivní stavy
Zdroj: promoravia.blog.cz, 2019; kechlibar.et, 2018
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
Zdroj: prtofimedia.cz, 2014
zamrzlá řeka Temže v r. 1684 zamrzlá řeka Temže v r. 1814
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
– České země:
• období 1675–1695: T< –2,1 °C (nejchladnější období za 500 let)
• pokles úrody obilí o 30 % (škůdci, plísně)
• ústup pěstování vinné révy
• hladová léta 1770–1772 (pěstování brambor)
• častější výskyt epidemie tyfu
Zdroj: Dobrovolný et al. 2017
Průměrná teplota vzduchu v Českých zemích v měsících březen–srpen
v období 1500–2012 rekonstruovaná na základě dokumentárních
pramenů a dat počátku sklizně ozimé pšenice a révy vinné. Teploty
jsou vyjádřeny jako odchylky od průměru referenčního období 1961–
1990
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
– mimořádně chladné periody:
• Spöererovo minimum (1410–1510)
• Maunderovo minimum (1638–1715)
• Daltonovo minimum (1790–1830)
– malé klimatické optimum (1466–1618)
Zdroj: Moreno-Chamarro et al., 2017; scepcticalscience.com, 2015
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
Vliv klimatu na krajinu
Vliv klimatu na krajinu
• Malá doba ledová (poč. 14. stol.–1850)
– možné příčiny:
• snížená sluneční aktivita (Maunderovo minimum)
• zvýšená vulkanická aktivita (1257–1300, 1815 – Tambora)
• nestabilita oceánského dopravníkového pásu
Zdroj: mozaweb.com, wikipedia.org, 2019
Literatura
• Daniel, J., Frajer, J. Klapka, P. (2013): Environmentální historie
České republiky. Brno: Masarykova univerzita, 198 s.
• Lokoč, R. a M. Lokočová (2016): Vývoj krajiny v České republice.
Druhé doplněné vydání. Brno: Lipka - školské zařízení pro
environmentální vzdělávání, 103 s.
• Ložek, V. (2007): Zrcadlo minulosti: česká a slovenská krajina v
kvartéru. Praha: Dokořán, 198 s.
• Saktorová, D, 2018: Jesenické plužiny. Dochované historické
struktury v krajině. Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
Děkuji za pozornost