Environmentální historie
Českých zemí V.
Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D.
Podzim 2020
Vztah člověka a přírody ve 20. století
Vývoj do r. 1948
• Vývoj v krajině navazuje na vývoj v 19. stol.
– pokračující industrializace, rozvoj dopravy, intenzifikace zemědělství
– pokračující meliorace menšího rozsahu, úpravy vodních toků
Zdroj: promoravia.blog.cz, 2019Brno – ul. Jiráskova a Veveří (1917)
Vývoj do r. 1948
Zdroj: fotohistorie.cz, 2019
Brno – Úvoz 1905 (vlevo) a 1910 (vpravo)
Vývoj do r. 1948
Zdroj: A. Frýba; encyklopedia.brna.cz, 2019
pohled z Červeného kopce (poblíž Kamenné ulice) směrem k Poříčí
(25. 8. 1932)
Vývoj do r. 1948
• Vznik Československa (1918)
– pozemková reforma: zabrání soukromého majetku – změna
vlastnických vztahů – využití půdy – struktury krajiny
– rozvoj dopravy Z-V směrem
– zavedení spalovacího a elektrického motoru v dopravě –
dekoncentrace výroby
• Zemědělství
– moderní zem. výroba (nárůst mechanizace) – jednotvárnost krajiny
– orientace zemědělství na rostlinou výrobu na úkor živočišné
Vývoj do r. 1948
• Situace po 2. světové válce (SV)
– dopady 2. SV na krajinu
– odsun německého obyvatelstva (pohraničí) a doosidlovaní akce
Zdroj: zanikleobce.cz, 2019
Vývoj v letech 1948–1989
• Situace po r. 1948
– centrálně řízená ekonomika
– extenzivní socialistická industrializace
– kolektivizace zemědělské výroby
– socializace vesnice
– intenzifikace degradace životního prostředí
– neexistence nezávislých environmentálních hnutí
Zdroj: idnes.cz, 2013
Vývoj v letech 1948–1989
• Extenzivní socialistická industrializace
– transformace na těžký průmysl (surovinově náročný)
– vysoká energetická náročnost (těžba uhlí)
– znečištění životního prostředí
– zaostávání v intenzifikaci využívání energetických zdrojů po r. 1973
(pokračující devastace krajiny)
Vývoj v letech 1948–1989
• Těžební průmysl
– oblast černého trojúhelníku (ČSR-NDR-Polsko)
– přemodelování pánevních těžebních oblastí:
• doly, haldy, výsypky (až 250 m)
• poddolovaná krajina a poklesy
• změna cirkulace v dolní troposféře – nárůst četnosti inverzí
– degradace lesů v Krušných horách, Krkonoších a Jizerských h.
následkem spalování hnědého uhlí
– vznik nových biotopů v bývalých lomech
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: Hájek, P., 2019; Myšička, M. 2016
Mostecká uhelná pánev
Vývoj v letech 1948–1989
• 3 etapy vztahu mezi socialistickým hospodářstvím a přírodou
– 1948–1960: prudký rozvoj, minimální snahy o řešení
environmentálních problémů
– 1961–1970: ekonomická recese, příznaky vážného poškození ŽP
(lokální – Krušné hory), snaha o nápravu (stavba vysokých komínů)
– 1971–1990: střídání konjunktur a recesí, největší dopady na ŽP
• Nejpostiženější oblasti ČR (1974):
– Severočeská uhelná pánev, Praha, Ostravsko-karvinská pánev,
Sokolovsko-karlovarská pánev, Plzeň, Brno, HK–Pardubice
Vývoj v letech 1948–1989
• Zemědělství
– kolektivizace zemědělské výroby (1949–1960)
– zakládání jednotných zemědělských družstev (JZD)
Zdroj: agromo.cz, 2019; Jiroušek, J. 2019
Vývoj v letech 1948–1989
• Zemědělství
– scelování pozemků (efektivní využití mechanizace, vysoké výnosy)
• rozorávání mezí, polních cest, remízků, liniové zeleně (úbytek 240 000 ha
mezí, 4 000 km liniové zeleně, 3600 ha rozptýlené zeleně v letech 1955–1990)
• zjednodušení krajinné struktury a úbytek rozmanitosti krajiny
• pokles estetické, funkční a ekologické hodnoty krajiny a biodiversity
• období nejintenzivnější půdní eroze v holocénu
– rozorávání pastvin
– setba širokořádkových plodin na svazích
– pokles úrodnosti – nárůst hnojení umělými hnojivy
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: Parbus, B., 1950; archiv ČTK
rozorávání mezí, 1950
Vývoj v letech 1948–1989
• Zemědělství
– neracionální rozložení zem. výroby v krajině a nerespektování
přírodních poměrů (nadužívání umělých hnojiv)
– masové rozšíření meliorací: zrychlený odtok vody, snížení schopnosti
půdy jakožto filtru cizích látek (znečištění podzemních vod)
– intenzifikace: zhoršení podmínek pro život menší zvěře (liška, zajíc,
ježek) x nárůst spárkaté zvěře (rostoucí trend nehodovosti)
– 70. léta: slučování JZD s cílem vyšších výnosů (x-set ha monokultur)
– přerušení kontinuity hospodaření, zpřetrhání vlastnických vztahů a
vztahu k půdě, nezájem o výsledek práce = narušení vztahu ke krajině
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: Erlebach, 2012
vývoj využití ploch části obce Trutnov ( k. ú. Dolní Staré Město a Horní Staré Město) v letech 1841
(vlevo nahoře), 1938 (vpravo nahoře), 1960 (vlevo dole) a 1985 (vpravo dole).
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: Googlemaps.cz, 2019
česko-polská hranice na Osoblažsku
Vývoj v letech 1948–1989
• Osídlení
– největší změny v sídelní struktuře od středověké kolonizace
– zánik sídel v pohraničí (odsun Němců, železná opona, vojenské
újezdy, těžba uhlí – 70 obcí a měst, Most, 1977) i v centrální části ČR
(stavba přehrad – Vltavská kaskáda) (> 1200 sídel)
– vznik sídel nových (Havířov, Poruba) a rozšiřování průmyslových
center (panelová zástavba, sídliště)
– socializace vesnice (přibližování se městskému životu na venkově)
• necitlivé zásahy do osídlení – socialistický realismus
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: zdeneksmida, 2019
Zahájí 1955
(vlevo), 1947
(nahoře),
současnost
(vpravo)
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: idnes.cz, 2019
odstřel kostela sv. Jana a Pavla
4. června 1959, pohraniční osada Kapličky na Českokrumlovsku
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: zdeneksmida, 2019; turistika.cz, 2012
hraniční Mechový potok na Šumavě a samota Marchhäuser u
obce Bischofsreut
Frohlichův statek v Zastávce, Liberecko
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: ČTK, 2019
rozvaliny krušnohorské obce Königsmühle
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: Dolák, L., 2018česko-rakouské pohraničí u Českých Velenic
Vývoj v letech 1948–1989
• Osídlení
– odliv obyvatel vesnic do měst
– rozvoj chatařství a chalupářství (dochování lidové architektury)
– zanedbání péče historických krajinných struktur a hospodářských
budov
– masivní výstavba turistických center
Vývoj v letech 1948–1989
• Vodohospodářství
– narovnávání a zatrubnění vodních toků
– koncepce rychlého odtoku vody z krajiny (odvodnění krajiny)
– vysoušení mokřadů a meliorace (1,5 mil. ha)
– narušení odtokových poměrů na horních tocích
– zanášení drobných vodotečí (změny povodňových režimů na dolních
tocích)
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: lesycr.cz, 2015; Lacinová, 2007
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: druhebrno.smerem.cz , 2014; geocaching.com, 2015
Vývoj v letech 1948–1989
• Intenzifikace degradace životního prostředí
– znečištění ovzduší, kyselé deště – degradace lesních společenstev
– znečištění povrchových a podzemních vod
– degradace a eroze zemědělské půdy
– snížení biodiverzity
– zábor půdy antropogenní činností (těžba, výstavba, skládkování odpadů)
– negativní dopad na zdraví populace
• Neefektivní až kontraproduktivní legislativa na ochranu ŽP
Vývoj v letech 1948–1989
• Monotónní jednotvárná krajina
• Výstavba dálniční a cestní sítě nerespektující tvar krajiny
• Nové dominanty v krajině: velkokapacitní zem., zařízení, seníky, sila,
tepelné elektrárny, sloupy vysokého napětí, skládky
• Pokles antropogenního tlaku v pohraničí
– sekundární sukcese lesa a návrat vzácných druhů (zakázaná pásma)
• Snaha o obnovu smíšených lesů – mechanizace lesního
hospodářství – holoseče a výsadba jehličnanů
• Zakládání chráněných oblastí
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: iRozhlas.cz, 2018
Vřesová, Sokolovsko; vzorová obec socialismu
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: iRozhlas.cz, 2018
Vřesová, Sokolovsko; vzorová obec socialismu
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: iRozhlas.cz, 2018
Vřesová, Sokolovsko; vzorová obec socialismu
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: iRozhlas.cz, 2018
Vřesová, Sokolovsko; vzorová obec socialismu
Vývoj v letech 1948–1989
Zdroj: iRozhlas.cz, 2018
Vřesová, Sokolovsko; vzorová obec socialismu
Vývoj po r. 1989
• Změny v krajině spojené s přechodem na tržní hospodářství
• Restituce majetku do soukromých rukou
• Vznik neziskových a ekologických hnutí
• Vstup ČR do EU (2004) a Schengenského prostoru (2007)
• Nástup globalizace a otevření se novým trhům
• Koncepce trvale udržitelného rozvoje
• Pokračující ztrácení vztahu k půdě
Vývoj po r. 1989
• Sídla
– urban sprawl a výstavba satelitních obcí
– mohutná zástavba zemědělské půdy (průmyslové podniky, sklady,
obchodní a zábavní centra)
– „podnikatelské baroko“
urban sprawl (sídelní kaše), Jesenice Zdroj: suburbanizace.cz, 2019
Vývoj po r. 1989
• Zemědělství
– transformace JZD a restituce majetku (pronájem až 90 % půdy)
– úpadek živočišné výroby (neobhospodařovaná půda až do r. 2004)
– snížení biodiversity květnatých luk (omezení jejich kosení)
– 90. léta: snížení zem. produkce – pokles užívání umělých hnojiv a
pesticidů – menší znečištění povrchových a podzemních vod
Vývoj po r. 1989
• Zemědělství
– po r. 2004: podpora TTP a pastevectví v méně příznivých oblastech
– opětovný nárůst pastvin a luk na úkor orné půdy
– intenzifikace výroby: nárůst hnojení, chemizace, mechanizace
– důraz na pěstování řepky (biopaliva) a kukuřice (BPS)
– rozvoj ekologického zem. (biopotraviny, welfare zvířat)
– přetrvávající problémy s velikostí půdních bloků, půdní erozí,
zhutněním půdy, poklesem organické hmoty, zasolením a
přehnojením půdy, úbytkem menší zvěře
Vývoj po r. 1989
Zdroj: archiv VÚMOP, 2017
Vývoj po r. 1989
• Průmysl
– pokles těžby nerostných surovin (>2/3) i uhlí
– snížení ekonomické náročnosti ekonomiky
– přijetí účinné legislativy na ochranu ŽP
Vývoj po r. 1989
• "Tehdy byla situace tristní. Lidé se do teplických lázní jezdili
léčit, přitom v okolí byly stromy bez jehličí. Moje teta pracovala
jako zdravotní sestra v okresní nemocnici a měla přístup k
datům, které naměřila hygienická stanice. Bylo to naprosto
příšerné, co vše ta teplická mlha obsahovala. V současnosti
možná pár dní v roce je zhoršené ovzduší, ale s inverzemi roku
1989 to skutečně srovnávat nelze.„
– M. Vaněk o „žluté mlze“ v Teplicích před r. 1989
Zdroj: aktualne.cz, 2019
Proměny kulturní krajiny v současnosti
• Důraz na ochranu ŽP a půdního fondu (meze, polní cesty, suché
poldry, protierozní průlehy)
– nárůst plochy chráněných území o 1/3
– důraz na ochranu zbytků původních lesů v podobě MZCHÚ
• Vojenské újezdy a pohraničí: sanace x ochrana (Brdy, 2016)
• Hory – zbytky přírodního vývoje (humidní ráz – vývoj lesa do
současného stavu)
Proměny kulturní krajiny v současnosti
• Antropogenní drobné terénní útvary v krajině (úvozy, vysoké
meze, náspy, příkopy)
– zpestření krajiny a náhradní stanoviště
• Postupná obnova drobných sakrálních památek
• Revitalizace vodních toků
• Uzavírání a sanace skládek odpadů
• Rekultivace těžbou poškozených oblastí (Mostecko)
Proměny kulturní krajiny v současnosti
Zdroj: most.cz, 2015
Proměny kulturní krajiny v současnosti
revitalizace nábřeží řeky Svratky, Brno
Zdroj: MMB, 2018
Proměny kulturní krajiny v současnosti
Zdroj: MMB, 2018
revitalizace nábřeží řeky Svratky, Brno
Proměny kulturní krajiny v současnosti
• Výstavba nových dominant (rozhledny, vysílače, větrné
elektrárny, stezky v korunách stromů, fotovoltaické elektrárny,
ČOV, vodní nádrže Stráně)
• Parcelace české krajiny (dálniční síť, železniční koridory)
• Nárůst ploch mimo ekonomický zájem a jejich pustnutí
(brownfields, periferie měst)
• Pokračující výstavba chatových osad (horská údolí, kaňony
českých řek)
Proměny kulturní krajiny v současnosti
chatová osada Bečva resort
Zdroj: ubytovani-chata.cz, 2019
Proměny kulturní krajiny v současnosti
kaňon Sázavy pod
Medníkem
Zdroj: cs:Šjů, 2019
Proměny kulturní krajiny v současnosti
VN Dlouhé Stráně
Zdroj: dlouhe-strane.cz, 2019; Beneš, K. 2007
Proměny kulturní krajiny v současnosti
• Problematika invazivních druhů (homogenizace krajiny)
• Nutrifikace krajiny (nárůst dusíku ve srážkách)
– změna bioty především v na živiny chudých oblastech
– ruderalizace primárního a sekundárního bezlesí (jasan, javor)
• Dopady znečištění životního prostředí
– snížení i šíření (města) počtu některých druhů
• Antropogenní ovlivnění většiny vodních toků
vodohospodářskými úpravami
– nížiny: splavnění, regulace, zatrubnění, znečištění
Proměny kulturní krajiny v současnosti
Zdroj: Ložek, 2012
spontánní revitalizace na balvanovišti po odstřelu, lom Chlum u Srbska
Proměny kulturní krajiny v současnosti
• Diverzita v krajině z dlouhodobého hlediska:
– zalesněné plochy – pokles diverzity
– odlesněná krajina – zvýšení diverzity (mechanizace a chemizace
zemědělství – pokles diverzity)
Zdroj: sumava-bavorskyles.cz, 2020; ct1, 2016
Proměny kulturní krajiny v současnosti
• Lesnatost
– nárůst lesnatosti (34 %, 2019)
– zalesňování zem. půdy, snížení
nahodilé těžby, vápnění lesů, zvýšení
podílů listnatých dřevin
– pokračující ústup světlého lesa
– zarůstání dochovaných plužin lesem
(např. Jesenicko)
– očekávané šíření listnatého lesa a
horní hranice lesa (změna klimatu)
Zdroj: Miklín & Čížek 2014
ústup řídkého lesa na dolním toku Moravy a Dyje
Proměny kulturní krajiny v současnosti
Zdroj: Saktorová, 2018
Proměny kulturní krajiny v současnosti
• Lesnatost – problematika výsadby smrku
– smrkové plantáže ≠ les (biologické hledisko)
– ztráta biodiverzity
– absence bylinného patra
– úbytek fauny
– půdy ochuzené o minerální látky
• Snaha o obnovu dříve odvodňovaných mokřadů a zadržení
vody v krajině (nárůst rezistence ekosystému)
foto: Plíhal, 2020
Obnova rašelinišť a mokřadů (Krkonoše)
Stav současné krajiny
• Krajina konce interglaciálu/počátku glaciálu
– mozaikovitá krajina
– střídání menších a větších ploch bezlesí střídající se s lesy s prvky
tmavé tajgy (smrk)
– běžný výskyt odolných pionýrských dřevin (osika, bříza, borovice)
– silná eroze půd
• Místo intenzivní sukcese s nejasným výsledkem v budoucnosti
Stav současné krajiny
• Malé izolované plochy přírodního/přírodně blízkého rázu, často
roztroušené po antropogenně ovlivněné krajině, mnohdy na
extrémních, těžko přístupných, stanovištích
• Dochované ekosystémy z pozdního glaciálu až mladšího holocénu
• Úbytek citlivých druhů (průmyslové imise, hnojení, chemizace,
změny v hospodaření)
• Pozitivní dopady lidských zásahů dochovaných do současnosti:
– vytvoření odlesněné krajiny v neolitu – zachování stepních druhů z počátku
holocénu (vyšší biodiverzita)
– přeměna bažinaté krajiny Třeboňska na rybniční soustavu
Stav současné krajiny
Třeboňská rybniční pánev
Stav současné krajiny
• Relikty lesů v ČR: nižší polohy
– reliéf: zaříznutá říční údolí a kras, mezi nížinami a vrchovinami
– původ lesů: hranice starověkého a středověkého osídlení
– lesy zachovány na těžko přístupných technologicky nedosažitelných
polohách
• v období technologické dosažitelnosti (středověk) posun kolonizace do vyšších
poloh (vrchoviny) s lepšími možnostmi využití lesů (vyšší zásoba dřeva)
Stav současné krajiny
• Relikty lesů v ČR: vyšší polohy
– reliéf: horské svahy, hřebeny a vysoko položené plošiny
– původ lesů: novověk
– lesy zachovány v nejodlehlejších oblastech
• v období využitelnosti lesů (19. stol.) dochází k vědomé ochraně
• Bory na Kokořínsku, v Českém Švýcarsku (vznik počátek
holocénu)
Stav současné krajiny
• Požáry v lesích:
– od počátku neolitu žďáření lesů v Evropě
– v současnosti pokles počtu požárů lesů oproti minulosti
– řízené vypalování jehličnatých lesů (Finsko, Kanada)
– v ČR cca 1000 lesních požárů/rok, z toho 50 přirozených
(samovznícení, úder blesku)
Stav současné krajiny z hlediska přirozenosti
1) Plochy čistě přirozené
– neovlivněné člověkem
2) Plochy vytvořené interakcí přírody a člověka
– pole, pastviny, louky, hospodářsky využívané lesy a zahrady aj.
3) Plochy denaturizované (odpřírodněné)
– člověkem silně potlačený vliv přírody a vznik umělých prostředí –
městská a průmyslová zástavba, povrch komunikací aj.
(převládající)
Vývojové fáze krajiny dle rozsahu ploch
A. Krajina přírodní (paleolit a mezolit)
– pouze v okolí velkých sídlišť dočasný vznik menších ruderalizovaných
ploch
B. Krajina zemědělsko-pastevecká (neolit)
– plochy ovlivněné člověkem (pole, úhory, pastviny, intravilány sídlišť,
část lesů narušených pastvou a těžbou dřeva)
– postupně převládající otevřená krajina (vzájemné soužití reliktních
pleistocenních organismů a nových invazivních/ruderálních druhů)
– stav trvající až do 19. stol.
Vývojové fáze krajiny dle rozsahu ploch
C. Krajina industrializovaná a urbanizovaná (od poč. průmyslové
revoluce)
– denaturizovaná krajina
– od 2. pol. 20. stol. nárůst intenzity odpřírodnění (úbytek ploch
přírodního rázu následkem přímých zásahů a dálkové kontaminace)
– vymizení čistě přirozených ploch/relikty na těžko dostupných
místech (riziko postižení dálkovou kontaminací, imisemi, nebo
rekreační a sportovní zátěží – např. intenzivní horolezectví)
Vliv turistiky na krajinu
• Rozvoj masové turistiky v ČR i ve světě (volná příroda, pohoří)
• Úprava turistických cest („magistrály“) a růst počtu turistů
– eroze půdy
– devastace ekotopů
– akumulace odpadků
– nutrifikace okolí turistických cest
– změna denního režimu divoké zvěře
Zdroj: kctul.cz, 2019
Vliv turistiky na krajinu
Zdroj: krnap.cz, 2019
Atlas Není zvěř jako zvěř, KRNAP
Vliv turistiky na krajinu
Zdroj: krnap.cz, 2019
Atlas Není zvěř jako zvěř, KRNAP
Současný vliv zemědělství na krajinu ve světě
• Zvýšené vázání dusíku v rýžovištích (přirozené hnojivo)
• Rozšiřování Sahelu následkem pastevectví
• Vypalování pralesů za účelem zisku zemědělské půdy
(Amazonie, Indonésie)
• Vysazování monokultur (palma olejná, smrk ztepilý,
širokořádkové plodiny)
• Umělé vydržování alpských luk formou dotací
Současný vliv zemědělství na krajinu ve světě
• Alpské louky (Švýcarsko):
– antropogenně podmíněný vznik (pastevectví)
– současnost: úpadek pastevectví, pokles stavu ovcí
– pokles rozmanitosti luk (zarůstání vřesem, jalovcem, keři a stromy)
– závislost přežití luk a současné horské krajiny na státních dotacích pro
pastevce a umělou pastvu ovcí a koz
Zdroj: pixabay.com/, 2020
Současný vliv zemědělství na krajinu ve světě
Zdroj: puzzlefactory.pl, 2020; fotolab.cz, 2019
Literatura
• Daniel, J., Frajer, J. Klapka, P. (2013): Environmentální historie
České republiky. Brno: Masarykova univerzita, 198 s.
• Lokoč, R. a M. Lokočová (2016): Vývoj krajiny v České republice.
Druhé doplněné vydání. Brno: Lipka - školské zařízení pro
environmentální vzdělávání, 103 s.
• Ložek, V. (2007): Zrcadlo minulosti: česká a slovenská krajina v
kvartéru. Praha: Dokořán, 198 s.
• Saktorová, D, 2018: Jesenické plužiny. Dochované historické
struktury v krajině. Krajský úřad Moravskoslezského kraje.
Děkuji za pozornost