Milníky environmentálni historie Mgr. Lukáš Dolák, Ph.D. Podzim 2020 Milníky environmentálni historie • Milník - událost přírodního nebo antropogenního původu, která v minulosti významně ovlivnila lidstvo nebo přírodní prostředí • Milníky přírodního původu -výkyv klimatu, erupce sopky, pandemie, megatsunami aj. • Milníky antropogenního původu - revoluce, průmyslové havárie, nukleární exploze, RGW, konference aj. • Milníky kombinovaného původu - VFR, dust bowl, velký smog aj. Milníky přírodního původu Dopad meteoritu Chicxulub (před 66 Ma) • Dopad meteoritu o velikosti ca. 10 km na pol. Yucatán mající za následek vymření neptačích dinosaurů • Celosvětová ekologická katastrofa a masové vymírání • Následkem megatunami, zemětřesení (11° RS), dočasný nárůst teploty vzduchu na 100-260 °C, nárůst sopečné aktivity • Počátek rozmachu savců na Zemi Dopad meteoritu Chicxulub (před 66 Ma) Zdroj: Leshyk, 2020; Phoenix CZE, 2019 Erupce supervulkánu Toba (72 000 př. n. I.) • Erupce supervulkánu na ostrově Sumatra • Nejsilnější erupce za posledních 27 Ma • Vyvržení ca. 2800 km3 materiálu a 3300 Mt aerosolu H2S04 do stratosféry • Dočasné globální snížení teploty vzduchu o 1-5 °C • Vymření většiny druhů v JV Asii (poslední zaznamenané větší globální vymírání), nárůst ledovců (ochlazení) • Pokles lidské populace na 5-10 000 jedinců Zatopení Doggerlandu (6200 př. n. I) • Doggerland - Severo mořská pánev • Wúrmský glaciál: lidmi osídlená tundra spojující Britské ostrovy s Evropou • 9700 př. n. L: nárůst hladiny o 30 cm/rok • 6 000 př. n. L: přerušení pevninského mostu s Britskými ostrovy (izolace od budoucí migrace druhů) Zatopení Doggerlandu (6200 př. n. I) Doggerland and Doggerbank ^Island* British Isles and maritime area of sunken Doggerland with □ Viking Bank and □ Doggerbank Shoal T. f Land above Sea-Level: O 16,000 BC 1=1 8,000 BC ■ 7,000 BC □ Doggerbank 5,500 BC . Storrega landslide ancient lake Tsunami ca. 5,500 BC ft-.- 0 ^Scandinavia Island ■A Vistula-Würm glaciation (115,000 to 10.000 BC) Greatest extent of the ice shield c. 20,000 BC Zdroj: Lima, 2017 Zatopení Doggerlandu (6200 př. n. I) Zdroj: National Geographie, Laura Spinney, 2017 Holocenní teplotní optimum (6200-2500 př. n Období vyšší průměrné teploty vzduchu o 2-3 °C Teplé vlhké období s vyrovnám klimatem - rozvoj lidstva Horní hranice lesa > 200 m Neolitická revoluce (dvojkolejný vývoj krajiny) Holocene Climate Optimum Medieval Warm Period o 15 CD 3 CO S. 13 E ; / \ 11 "J ^ 8.2 kyr event i i i i i i Neoglacial / cool events i i Little Ice Age i i 11 - 17 15 13 10 Calendar Years before present (x1000) Vznik Černého moře (5600 př. n. I.) • Glaciály: Černé moře jezerem odděleným od Středozemního m. • 5600 př. n. I.: protržení Bosporské úžiny - hladina nižší o 120 m oproti současnosti - nárůst hladiny o 12-15 cm/den, postup 1 km/den (doba záplavy 35 let) - 5600 BC: Bosporus bursts, forming Black Sea - zničení vyspělé civilizace na břehu jezera - ekologická katastrofa: přísun slané vody do sladkovodního jezera Zdroj: weird history, 2018 Pozdní starověká malá doba ledová (536-600 n. I.) • Rok 536 jakožto nejhorším rokem v historii lidstva • Příčina: silné vulkanické erupce na S polokouli (536/lsland, 539, 540, 547) • Evropa, Blízký Východ a část Asie zahaleny po dobu téměř 18 měsíců do sopečného prachu - "Slunce vydávalo po celý rok světlo bez jasu, podobně jako měsíc" Procopius • Pokles teploty vzduchu v létě o 1,4-2,7 °C (536-545 nejchladnější dekáda za posledních 2300 let) • Vyšší variabilita extrémů počasí, neúroda (Skandinávie, Irsko, Mezopotámie, Čína), hladomor (Irsko 536-539), úmrtí obyvatel (Norsko, Švédsko až 50 % obyvatel), sociální neklid Pozdní starověká malá doba ledová (536-600 n. I.) • Justiniánský mor 541-543 - 25-50 mil. obětí jen v Byzancii - rozšíření v Egyptě, Etiopii a celém Středomoří (vymření 1/3 obyvatel Východořímské říše) • Následky LALIA: - pokles počtu obyvatel (nárůst lesnatosti v Evropě) - ekonomická stagnace Evropy do r. 640 - úsvit raného středověku Pozdní starověká malá doba ledová (536-600 n. I.) 550 560 570 5S0 590 600 610 620 630 640 650 660 ] ] 530- 540- 550- 640-O ^ 650 536 Icelandic volcano erupts, dimming the sun for 18 months, records say. Summer temperatures drop by 1 5"Cto2 5"C. 536-545 Coldest decade on record in 2000 years. Crops fail in Ireland, Scandinavia, Mesopotamia, and China. 540- 541 Second volcanic eruption. Summer temperatures drop again by 1 4"C-2.7"C in Europe. 541- 543 The "Justinian" bubonic plague spreads through the Mediterranean, killing 35%-55% of the population and speeding the collapse of the eastern Roman Empire. 640 After declining in the mid-500s, a surge in atmospheric lead signals an increase in silver mining because of economic recovery. 660 A second lead peak reflects silver mining, probably at Melle, France, tied to a switch from gold to silver for coins and the beginnings of the medieval economy. 660-0 (GRAPHIC) A. CUADRA/SC/ENCf; (DATA) C. P. L0VELUCK ETAL,ANTIQUFiY 2018" U SIGL ETAL., fMTUflE2015; M. MCCORMICK Největší známé pandemie za posledních 1500 let • Justiniánský mor (541-543): Středomoří, Etiopie, Asie, 25-50 mil. obětí • Černá smrt (1347-1366): Euroasie, 75 mil. obětí • Mor v Asii (1855-1904): Čína, Indie, 10 mil. obětí • Španělská chřipka (1918-1919): Čína, USA, Evropa, 50-100 mil. obětí Středověké teplotní optimum (950-1300) • Růst teploty vzduchu a srážek v severním Atlantiku a Evropě (- 0,2- +1,0 °C) a hladiny světového oceánu • Šíření extenzivního zemědělství do vyšších poloh (obilí) a zeměpisných šířek (vinná réva, melouny, šafrán) • Růst lidské populace v Evropě a její expanze (Island, Grónsko, Kanada) • Vznik nových sídel, urbanizace, deforestace Malá doba ledová (1320-1850) Postupné ochlazování klimatu (<-l,5 °C) v Evropě Období 1675-1695: T< -2,1 °C (nejchladnější období v ČR od r. 1501) Střídání teplých a vlhkých roků s extrémně teplými a suchými lety Růst horských ledovců v Evropě a Severní Americe (škody) Nárůst klimatických extrémů (vyšší variabilita povodní) Častější neúroda (pšenice) a hynutí dobytka (hladomory) Zamrzání alpských jezer a evropských řek (Rýn, Temže, Pád, Rhôna) Zánik části lidských sídel Malá doba ledová (1320-1850) Mimořádně chladné periody: - Spóererovo minimum (1410-1510) - Maunderovo minimum (1638-1715) - Daltonovo minimum (1790-1830) Malé klimatické optimum (1466-1618) Solar Activity Events recorded in Carbon 14 MaUnder N'.in it u m 1000 1200 Zdroj: Moreno-Chamarro et al., 2017; scepcticalscience.com, 2015 1400 1600 iaoo YearAD = appros du ration of LIA ?noo b. SST anomaly (K) K*N - Reconstruction of Total Solar Irradiance I s t; f Uta FS h 1 ^ 1J64.5 1364 25 \ f Dalton W Minimum Maunder Minimum — 5-per running mean Sparer Delays ue and Bard 2010 Minimum TOO 300 900 1000 1100 12ÜD 13DD H0O 1500 1600 1TO0 1S00 1300 2000 Černá smrt (1347-1366) • Epicentra moru ve střední Asii (1330 Čína) • Do r. 1352 postižena téměř celá Evropa • Konec 1350s: úmrtí 30-40 % evropské populace (ca. 25 mil.) • Neefektivní preventivní opatření (neznalost příčin nákazy) • Dočasné zlepšení postavení rolníků (vyšší poptávka po potravinách) a zavádění předkapitalistických inovací na Západě • Úpadek věrohodnosti lékařů a církve Černá smrt (1347-1366) Cities with repeated plague outbreaks, 14th to 18th century ^ Spreading of the plague by marine routes Approximate date of the first outbreak 1347 Znovuobjevení Ameriky (1492) • Počátek výměny plodin a nemocí mezi Z a V pol. • Masivní pokles domorodých obyvatel obou Amerik: vraždění, nemoci Year Graph showing inervals of low C02 concentrations in Antarctic ice cores corretatingwith major epidemics that decimated populationslSAfter: Ruddiman, William F. Plows, Plagues and Petroleum: How Humans took Control of Climate, p. 133 Zemětřesení a tsunami v Lisabonu (1755) • Jedno z nejvíce ničivých a smrtících zemětřesení s následným tsunami v Evropě • Síla zemětřesení ca. 7,7 RS • Ca. 60 000 obětí v důsledku tsunami a požárů • Zájem osvícenských filozofů - první vědecky zkoumaná katastrofa svého druhu (počátky seismologie) Zemětřesení a tsunami v Lisabonu (1755) Mědiryt zemětřesní v Lisabonu r. 1755 Zdroj: nisee.berkeley.edu, 2015 Hladová léta (1770-1772) • Poslední velký hladomor na území ČR • Nepříznivé počasí v letech 1769-71 příčinou tří neúrodných let • Nedostatek potravin, nárůst cen, krize zásobování, podvýživa • Čechy: ca. 250 000 obětí (06/71-06/72; 10 % populace) • Opatření: zákaz vývozu a destilace obilnin, inventura sýpek na národní úrovni, dovoz obilí z Rakouska a Maďarska • Následek: rozšíření pěstování brambor jako potraviny pro lidi Španělská chřipka (1918-1919) • Počátek většiny epidemií/pandemií v Číně a Africe (španělská chřipka, hongkongská chřipka, SARS, HIV/AIDS, Covid-19) • Pandemie španělské chřipky (1918-1919): -50-100 mil. obětí - příčiny šíření: rivalita mezi válčícími státy, bagatelizace (USA), cenzura informací (Evropa) — a na logie? „Záhadná epidemie není nic jiného než horečka senná/' Lidové noviny, 1.6.1918 Španělská chřipka (1918-1919) Americká vojenská základna, kde propukla španělská chřipka EPIDEMIC INFLUENZA (SPANISH) This Disease Is Highly Communicable. It May Develop Into a Severe Pneumonia. There it no medic wuich will prevent it ^ ..<-■■;> away from public meeting*, theatre* and oiner place* where crowd* | arc auembled. Keep the mouth and ose covered vlnV coughing 01 sneezing. I When a member of 0 e l.ou.-eiioli jecomea 'It | ..if him in a oom 1 / ' liroelf. The room nhould be warm, bi veil ventilated. The attendant iliould put on a ma*k before entering the room of "io*e ill of the attense. I TO MAKE A MASK ■ , « HKhrt it >tM) 10 ~ fan lw« at wb ISSUED BY THE PROVINCIAL BOARD OF HEALTH Zdroj: Aktuálně.cz, 2020 Španělská chřipka (1918-1919) Američtí vojáci rukujícído 1. SV, Seattle Zdroj: Aktuálně.cz, 2020 Španělská chřipka (1918-1919) Pohotovostní nemocnice nedaleko Fort Riley, Kansas, USA Zdroj: Aktuálně.cz, 2020 Milníky antropogenního původu Překročení Wallaceovy linie (ca. 60 000 př. n. I.) • Wallaceova linie: zoogeografická hranice mezi ekosystémy Asie a australsko-asijských společenstev • Glaciály: Z strana součástí asijské pevniny - volné šíření druhů x V strana izolována hlubokými průlivy (endemity) • 60-50 000 př. n. I.: první vlna druhu homo - změna krajiny využitím ohně, vybíjení druhů člověkem • 1788: druhá vlna (britští osadníci) - zem. a prům. revoluce Překročení Wallaceovy linie (ca. 60 000 př. n. I.) Zdroj: Salguero, 2005 Neolitická revoluce (ca. 10 000 př. n. I.) • Přechod od lovu a sběru k zemědělství (usedlý život) • Blízký východ (10 000 př. n. I.), Čína (9 000 př. n. I.), Nová Guinea (8-6 000 př. n. I.), Střední Amerika (4 000 př. n. I.) • Změny v krajině: deforestace, snižování úrodnosti půd, domestikace zvířat, šíření nových druhů, růst druhové diverzity • Vznik kulturní krajiny a jejího dvojkolejného vývoje • Počátky hierarchizace společnosti a rostoucího tlaku na přírodu Neolitická revoluce (ca. 10 000 př. n. I.) Rozmach Římské říše (1-476 n. I.) • Nárůst populace, potřeba dostatku potravin, výbojná politika, deforestace Středomoří • Přímý dopad na přírodu: - výstavba cestní sítě: parcelace krajiny, zavlékání nových druhů - zemědělství: latifundie, šíření kovového pluhu, nové druhy - deforestace: přesídlení výroby keramiky do Z a S Evropy pro nedostatek dřeva v centru říše -těžba nerostných surovin: prvky průmyslové krajiny, růst znečištění - urbanizace krajiny: znečištění odpadky (kanalizace), otravy olovem Rozmach Římské říše (117 n. I.) Oceanus Atlanticus Germania Germania Inf. * Germarua Sup, Raetia Sarmatia Gallia Cisalpina Noricum Dacia Terraconensis Gallaeda et Astúria HISPÁNIA jsitania ^ Baleares. Lusitania Lugdunensis GALLIA Aquitania Corsica _ ■ Roma Baleares Numidia m i Numidia MARE í NT E S I L L Y R I U M ůa*>,„ Moesia Moesia Thracia Sicília PŤI CITj^TJ '-J i MCI % Ml ^ A - 3f"^ Phrygia a Achala ŕ1 Wanj V 'T* Aegaetŕm- SMacedonia <Šfe B^n%J> Pontus ASIAq-^ cappadocia Alicia Armenia C3 sup. Lycia ^HNUM Aegyptus Syria ludaca Arabia Deforestace na území ČR (9-18. stol.) • 9.-10. stol.: počátek systematického odlesňovaní • 11.-14. stol. (vrcholný středověk): - věk dřeva: stavitelství, těžba, rybníkářství, hutě a sklárny, milíře - úplné vymýcení lesů v nížinách - lesní pastva, hrabání steliva, sběr dřeva na otop • Konec 18. stol.: - vrchol odlesnění na území ČR, rozmach výsadby monokultur 30letá válka (1618-1648) • Úbytek obyvatelstva - opuštění půdy (20 %) - sukcese lesa • Poslední velký zánik sídel (ztížené přírodní podmínky) • Scelování některých plužin a růst rozlohy velkostatků • Úpadek rybníkářství • Vysoké odlesnění-opravy po 30leté válce | Území bojující proti Habsburkům ] Španělští Habsburkové | Rakouští Habsburkové 0 500 km TŘICETILETÁ VÁLKA (T) 1618-1623: Česko-falcká válka 1625-1629: Tažení Kristiána IV. Dánského, tzv. dánská válka (3) 1630-1632: Tažení Gustava Adolfa, tzv. švédská válka ®1635: Francouzská intervence do Španělské říše 1642: Obsazení Roussillonu 1643: Francouzské vítězství u Rocroi 1645-1648: Vpád Švédů do Čech, fracouzské boje Úprava vodních toků na území ČR (16.-20. stol.) • 16.-17. stol.: - změna ve využívání niv a povodňovém režimu • 17.-18. stol.: - stavba jezů: zpomalení vodních toků - menší povodňové škody x zanášení koryt řek - zhoršení odtokových poměrů: odlesnění, pěstování brambor - změna povodňového režimu na dolních tocích řek Úprava vodních toků na území ČR (16.-20. stol.) • 19. stol: - rozvoj paroplavby: regulace a napřimování vodních toků, prohlubování koryt, stavba nových kanálů - vyšší variabilita povodní: rozkolísání odtoku v dolních úsecích řek (rozšiřování niv) - výsledkem další regulace řek, stavba hrází a kanálů • 20. stol.: - narovnávání a zatrubnění vodních toků - koncepce rychlého odtoku vody z krajiny (odvodnění krajiny) - narušení odtokových poměrů na horních tocích Velká průmyslová revoluce (1770s-19. stol.) • Podoba krajiny udávána průmyslovým rozvojem • Rozmach parního stroje a železnice (fragmentace krajiny) • Rostoucí těžba a spalování fosilních paliv • Zemědělská revoluce (unifikace krajiny, růst eroze, nové plodiny a škůdci) • Demografická revoluce (nárůst populace a jeho migrace) • Urbanizace (růst tlaku na krajinu měst) Velká průmyslová revoluce (1770s-19. stol.) Zdroj: Wikimedia.org, 2020 Rozorání světových pastvin (1750s-20. stol.) • Jedna z největších globálních transformací zemského povrchu • 2. pol. 18. stol: rozorání stepí v J Rusku a na Ukrajině na pole • 19.-20. stol: Velké planiny (SA), pampa (JA), S a J Afrika, S Indie, Austrálie, Maďarsko, Rumunsko • Rozmach následkem dopravní revoluce a poptávce po obilí • Následky: snížení biodiverzity, ztráta obživy a místa k životu, prachové bouře, rozmach těžby ropy, krize dusíku Rozorání světových pastvin (1750s-20. stol.) Velké planiny Zdroj: memory.loc.gov 2011; cascity.com, 2011 Objevení syntézy amoniaku (1913) • konec 19. stol: nutný dovoz dusíkatých hnojiv do Z Evropy • 1913, Haber a Bosch: výroba umělého amoniaku z N a H2 - průmyslová velkovýroba syntetických hnojiv a výbušnin - konec lidské závislosti na dusík vázajících bakteriích • Současnost: - vytlačení organických hnojiv - produkce N20 (skleníkový plyn) - tvorba krusty v půdě (snížená retence vody) Nukleární exploze (1945-1963) • Hirošima a Nagasaki (1945) - nátlak USA na přijetí kapitulace Japonskem ve 2. SV - 150 000-244 000 obětí, další negativní následky • Jaderné testy (1945-1963) - > 2000 jaderných testů převážně v USA a SSSR - > 1 mil. obětí zemřelých na následky rakoviny - od r. 1963 zákaz testů v atmosféře, pod vodou a ve vesmíru - 2013: poslední doložený jaderný test (Severní Korea) 140 i— Nukleární exploze (1945-1963) Worldwide nuclear testing, 1945 - 2018 120 100 80 60 40 20 0 r _ co m o h n ^ lĺí u? r- co m o h n ^ in u? r- co m o -n cm n ^ is> <£■ r- co o -n r-j en ^ rň r--- rn m o -n r-j n m u? r- co ^ r- co United States France | Soviet Union J United Kingdom ] People's Republic of China | India Pakistan North Korea Zdroj: Dude, 2017 593726 Kolektivizace zemědělské výroby v ČSR (1949-1989) • Scelování pozemků (efektivní využití mechanizace, vysoké výnosy) • Rozorávaní mezí, polních cest, remízků, liniové zeleně (úbytek 240 000 ha mezí, 4 000 km liniové zeleně, 3600 ha rozptýlené zeleně v letech 1955-1990) • Zjednodušení krajinné struktury a úbytek rozmanitosti krajiny • Narušení vlastnických vztahů • Období nejintenzivnější půdní eroze v holocénu • Pokles úrodnosti - nárůst hnojení umělými hnojivy Stockholmská deklarace (1972) • Deklarace Konference Organizace spojených národů o životním prostředí, Stockholm (1972) • První dokument mezinárodního významu přiznávající lidstvu právo na zdravé životní prostředí • Přirozená reakce na předchozí ekologické katastrofy a znečištění ŽP pesticidy • Jasné vyjádření formulací, vizí a principů (26) • Základ myšlenky udržitelného rozvoje Objev ozonové díry (1974) • 1974: Rowland a Molina - objev vlivu CFC na úbytek stratosférického ozonu nad Antarktidou • 1970s-80s: čekání na výsledky pozorování a odmítání světových vlád omezit produkci CFC • 1987: přijetí Montrealského protokolu • Od r. 2003 pokles koncentrace CFC ve stratosféře • Následky: růst intenzity UV-B a C záření, zvýšené riziko rakoviny kůže, poškození zraku, snížení imunity, snížený růstu rostlin Objev ozonové díry (1974) Jaderné havárie (1979-2011) • Three Mile Island (1979) - nejhorší jaderná havárie na území USA (částečné roztavení jaderného reaktoru) • Černobyl (1986, ca. 4000 obětí) - celosvětová diskuze o bezpečnosti jaderných elektráren - opoždění nukleární renesance až do poč. 21. stol. • Fukušima I (2011, ca. 1000 obětí) - nejhorší havárie od r. 1986 způsobená zatopením vlnou tsunami Současná změna klimatu (1880s-souč.) • Největší současný enviromentální problém • Způsobeno především zesílením skleníkového efektu nárůstem skleníkových plynů emitovaných spalováním fosilních paliv • Akcelerace nárůstu teploty vzduchu od 1970s • 1988: změna klimatu brána jako hlavní veřejný, politický a environmentálni problém (svědectví J. Hansena před US senátem) Současná změna klimatu (1880s-souč.) December 28, 2020 Carbon dioxide concentration at Mauna Loa Observatory 1960 1965 1970 1975 1930 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 Keelingova křivka (1958-2020) Zdroj: keelingcurve.ucsd.edu, 2020 Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992) • Přijata na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992 (v platnosti od r. 1994) • Poskytnutí rámce mezinárodnímu vyjednávání o možném řešení problémů spojených se změnou klimatu (snižování emisí skleníkových plynů, zmírňování dopadů změn klimatu aj.) • Výsledkem např. Kjótský protokol (1997) a Pařížská dohoda (2015) Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992) • Čtyři hlavní principy: - princip mezigenerační spravedlnosti - chránit klimatický systém ve prospěch nejen současné, ale i příštích generací, - princip společné, ale diferencované odpovědnosti - ekonomicky vyspělé země nesou hlavní odpovědnost za rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, přičemž jejich povinností je i poskytovat pomoc rozvojovým zemím, - princip potřeby chránit zejména ty části planety, které jsou více náchylné na negativní dopady změn klimatického systému, - princip tzv. předběžné opatrnosti - neodkládat řešení problému, a to ani v tom případě, že doposud nelze některé důsledky změny klimatu přesně kvantifikovat. Pařížská dohoda (2015) • Přijata v prosinci 2015 (v platnosti od listopadu 2016, pro ČR od 4.11.2017) • Součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu • 2020: nahrazení dosud platného (ale neúčinného) Kjótského protokolu cíle: • Snaha o udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí (r. 1750), cílem hranice 1,5 °C • Do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990 • ČR: do r. 2030 snížit emise skleníkových plynů o 43 % Pařížská dohoda (2015) • Postup plnění: - národní příspěvky se závazky snižování emisí (kontrola 5 let) - do konce r. 2020 představení nových národních klimatických cílů - dekarbonizace energetiky a uhlíková neutralita do r. 2050 (Francie, Švédsko) - vytvoření fondu na adaptace (100 mld. USD/rok; 2020) Pařížská dohoda (2015) • Slabiny Pařížské dohody: - nevynunitelnost plnění závazků jednotlivých států (absence sankcí) - nedostatečná rychlost snižování emisí skleníkových plynů • současné závazky k r. 2030: 30 % • potřeba snížení emisí C02 o 16 Gt/rok (hranice oteplení 2 °C), 32 Gt/rok (1,5 °C) - nenaplnění fondu na adaptace (aktuálně 20 %) • předpokládaná výše škod způsobená ZK v r. 2030: 300 mld. USD - nezahrnutí pojmů „fosilní paliva" a „dekarbonizace" do dohody - odstoupení USA od dohody Milníky kombinovaného původu Velká francouzská revoluce (1789-1799) Přelomový bod evropských kontinentálních dějin (přechod od absolutismu k občanství) Jednou z příčin hladové bouře po r. 1784 (erupce Laki) Rozdělení tradičních politických stran na levici a pravici Dust bowl (1930s) • Dust bowl („prachová mísa") - období sucha a prachových bouří na prériích v USA (Texas, Oklahoma ...) a Kanadě v 1930s • Příčina: dlouhé sucho (1934, 36, 39-40) a hluboká orba (vytlačení hlubokořenných trav - zadržení půdy a vlhkosti) • Následky: ekologická katastrofa, eroze na > 400 000 km2, emigrace obyvatel do měst (0,5 mil. lidí bez domova), bankroty, zhoršení krize, podvýživa, nemoci dýchacích cest, úmrtí Dust bowl (1930s) Zdroj: photolib.noaa.gov, 2010 Dust bowl (1930s) Zdroj: photolib.noaa.gov, 2010c Velký smog (1952) • Smog v Londýně v období 5.-9. 12. 1952 mající na svědomí 12 000 obětí • Příčinou anticyklonální počasí s inverzí, mlha, ochlazení (nárůst množství spalin z černého uhlí o 300 % a S02 o 700 %) a výměna tramvají za dieselové autobusy • Dočasné omezení dopravy, zastavení kulturních akcí uvnitř budov • Podnět pro změnu v přístupu k ŽP (Stockholmská deklarace) • Předpisy omezující použití znečišťujících paliv (UK, 1956, 1968) Velký smog (1952) m Deaths _4_Sulphur Dioxid* 1 Šmok* 4 4 U U 4000 3600 ~i—i-1-r 1 3 5 7 9 11 13 15 Date, December 1952 The relationship between smoke, sulphur dioxide (in parts per billion - ppb) and number of deaths during the Great London Smog, December 1952. (After WiIkins, 1954, p. 170) Zdroj: Flickr, 2017 Literatura • Environmental History Resources: https://www.eh-resources.org/timeline/ • Sanford, J. C, et al. (2016): The Cretaceous-Paleogene boundary deposit in the Gulf of Mexico: Large-scale oceanic basin response to the Chicxulub impact, J. Geophys. Res. Solid Earth, 121, 1240-1261 • Uekötter, F. (2013): What Should We Remember? A Global Poll Among Environmental Historians. Global Environment, 6,11, 184-214 Děkuji za pozornost