GLOBÁLNÍ PROSTOROVÉ DATOVÉ PROJEKTY
Prof. RNDr. Milan KONEČNÝ, CSc.
GLOBÁLNÍ PROSTOROVÉ
DATOVÉ PROJEKTY
Milan KONEČNÝ
CÍL PŘEDMĚTU
Cílem předmětu je charakterizovat metodologii, koncepci, a
postupné kroky budování globálních prostorově orientovaných
projektů s důrazem na projekty Globální mapa, Globální
prostorová datová infrastruktura, Digitální planeta Země a
Geografická datová báze OSN a nově U.N. GGIM (Global
Geospatial Information Management) a Digitální pás a cesta
(Digital Belt and Road).
Kromě aspektů organizačních ekonomických, politických a
ekologických je pozornost zaměřena i na technologické otázky,
zejména kvalitu dat a legislativní aspekty související s využitím
dat v různém kulturním, politickém a ekonomickém prostředí.
Otázky a předpoklady vytvoření globální trvale udržitelné
informační společnosti.
Syllabus
1. Agenda 21 a její úloha při vzniku, tvorbě a využití globálních
prostorově orientovaných projektů. Impulsy Rio 92 a Rio+10.
Současné výzvy – Cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) a
Sendajský rámec
2. Informační společnost a trvale udržitelný rozvoj: globální
trvale udržitelná informační společnost.
3. Potřeby a motivy vedoucí ke vzniku globálních prostorových
projektů.
4. Projekt Globální mapa: historie vzniku, koncepce, obsah,
interpretace dat.
5. Využití a testování přesnosti výstupů Global map.
Aktualizace dat.
6. EuroglobalMap: evropský příspěvek Global Map.
7. Globální prostorová datová infrastruktura (GSDI):
motivy vzniku, význam pro globální informační
společnost. Organizační a implementační přístup.
8. GSDI: popis geoprostorových dat, geoprostorový
datový katalog.
9. GSDI: geoprostorová datová vizualizace-WEB
mapování, přístup a doručování geoprostorových datotevřený
přístup k datům, geoprostorové služby,
případové studie.
10. Digitální planeta Země (DE- Digital Earth): odraz
národních prostorových datových infratsruktur,
technologický přístup (Al Gore), trvale udržitelná
informační společnost (evropsko-čínsko-asijskoaustralský
přístup)
11. Geografická datová báze Organizace spojených
národů: motivy, koncepce, datové vrstvy, aktualizace a
interpretace
12. U.N. GGIM (Global Information Geospatial
Management) a DBAR (Digital Belt and Road)
13. Úloha a vědecká agenda malých zemí v globálních
prostorově orientovaných projektech, návaznost na
Národní geoinformační infrastrukturu (NGII) v ČR.
14. Obchodní případová studie: využití globálních
prostorově orientovaných projektů
Související:
Basics of SDI, IRDR a U.N. Summit on Disaster
Management, Future Earth, Continental projects:
forestry, agriculture, disaster management,….
China and Malaysia SDI and mapping projects
Culture Heritage
Smart Cities
Spatially-Enabled Society
AGENDA 21
Přibližný počet výsledků:
131 000 000 (0,42 s) Výsledky hledání dne 6.10.2015
695 000 000 (0,76s) Výsledky hledání dne 6.10.2015
Agenda 21 je programový dokument OSN
schválený na konferenci v Rio de Janeiro v roce
1992 a jeden ze základních textů udržitelného
rozvoje. Je to komplexní dokument, který
schválila Organizace spojených národů na
Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji
(zvanou též Summit Země), 3. až 14. června 1992
v Rio de Janeiro.
U zrodu Agendy 21 stál za tehdejší
Československo federální ministr životního
prostředí Josef Vavroušek, který vedl
československou delegaci.
Dokument je rozdělen na čtyři sekce (I až IV) ⁕
http://cs.wikipedia.org/wiki/Agenda_21
I. Sociální a ekonomické rozměry
(společenská a ekonomická sekce - témata:
chudoba, zdraví, demografie, lidská sídla).
Tato část je rozdělena do šesti podčástí.
Témata a oblasti:
mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti
chudobě, změna vzorců spotřeby,
demografická problematika a integrace
životního prostředí a rozvoje do politického
rozhodování.
II. Uchování a šetrné využívání zdrojů a
hospodaření s nimi ve prospěch rozvoje (ochrana
a správa přírodních zdrojů - témata: atmosféra,
deštné pralesy, oceány, radioaktivní odpad,
biodiverzita).
Nejdelší část - 13 kapitol - ekosystémové služby.
Důraz na:- ochranu atmosféry, problematiku
hospodaření s územními zdroji (deforestace a
desertifikace), uchování biodiverzity, ochranu
vodních zdrojů,environmentálně šetrnější
nakládání s odpady a chemickými látkami, envi.
šetrnější využívání biotechnologií a podporu
udržitelného rozvoje zemědělství a venkova.
III. Posilování úlohy důležitých skupin (témata:
ženská hnutí, ochrana dětí, dělníci a zemědělci v
rozvojových zemích). Deset podčástí – potřeba
podpory stakeholderů a identifikuje 9 hlavních
skupin, na které je třeba zaměřit pozornost.
Následuje popis úlohy jednotlivých aktérů v
udržitelném rozvoji (tedy žen, dětí a mládeže,
domorodých obyvatel, nevládních organizací,
pracujících a jejich odborů, podnikatelského
sektoru, vědecké a technické sféry a úlohu
zemědělců).
V rámci dvacáté osmé kapitoly (Iniciativy
místních úřadů na podporu Agendy 21)
deklaruje nezbytnost řešení lokálních problémů
na lokální úrovni (Místní Agenda 21).
IV. Prostředky implementace
(témata: financování projektů, právní
mechanismy, veřejná informovanost).
Zaměřuje se na praktické možnosti podpory
prosazování jednotlivých aspektů udržitelného
rozvoje. V osmi kapitolách apeluje na klíčové
oblasti, které je třeba využít (jsou to především
finanční zdroje, vědecká kooperace, podpora
vzdělávání a výměny informací, mezinárodní
spolupráce).
V České republice se daří aplikovat principy
Místní Agendy 21 např. v rámci asociace
místních správ Národní sítě Zdravých měst ČR.
Místní Agenda 21 (MA21) je program snažící se
uplatnit principy udržitelného rozvoje na
regionální úrovni. Věnuje se místnímu rozvoji,
povzbuzení ekologické aktivity obyvatel a zájmu
o kulturní život měst a obcí
Jde zejména o aktivity: obnova památek, oživování
tradičních zvyklostí a řemesel, udržitelná
turistika, péče o krajinu, výsadba stromů, údržba
parků, akce pro veřejnost (slavnosti, jarmarky,
poutě), vlastní práce místních orgánů - zapracování
principů udržitelného rozvoje do koncepcí, plánů i
každodenní agendy, ekologické vytápění, třídění
komunálního odpadu, nákupy respektující udržitelnost
spotřeby aj. Předpokladem pro
uskutečňování místní Agendy 21 je zapojení
místních občanů a veřejných činitelů.
Na Agendu 21 volně navazuje Deklarace
tisíciletí a program Rozvojové cíle tisíciletí (oba
z roku 2000).
Tyto projekty měly (stejně jako Agenda 21)
dílčí úspěchy, ale zlepšení, není dostačující.
Úkoly vědy a výzkumu po SD Summit v
Johannesburku (2002).
V současnosti proběhla jednání, která se snaží
o nový dokument, který by navázal na
předchozí a zároveň navrhl koncepci
Rozvojové agendy po roce 2015
a Cílů udržitelného rozvoje (Agenda 2030
& The Sustainable Development Goals).[2]
Sustainable Development – General Comments
Sustainable Development:
a set of the equal important aspects:
- economic,
- ecological,
- technological,
- social,
- cultural,
- ethical.
The vision of disaster risk reduction:
building resilience into sustainable development
The six
principles of
sustainability
www.colorado.edu/hazards/pu
blications/informer/infrmr3/infor
mer3c.htm
S.Briceno, Nanjing, 2016
(Bandrova, Konecny, Yotova, 2014)
United Nations A/69/L.85General Assembly
Distr.: Limited
12 August 2015 Original: English
Transforming our world: the 2030
Agenda
for Sustainable Development
V dokumentu - 17 cílů udržitelného rozvoje
(Sustainable Development Goals –SDGs:
1. Chudoba. Vymýtit chudobu ve všech jejích formách všude na
světě.
2. Vymýtit hlad, dosáhnout potravinové bezpečnosti a zlepšení
výživy, prosazovat udržitelné zemědělství.
3. Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny ve
všech věkových kategoriích.
4. Zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a
podporovat příležitosti celoživotního vzdělávání pro
všechny.
5. Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení
všech žen a dívek.
6. Zajistit dostupnost vody a sanitačních zařízení pro
všechny a udržitelné hospodaření s nimi.
7. Zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým,
udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny.
8. Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský
růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci
pro všechny.
9. Vybudovat odolnou infrastrukturu, prosazovat inkluzivní a
udržitelnou industrializaci a podporovat inovace.
10. Snížit nerovnost uvnitř zemí i mezi nimi.
11. Vytvořit inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná města
a obce.
12. Zajistit udržitelnou spotřebu a výrobu.
13. Přijmout bezodkladná opatření na boj se změnou
klimatu a zvládání jejích dopadů.
14. Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a
mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje.
15. Chránit, obnovovat a podporovat udržitelné
využívání suchozemských ekosystémů, udržitelně
hospodařit s lesy, potírat rozšiřování pouští, zastavit a
následně zvrátit degradaci půdy a zastavit úbytek
biodiversity.
16. Podporovat mírové a inkluzivní společnosti pro
udržitelný rozvoj, zajistit všem přístup ke spravedlnosti
a vytvořit efektivní, odpovědné a inkluzivní instituce na
všech úrovních.
17. Posílit prostředky pro provádění a oživit globální
partnerství pro udržitelný rozvoj. (Implementace
agendy 2030, s. 15-21, 2016)”.
Cíle udržitelného rozvoje (Implementace agendy 2030 pro
udržitelný rozvoj (Cílů udržitelného rozvoje) v České republice,
2030, s. 1, 2016). Zdroj MŽP ČR
2. U.N. Sustainable Development
Goals (SDG’s) and indicators
Důležitou složkou realizace SDG´s je vytvoření rámce
globálních indikátorů (ukazatelů).
- pověřena Statistická komise OSN jako funkční komise
Hospodářské a sociální rady Spojených národů (United Nations
Economic and Social Council – ECOSOC).
- Žádná z členských zemí nesmí vývojově zůstat pozadu.
(WgToR: https://unstats.un.org/sdgs/files/Working-Group-ToR--
GeoSpatial.pdf)
Goal 11. Make cities and human settlements inclusive, safe, resilient and
sustainable
• 11.1 By 2030, ensure access for all
to adequate, safe and affordable
housing and basic services and
upgrade slums
• 11.2 By 2030, provide access to
safe, affordable, accessible and
sustainable transport systems for
all, improving road safety, notably
by expanding public transport, with
special attention to the needs of
those in vulnerable situations,
women, children, persons with
disabilities and older persons
• 11.1.1Proportion of urban
population living in slums, informal
settlements or inadequate housing
• 11.2.1Proportion of population
that has convenient access to
public transport, by sex, age and
persons with disabilities
Goal 11. Make cities and human settlements inclusive, safe, resilient and
sustainable
• 11.3 By 2030, enhance
inclusive and sustainable
urbanization and capacity for
participatory, integrated and
sustainable human
settlement planning and
management in all countries
• 11.4 Strengthen efforts to
protect and safeguard the
world’s cultural and natural
heritage.
• 11.3.1 Ratio of land consumption rate to
population growth rate
• 11.3.2 Proportion of cities with a direct
participation structure of civil society in
urban planning and management that
operate regularly and democratically.
• 11.4.1Total expenditure (public and
private) per capita spent on the
preservation, protection and conservation
of all cultural and natural heritage, by type
of heritage (cultural, natural, mixed and
World Heritage Centre designation), level
of government (national, regional and
local/municipal), type of expenditure
(operating expenditure/investment) and
type of private funding (donations in kind,
private non-profit sector and sponsorship)
Vývoj rámce globálních indikátorů byl primárně založen na
statistických vstupech a výstupech,
byl zdůrazněn i velký význam a potřeba „geografického umístění,
resp. lokalizace“ dat.
Mnoho národních statistických úřadů začalo chápat, že
geoprostorové informace, data z pozorování Země a další velká data
(Big Data) jsou schopna poskytnout nové a konzistentní zdroje dat a
současně metodiky pro integraci více proměnných „založených na
poloze“.
Cílem je zabezpečení možnosti sdružování dat z různých zdrojů,
uvolnění jejich kombinovaného potenciálu při analýze a
rozhodování o jednotlivých řešeních i jejich celku.
Pro splnění ambicí a požadavků Agendy 2030 je nezbytné, aby
rámec globálních indikátorů adekvátně a systematicky řešil také
otázku alternativních dat.
Jejich zdrojů, metodiky získávání a zpracování, včetně
geoprostorových informací, včetně těch z pozorování Země v
kontextu geografického umístění.
Globální indikátorový rámec k Cílům udržitelného rozvoje slouží pro
potřeby monitoringu Agendy 2030 na globální úrovni.
Globální sada indikátorů je vytvářena Meziagenturní expertní
skupinou k indikátorům SDGs (Inter-Agency Expert Group on SDG
Indicators, dále jen „IAEG-SDGs“) pod záštitou Statistické komise OSN
(IAEG-SDG, 2016).
Na základě údajů z globální databáze jsou každoročně
vypracovávány 2 zprávy:
- “Pokrok směrem k Cílům udržitelného rozvoje Zpráva
Generálního tajemníka OSN” a,
- “Zpráva o Cílech udržitelného rozvoje”, které slouží
pro hodnocení naplňování Cílů udržitelného rozvoje
Meziagenturní expertní skupina - klasifikaci do tří
úrovní ukazatelů na základě stupně jejich metodického
zpracování a dostupnosti dat na globální úrovni, takto:
Úroveň 1: Ukazatel je koncepčně jasný, má k dispozici
mezinárodně zavedenou metodologii a jsou k dispozici
standardy (normy) a údaje, které země pravidelně vytvářejí
pro nejméně 50% svého území a populace tam, kde je tento
ukazatel relevantní.
Úroveň 2: Ukazatel je koncepčně jasný, má mezinárodně
zavedenou metodiku a jsou k dispozici standardy, ale údaje
nejsou zeměmi pravidelně produkovány.
Úroveň 3: Pro tento ukazatel dosud není k dispozici žádná
mezinárodně zavedená metodika nebo standardy, ale metodika /
standardy jsou (nebo budou) vyvíjeny nebo testovány.
Všechny ukazatele jsou stejně důležité a vytvoření systému úrovní
směřuje k podpoře rozvoje globálních implementačních strategií.
U indikátorů úrovně I a II nemusí být dostupnost údajů na
vnitrostátní úrovni nutně v souladu s globální klasifikací a státy si
mohou vytvořit vlastní klasifikaci úrovní při jejich implementaci.
Metadata indikátorů úrovně I a II jsou k dispozici v
Úložišti metadat SDG indikátorů
(https://unstats.un.org/sdgs/metadata/).
K 17. červenci 2020 obsahuje aktualizovaná klasifikace úrovní 123
indikátorů úrovně I, 106 indikátorů úrovně 2 a 2 indikátory, které mají
více úrovní (různé složky ukazatele jsou klasifikovány do různých
úrovní) (https://unstats.un.org/sdgs/iaeg-sdgs/tier-classification/).
Česká republika
„Přeměna našeho světa: Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj“ (Veřejné
projednání …2017), v anglické i české literatuře stručně nazváno Agenda
2030. (MŽP ČR).
Originální dokument má název:
„Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development (
United Nations, A/69/L.85General Assembly, Distr.: Limited, 12 August
2015, Original: English)“.
SENDAJSKÝ RÁMEC PRO SNÍŽENÍ RIZIKA
KATASTROF: KONCEPCE, CÍLE A INDIKÁTORY
Sunji Murai, 2011
Kamaishi City, Iwate Prefecture constructed huge
breakwaters 2km long, 20m thick, 8m above sea level
and 65m deep, which have been registered as the
deepest breakwaters in the Guinness World Records
(see Fig.4a and 4b).
Sunji Murai, 2011
Sunji Murai, 2011
Na Třetí světové konferenci OSN (U.N.DRR - Third UN World
Conference for Disaster Risk Reduction ), 14. března 2015, v městě
Sendai, Japonsko, schválen významný document
- Sendajský rámec pro snižování rizika katastrof v letech 2015–
2030 (“The Sendai Framework for Disaster Risk Reduction 2015-
2030” (Valné shromáždění OSN. 2015b, 2015).
- Zmiňuje široce a konkrétně roli informačních a komunikačních
technologií (ICT) , geografických informačních systémů (GIS),
dálkového průzkumu Země (DPZ), mapování, senzorů,
dobrovolnických geografických informací (VGI), atd.
V rámci U.N. DRR jsou definovány čtyři nové priority činnosti:
• Priorita 1: Pochopení rizika katastrof;
• Priorita 2: Posílení správy rizika katastrof při řízení rizika katastrof;
• Priorita 3: Investice do snižování rizika katastrof kvůli vyšší odolnosti
vůči nim;
• Priorita 4: Zvyšování připravenosti na katastrofy pro účinnou reakci a
„znovu vybudování lepšího“ při obnově, rehabilitaci a rekonstrukci
(Valné shromáždění OSN, 2015b).
Rámec DRR Sendai je neoddělitelně spjat s hlavním dokumentem OSN o
cílech udržitelného rozvoje.
Terminologie - Otevřené mezivládní odborná pracovní skupina pro indikátory
(ukazatele) a terminologii týkající se snižování rizika katastrof (OEIEWG,
2017)
Pro globální cíle Sendajského rámce stanoveno sedm globálních
ukazatelů (A-G).
Seven Global Targets of Sendai Framework for Disaster Risk Reduction. Source: Policy
Area Secure (2018).
SNÍŽIT ZVÝŠIT
Mortalita/globální populace
2020-2030 průměr<<2005-2015 průměr
Země s národními & lokálními DRR
strategiemi 2020 hodnota>>2015
hodnota
Postižení lidé / globální populace
2020-2030 průměr<<2005-2015 průměr
Mezinárodní; spolupráce s rozvojovými
zeměmi 2030 hodnota >>2015 hodnota
Hospodářská ztráta / globální HDP
Poměr 2030 << Poměr 2015
Dostupnost a přístup k systémům
včasného varování s více riziky a
krizovým informacím a posuzování
katastrof
2030 hodnoty >>2015 hodnoty
Poškození kritické struktury a narušení
základních služeb
2030 hodnoty<<2015 hodnoty
Český popis obrázku – Sedm globálních cílů Sendaj Framework
Monitoring implementace Sendajského rámce
Soubor 38 ukazatelů bude sledovat pokrok při implementaci sedmi
cílů rámce Sendai
a jeho souvisejících požadavků definovaných v cílech 1, 11 a 13
udržitelného rozvoje.
Monitoring Sendai rámce bude rovněž fungovat jako nástroj řízení,
který pomůže zemím rozvíjet strategie pro snižování rizik katastrof
INTEGROVANÉ MONITOROVÁNÍ GLOBÁLNÍCH CÍLŮ RÁMCE SENDAI A
CÍLŮ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
Cíle a ukazatele Sendajského rámce přispívají k měření výše uvedených
cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.
Jejich požadované výsledky jsou výsledkem složitých a vzájemně
propojených sociálních a ekonomických procesů s překrýváním mezi
oběma agendami.
Bylo vybráno sedm ukazatelů (A-G) SF, jež i souvisejí a odrážejí položky
cílů udržitelného rozvoje č. 1 – Chudoba, 11 – Udržitelná města a 13 –
Opatření v oblasti klimatu.
Integrated Monitoring of the Gl obal Targets of the Sendai Framework and the Sustainable
Development Goals. Source: PreventionWeb (2020).
Překlad k obrázku
A: Počet úmrtí a pohřešovaných osob připisovaných katastrofám, na 100 tisíc
obyvatel.
B: Počet úmrtí a pohřešovaných osob připisovaných katastrofám, na 100 tisíc
obyvatel.
C: Přímá hospodářská ztráta v souvislosti s globálním hrubým domácím
produktem (HDP) do roku 2030.
D: Přímá hospodářská ztráta ve vztahu ke globálnímu HDP, poškození kritické
infrastruktury a počet narušení základních služeb, připisovaných
katastrofám
E: Počet zemí s národními a místními strategiemi pro snižování rizik
katastrof. Podíl místních vlád, které přijímají a provádějí strategie místního
snižování rizik katastrof v souladu s rámcem Sendai pro snížení rizika
katastrof v letech 2015-2030.
And what we can do
in Geography,
Geoinformatics
and Cartography?
GMES
Services
Space
systems
In-situ
systems
Data Integration &
Information Management
GMES
Services
Space
systems
In-situ
systems
Data Integration &
Information Management
(INSPIRE/ESDI)
Global Monitoring for Environment and Security
INSPIRE
Infrastructure for Spatial
Information in Europe
U.N. GGIM and DBAR: commons and
differences
Digital Earth Alliance