Mokřady

Charakteristika mokřadů

Vymezení pojmu mokřad

Do [INS: č :INS] [DEL: Č :DEL] eského jazyka bylo slovo mokřad přeloženo z anglického slova wetland
(Květ & Čížková 2017). Pojem mokřad je těžké vymezit, protože představuje[INS: /zahrnuje :INS]
mnoho typů biotopů. Z tohoto důvodu byla v minulosti vytvořena celá řada[INS: /několik :INS]
definic. V České republice se nejčastěji používá definice zakotvená v Ramsarské úmluvě z roku 1971
(Květ & Čížková 2017)[DEL: ve znění :DEL] : [INS: „ :INS] Mokřady jsou území bažin, slatin,
rašelinišť (vrchovišť) i území pokrytá vodou, přirozeně i uměle vytvořená, trvalá či dočasná,
s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou, včetně území s mořskou vodou, jejíž
hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů[INS: “ :INS] (IUCN & Carr 1972). Pro účely [DEL: svojí :DEL]
bakalářské práce jsem se rozhodl vymezit tento termín podle P. Dennyho: [INS: „ :INS] Mokřady jsou
území sezónně anebo trvale podmáčená, anebo trvale anebo občasně zaplavovaná mělkou vodou, jež
zpravidla hostí vegetaci složenou z vodních a bažinných rostlin[INS: “ :INS] (Denny 1995).

Ramsarská úmluva

Ramsarská úmluva je dokument týkající se mokřadů mezinárodního významu. Mimo jiné se jedná o
jedinou úmluvu na světě, která chrání jeden konkrétní typ biotopu (mokřady ochrana přírody web).
V roce 1971 byla v íránském městě Ramsar stvrzena prvními podpisy. Česká republika se připojila
k této [INS: ú :INS] [DEL: s :DEL] ml[DEL: o :DEL] uvě v roce 1990. Tři roky poté byl ustanoven
Český ramsarský výbor. Podpis Ramsarské úmluvy dává členským státům povinnost vyhlásit alespoň
jeden mokřad na jejich území mokřadem mezinárodního významu a také splňovat podmínky ukotvené ve
smlouvě. Dále se [INS: stát :INS] zavazuje o tyto lokality patřičně pečovat (mokřady ochrana
přírody).

Funkce mokřadů

Mokřady se významně podílejí na koloběhu vody v krajině. Dokonce už Karel IV. podporoval budování
rybníků, jakožto krajinotvorných prvků zlepšujících mikroklima v jejich okolí. Podílejí se na tom
zejména zvýšeným odpařováním vody[INS: /výparem :INS] z volné hladiny mokřadu. Zvýšená
evapotranspirace podmiňuje tvorbu oblačnosti a srážek v okolí, čímž [INS: se :INS] navrací vod[INS:
a :INS] [DEL: u :DEL] zpět do krajiny (Brom 2017). Navíc vytvořená oblačnost [DEL: neumožňuje :DEL]
[INS: omezuje :INS] průnik slunečního záření k[DEL:   :DEL] [INS:  zemskému :INS] povrchu, čímž se
snižuje intenzita výparu vody v mokřadu a jeho okolí. Voda tedy cirkuluje mezi svrchní vrstvou
půdy, vegetačním krytem a přízemní vrstvou atmosféry. Výše popsaný děj se nazývá vodní mikrocyklus
(Kedziora & Olejnik 2002).

Mokřady též zvyšují retenční schopnost krajiny (Žáček 2017)[DEL: a :DEL] [INS: , :INS] [DEL:
přispívají :DEL] [INS: její diverzit :INS] [INS: u :INS] [INS: :INS] [DEL: ke :DEL] [INS: i :INS]
[DEL: zvýšení :DEL] biodiverzit[DEL: y a :DEL] [INS: u :INS] [DEL: členitosti krajiny :DEL] . [INS:
V :INS] [DEL: Vyskytuje :DEL] [DEL: se :DEL] [INS: yskytuje :INS] [INS: v nich :INS] [DEL: zde
:DEL] velké množství živočichů s vyhraněnými nároky na prostředí. Mokřadních biotopů v krajině
České republiky [DEL: obecně :DEL] významně ubylo, [DEL: což :DEL] [INS: s čímž :INS] souvisí [DEL:
s poklesem početností :DEL] [INS: úbytek :INS] druhů na ně vázaných. Jedná se o [DEL: už :DEL] dnes
ohrožené druhy vodních ptáků, obojživelníků, bezobratlých a vodních rostlin (Žáček 2017).


Typy mokřadů v České republice

Mokřady v České republice roz[INS: lišujeme :INS] [DEL: dělujeme :DEL] [INS: /členíme :INS] podle
významnosti a typu biotopu. Podle významnosti [DEL: jsou :DEL] [INS: se :INS] mokřady děl[INS: í
:INS] [DEL: eny :DEL] na lokální (L), regionální (R), nadregionální (N) a mezinárodně významné
mokřady (RS) (AOPK). Do kategorie mezinárodně významných mokřadů (RS) aktuálně na území České
republiky spadá 14 mokřadních biotopů, které splňují požadavky Ramsarské úmluvy. Konkrétně se jedná
o[INS: (v závorce rok zápisu) :INS] :

RS01 Šumavská rašeliniště (10 224,539 ha, [DEL: zapsána roku :DEL] 1990)

RS02 Třeboňské rybníky (9 623,674 ha, [DEL: zapsány roku :DEL] 1990)

RS03 Novozámecký a Břehyňský rybník (927,150 ha, zapsány roku 1990)

RS04 Lednické rybníky (690,960 ha, zapsány roku 1990)

RS05 Litovelské Pomoraví (6 194,278 ha, zapsáno roku 1993)

RS06 Poodří (4 427,356 ha, zapsáno roku 1993)

RS07 Krkonošská rašeliniště (250,692 ha, zapsána roku 1993)

RS08 Třeboňská rašeliniště (1 051,226 ha, zapsána roku 1993)

RS09 Mokřady dolního Podyjí (11 524,851 ha, zapsány roku 1993)

RS10 Mokřady Liběchovky a Pšovky (361,041 ha, zapsány roku 1998)

RS11 Podzemní Punkva (1 571,620 ha, zapsána roku 2004)

RS12 Krušnohorská rašeliniště (11 223,830 ha, zapsána roku 2006)

RS13 Horní Jizera (2 302,909 ha, zapsána roku 2012)

RS14 Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3 202,344 ha, zapsána roku 2012)

(Citace AOPK,
http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady-mezinarodniho-vyznamu-v-ceske-republice/)

Podle typu a způsobu vzniku můžeme dále mokřady dělit do dvou skupin[INS: , a to :INS] [DEL: .
Jedná se o :DEL] [INS: na :INS] mokřady přirozené a mokřady vzniklé [DEL: antropogenní :DEL] [INS:
lidskou :INS] činností[INS: /uměle vytvořené :INS] . Do první skupiny řadíme aluviální mokřady,
mokřady na březích stojatých vod, travinobylinné mokřady, rašeliniště a různé typy extrémních
mokřadů (např. slaniska a krasové vody). Do druhé skupiny patří rybníky, mělké nádrže a poldry,
mokřady na území ovlivněných těžbou surovin, umělé mokřady pro čištění povrchových vod, polní
mokřady a paludikultury (Čížková et al. 2017).

Tůně jako mokřadní biotop

Tůně jsou malá lentická vodní tělesa hostící unikátní mokřadní společenstva (Williams 2006). Jde o
mělké sladkovodní biotopy, jejichž hloubka zpravidla nepřesahuje dva metry. [DEL: Hojně se
vyskytují :DEL] [INS: V :INS] [DEL: v :DEL]  odlišných podobách [INS: se vyskytují :INS] [DEL:
napříč :DEL] [INS: na :INS] vše[INS: ch :INS] [DEL: mi :DEL] [DEL: kontinenty :DEL] [INS:
kontinentech :INS] . V přírodě vznikají působením anastomozujících toků, které změnou trasy koryta
způsobily odříznutí své části od vodoteče. Aby tento proces mohl fungovat[INS: /nastat :INS] ,
[DEL: tak :DEL] musí tok splňovat určitá kritéria. Musí mít malou kapacitu koryta[INS: , :INS]
[INS: která :INS] umožňuj[INS: e :INS] [DEL: ící :DEL] vybřežování a z[INS: á :INS] [DEL: a :DEL]
plav[DEL: ování :DEL] [INS: u :INS] přilehlé nivy. [DEL: Zaplavování :DEL] [INS: Záplava :INS]
[INS: , rychlé proudění :INS] [INS: :INS] zátopového území a následný pokles hladiny způsobuj[INS:
í :INS] [DEL: e :DEL] erozi a následnou akumulaci unášeného materiálu níže po proudu. Tyto aktivní
korytotvorné procesy způsobují změnu trasy toku. Změna může nastat kontinuálně nebo skokově. Při
skokové změně koryta [DEL: dochází :DEL] se trasa mění náhle/neočekávaně[INS: , :INS] například
průpichem meandrů (Pithart 2017). Při takových[INS: to :INS] změnách [DEL: dochází k tvorbě :DEL]
[INS: vznikají :INS] slep[INS: á :INS] [DEL: ý :DEL] [DEL: ch :DEL] ramen[INS: a :INS] nebo rovnou
aluviální[DEL: ch :DEL] tůn[INS: ě :INS] [DEL: í :DEL] [DEL: majících :DEL] trval[INS: ého :INS]
[DEL: ý :DEL] charakter[INS: u :INS] (mokřady z webu). Také drobné tůně vznikající po vývratu
stromů nebo činností zvířat [DEL: jsou :DEL] [INS: se :INS] řa[INS: dí/počítají :INS] [DEL: zeny
:DEL] mezi přirozen[INS: é :INS] [DEL: ě vzniklé :DEL] . Posledním typem přírodn[DEL: ě vzniklý
:DEL] [INS: í :INS] ch tůní jsou [DEL: lokality :DEL] [INS: zamokřené :INS] [DEL: v :DEL] [INS:
:INS] [DEL:   :DEL] terénní[DEL: ch :DEL] depres[INS: e :INS] [DEL: ích :DEL] . Naplňují se při
vysokých srážkových úhrnech a následně vysychají v suchých obdobích. Tůně v terénních depresích
mají efemerní charakter (Mokřady web).

Revitalizace mokřadů v České republice

Do roku 2012 v České republice zaniklo 950 tisíc ha mokřadů (Jongepierová et al. 2012), což z nich
v současné době [DEL: dělá :DEL] [INS: činí :INS] jeden z nejohroženějších biotopů. Hlavní[INS: mi
:INS] [DEL: mi :DEL] [DEL: důvody :DEL] [INS: příčin :INS] [INS: ou :INS] [INS: :INS] byl[INS: o
:INS] [DEL: y :DEL] [DEL: meliorizace :DEL] [INS: odvodňování :INS] [DEL: a :DEL] [INS:
zemědělských a lesních pozemků :INS] [INS: , jakož i :INS] úpravy vodních toků. V naší krajině bylo
upraveno více než 36 tisíc vodních toků (40[INS: :INS] %)[UsW1] [INS: ; :INS] [DEL: , :DEL]
nejčastěji byla koryta zahloubena a napřímena. Tento zásah znamenal zkrácení celkové délky vodotečí
o jednu třetinu (Syrovátka et al. 2002). V kontextu s probíhajícími klimatickými změnami, tristním
stavem našich vodních toků a s tím souvisejícím úbytkem vody v krajině se začaly [INS:
revitalizovat :INS] [DEL: budovat nové :DEL] [INS: existující :INS] [DEL: mokřady popřípadě
revitalizovat ty stávající :DEL] [INS: a zřizovat/budovat nové :INS] .

Jednou z nejčastěj[INS: ších :INS] [DEL: i :DEL] [DEL: prováděných :DEL] revitalizací je obnova
částí toků a jejich niv. Účelem revitalizace toků je zlepšení ekologického stavu a obnova funkcí,
které ztratily (Jongepierová et al. 2012). Realizace probíhá dvěma základními způsoby. Prvním
způsobem je obnova samovolnou renaturalizací, která spočívá v postupném zanášení koryta splaveným
materiálem nebo rozpadem neudržovaných technických úprav. Tento proces lze využít pouze u menších
toků, které nejsou příliš degradovány. Samovolné renaturalizace se tedy využívá u toků s
nezpevněným korytem (Jongepierová et al. 2012). Druhým a [DEL: o :DEL] mnoh[INS: em :INS] [DEL: o
:DEL] složitějším způsobem je technická revitalizace. Tento typ revitalizací se využívá u [DEL:
hluboce :DEL] [INS: silně :INS] zahloubených toků, toků se zpevněnými koryty a [DEL: u :DEL] všech
větších vodotečí. Jedná se o iniciační proces, na který následně navazují přírodní děje (Prach
2003).

Rašeliniště patří k dalším biotopům, kde jsou prováděny[INS: /předmětem :INS] revitalizace. V tomto
případě je [DEL: snahou :DEL] [INS: cílem   :INS] především obnovit vodní režim, který byl narušen
odvodněním (Jongepierová et al. 2012). Okrajově[INS: /Někdy/ :INS] [INS: Méně často :INS] se můžeme
setkat s obnovou lučních mokřadů (Jongepierová et al. 2012). Nejčastěj[INS: ší :INS] [DEL: i :DEL]
[DEL: prováděnou :DEL] revitalizací mokřadů na našem území je budování[INS: /zřizování :INS] nebo
[DEL: z :DEL] [DEL: novu :DEL] obnov[INS: a :INS] [DEL: ování :DEL] tůní (Jongepierová et al.
2012), které zpravidla bývají součástí větších mokřadních komplexů.

Výstavba tůní

Výstavba [DEL: probíhá :DEL] [INS: se týká :INS] především [DEL: v  :DEL] záplavových území[DEL: ch
:DEL] nebo [DEL: na :DEL] území s vysokou hladinou podzemní vody. Oproti malým vodním nádržím
nemají tůně výpustní zařízení (Jost 2003). Jedná se o trvale nebo periodicky zaplavovan[INS: á
:INS] [DEL: é :DEL] [DEL: lokality :DEL] [INS: místa :INS] (Mokřady), [DEL: ve :DEL] [INS: na :INS]
kterých výška vodní hladiny ovlivňuje [DEL: velikost biotopu :DEL] [INS: rozlohu tůně :INS] .
Obvykle se [DEL: rozmezí :DEL] velikost[DEL: i :DEL] tůní pohybuje od několika metrů čtverečních
[INS: do :INS] [DEL: až po tůně :DEL] [DEL: velikost :DEL] [INS: rozlohy :INS] [DEL: ně :DEL]
srovnatelné s malými vodními nádržemi (Jost 2003).

Ve většině případů [INS: se :INS] nejedná o průtočné biotopy[DEL: , tudíž musí mít vhodně zvolený
vodní režim :DEL] . Kromě dešťové vody [INS: tedy :INS] existují tři způsoby, jak zásobovat tůně
vodou. Jde o zásobování povrchovou vodou, podzemní ([INS: „ :INS] spodní[INS: “ :INS] ) vodou a
vodou z vodního toku (mokřady web). Napájení povrchovou vodou je vhodné zejména na svazích a
vyvýšených místech. Dešťová voda se vsákne a proniká vertikálně vrstvou zeminy, dokud nenarazí na
nepropustné podloží, po kterém stéká až do tůně. Tůně napájené [DEL: spodní :DEL] [INS: podzemní
:INS] vodou se budují v nivách toků nebo blízko vodních nádrží. Je pro ně typické kolísání vodní
hladiny, jelikož jsou závislé na výšce hladiny vodního zdroje v jejich blízkosti. Tímto
způsobem[INS: /Takto :INS] napájené lokality jsou méně náchylnější k eutrofizaci a také ke
kontaminacím škodlivými látkami (mokřady z webu). Způsob napájení tůně vodou významně ovlivňuje
proměnné prostředí[INS: , :INS] [INS: zejména vodní režim tůně :INS] [DEL: ( :DEL] [DEL: např.
:DEL] [INS: a :INS] teplotu vody[DEL: , hydrologický režim tůně…) :DEL] , což má vliv na strukturu
[INS: rostlinných a živočišných :INS] společenst[INS: e :INS] v[DEL: a :DEL] [DEL: a :DEL] [INS: i
:INS] ekologické vazby (mokřady z webu). Tůně většinou nejsou napájeny jedním způsobem, ale [INS:
jejich :INS] kombinací[DEL: obou :DEL] .

Požadavkem při budování tůní je mírný[INS: /povlovný/pozvolný :INS] sklon břehů a tvorba
litorálního pásma[INS: /zóny :INS] . Opevňování břehů kamennými záhozy nebo laťovými plůtky je
nežádoucí, jelikož zabraňuje komunikaci tůně s okolním prostředím a navíc výrazně prodražuje celou
stavbu (Jost 2003).

Hlavními účely budování tůní je například rozšíření nabídky kvalitních vodních biotopů v krajině,
podpora biodiverzity [DEL: nebo :DEL] [INS: a :INS] [DEL: zvýšení :DEL] [INS: lepší :INS] retence
vody v krajině (mokřady). Oproti malým vodním nádržím se v tůních vyskytují jinak druhově utvářená
společenstva s ochranářsky významnými druhy. Odlišná druhová skladba je zajištěna tím, že tůně
primárně neslouží k chovu ryb (Jost 2003). Některé druhy ryb však tůně pravidelně osidlují. [DEL:
Jedná se :DEL] [INS: Jsou t :INS] o druhy[INS: , :INS] [INS: které :INS] dobře snášejí[DEL: cí
:DEL] nestálé podmínky prostředí, [DEL: kterými jsou například :DEL] [INS: hlavně :INS] Carassius
carassius, Tinca tinca [DEL: nebo :DEL] [DEL: :DEL] [INS: a :INS] Leucaspius delineatus.[DEL: :DEL]

Revitalizované tůně dělíme do následujících typů:

a) Průtočné tůně

b) Postranní tůně spojené s korytem toku

c) Postranní tůně spojené s korytem, jejichž naplnění vodou určuje vzdouvací objekt

d) Tůně mimo koryto napájené odbočkou z koryta

e) Tůně mimo kryto závislé na hladině podzemní vody

f) Tůně mimo koryto napájené drobným přítokem

g) Revitalizované zavodněné jámy po těžbě

h) Částečně zavodněné sníženiny v nivách

(Jost 2003)


[DEL: Znovuobnovování :DEL] [INS: Obnova :INS] tůní

Znovuobnovování tůní se provádí[INS: /Tůně se obovují :INS] na lokalitách v pozdější fázi sukcese,
které již podléhají zazemňování. Periodické poklesy výšky vodního sloupce nebo dokonce úplné
vyschnutí lokality podporují zarůstání vodního tělesa nejčastěji orobinc[INS: i :INS] [DEL: em
:DEL] (Typha [DEL: spp. :DEL] [INS: angustifolia :INS] [INS: a T. latifolia :INS] ) nebo rákosem
(Phragmites [DEL: spp. :DEL] [INS: australis :INS] ). Následný rozklad organické hmoty a ukládání
biomasy v sedimentech vede k zazemňování (Květ 2017). Tůně velikosti několik desítek metrů s
průměrnou hloubkou 30 cm zaniknou přibližně za 20 let. Zánik je u trvalých lokalit rychlejší než u
efemerních (Mokřady z webu).

Při obnovování tůní je nutné dbát několika zásad. Nikdy se nesmí obnovit celá tůň (pokud na dané
lokalitě není více tůní) nebo všechny tůně zároveň. V tomto případě by hrozilo vymizení jedinců,
které by mohlo vést až k zániku populace žijící v dané tůni (mokřady z webu). Ideálně by se tůně
měly obnovovat částečně. U částečného způsobu obnovy se může uplatnit princip metapopulační
dynamiky, kdy dochází vlivem přirozených procesů (např. vyschnutí) k vymizení části populace a po
zaplavení k její následné obnově. Zásah na části lokality sice způsobí vymizení jedinců, ale po
obnovení přijatelných podmínek dochází k opětovné kolonizaci ze zdrojové populace z místa bez
zásahu. Z toho vyplývá, že obnova celé lokality by měla probíhat ve fázích (Mokřady z webu).

Na území bez přirozeně meandrujících toků, které umožňují vznik nových tůní, je obnova nebo
budování nových tůní jedinou možností, jak tyto unikátní mokřadní biotopy zachovat (Mokřady
z webu).

Financování

Pro stavbu nových mokřadů s tůněmi je zcela zásadní otázkou financování projektu. V posledních
letech k realizaci projektů zásadně přispěly dotační Program revitalizace říčních systému a Program
péče o krajinu, které garantovalo Ministerstvo životního prostředí České republiky (Jongepierová
2012). V současné době je možné čerpat finanční prostředky z fondů Evropské unie z Operačního
programu Životní prostředí (OPŽP) konkrétně z prioritní osy 4 bod třetí: Tvorba a obnova tůní,
mokřadů a rašelinišť. Cílem tohoto programu je zvýšení retenční schopnosti krajiny a zlepšení
vodního režimu niv obnovou přirozených koryt vodních toků, realizací protierozních opatření a
revitalizací odvodněných ploch (Natura z webu). Výše podpory činí 80 % celkových nákladů (Natura
z webu).
________________________________

 [UsW1]Vztáhnout k délce