Environmentální historie
Českých zemí IV.
Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D.
Podzim 2020
Vztah člověka a přírody v raném novověku
a v průběhu 19. století
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
• Osídlení
– do 15. stol. doosidlování marginálních půd
– druhá vnitřní kolonizace (16.–17. stol.)
• nárůst počtu obyvatel v údolních nivách
• nová sídla na dnech horských údolí v blízkosti vodních toků a ve vyšších polohách
(deforestace)
• vznik mladé kulturní krajiny (nad 600 m n. m.)
• sklářsko-hutnická fáze (Šumava, Český les, Novohradské hory)
• dřevařská fáze (Šumava, Krkonoše, Jizerské hory, Orlické hory)
• pastevecká fáze (Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty) – pasekářská, valašská kolonizace
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
• Osídlení
– pasekářská kolonizace
• osidlování podhorských
oblastí (dna údolí)
obyvateli z vnitrozemí
• vznik malých sídel na
místě vykáceného lesa,
založení pasek
pasekářská usedlost v Hošťálkové
Zdroj: Muzeum regionu Valašsko, 2019
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
• Osídlení
– valašská kolonizace (shora)
• specifická forma osidlování horských oblastí (Karpat) Valachy (multietnicita)
• extenzivní pastevectví (ovce, kozy) v nejvyšších polohách (odlesněné vrcholky)
• rozptýlená zástavba (horní části svahů), ovčíny a salaše (salašnictví)
• lesem zarostlá úzká údolí v nejnižších polohách
• šíření luk a pastvin na úkor lesů (žárové hospodářství)
• krajinná mozaika: pastviny (dominance), louky (vysoce položené), pole
(fragmenty, nevýnosná), lesy („absolutní lesní půdy“), sady
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
Zdroj: Trojanovice.cz, 2019
valašská kolonizace na příkladu
Trojanovic
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
• Kopaničářská kolonizace na příkladu Moravských Kopanic
– oblast Moravského Slovácka osidlovaná v 17.–18. stol. Slováky
– rozptýlená zástavba
– střídání lesů, pastvin, polí a mokřadů
– neúrodná kamenitá půda (okopávání)
– drsné klima, nedostatek vody
– kopanice = vyklučená půda
Zdroj: kudyznudy.cz, 2016
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
Zdroj: Šimek, 2017
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
Zdroj: Dolák Klemešová, 2020
univerzální
názvosloví
osadníků
platné v
Karpatech
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
• Dopady druhé vnitřní kolonizace
– deforestace, šíření pasek a polí
– úbytek šelem a vysoké zvěře v lesích
– nárůst biodiverzity v mladé kulturní krajině (křepelka, koroptev, zajíc)
– růst eroze půdy, vznik erozních rýh (budování terasovitých polí) a
aktivace sesuvů
– snížení retenční schopnosti krajiny (růst rizika povodní v údolích)
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
• Zemědělství
– chmelnice: nárůst plochy od 16. stol.
– obilnářství: od poč. 17. stol. přechod od pěstování pšenice k ječmenu
• Úpravy vodních toků: stavba jezů na Vltavě
– doprava soli
– mýcení hlubockých lesů
Zdroj: magazin.aktualne.cz, 2013
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
• Renesanční krajina
– vliv humanismu (antropocentrismus)
– krajina ubývajících lesů, vzmáhajících se velkostatků (obilnářství),
přibývajících rybníků, ovčínů a nových sídel na horách
– dřevo jako nedostatkové zboží (kámen a hlína – změna vzhledu sídel)
– sídla:
• rozšiřování obcí podél cest, zastavění návsí
• výstavba měšťanských rezidencí za hradbami měst
• přestavba hradů, výstavba zámků a rezidencí šlechty s oplocenými zahradami
• městské domy doplňovány o podloubí
Vývoj v raném novověku (16.–pol. 17. stol.)
Zdroj: i.slavonice-mesto.cz, 2019; wikipedia.org, 2017
zámek Litomyšl
renesanční domy ve Slavonicích
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• 30 letá válka – konec renesanční krajiny
– České země jako terra deserta (opuštěná země)/zpustošená krajina
– úbytek obyvatelstva – opuštění půdy (20 %) – sukcese lesa
– poslední velký zánik sídel (ztížené přírodní podmínky)
– scelování některých plužin a růst rozlohy velkostatků
– úpadek rybníkářství
Zdroj: Lindenbaum, R., Ein Bauer zieht sich in die
Stadt, Bundeskalender 1935,
Teplitz-Schönau [1934], s. 89.
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Vznik barokní krajiny (17.–18. stol.)
– souvislost s následky 30 leté války (deziluze humanismu)
– základ dnešní krajiny
– budování sakrálních památek ve volné krajině (kříže, Boží muka,
zastavení, kapličky, poklony, sochy a obrázky svatých, kostelíky,
křížové cesty - poutě) až do 19. stol.
– výsadba alejí i solitérních stromů (jírovec maďal – barokní strom, lípa
srdčitá – protipožární strom)
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: fototuristika.cz, 2014
křížová cesta u Cvikova
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: arnika.org, 2018; milujemefotografii.cz/, 2014
alej u zámku v Kuksu
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: drobnesakralnipamatky.cz, 2019
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Vznik barokní krajiny (17.–18. stol.)
– komponovaná krajina
• centrem zámek s přilehlým parkem
• zahrady, aleje, obory, stromořadí, průhledy, stavby ve volné krajině, vodní
prvky, květinové záhony, umělecká díla
• jasně definovaná struktura krajiny (osová souměrnost)
• strategické rozmístění dominantních prvků
– francouzský (symetrický) a anglický (nepravidelný) park
– zámky Milotice, Český Krumlov, Jičín, Kuks, Kroměříž, Mikulovsko
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: Kuča a Kučová, 2016
Orlická bažantnice Žehušicko, zámek Kačina
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: hospital-kuks.cz,, 2019
zámek Kuks
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: Kuča a Kučová, 2016; AOPK, 2019
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: mojekromeriz.cz, 2019
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Města
– bourání nepotřebných hradeb x vojenská krajina (Praha, Cheb, Brno
Olomouc, Hradec Králové, Terezín, Josefov)
– barokní přestavba domů, morové sloupy
– diferenciace měst (obranná, lázeňská, rezidenční …)
• Vesnice
– konec 18. stol.: selské baroko (J Čechy, Holašovice)
– zahušťování zástavby domky (převážně zděné) a přestavba kostelů
– Raabizace (1770´s–80´s) a poslední řízený vznik zemědělských sídel
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: jiznicechy.cz, 2019
selské baroko, Holašovice
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: mobilniturista.com, 2019; Konečný, V. 2015
kostel sv. Tomáše, Brno
bazilika Navštívení Panny
Marie, Svatý Kopeček,
Olomouc
kostel sv. Martina, Buchlovice
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Zemědělství
– zemědělství do konce 18. stol. hlavním faktorem utvářejícím krajinu
– vrchol trojpolního systému (5-ti násobná úroda)
– pokračující převaha obilnářství
– vrchnostenské sýpky: nové hospodářské dominanty krajiny
– vznik prvních manufaktur: růst ploch lnu a konopí, kukuřice, jetel
– osvícenství (konec 18. stol.):
• postupný přechod na střídavé hospodářství (Schwarzenbergové – J Čechy)
• rozšíření pěstování brambor (hladová léta 1770–1772)
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Zemědělství
– jemnější struktura mezí (eroze, sedimentace, orba) a vznik kamenic
– expanze chovu koz (doplňková pastva na mezích) – neexistence
keřového patra ve volné krajině
– převaha TTP ve vyšších polohách
Zdroj: krjinypamatne.eu, 2019
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Lesnictví
– konec 18. stol.: doba největšího odlesnění krajiny – dřevo
nedostatková surovina
– světlý les (přechod mezi hustým lesem a bezlesím)
– výsadba stromů sporadická – rychlý zisk dřeva (topoly), podpora
listnáčů (řemesla, zemědělství – bukvice)
– počátek lesního hospodářství (2. pol. 18. stol.)
– zásahy do skladby lesů: borovice, smrk s následnou holosečí
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
světlý a současný les - CHKO Křivoklátsko
nahoře r. 1952, dole 2010
Zdroj: Čížek et al. 2016
světlý les v jižním Uralu
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Lesnictví
– poptávka po stavebním dříví: přechod z nízkého (pařezinového) na
vysokokmenný les
– zmírňování škod v lesích: omezení lesní
pastvy, hrabání steliva, zavedení
stájového chovu
– zalesňování pastvin, polí poškozených
erozí a neúrodných oblastí
Zdroj: Čížek et al. 2016
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• První dolování kamenného uhlí: Kladensko (po r. 1760),
severočeská pánev, Rosicko, Ostravsko
• Další nové liniové prvky v krajině: císařské silnice s alejemi
ovocných stromů
Zdroj: nacestu.cz, 2013Císařská cesta mezi Vamberkem a Rybnou nad Zdobnicí v Královéhradeckém kraji
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Vodohospodářské úpravy
– nové meliorační prvky v nivách: strouhy a stavidla (zamokřené louky)
– pokračující úpravy vodních toků pro voroplavbu (Vltava – jezy)
– úpravy a přeložení vodních toků v okolí pevností (systémy stavidel)
– vrchol počtu vodních mlýnů (a jejich jezů)
– jezy: zpomalení vodních toků (menší povodňové škody) x zanášení
koryt řek
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
Zdroj: pevnostterezin.cz, 2019
zavodňovací systém Terezína
Vývoj v novověku (pol. 17.–18. stol.)
• Zhoršení odtokových poměrů
– vysoká míra odlesnění
– rozšíření pěstování brambor v
podhorských oblastech
– změna povodňového režimu
na dolních tocích řek
– problémové využívání niv
na dolních tocích
Zdroj: Martin Mach Ondřej, 2018
Vývoj v 19. století
• 19 století stoletím revolucí:
– zemědělská
– průmyslová
– demografická
– dopravní
– urbanizace
• Vzájemná provázanost všech procesů
Vývoj v 19. století
• Zemědělská revoluce
– proces zavádění nových postupů a inovací do zem. výroby za účelem
kvantitativního a kvalitativního zvýšení výnosů
– extenzivní přístup: nárůst plochy polí na úkor rybníků (Polabí),
mokřadů a pastvin
– intenzivní přístup (1880s): zavedení střídavého osevního postupu
(nové plodiny), konec „obilnářského stereotypu“
– zavedení pícnin: celoroční stájový chov, konec úhoru, ztráta významu
pastvin (rozorání na pole)
Vývoj v 19. století
zemědělské oblasti 19. století
Zdroj: Daniel et al. 2013, dle Semotanové a kol. 2007
Vývoj v 19. století
• Zemědělství
– počátek komerčního zemědělství (mechanizace, chemizace, meliorace)
• základy jednotvárné krajiny
• 1890–1913: nárůst spotřeby hnojiva 5x
– pěstování cukrové řepy (bílé zlato) od 2. pol. 19 stol.
– rozvoj zahradničení a sadařství
– první družstva (zpracovatelská, úvěrová, mlýnská aj.)
Vývoj v 19. století
cukrovar v Žatci
Zdroj: nasregion.cz, 2018; muzeumzatec.cz, 2019
Vývoj v 19. století
• Zemědělství
– masové šíření nových plodin i škůdců (révokaz)
– vrchol eroze půdy:
• celoročně obdělávaná půda
• větší zornění půdy ve vyšších polohách i na sklonitých pozemcích
• pěstování brambor
– 1848 první hromadné scelování pozemků
• císařský patent o zrušení roboty a poddanství
Dopady intenzivní pastvy
Planina Koniar, Slovenský
kras
škrapová pole vzniklá
intenzivní pastvou na místě
původních xerotermních
doubrav
Zdroj: slovensky-kras.eu, 2020
Vývoj v 19. století
• Průmyslová revoluce
– mezník lidské společnosti odpovídající významem neolitické revoluci
– proměny krajiny pod tlakem průmyslové revoluce a urbanizace
– zemědělství přestává udávat podobu krajiny
– České země nejprůmyslovější oblastí Rakouska
(– Uherska) = největší dopady na krajinu
vliv textilní výroby na další odvětví
Zdroj: Daniel et al. 2013
Vývoj v 19. století
• Průmyslová revoluce
– energetický přechod ze solárního režimu na fosilní (nárůst těžby
fosilních paliv a jejich spalování) a úpadek vlivu OZE
– parní stroj: koncentrické tendence - koncentrace výroby do oblastí
s dostupným uhlím (Kladno, Třinec)
Zdroj: starestroje.cz, L. Dolák, 2019
Vývoj v 19. století
• Dopravní revoluce
– rozvoj paroplavby: regulace a napřimování vodních toků,
prohlubování koryt, stavba nových kanálů
– rozvoj železnice:
• počátek masové přepravy osob a zboží
• propojení oblastí zdrojů uhlí s průmyslovými: fragmentace krajiny
• sekundární nárůst těžby uhlí (trasa Vídeň–Halič)
• stagnace a rozvoj nových center: Chrudim x Pardubice, Mikulov x Břeclav
• zvýšené riziko požárů v okolí železnice
Vývoj v 19. století
rozvoj parostrojní železnice mezi lety 1867 (vlevo) a 1874 (vpravo)
Zdroj: Daniel et al. 2013; dle Hlavačky 1990
Vývoj v 19. století
• Osídlení
– příliv obyvatel z venkova do měst (2. pol. 19. stol.)
– vznik průmyslových čtvrtí (železniční napojení, efektivita parního stroje)
– růst/pokles významu jednotlivých měst (Jihlava x Liberec)
– pokračující bourání městských hradeb a růst měst (parky)
– vznik dělnických kolonií
– vznik urbánní krajiny
– vrchol selského baroka
Štítová kolonie, Ostrava (před r. 1917)
Vývoj v 19. století
Zdroj: tugendhat.eu, promoravia.blog.cz, 2019
Vývoj v 19. století
Zdroj: tugendhat.eu, 2019
přádelna vlny ve Svitávce (1893)
Vývoj v 19. století
Zdroj: ostravablog.cz, pruvodcebrnem.cz, 2019Kamenná kolonie (Brno, poč. 20. stol.)
Vývoj v 19. století
• Regionální diferenciace
– nové průmyslové oblasti
(Praha, Brno, Ostrava, Plzeň,
SZ Čechy)
– rozvíjející se (průmyslový)
sever x uvadající (zemědělský)
jih (hranice Kadaň – jih
středních Čech – Posázaví –
Letovice – Tišnov – Znojmo)
• Stírání regionálních rozdílů
v obcích (cihlové domy)
Zdroj: Daniel et al. 2013; dle Hlavačky 1990
Vývoj v 19. století
• Růst antropogenního tlaku na krajinu
– vznik průmyslové krajiny (Ostravsko, Podkrušnohoří)
– poddolování krajiny, haldy hlušiny (rekultivace x samovznícení)
– exhalace ze spalováním uhlí (dopady na lesy, chmelnice?)
Zdroj: ERA21.cz, 2019
Vývoj v 19. století
Ostravsko
Zdroj: Lidovky, 2019
kostel svatého Petra z Alkantary, Karviná - Doly
Vývoj v 19. století
• Lesnictví
– úbytek listnatých lesů (bučiny)
– rozmach plantáží smrku a borovice (zdecimování původního
bylinného patra a drobné fauny)
– odvodňování a vysoušení mokřadů a rašelinišť za účelem těžby
rašeliny, kultivace zem. půdy a zvýšení produkce dřeva (Krkonoše,
Šumava)
Vývoj v 19. století
• Změna odtokových poměrů
– růst vodní eroze na polích následkem špatného stavu lesů ve vyšších
polohách a nadměrného pěstování brambor na svazích
– zanášení koryt středních a dolních toků řek
– rozkolísání odtoku v dolních úsecích (široké nivy větších řek) – vyšší
variabilita povodní
– výsledkem regulace řek, stavba hrází a kanálů
Vývoj v 19. století
• Doba ambivalentního vnímání přírody:
– antropocentrismus x návrat k přírodě (Žofínský prales 1838)
• Komponovaná krajina v období romantismu
– obliba anglických parků (nepravidelnost, vzhled divoké přírody)
– Lednicko-valtický areál, Hlubocko
• Rozvoj turistiky (značení cest, stavba chat, rozhleden aj.)
Komponovaná krajina
Zdroj: Jiroušek, J. 2018
Příklad nevhodného zalensnění
Zdroj: hotelove.cz, 2018Říp, zalesněné temeno
Literatura
• Daniel, J., Frajer, J. Klapka, P. (2013): Environmentální historie České
republiky. Brno: Masarykova univerzita, 198 s.
• Lokoč, R. a M. Lokočová (2016): Vývoj krajiny v České republice.
Druhé doplněné vydání. Brno: Lipka - školské zařízení pro
environmentální vzdělávání, 103 s.
• Saktorová, D, 2018: Jesenické plužiny. Dochované historické
struktury v krajině. Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
• Čížek, L., Šebek, P., Bače, R., Beneš, J., Doležal, J., Dvorský, M., Milín,
J., Svoboda, M. (2016): Metodika péče o druhově bohaté (světlé)
lesy. 126 s.
Děkuji za pozornost