Aktuálně řešené otázky historické
klimatologie
Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D.
Podzim 2020
Historická klimatologie
• vědní disciplína na rozhraní klimatologie a (environmentální) historie
• pracuje převážně s dokumentárními a obrazovými prameny
• využívá metodologii klimatologie i historie
• časově vyplňuje prostor mezi paleoklimatologií a klimatologií období
přístrojových měření, popř. se s nimi překrývá
• základy historické klimatologie položeny již koncem 19. století
• rozvoj od r. 1960 (H. Lamb, E. L. R. Ladurie)
• největší rozvoj po r. 1990 (Ch. Pfister, R. Brázdil)
Historická klimatologie
Čtyři generace historických klimatologů:
• Rudolf Brázdil (*1951)
• Christian Pfister (*1944)
• Emmanuel Le Roy Ladurie (*1929)
• Franz Mauelshagen (*1967)
Zdroj: Eveline Zbinden, Bern, 2013
Historická klimatologie
• tři hlavní výzkumné cíle:
– 1) časová a prostorová rekonstrukce počasí, podnebí a hydrometeorologických
extrémů v období před vznikem národních sítí meteorologických stanic (hlavně pro
poslední tisíciletí),
– 2) studium citlivosti minulých společností a ekonomik na kolísání klimatu,
klimatické extrémy a hydrometeorologické extrémy,
– 3) studium historického vývoje vnímání klimatu a jeho percepce společností.
Datová základna
1) Přímé údaje o počasí
– meteorologická měření a pozorování, výkazy
2) Nepřímé údaje tzv. proxy data
• Dokumentární prameny:
• časná přístrojová měření a pozorování počasí
• kroniky, deníky, časná žurnalistika, korespondence, kramářské a
trhové písně, prameny ekonom. charakteru, církevní prameny,
ikonografie, chronogramy, data o zamrzání přístavů, výlovu
sleďů, plaveb Vikingů, datace kvetení sakur, vinobraní, popisy
bitev aj.
Zdroj: Praha.eu, 2015; paluba.eu, 2012; anno.onb.at, 2015
Schéma standardní
paleoklimatické rekonstrukce
Datová základna
2) Nepřímé údaje tzv. proxy data
• Epigrafické údaje
– povodňové značky („Bradáč“)
– Archeologické záznamy
▪ pozůstatky osídlení, protipovodňových valů aj.
– Přírodní archivy
▪ ledovcová jádra, ledovcové, půdní a jezerní sedimenty, spraše, ledové klíny;
rašeliniště, pylová zrna; letokruhy stromů (dendrochronologie), korálů,
stalagmitů, lastur, rohů kozorožců; pohyb ledovců a morén, kolísání výšky moří a
jezer; průduchy fosilních listů aj.
Zdroj: Praha.eu, 2015; anno.onb.at, 2015
ledovcové jádro (Univerzita
Washington, 2014)
letokruh stromu
(mezistromy.cz, 2015)
stalagmit
(Hvězdárna
UB, 2012)
kozorožec
(incest.com,
2015)
ledovcové sedimenty (North
American Glacial Varve Project,
2014)
ledový klín (Jones et al.,, 2009)
Černohorské rašeliniště
(region-krkonose.cz,
2018)
Datová základna – proxy data
Aktuálně řešená problematika (svět)
• Reanalýza
• Paleomodely
• Rekonstrukce teploty, srážek a extrémních jevů v minulosti
• Vliv variability klimatu na minulé společnosti
• Dopady historických sopečných erupcí na společnost
• Indexy sucha a vln veder v minulosti
• Analýza meteorologických deníků a pozorování
Dlouhodobě řešená problematika (MU)
• studium kolísání klimatu na území České republiky na základě
dokumentárních a dendroklimatických údajů, časných přístrojových měření
a pravidelných meteorologických pozorování během posledního tisíciletí
• rekonstrukce a studium vybraných hydrometeorologických extrémů z
hlediska jejich četností výskytu, sezonality, intenzity a dopadů na přírodu a
společnost
Aktuálně řešená problematika (MU)
• Tvorba a rozšiřování databází HME na území ČR
• Rekonstrukce teploty a srážek na základě dendrochronologie
• Rekonstrukce vichřic a tornád v Českých zemích od r. 1501
• Epizody sucha, indexy a monitoring (intersucho.cz)
• Studium obětí HME v ČR ve 20. a 21. stol.
• Zpracování denních pozorování počasí v 19. stol.
• Historická protipovodňová opatření a jejich vývoj
• Hladomory v Českých zemích (1002–1873) a jejich příčiny
• Adaptace na změny klimatu v ČR (klimatickazmena.cz)
• Sesuvné pohyby Českých zemích v 17.–20. stol. (childa.cz)
• variabilita klimatu v před-instrumentálním období může být studována na
základě tzv. proxy dat - např. šířka letokruhů
• chronologie sestavené z šířek letokruhů dubu (Quercus sp.) mohou
obsahovat cennou informaci pro rekonstrukci hydro-klimatických poměrů
(srážek/sucha) včetně jejich extrémů
• sestavení chronologie na základě 3194 vzorků dubů z 387 míst v ČR
zahrnující období 761–2012
Rekonstrukce hydro-klimatických podmínek jara a
léta v ČR na základě šířky letokruhů dubu
Homogenizované řady z instrumentálního období – výpočet
parametrů charakterizujících srážkové poměry a výskyt
sucha kalibrace šířek letokruhů
Zdroj: Brázdil et al. 2015
Hlavní výsledek:
kvantitativní
rekonstrukce
srážek/sucha jara/léta
pokrývající poslední
milénium.
nalezení vztahu mezi šířkou letokruhů a množinou
hydro-klimatických parametrů
Rekonstrukce hydro-klimatických podmínek jara a
léta v ČR na základě šířky letokruhů dubu
jarní a letní tlakové anomálie
typické pro 25 extrémně
suchých let v období 1850–
2010
Zdroj: Dobrovolný et al. 2015
jarní a letní tlakové anomálie
typické pro 12 extrémně
suchých let v období 1659–
1804
Rekonstrukce hydro-klimatických podmínek jara a
léta v ČR na základě šířky letokruhů dubu
• v období 761–1499 celkem 45 extrémně
suchých let (celkem 144)
• průměrná délka období mezi dvěma
extrémy: 8,8 let
• příčiny: blokující anticyklona a přísun
teplého vzduchu do stř. Evropy z JV a
nízké srážkové úhrny
Zdroj: Dobrovolný et al. 2015
Rekonstrukce hydro-klimatických podmínek jara a
léta v ČR na základě šířky letokruhů dubu
Rekonstrukce teploty vzduchu na základě dat
počátku vinobraní
• data počátku vinobraní užívána pro rekonstrukci teploty ve Francii,
Švýcarsku, Německu, Rakousku, Itálii, Maďarsku … a ČR
• česká vinařská oblast jedna
z nejseverněji položených oblastí
v Evropě s tradicí od poč. 10. stol.
Rekonstrukce teploty na základě dat počátku
vinobraní
a) naměřená (1) a rekonstruovaná (2)
prům. T vzduchu (04–08) v období
1499–2015 s užitím lineární
regrese
b) odchylky T s referenčním obdobím
1961–1990
• nejvyšší T v r. 1540 vyšší než v
sezónách 2003 a 2015
• období 1986–2015 nejteplejší za
514 let
• období 1900–1929 nejchladnější
Vichřice v Českých zemích za posledních 500 let
• vichřice v ČR způsobují nejvíce škod po povodních a suchu
• dva typy vichřic: „zimní“
- podmíněné existencí velkého horizontálního
tlakového gradientu
- obvyklý výskyt v období říjen–březen
- obvykle delší doba trvání (dny)
- postihují větší oblasti (regiony–státy)
- předpověď podle charakteru tlakového pole
Vichřice v Českých zemích za posledních 500 let
• dva typy vichřic: „letní“
- spojené s výskytem konvektivních událostí a oblakem Cb
- obvyklý výskyt letním půlroce (duben–září)
- obvykle kratší doba trvání (minuty–10ky minut)
- postihují menší oblasti, lokální škody, oblast škod ostře
ohraničena
- konkrétní podoba (tornáda, downbursty aj.)
- velmi omezená možnost jejich předpovědi
Vichřice v Českých zemích za posledních 500 let
• 4 864 případů vichřic a silných větrů (1510–2017)
• vichřice (43,8 %), blizzardy (25,7 %), nárazový vítr během bouřky (17,9 %), tornáda
(7,2 %), silné větry nejistého původu (3,5 %), větrné smrště (1,9 %)
Zdroj: Dolák et al. 2019
Vichřice v Českých zemích za posledních 500 let
• vichřice 19. století 7. 12. 1868
– výskyt od VB po Polsko
– 27 zabitých a 38 vážně zraněných
lidí
– 8 mil. m3 polomů a vývratů v
Českých zemích
Analyses of meteorological variables calculated from 20CR over the eastern Atlantic-European area on 7 December 1868:
(a) and (c) MSLP (hPa, black contours), wind speed (m.s-1, shaded) and wind direction (vectors); (c) and (d) MSLP (hPa,
black contours), equivalent potential temperature (theta-e; °C, shaded), air temperature (°C, blue contours), and 1000–500
hPa temperature difference (°C); (a) and (b) 06 h UTC (07 CET); (c) and (d) 12 h UTC (13 CET)
Zdroj: Brázdil et al. 2017
Vichřice v Českých zemích za posledních 500 let
• vichřice 19. století 7. 12. 1868
Zdroj: Brázdil et al. 2017, Illustrierte Zeitung, 9 January 1869
Tornáda v Českých zemích za posledních 200 let
• nejstarší dokumentované tornádo na území ČR: 30. 7. 1119, Kosmova
kronika (škody na Vyšehradě)
• v období 1801–2017 zaznamenáno 367 tornád a 299 dnů s tornádem
• chronologie tornád ovlivněna dostupností dokumentárních pramenů
• nejvyšší výskyt v nižších a středních polohách
• průměrný počet tornád v ČR: 2/rok
Představa tornáda od J. A. Komenského v Orbis sensualium Pictus
(Levoča, 1685)
Tornáda v Českých zemích za posledních 200 let
• Fujitova stupnice tornád:
Tornáda v Českých zemích za posledních 200 let
Zdroj: Brázdil et al. 2018
Roční četnost tornád a dnů s tornádem v ČR v období 1801–2017
Frekvence tornád (1 – prokázané, 2 – neprokázané) (a) a dnů s tornádem (b)
Prostorové rozložení ne/prokázaných
tornád v období (a) 1801–1900, (b) 1901–
2000, (c) 2001–2017
trasa a následky tornáda dne 20. 4.
1950 (F3) ve středních Čechách dle
Fikar 1950: (a) trasa tornáda; (b)
nákres tornáda nedaleko Sedlece; (c)
trosky zvonice v Dolních Chabrech; (d)
zničený statek v Bašti
Tornáda v Českých zemích
za posledních 200 let
Tornáda v Českých zemích za posledních 200 let
• příklady následků tornáda 21. 6. 1932 v Milostovicích (F2–F3)
Zdroj: Chronicle of Milostovice, http://zbynekcernoch.sweb.cz
• příklady následků tornáda 9. 6. 2004 v Litovli (F3)
Zdroj: www.chmi.cz, www.djax.cz, ustornadoes.com, 2017
Tornáda v Českých zemích za posledních 200 let
Hněvčeves 1. 6. 2014 Vídeň 10. 7. 2017
Tornáda v Českých zemích za posledních 200 let
Zdroj: Svere Weather Europe
Derecho
• větrná bouře způsobená jedním rychle se pohybujícím
bouřkovým systémem, která v pásu alespoň 400 km způsobila
škody nebo byla naměřena rychlost větru min. 25 m/s (cca 90
km/h)
• možnost výskytu supercely nebo shluků downburstů
• 1. doložený výskyt: r. 2007 (zpětně 1929)
• frekvence v ČR: 1–2/rok
Klimatologie významných tornád v ČR
Zdroj: Brázdil et al. 2019
• studium tornád síly F2–F3 v ČR v období 1119–2019
• celkem 108 případů (97 v letech 1811–2019)
• nejčastější výskyt: 1921–1930, 1931–1940, 2001–2010
• nejčastější čas výskytu: odpoledne a pozdní večer
• následky:
– 8 mrtvých
– 95 zraněných
Klimatologie významných tornád v ČR
Zdroj: Brázdil et al. 2019
Derecho
Zdroj: infomet.cz, 2018
Dopady sopečných erupcí na klima, přírodu a společnost
• Lakagígar (Island) 8. 6. 1783–únor 1784:
– největší výron lávy za posledních 1000 let
– následkem zvýšená úmrtnost v Z Evropě a
řada klimatických anomálií
• Tambora (Indonésie) 10. 4. 1815:
– jedna z největších zaznamenaných sopečných erupcí
– více než 35 000 obětí
– rok 1816 znám jako „rok bez léta“
Dopady sopečných erupcí na klima, přírodu a společnost
Zdroj: Brázdil et al. 2017
Měsíční teplotní anomálie v Praze-Klementinu a ve
střední Evropě v obdobích 1783–1785 a 1815–1817
(ref. obd. 1961–1990)
Kolísání cen vybraných obilnin v obdobích 1779–1788 a
1811–1820 a) v Praze a Litoměřicí; b) v Brně a na
Moravě
Dopady sopečných erupcí na klima, přírodu a společnost
Zdroj: Brázdil et al. 2017
Lakagígar 1783 Tambora 1815
Temperature: Extreme winter 1783/1784, spring
1785, summer and autumn 1786
Temperature: Extreme summer 1816
Precipitation: No extreme season Precipitation: Extreme summer 1815
Weather: Dry fog, heavy thunderstorms (no rain),
sun and moon red
Weather: No directly observed post-volcanic
weather effects
Large floods: February 1784, April 1785, August
1786
Large floods: August 1815, March 1817
Landslides: No indications of landslides Landslides: five events in north-western Bohemia
(1817)
No effects on agriculture and grain prices Bad grain harvest, rise in grain prices
No crisis indications Lack of bread, hunger, high vagrancy
Fatalities among those ringing city bells to ward off
thunderstorms – prohibition of ringing
Important natural and societal impacts
• 510 případů HME během období 1650–1880
Chod ročních četností HME shlazených
Gaussovým filtrem pro 10 let v
Jihlavském kraji v období 1650–1880
podle (a) přesnosti datování událostí a (b)
typů pramenů a (c) roční četnosti typů
HME krátkého trvání
Zdroj: Dolák et al, 2019
Časoprostorová variabilita HME na Českomoravské
vrchovině 1650–1850
▪ bouře velmi silné intenzity
– kroupy ≥ 2 cm
– rychlost větru ≥ 25 m.s–1
– výskyt tornáda
▪ tornáda
– 20.6.1774 Telč (F1)
– 9.6.1827 Čížov (F2)
– 8.10.1843 Lhotka, Jiříkovice (F1)
▪ 32 událostí v 50 obcích
– 78,1 % (kroupy)
– 12,5 % (vichřice)
– 6,3 % (tornáda)
– 3,1 % (kroupy a tornádo)
Prostorové rozložení obcí a
měst postižených bouřemi
velmi silné intenzity
Zdroj: Dolák et al, 2020
Časoprostorová variabilita HME na Českomoravské
vrchovině 1650–1850
Zdroj: Dolák et al, 2019
Katastry obcí postižené
krupobitím v (a) Jihlavském
kraji a (b) na území jižní
Moravy dne 25. června 1844
(obr. b upraven podle Brázdila
et al. 2014) s výší slevy na dani
pro 33 obcí
Časoprostorová variabilita HME na Českomoravské
vrchovině 1650–1850
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
• sucho v minulosti chápáno jako trest boží (modlitby a procesí za déšť)
• nejvýznamnější epizody sucha:
– konec 9. stol., přelom 12. a 13. stol., r. 1540, 1616, 1718, 1719, 1746, 1790, 1808, 1809,
1811, 1826, 1834, 1842, 1863, 1868, 1904, 1911, 1921, 1947, 1953, 1959
• dopady na zemědělství v minulosti:
– neúroda, nedostatek potravin, krmiva a osiva, úhyn
hospodářských zvířat, uschlé sady, kolísání cen
• socio-ekonomické dopady v minulosti:
– chudoba, hlad, zadlužení, nefunkční vodní mlýny,
– omezení vodní dopravy, krádeže vody
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
Zdroj: Brázdil et al. 2013
10 letá frekvence epizod sucha v Českých zemích v období 1501–2012 na základě dokumentárních
pramenů (1501–1804) a přístrojových měření (1805–2012)
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
Zdroj: Brázdil et al. 2019
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
• sucho 1540
– zasažena téměř celá Evropa
– až 80 % úbytek srážek oproti průměru ve 20. stol.
– v S Itálii nezaznamenány srážky od 11/1539–4/1540
– v J Evropě prům. roční teplota vyšší až o 9 °C
– vyschnutí studní a menších toků, rapidní pokles hladin řek a jezer (Bodamské j.,
Labe, Rýn, Seina)
– největší lesní požáry za 500 let, snížený sluneční svit
– chybějící letokruhy, extrémní trhliny, koupání v zimě
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
• sucho 1842
– zasažena převážně Francie a střední Evropa v
době leden–únor a duben–srpen
– příčinou nedostatek srážek (lokální vliv
anticyklony a hřebene VT)
– dle dokumentárních pramenů dopady sucha větší
než dle indexů sucha
– významné snížení dopadů sucha z důvodu pružné
reakce společnosti
Zdroj: Brázdil et al. 2019
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
• Epizody sucha v letech 1961–2012
– celkem 8 epizod sucha na více než 90 % stanic
• prosinec 1963, únor 1964, červen 1976, červenec 1983, květen 1992, červen
1994, červen a srpen 2003, duben 2007 a listopad 2011
– krátkodobé až střednědobé sucho každých 3–5 let, dlouhodobé každých 9 let
– před r. 2000 sucho častější, po r. 2000 méně epizod sucha, avšak vyšší intenzity
– pokles hladiny podzemní vody a vydatnosti pramenů
– rozšiřování sucha (Haná, V Čechy)
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
Zdroj: Brázdil et al. 2015
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
Zdroj: Výzkumný ustav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Stranady
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
• příčiny současného sucha
– ve střední Evropě převažující vliv růstu teploty vzduchu na výskyt sucha než
nedostatku srážek
– neprůkazný vliv sluneční aktivity na růst teploty vzduchu
– vyšší výpar, snížená vlhkost, nižší počet dnů se sněhovou pokrývkou
– prokázán vztah mezi indexy sucha reagující na průměrnou teplotu vzduchu a
koncentrací CO2
– nerovnoměrné rozložení srážek
– v období se zvýšenou sopečnou aktivitou výskyt chladnějších a deštivějších
období
Epizody sucha v ČR a jejich příčinná podmíněnost
• příčiny současného sucha:
– zemědělská krajina, odvodňování, nedostatek biomasy v půdě
– změny v krajině a rychlý odtok vody
– špatné hospodaření s vodou
– potencionálně průkazná 60–100 letá oscilace ovlivňující dlouhodobou variabilitu
epizod such ve střední Evropě
• sucho ve 21. století nejzávažnější přírodní hrozbou pro zemědělství, průmysl, vodní
hospodářství a společnost v ČR
Oběti nepříznivých povětrnostních podmínek
• analýza obětí následkem nepřízně počasí a hydrometeorologických
extrémů v ČR v období 1981–2018
• využití dokumentárních
pramenů a analýzy
mediálních výstupů
• 269 obětí 103 HME
• cíl: 1901–2020
Zdroj: Brázdil et al. 2019
1—flood, 2—flash flood, 3—windstorm, 4—convective
storm, 5—lightning, 6—frost, 7—snow/glaze-ice, 8—
heat, 9—other HMEs
Oběti nepříznivých povětrnostních podmínek
Zdroj: Brázdil et al. 2019
1—flood, 2—flash flood, 3—windstorm, 4—convective
storm, 5—lightning, 6—frost, 7—snow/glaze-ice, 8—
heat, 9—other HMEs
Oběti nepříznivých povětrnostních podmínek
Zdroj: Brázdil et al. 2019
(a) gender; (b) age; (c) cause of death (A—drowning, B—
tree/branch fall, C—collapse of building, D—car accident,
E—health issue, F—freezing to death, G—lightning strike,
H—other reason, I—unknown); (d) place of death (a—
river/bank, b—within building, c—road/in car, d—free
space in built-up area, e—landscape, f—other place, g—
unknown); (e) type of death; (f) behaviour
Kněz Šimon Hausner a jeho meteorologická
pozorování v Buchlovicích v letech 1803–1831
• zdroj dat:
– denní záznamy o počasí v Buchlovicích (1801–1831)
Kněz Šimon Hausner a jeho meteorologická
pozorování v Buchlovicích v letech 1803–1831
Kolísání ročních teplotních (a) a srážkových
(b) indexů v Buchlovicích (1803–1831)
Srovnání průměrné měsíční teploty vzduchu, srážek a jejich variability
mezi obdobími 1803 a 1830 a mezi 1961 a 1990 v Brně: rozdíly v
teplotě vzduchu (a) a směrodatné odchylce (c), srážkách (b) a
variačního koeficientu (d). Pozitivní odchylky vyjadřují vyšší hodnoty v
období 1803–1830 a záporné v období 1961–1990
Kněz Šimon Hausner a jeho meteorologická
pozorování v Buchlovicích v letech 1803–1831
chladné období 1812–1816
suché období 1805–1811
chladnější Hausnerovo období (1803–1830) v zimním
půlroce (říjen–březen) a v červnu
vlhčí Hausnerovo období (1803–1830) v
srpnu
Kněz Šimon Hausner a jeho meteorologická
pozorování v Buchlovicích v letech 1803–1831
• významné časné nebo pozdní začátky
fenofází/zemědělských prací velmi dobře
korelující s extrémními projevy teploty vzduchu
(např. časné setí v r. 1822 a nebo pozdní sklizeň v
r. 1816 spojená s chladným červnem–
červencem/“rok bez léta“)
Kolísání počátků vybraných fenofázi a zemědělských prací
v Buchlovicích v období 1803–1830: (a) jarní setí obilí; (b) kvetení
třešní; (c) kvetení vinné révy; (d) sklizeň obilí
Zdroj: intersucho.cz, 2019
http://www.intersucho.cz/
Intersucho.cz
Zdroj: intersucho.cz, 2019
Intersucho.cz
http://www.intersucho.cz/
http://www.klimatickazmena.cz/cs/
Zdroj: klimatickazmena.cz, 2019
KlimatickáZměna.cz
▪ 78 % obyvatel ČR
vnímá globální
změnu klimatu
Zdroj: klimatickazmena.cz, 2019
KlimatickáZměna.cz
▪ 55 % obyvatel ČR
pociťuje dopady
změn klimatu
http://www.klimatickazmena.cz/cs/
Zdroj: klimatickazmena.cz, 2019
KlimatickáZměna.cz
▪ 51 % obyvatel ČR
podniká vlastní
kroky k
přizpůsobení se
změnám klimatu
(zachycování vody,
úspora energie a
vody)
http://www.klimatickazmena.cz/cs/
Literatura
• BRÁZDIL, Rudolf, Petr DOBROVOLNÝ, Miroslav TRNKA, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ, Lukáš DOLÁK a Oldřich
KOTYZA. Extreme droughts and human responses to them: the Czech Lands in the pre-instrumental
period. Climate of the Past, 2019, roč. 15, č. 1, s. 1-24.
• BRÁZDIL, Rudolf, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ, Hubert VALÁŠEK, Lukáš DOLÁK a Oldřich KOTYZA. Climatic
effects and impacts of the 1815 eruption of Mount Tambora in the Czech Lands. Climate of the Past,
2016, roč. 12, č. 6, s. 1361-1374.
• BRÁZDIL, Rudolf, Kateřina CHROMÁ, Lukáš DOLÁK, Oldřich KOTYZA, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ, Petr
DOBROVOLNÝ a Zbyněk ČERNOCH. Spatiotemporal variability of tornadoes in the Czech Lands, 1801–
2017. Theoretical and Applied Climatology, Springer Vienna, 2019, roč. 136, 3-4, s. 1233-1248.
• BRÁZDIL, Rudolf, Kateřina CHROMÁ, Tomáš PÚČIK, Zbyněk ČERNOCH, Petr DOBROVOLNÝ, Lukáš
DOLÁK, Oldřich KOTYZA, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ a Mateusz TASZAREK. The Climatology of Significant
Tornadoes in the Czech Republic. Atmosphere, MDPI, 2020, roč. 11, č. 7, s. 1-22.
• BRÁZDIL, Rudolf, Péter SZABÓ, Peter STUCKI, Petr DOBROVOLNÝ, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ, Oldřich
KOTYZA, Hubert VALÁŠEK, Marián MELO, Silvie SUCHÁNKOVÁ, Lukáš DOLÁK a Kateřina CHROMÁ. The
extraordinary windstorm of 7 December 1868 in the Czech Lands and its central European context.
Internatiol Journal of Climatology, Hoboken: Wiley, 2017, roč. 37, August, s. 14-29.
Literatura
• BRÁZDIL, Rudolf, Kateřina CHROMÁ, Jan ŘEHOŘ, Pavel ZAHRADNÍČEK, Lukáš DOLÁK, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ a
Petr DOBROVOLNÝ. Potential of Documentary Evidence to Study Fatalities of Hydrological and Meteorological
Events in the Czech Republic. Water, BASEL: MDPI, 2019, roč. 11, č. 10, s. 1-25.
• BRÁZDIL, Rudolf, Peter STUCKI, Péter SZABÓ, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ, Lukáš DOLÁK, Petr DOBROVOLNÝ, Radim
TOLASZ, Oldřich KOTYZA, Kateřina CHROMÁ a Silvie SUCHÁNKOVÁ. Windstorms and forest disturbances in the
Czech Lands: 1801–2015. Agricultural and Forest Meteorology, Elsevier, 2018, roč. 250-251, 15.3.2018, s. 47-63.
• BRÁZDIL, Rudolf, Hubert VALÁŠEK, Kateřina CHROMÁ, Lukáš DOLÁK, Ladislava ŘEZNÍČKOVÁ, Monika BĚLÍNOVÁ,
Adam VALÍK a Pavel ZAHRADNÍČEK. The climate in south-east Moravia, Czech Republic, 1803–1830, based on
daily weather records kept by the Reverend Šimon Hausner. Climate of the Past, 2019, roč. 15, č. 4, s. 1205-
1222.
• DOBROVOLNÝ, Petr, Michal RYBNICEK, Tomáš KOLAR, Rudolf BRÁZDIL, Miroslav TRNKA a Ulf BÜNTGEN. May-July
precipitation reconstruction from oak tree-rings for Bohemia (Czech Republic) since AD 1040. International
Journal of Climatology, HOBOKEN: Wiley, 2018, roč. 38, č. 4, s. 1910-1924.
• MOŽNÝ, Martin, Rudolf BRÁZDIL, Petr DOBROVOLNÝ a Miroslav TRNKA. April-August temperatures in the Czech
Lands, 1499-2015, reconstructed from grape-harvest dates. Climate of the Past, GOTTINGEN: Copernicus, 2016,
roč. 12, č. 7, s. 1421-1434. ISSN 1814-9324.
Děkuji za pozornost