Otázka změny klimatu Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D. Podzim 2020 Změna klimatu ■ Veškeré dlouhodobé změny způsobené jak přirozenou variabilitou klimatu, tak lidskou činností ■ Hlavní projevy změn klimatu - globální oteplování a s ním související děje: ■ celosvětový růst průměrné teploty vzduchu, ■ růst hladiny světového oceánu, ■ změna frekvence a místa srážkových úhrnů, ■ rostoucí počet a intenzita živelných pohrom, ■ změny fenologických fází aj. Vývoj klimatu v minulosti Změny klimatu v minulosti ■55 mil. let - paleocenní-eocenní teplotní maximum ■ > T o 5-8 °C/1000 let ■ vymření 75-96 % druhů na Zemi ■ zalednění Země ■ 34 mil.: zalednění Antarktidy ■ 3 mil.: zalednění Grónska ■ 2,6 miL-9 700 let př. n. 1.: cca 20 glaciálů o délce až 100 000-120 000 let a změně teploty až o 9 °C a interglaciálů s teplotou vyšší až 5 °C Rozsah maximálního zalednění před 20 000 lety Zdroj: profwladimir.blogspot.cz, 2017 Kolísání teploty vzduchu v minulosti 16 12 CD i_ 2» o CD |8 8 CD T 8S 32 4 W o S ® CD S3 0 — CD CD O) 3= 2 Q CD š "4 c t m i ii o Million Years Before Present S a J pol bez ledovcu 0 20 10 N#\#VV kyr Before v Present Year (MKO) konec tvorby ledovců Grónsko bez ledovce Zdroj: Westerhold et al. 2020 Globální oteplování ■ zvýšení průměrné teploty vzduchu od počátku průmyslové revoluce (ca. r. 1780) o 1,3 °C ■ 97 % tepla zachyceno světovým oceánem, zbylá 3 % skleníkovými plyny ■ s 97 % jistotou růst teploty vzduchu způsoben zesilováním tzv. skleníkového efektu kvůli zvyšování množství skleníkových plynů v atmosféře ■ vliv člověka (spalování fosilních paliv, průmysl, doprava, zemědělství, odlesňovaní, růst populace aj.) Vývoj průměrné teploty vzduchu (1880-2012) The History of Global Temperature 18S0 1890 1900 1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1930 1990 2000 2010 ^"Natural Cooling ^"Natural Warming ^"Natural Cooling Man-made Warming ^"Natural Pause "Global RSS Satellite Warming Global R5S Satellite Pause -C02 ppm Ice Core COZ ppm Hawaii Zdroj notrickszone.com, 2017 Vývoj průměrné teploty vzduchu (1850-2019) Global temperature change (1850-2019) Zdroj: showyourstripes.info/, 2020 Příčiny změn klimatu Skleníkový efekt proces způsobující oteplení Země o 33 °C přínosný 1. Krátkovlnné záření Zemský povrch pohlcuje krátkovlnné sluneční zářen Následně vzhledem ke své teplotě vyzařuje dlouhovlnné záření. 2. Dlouhovlnné záření Skleníkové plyny (H20, C02, CH4, N20, freony) pohlcují část dlouhovlnného záření vyzařovaného zemským povrchem = tzv. skleníkový efekt Skleníkový efekt Změna klimatu 3. Skleníkové plyny Skleníkové plyny vyzařují pohlcenou radiaci, což zvyšuje teplotu atmosféry Země = příčina změny klimatu. Zdroj: enviregion.pf.ujep.cz, 2017 Zdroje skleníkových plynů vodní pára (20 °C) m ^ ■ světový oceán, průmysl, vegetace w C02 (7 °C) ■ fosilní paliva, průmysl, doprava, lesní požáry, sopečné erupce, oceány 03 (2 °C) CH4 (0,8 °C) i^M.ť:...............■ ■■ ■'/íiíu\i ■ zemědělství, těžba fosilních paliv, tání permafrostu, oceány, spalování biomasy N20 (>1 °C) ■ hnojiva, doprava, spalování fosilních paliv, raketové motory, hnací plyny freony Nárůst emisí vybraných skleníkových plynů v období 1750-2020 v % (svět): C02 + 147 % CH4 + 259 % N20 + 123 % Emise skleníkových plynů - EU (2014) Emise skleníkových plynů 1000 oEnergetice.cz Zdroj: oenergetice.cz, 2014 Srovnání emisí skleníkových plynů na obyvatele Hodnoty emisí jsou uvedeny v tC02eq na obyvatele na rok, ČR a vybrané země EU. ■ Energetika ■ Doprava ■ Průmyslové procesy ■ Domácnost a instituce ■ Spalování v průmyslu ■ Zemědělství ■ Odpadové hospodářství 1,8 | 1,4 2,01 0,1 ČR 12,3 NĚMECKO 11,1 0,51 0,8 0,1 0,1 POLSKO 10,4 i 4,3 1,5 0,8 B ES l| ■ 1,2| 1,71 0,9 SLOVENSKO 7,6 1,41 1,2 FRANCIE 6,9 2,0 I 0,71_1,4 0,71 0,8 0,2 MAĎARSKO 6,3 1.7 ■ 0,7 ŠVÉDSKO 5,4 0,91 0,8 0,7 0,1 zdroj dat: Evropská agentura pro životní prostředí faktaoklimatu.cz Uhlíkový cyklus uhlík (C): základní stavební kámen organismů proces fotosyntézy ukládání uhlíku v zemské kůře fosilní paliva uvolňování uhlíku spalováním (C02) BAŽINY v Cas HLI Zdroj: slideplayer.cz, 2017; aleklett.wordpress.com, 2013; HN 21.10.2014 Vývoj co2 ■ měřeno v ppm (parts per million) ■ období 800 000 let před průmyslovou revolucí: 180-280 ppm (0,028 %) ■r. 1993: 360 ppm (0,036%) ■ 18.11.2020: 412,14 ppm (0,042 %) = pliocén (před 3 mil. let) ■ každoroční nárůst: cca 2 ppm (exponenciální růst) ■ prognóza 2100: 900 ppm Nov. 18, 2020 412.14 ppm ■ bezpečná hladina C02: 350 ppm Nov. 17, 2019 409.82 ppm 1 Year Change 2.32 ppm (0.57%) Zdroj: co2.earth, 2020 Vývoj C02 a průměrné teploty vzduchu (0-2017) Zdroj: es.earthednet.org, 2017 Zdroje C02 ■ 1 Gt (gigatuna) = 1 mld. tun = 1 000 000 000 000 kg ■ zdrojem 96,5 % C02 příroda; 3,5 % lidstvo ■ emise C02 lidstva za posledních 250 let: 2355 Gt (= 8000 sopek) ■ umělé emise GHG: > 3,5 W/m2 = >2,4 °C ■ emise C02: ■ člověk dýchání: cca 240 kg/rok = 0,00000000024 Gt ■ činné sopky: 0,3 Gt/rok (0,8 % antropog. C02) ■ pralesy: 0,4 Gt/rok (více než automobilová doprava v USA v r. 2015) ■ lidstvo (1990): 20 Gt ■ lidstvo (2020): 42 Gt Největší producenti emisí C02- svět (2017) 35% Share of total emissions Zdroj: statista.com, 2017 Vývoj emisí C02 - svět (1960-2017) 12000 10000 Čína USA Rusko Indie Německo Zdroj: chmi.cz, 2018 https://www.carbonfootprint.com/ Uhlíková stopa C02 SF6 CH4 N20 NF3 HFCs PFC< NEPŘÍMÉ PŘÍMÉ EMISE DALŠÍ EMISE Z ENERGIE NEPRIME EMISE NAKOUPENA ENERGIE PRO VLASTNÍ POTŘEBU SPALOVÁNÍ FOSILNÍCH PALIV ZPRACOVÁNÍ PRODUKTŮ ZPRACOVÁNI NAKOUPENÝCH MATERIÁLU A SUROVIN O SLUŽEBNÍ CESTY ZAMĚSTNANCŮ í NAKLÁDÁNÍ S ODPADY PRONAJATA OUTSOURCOVANÉ ČI LEASOVANÁ VOZIDLA VE VLASTNICTVÍ PODNIKU AKTIVITY VOZIDLA SCOPE 2 SCOPE 1 SCOPE 3 Zdroj: ci2.co.cz, 2017 Další příčiny změn klimatu ■ sluneční aktivita ■ 1,3-14 % vliv na změnu teploty ■ vulkanická činnost ■ krátkodobý vliv ■ Milankovicovy cykly ■ změna intenzity slunečního záření dopadajícího na Zemi následkem gravitačního působení Slunce a planet na Zemi ■ zpětné vazby ■ENSO Negativní a pozitivní dopady změny klimatu Budoucí změna teploty vzduchu 2 3 4 5 6 7 8 vývoj v období 2071-2100 oproti 1980-2016 Budoucí změna srážek 0.2 0.6 1 1.4 1.8 vývoj v období 2071-2100 oproti 1980-2016 Negativní dopady změn klimatu tání ledovců, sněhové pokrývky a permafrostu růst hladiny světového oceánu (HSO) oteplování (úbytek 02) a okyselování (vybělení korálů, úbytek ryb a změna jejich velikosti) oceánů změna směru a rychlosti oceánských proudů častější a silnější projevy živelných pohrom Zdroj: idnes.cz, 2017 Ústup horských ledovců Zdroj: watchers.news, 2013 Arktida - růst tepoty vzduchu ■ oblast největšího nárůstu teploty vzduchu na Zemi (> 3,5 °C) ■ 2x (léto) až 3x (zima) rychlejší nárůst teploty vzduchu v porovnání s jinými oblastmi ■r. 2100: nárůst teploty vzduchu o 4-6 °C (RCP 4.5) až 10-12 °C (RCP 8.5) Arktida - negativní dopady ■ úbytek mořského ledu ■ tání permafrostu ■ škody na infrastruktuře a sídlech ■ změna krajinného rázu (termokras) ■ riziko průmyslových havárií a ekologických škod ■ nárůst migrace některých živočichů dále na sever ^H^HÍI A ■ zvýšení pobřežní eroze v Beringově a Čukotském moři (přesun vesnic do vnitrozemí) Zdroj: Mundo desconocido, 2017 Arktida - úbytek mořského ledu Arctic sea-ice concentration for September 2020 Average concentration 100 80 60 % 40 20 L Anomaly (Data: ERA5. Reference period: 1981-2010. Credit: C3S/ECMWF) (^*"\ IMPLEMENTED BY opemicus £5 ECMWF — ' Europe's eyes on Earth ^^^^ ^™ ■ W ■ w m m I 100 75 50 25 0 % -25 -50 -75 -100 f/-^fV Climate Change Service cf I m at e. copern ic us. e u Tání Arktidy - ekologické havárie (Norilsk) Zdroj: Profimedia, 2020 Tání Arktidy - ekologické havárie (Norilsk) Zdroj: Profimedia, 2020 Růst hladiny světového oceánu ■ do r. 1870: 0,4-1 mm/rok ■ od r. 1870: 1,4 mm/rok ■ od r. 1993: 3,2 mm/rok ■2010-2015:4,1 mm/rok ■ 2016-2020: 4,8 mm/rok ■ pravděpodobný scénář v r. 2100: nárůst o 100 cm při nárůstu T = 3 °C Růst hladiny světového oceánu ■ 30 z 50 nej větších měst světa postaveno na pobřeží ■ v současnosti žije pod hranicí přílivu 110 mil. lidí ■ do r. 2050 nárůst poctu ohrožených lidí až na 300 mil. ■ nej ohroženější lokality: ■ delty největších řek (Nil, Ganga, Brahmaputra, Jang -c'-ťiang) ■ Indonésie, V USA, Indie, Cína, Nizozemí, S Německo, JV Anglie ■ dopady růstu HSO o 100 cm: ■ delta Nilu: 6 mil. postižených osob, 4500 km2 zaplaveného území Růst hladiny světového oceánu Zdroj: medium.com, 2019 Růst výšky hladiny světového oceánu Zdroj: novinky.cz, 2017 Negativní dopady změn klimatu ■ změna rozložení tlakových útvarů nad S Atlantikem a Evropou (rozložení srážek, Medard) ■ posun výskytu letních a zimních monzunů v J Asii a nárůst extremity až o 20 % (r. 2050) ■ nárůst počtu a intenzity vln veder ■ rostoucí desertifíkace (Sahel, Blízký Východ, Velké planiny) ■ snížení zásob pitné vody v období sucha až pro 1/6 obyvatel do r. 2100 (Indie, Čína, Andy) Negativní dopady změn klimatu ■ růst sociálního napětí, ozbrojených konfliktů, dopady na světovou ekonomiku, energetiku a zdroje vody, války, uprchlíci, humanitární krize ■ 23 % ozbrojených konfliktů v etnicky roztříštěných zemí ovlivněno změnou klimatu (sucho, vlny veder) ■ 40 % válečných konfliktů od r. 1950 o vodu a nerostné suroviny ■ nárůst napětí mezi státy nárokuj ící si nová pobřežní pásma v Arktidě ■ posun klimatických pásů (biota, škůdci, nemoci) ■ snížení výnosů hlavních plodin (kukuřice, pšenice, rýže a sóje) po r. 2030 o 9 %, po r. 2050 až o 23 % Negativní dopady změn klimatu ■ posun nebo vyhynutí některých rostlinných a živočišných druhů ■ od r. 1980 pokles počtu žijících živočišných druhů o 50 % ■ při oteplení o 2 °C očekávané vymření 99 % korálů v tropických mořích (80-90 % biomasy tropických moří) ■ změny v bilanci C02 a nové zdroje ski. plynů ■ tropické pralesy, tundra, oceány ■ riziko úniku bakteriálních nemocí z permafrostu ■ změny podmínek pro šíření virových onemocnění v zimních měsících a dřívější nástup alergenů ■ vyšší spotřeba el. energie nutné k fungování klimatizací Změna klimatických pásů 1980-2016 2071-2100 >Af HBWh Csa pCwa Cfa HDsa P Dwa Dfa ^ET |Am [ BWk [ Csb |Cwb QCfb flDsb flOwb UJDfb |EF |Aw |BSh |Csc |Cwc |Cfc |Dsc | Dwc ■ Dfc □ BSk ■Dsd HDwd ■ Dfd Zdroj: Beck et al., 2018 Změna podmínek pro život v období 2071-2100 Zdroj: Chi Xu et al, 2020 Vlny veder několikadenní období (3-5) spojené s mimořádně vysokou teplotou vzduchu příčiny: 1) příliv velmi teplého vzduchu z jižního či východního směru 2) prohřívání zemského povrchu slunečním zářením za jasných dnů 3) nedostatek vody v krajině a s ním související snížený ochlazovací efekt výparu B 80 E 70 (D 60 X 50 40- c 30 o 20 S 10 CO o 1 i i _; J i-!- 2 I i ■ í d| | --- --- --- ... ... H 1 -Jri 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2010 Zdroj: klimaweb, 2016 Vlny veder 40°N 20°W 0° 20°E Sum of temperature deviations [°C] příklady: ■ červen 2003: Z Evropa cca 30 000 obětí ■ červenec 2010: V Evropa cca 55 000 obětí ■ léto 2015: J Asie cca 3500 obětí 0 1 2 5 10 20 50 nárůst počtu dnů s Tmax > 35 °C/rok v období 1985-2005 oproti r. 2100: ■ Washington: 7/29 dnů ■ Madrid: 8/43 dnů ■ Dillí: 102/200 dnů nejvyšší nárůst teploty během vlny veder: Praha, Vídeň (2-14 °C) Zdroj: klimaweb, 2016 Pravděpodobnost budoucích konfliktů o vodu 0 1,550 3,100 6,200 9,300 12,400 Zdroj: ScienceDirect, 2020 Pozitivní dopady změny klimatu šíření nových (ekonomicky prospěšných) druhů (lanýž) urychlení růstu vegetace (tundra) střední šířky: ■ rychlejší rozvoj listnatých lesů ■ růst výnosů plodin (vliv zvýšeného C02 (+12 %) ■ prodlužování vegetačního období (+ cca 18 dní/30 let) pokles poctu ledových, mrazových a arktických dnů snížení nákladů na vytápění v zimní sezoně & Wh Zdroj: pinterest.cc Pozitivní dopady změny klimatu ■ dočasně zvýšená dostupnost vody v ledovcových řekách ■ snižování množství S02 a polétavého prachu následkem snižování GHG ■ archeologie ledovců ■ vyšší rybářské úlovky v S Atlantikem následkem stěhování druhů na S ■ nové vhodnější podmínky pro chov včel ve městech ■ pokles počtu některých parazitů a škůdců? Arktida - pozitivní dopady ■ prodloužení využití mořských cest loděmi bez doprovodu ledoborců ■ nová naleziště nerostných surovin v Arktidě ■ předpokládané zásoby ropy a zemního plynu v Arktidě (2018): ■ 97 mld. barelů ropy ■ 47 mld m3 plynu (80 % v území nárokovaném Ruskem) ■ nová naleziště mamutoviny pod tajícím permafrostem na Sibiři ■ růst ploch tundry s vegetací a její hustoty (nové zdroje potravy) ■ nárůst úlovků typicky atlantických ryb (makrela, treska) za polárním kruhem Možnosti mitigace a adaptace na změnu klimatu Jak se následkům změn klimatu bránit? Prevence ■ předcházení riziku Mitigace ■ zmírňování následků ■ snižování emisí skleníkových plynů ■ nárůst mechanismů snižujících hladinu skleníkových plynů Adaptace ■ přizpůsobení se změnám Možnosti mitigace na změnu klimatu ve světě dekarbonizace ekonomiky a přechod na udržitelné hospodářství ■ Evropa jako příklad dekarbonizace a diplomatický vývoz do světa, osvěta omezení využití fosilních paliv a jejich nahrazení j inými zdroji ■ zrušení dotací pro fosilní paliva ■ navýšení uhlíkové daně ■ postupné ukončování provozu uhelných elektráren (do r. 2024 22 států EU bez uhelných elektráren) ■ vstup soukromého sektoru do dodávek elektřiny na národní úrovni (Tesla) Možnosti mitigace na změnu klimatu ve světě ■ snížení emisí v dopravě, podpora elektromobility, udržitelného zemědělství, podpora čistších technologií ■ zastavení mýcení lesů a podpora jejich výsadby ■ zpětné odsávání C02 z atmosféry ■ schválení Globální úmluvy o oceánech (mořské rezervace na 30 % plochy volných moří) Možnosti mitigace na změnu klimatu ve světě Vliv pandemie covid-19 v souvislosti s omezením čínské průmyslové výroby na vývoj COo CO, Mauna Loa 41S 414 413 412 ^—COZ-trend 411 a. weekly30£0-trend 410 M 2013+2019 O trend 409 -Lineárni (201S+2O1&) 408 -Lineárni (trend) 407 406 900 Obr. 3 - Vvv°í koncentrací CD2 měřených na Mauna Loa. Červene - trend po odečtení ročního chodu (měsíční průměry), modre - nameraná data opravená o trend (měsíční průměry)r fialově — týdenní průměry koncentrací CQ2 po odečtení lineární aproximace trendu a navázání na roční chod (oprava —0,4 ppm)r žlutě - stoupající část ročního chodu (mezi listopadem a květnem) za roky 2018 a 201° posunutá v čase o 730 resp. 365 dní (ESL 2020). Šipkami jsou označena období mírného každoročního výkyvu (poklesu] koncentrací C02, související s čínským Lunárním Novým Rokem. Zdroj: ekolist.cz, 2020 Jak může jednotlivec přispět k mitigaci myslet globálně, jednat lokálně zvážit způsoby dopravy nakupovat jen potřebné zboží/potraviny sledovat původ nakupovaného zboží/potravin neplýtvat energiemi a materiálem osobní angažovanost v ochraně krajiny Možnosti adaptace na změnu klimatu ve světě ■ transformace infrastruktury s ohledem na častější živelné pohromy ■ stěhování lidských sídel a průmyslu (Kiribati - Fidži) ■ pomoc nej ohroženějším územím a jejich rozvoj ■ rozvoj a podpora pojištění proti živelným pohromám ■ pěstování nových odolnějších druhů rostlin ■ zvýšení obecné informovanosti veřejnosti Možnosti adaptace na změnu klimatu ve světě ■ omezení deforestace a desertifikace, zalesňování („zelená čínská zeď") ■ efektivní využití vodních zdrojů a jejich recyklace (Izrael) ■ snižování tepelného ostrova města a dopadů vln veder ■ zlepšení stávajících a tvorba nových ochranných opatření před dopady živelných pohrom Možnosti efektivního zacházení s vodou ■ větší využívání povrchových vod ■ rekonstrukce vodovodních sítí ■ odsolování mořské vody ■ recyklace odpadních vod ■ specifické způsoby získávání vody v aridních oblastech Zdroj: Profimedia.cz, 2016 Snižování tepelného ostrova města a dopadů vln veder ■ výsadba zeleně, pasivní domy, zelené střechy, speciální nátěry ■ solární parkoviště, zvýšená retence vody v okolí nákupních center ■ změna architektonického uspořádání měst (stavba větrných koridorů) Zdroj: Carport, 2009; Qatar Living, 2019 Ochranná opatření proti dopadům živelných pohrom ■ budování zasakovacích pásů na polích ■ výsadba vetrolamu ■ instalace krupobitních sítí v sadech ■ využití radarů a hygroskopických solí k ochraně vinohradů před následky bouřek (údolí Rhôny) ■ zahřívání přízemní vrstvy atmosféry jako ochrana před pozdními mrazy Zahřívání přízemní vrstvy atmosféry jako ochrana před pozdními mrazy Změna klimatu v ČR Změna klimatu a ČR 1500 1550 1600 1650 1700 1750 1800 1850 1900 1950 2000 1500 1550 1600 1650 1700 1750 1800 1850 1900 1950 2000 Years Zdroj: Dobrovolný et al. 2010, 2015 Současné projevy změny klimatu v ČR ■ růst průměrné teploty vzduchu (1901-2000: + 1,1-1,3 °C) ■ rok 2019: ■ červenec 2019 nejteplejším měsícem na Zemi od počátku měření teploty vzduchu ■ léto 2019: nej teplejší léto na stanici Praha-Klementinum od r. 1775 a v CR od r. 1961 (19,5 °C) ■ 11 z 20 nejteplejších roků v Klementinu se vyskytlo po r. 2000 ■ nejchladnější rok v období 2008-2018 stejně chladný jako průměrně teplý rok v období 1961-1970 ■ nárůst frekvence vln veder a zhoršení jejich dopadů ve městech Současné projevy změn klimatu v ČR - průměrná teplota vzduchu 1961-1970 Zdroj: Tolasz, 2018 Současné projevy změn klimatu v ČR - průměrná teplota vzduchu 2011-2018 Zdroj: Tolasz, 2018 Současné projevy změny klimatu v ČR ■ změna ve frekvenci, intenzitě a rozmístění srážek (nížiny x pohoří) ■ pokles srážek na jižní Moravě, nárůst na Českomoravské vrchovin ■ úbytek srážek na jaře a na podzim a nárůst v zimě ■ 1. pol. vegetačního období (duben-cerven): ■ stabilní pokles množství srážek ■ nárůst počtu dnů s bezvýznamným deštěm (<1 mm/m2) ■ 2. pol. vegetačního období (cervenec-září): ■ nárůst počtu dnů s intenzivními srážkami (>10 mm/m2) Současné projevy změn klimatu v ČR - průměrný úhrn ročních srážek 1961-1970 Zdroj: Tolasz, 2018 Současné projevy změn klimatu v ČR - průměrný úhrn ročních srážek 2011-2018 Zdroj: Tolasz, 2018 Současné projevy změny klimatu v CR ■ změna počátku vegetačního období ■ dřívější kvetení některých bylin a stromů, posunutí doby hnízdění ptáků, větší prostor pro pozdní mrazy ■ změna podmínek pro růst rostlin ■ ústup pěstování obilnin z nížin a přechod do středních poloh (500 m n. m.) ■ vhodnější podmínky pro rostliny adaptované na sucho (kukuřice) a vyšší teploty (sója, čirok) ■ zvýšení variability výnosů v zemědělství ■ vyšší variabilita extrémů počasí (vlny veder, epizody sucha, přívalové povodně) ■ v letech 2012-2016 16 extrémů počasí, které způsobily škody v zemědělství (povodně, mrazy, holomrazy, sucho - 9x) Posun zemědělských výrobních oblastí ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBNÍ OBLASTI A PODOBLASTI (podle výsledů bonitace ZPF k 1. 1. 1996) (Němec, 1997) ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBNÍ OBLASTI Kukuřičná T 2 3 Řeparská Obilnářsko-bramborářská Statní hranice «Ô<» Hranke kraja cw? Hranke okresu Vodní toky Vodní plochy © M7l u Brno, 2008 Institute of Agrosystems and Bioclimatology (M. Trnka, D. Semerádová, Z. Žalud) acoval VÚZE Praha podklad: © ČÚZK Praha 1 2 3 4 5 1961-1990 0 25 50 1931-1960 Zdroj: Němec, 2001; Trnka et al. 2009 Sucho v ČR s postupnými změnami klimatu dochází k růstu prům. teploty vzduchu, ročnímu rozložení srážek a ke změnám jejich intenzity sucho ve 21. století nej závažnější přírodní hrozbou pro zemědělství, průmysl, vodní hospodářství a společnost v CR Zdroj: tyden.cz Větrná eroze, Vacenovice, 2018 Foto: L: Lattenberg, 2018 Větrná eroze, Vacenovice, 2018 Větrná eroze, Vacenovice, 2018 Větrná eroze, Vacenovice, 2018 Očekávané dlouhodobé dopady změny klimatu ■ 2021-2050: ■ nárůst teploty vzduchu o 1 °C ■ úbytek počtu dnů se sněhovou pokrývkou v nížinách o 66 % (z 24 na 8) ■ častější výskyt holomrazů a pozdních mrazů ■ do r. 2050 nárůst pravděpodobnosti výskytu pozdních mrazů na 60 % (současnost 30%) ■ nárůst počtu tropických dnů do r. 2050 o 50 % ■ období 1981-2010: 20 dnů; léto 2019: až 39 dnů (Strážnice) 1981-2010 SNĚHOVÁ POKRÝVKA NAD 10 cm Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou > 10 mm SWE (vodní hodnoty sněhu) CUevotuprKi S paterou: CzechQtobe j Odhad budoucího vývoje na zaklade očekávaných klimatických podmínek pro 3 časové horizonty. Rozpětí očekávaných klimatických podmínek reprezentuje S vybraných globálních cirkulačních modelů (v popisku kód modelu a jeho zjednodušená charakteristika na základě odhadu změny teploty a srážek pro území ČR) a 2 scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů (RCP 4.5 = stabilizace koncentrace C02 na nižší úrovni; RCP 8.5 = bez omezeni emisí C02). 1 ■ 10 15 20 40 60 80 100 [počet dní] 0> státní hranice <0» hranice kraje HadGEM2 teplý suchý Očekávané dlouhodobé dopady změny klimatu ■ do r. 2100: ■ pokles počtu dnů s T < 0 °C v nížinách o 60 % ■ nárůst teploty vzduchu o 3 °C při stávajících emisích GHG ■ prodloužení vegetačního období o 40 dnů ■ očekávaná stagnace úhrnů srážek ■ škody způsobené živelnými pohromami převýší očekávané vyšší výnosy zemědělských plodin ■ náhlejší přechody mezi teplými a studenými dny v zimním období v Adaptace na změnu klimatu v CR ■ efektivnější využívání vhodných OZE ■ snížení spotřeby pitné vody ■ změna způsobu hospodaření ■ šlechtění odolnějších druhů plodin a výsev nových druhů Adaptační opatření - pět pilířů proti suchu 1) Vytvoření informační platformy o suchu a nedostatku vody 2) Posilování odolnosti a rozvoj vodních zdrojů 3) Zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vody a ochrany půdy 4) Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny 5) Podpora principů zodpovědného hospodaření s vodou napříč sektory http: //www.intersucho. cz/ voření informační platformy o suchu a nedostatku vody ČESKO SLOVENSKO STŘEDNÍ EVROPA INTERSUCHO Aktuální stav sucha Předpovědi Sucho v okresech _ Intenzita sucha Deficit Nasycení půdy Dopady na vegetaci Dopady na zemědělství Kumulovaný stres Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2010 17. 3. 2019 ©o© Přehrát animaci: poslední 4 týdny 08. týden 2019 -11. týden 2019 (o) Stáhnout mapu Zobrazit bez rizika sucha SO snížená úroveň půdní vláhy S1 počínající sucho S2 mírné sucho • S3 výrazné sucho • S4 výjimečné sucho • S5 extrémní sucho MONITORUJTE SUCHO Zdroj: intersucho.cz, 2019 Posilování odolnosti a rozvoj vodních zdrojů • výstavba nových vodních děl • uměla infiltrace a následné čerpání • vyšší propojení vodárenského systému • rozvoj efektivního systému zavlažování Zemědělství jako nástroj ochrany množství a jakosti vody a ochrany půdy zaměření se na udržitelné, přírodě šetrné zemědělství než na maximalizaci výnosů dotace jako pozitivní motivace podpora užívání organických hnojiv výsadba vhodných (mezi)plodin s ohledem na vodní a větrnou erozi a množství užitých chemikálií vyšší druhová pestrost zemědělských plodin zmenšení lánů polí, budování teras, zasakovacích příkopů zavádění a rozvoj agrolesnictví v Agrolesnictví v CR Zvýšení retenční a akumulační schopnosti krajiny Obnova rašelinišť a mokřadů (Krkonoše) foto: Plíhal, 2020 Obnova rašelinišť a mokřadů (Krkonoše) foto: Plíhal, 2020 Podpora principů zodpovědného hospodaření s vodou napříč sektory ■ šetrné hospodaření s vodou a její akumulace ■ zvyšování povědomí o suchu a šíření informací mezi veřejností ■ vznik celostátní a krajské komise v období sucha (stav sucha, nedostatku vody, krizový stav) ■ zdražení vody v době sucha Adaptační opatření proti suchu v CR K&žáý wiuie k. zoidriewf vody v krajine přispět podíle svých w\o£nosff ... http://www.klimatickazmena.cz/cs/ Klimatická Změna, cz Klimatická Změna.cz Mapy a grafy Adaptace Metodika O nás EN Dopady změny klimatu Průměrná roční teplota vzduchu před poved 2030 střední emise - IPSL © POPIS VRSTVY 9 ZMĚNIT VHSTVU Časová osa Emise COi O O O -o o—o—O 19B1-2010 2030 2050 2090 nizké strední vysoké GCM: IPSL t i Zobrazit mapu ČR i Zobrazí mapu Parížska dohoda 2015 iZobrazit mapu NO 0 Metodika měřeni © Adaptace Bayreuth berg 1.3-5 I I 5.1-6 I I 6.1-7 [-C] 9.1-10 10.1-11 11.1 -12 12.1 - 14 14.1 -16.5 Ingolstadt München Regensburg Straubing Banská Stiffens k i Slovakia St. Pölten wj?n Ds-,3 "nap S2C 6 3ecBi&':-[>£-'&K<] : Google 5D krr L ® Bratislava 1 Podmínky použití Nah lásit chybu v mapě Co je to klimatická změna Zajímají Vás otázky jako: mění se skutečně teplota vzduchu v ČR? Proč je uhlík tak důležitý a jak ovlivňuje klima? Jaké jsou dopady změny klimatu nejen na zemědělství a lesnictví, ale také na městská prostředí v ČR? Můžeme se na změnu klimatu adaptovat a je to vůbec nutné? Na všechny tyto otázky a mnoho dalších Vám přinášíme odpovědi. Více o KLIMATICKÉ ZMÉNÉ Zdroj: klimatickazmena.cz, 2019 Klimatická Změna, cz Slovo závěrem RESEARCH CONCLUDES: mm COULD W KINDLY REWRASE THAT IN EQUIVOCAL. iNWXiAMF, W&Jt SELF - SERVING M4D WE CAM li UN0W5WM>: Nej větší problém s klimatickou změnou je v její rychlosti, kvůli které se s ní příroda nedokáže vypořádat Aktuální otázka: Jak moc j sme ochotní se omezit? Děkuji za pozornost