ETIKA VĚDECKÉ PRÁCE
J. Hofmanová
Témata
• Etika obecně
• Zásady správné praxe ve vědeckém výzkumu
• Pochybení v etice vědecké praxe
• Publikačně závadné jednání a porušování vědecké
etiky
• Příčiny neetického chování
• Etické zásady
• Výzkumný problém a projekt
• Prezentace vědecké práce
• Věda v době pandemie
2
Etika
3
Etika je jednou z tradičních filozofických disciplín, která zkoumá
dobro, morálku, morální jednání a jeho normy. Jankovský (2003,
s. 21) vymezuje etiku jako obor zabývající se „správným“
jednáním v rámci lidského společenství.
Na základě uvedené definice chápeme etiku vědecké práce jako
vyjádření základních postojů k mravním problémům, s nimiž se
setkáváme při vykonávání vědecké práce.
Dodržování etiky vědecké práce je povinností všech členů
akademické obce a týká se všech úrovní výzkumu: od
studentských prací v seminářích po vědecké monografie a
náročné týmové projekty.
Pravidla správné vědecké praxe
4
Vědecká práce je založena především na principech
poctivosti, zodpovědnosti, důvěryhodnosti a
pravdivosti, které jsou v nejobecnější rovině platné
napříč jednotlivými zeměmi i vědními obory.
Pravidla správné vědecké praxe jsou stanovována
zejména v oficiálních dokumentech a etických
kodexech vědeckých institucí a společností.
Je potřebné zvýšit citlivost výzkumníků k porušování pravidel
publikační etiky a přispět ke kultivaci publikačního prostředí v
české/slovenské vědě.
Zásady správné praxe
ve vědeckém výzkumu
5
K zásadám správné praxe ve vědeckém výzkumu náleží
zejména:
► dodržování obecně uznávaných principů vědecké práce podle
zvyklostí v daném oboru;
► úplná a pravdivá dokumentace pracovních výzkumných postupů a
výsledků;
► úplné a pravdivé uvedení použitých pramenů a podnětů;
► dodržení formálních a procesních postupů při používání pramenů
(včetně smluvního zajištění autorských práv);
► úplné a pravdivé uvedení spolupracovníků (včetně nepřípustnosti
formálního spoluautorství);
► vstřícnost ve vzájemné spolupráci členů výzkumného týmu,
průběžné poskytování informací;
Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé
Petr Knechta, Dominik Dvořák, MU 2013
Zásady správné praxe
ve vědeckém výzkumu
6
► ochrana primárních dat a materiálového základu toho
pracoviště, kde se výzkum prováděl/provádí, a to nejméně po
dobu dostatečnou k jeho náležité prezentaci v publikačních
výstupech;
► odpovědný přístup všech členů týmu ke společné publikaci;
► odpovědnost vedoucích a zkušených pracovníků za
odbornou výchovu dorostu.
Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé
Petr Knechta, Dominik Dvořák, MU 2013
Za pochybení v etice vědecké práce
jsou považovány zejména:
7
► nepřiznaná chyba
► nedbalá práce
► úmyslné pochybení:
● falšování či vymýšlení dat
● porušení autorských práv formou odcizení, resp. přisvojení si
autorského díla, myšlenky, formulace či dat (běžně označováno
jako „plagiátorství“);
Poslední jmenovaná pochybení pak mohou naplnit skutkovou podstatu trestného činu
podle § 270 trestního zákona „Porušení autorského práva, práv souvisejících s
právem autorským a práv k databázi“, případně přestupků podle § 105a autorského
zákona.
Všechny tyto případy poškozují věrohodnost výzkumu i
dobrou pověst oboru a pracoviště !!!
Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé
Petr Knechta, Dominik Dvořák, MU 2013
Plagiátorství
8
Plagiátorství se dopouští každý, kdo
► opíše práci druhého či její část
► nechá druhou osobu vyhotovit práci,
kterou je sám pověřen, nebo její část,
a prezentuje ji pod svým jménem
► cituje bez řádného uvedení zdrojů
z tištěných, elektronických či jiných publikací
► nepřijatelně parafrázuje bez uvedení zdroje myšlenky,
hypotézy, náměty nebo specifické postupy druhých, to jest
nedodržuje obecně zavedené a osvědčené způsoby
parafrázování, jejichž osvojení je běžnou součástí akademického
výcviku.
Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé
Petr Knechta, Dominik Dvořák, MU 2013
9
Publikačně závadné jednání
10
Jedná se o:
1. vymýšlení a zkreslování/falšování výzkumných zjištění,
2. plagiátorství,
3. připisování spoluautorů,
4. duplicitní/simultánní publikování,
5. dělení publikací do více článků,
6. recyklování textů,
7. vzájemné (reciproční) citování spřízněných kolegů,
8. zkreslené citování,
9. nepřiznaný konflikt zájmů,
10. porušování majetkových autorských práv.
Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé
Petr Knechta, Dominik Dvořák, MU 2013
Etické normy
11
Etika se obecně nachází ve všech složkách vědcovy
práce i vědecké komunikace.
Etické normy ilustrující všeobecný pohled na etický
rámec výzkumu jsou veřejně dostupné například na
webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a
tělovýchovy
Základní etické zásady
12
I) svoboda výzkumu a odpovědnost,
II) respektování názorové plurality a tolerance,
III) respektování lidské důstojnosti a autonomie při
výzkumu,
IV) transparentnost,
V) solidarita a spolupráce ve výzkumu,
VI) prospěšnost a nepoškozování.
Povinnosti členů
akademické obce
13
Znalost výše uvedených zásad vědecké práce patří k základním
povinnostem každého člena akademické obce. Porušení těchto
zásad je vážným etickým selháním, z něhož bude vždy nutné
vyvodit odpovědnost a případný postih.
Za informovanost studentů o těchto zásadách odpovídají
jednotlivé katedry, ústavy i jednotliví učitelé, kteří také patřičně
upřesňují výše uvedená obecná pravidla podle zvyklostí
běžných v daném oboru (např. seznamují studenty s
požadovanou formou odkazů na citované zdroje, se způsoby
parafrázování atp.).
Porušování vědecké etiky
14
ang. scientific misconduct, představuje především
vymýšlení nebo zkreslování dat (fabrikace a falzifikace), neboť přímo
ohrožuje společnost publikováním nepravdivých výsledků.
Dále sem patří plagiátorství, jež je přímým zásahem do práv
některého člena vědecké obce.
Stručně se tyto tři hlavní prohřešky označují FFP.
Někdy se k nim řadí i připisování spoluautorů a duplicitní publikování,
které stejně jako plagiátorství dezinformuje vědeckou komunitu.
K hrubě neetickému jednání může dojít již při psaní projektu
výzkumu (v grantovém návrhu)
i záměrně falešným posouzením cizího projektu nebo výsledku
výzkumu v recenzním posudku na článek apod.).
15
Příčiny neetického chování
16
V pozadí neetického chování může stát nadměrná ctižádost, malá
sebekritičnost, bezcharakternost a nedostatek obyčejné lidské slušnosti
spolu s nezřízenou snahou zvýšit svoji prestiž a vědeckou proslulost
apod.
K porušení etických zásad – a to i těch nejdůležitějších – může dojít z
neznalosti, shodou náhod, nebo je „cesta do pekla dlážděna těmi
nejlepšími úmysly“.
Nepřímo k němu vybízí také tlak na publikování („publish or perish“)
posilovaný a legitimizovaný aktuálně platnou metodikou hodnocení
výsledů vědy a výzkumu (tzv. kafemlejnkem).
Vědci jsou v ní pojímáni jako podnikatelé a zaměstnanci, kteří jsou
hodnoceni především za schopnost vykázat své výsledky.
Negativní dopady scientometrie na chování výzkumníků
jsou všeobecně známy.
Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé
Petr Knechta, Dominik Dvořák, MU 2013
Etické zásady
17
Etické zásady je důležité dodržovat, protože chrání ostatní badatele,
celou společnost a v neposlední řadě také nás samé.
Jiní badatelé ve své práci navazují na námi publikované výsledky.
Zkreslené publikace vedou k plýtvání časem a zdroji kolegů, kteří se
snaží naše výsledky marně zopakovat nebo rozvíjet.
Nedodržením etických standardů výzkumu ohrožujeme i sebe,
riskujeme vyloučení z přístupu ke grantům, ztrátu zaměstnání i dobré
pověsti a tím znemožnění další akademické kariéry.
Svou vlastní profesní pověst a úspěšnou akademickou kariéru si
každý vědec vytváří mimo jiné čestným, skromným a svědomitým
jednáním.
Etické zásady
18
Akademická prestiž je obtížně měřitelná
veličina, kterou definují a posuzují
především elity jednotlivých vědních
disciplín:
členové grantových komisí, vědeckých
grémií a redakčních rad uznávaných
časopisů.
Vědecky závadné jednání jednotlivců
poškozuje nejen pověst jich samotných,
ale může nepřímo poškozovat také
pověst jejich pracovišť i celých vědeckých
institucí.
Uzavřený cyklus vědecké práce
19
► definice vědeckého problému,
► stanovení hypotéz a metod i technik jejich ověření (např.
experimentem, průzkumem, šetřením),
► sběr dostupných informací a jejich vyhodnocování,
► publikace nového řešení a vyhodnocení ohlasu (resp. korektury,
propracování textu).
Na komunikaci se navazuje a další vědec začíná v první fázi tvorby
svého příspěvku vyhledáním příspěvku publikovaného jiným
vědcem.
Vědecká komunikace má podobu formální i neformální. Vědec píše
studii či tvoří příspěvek na konferenci s vědomím, že musí
dodržovat správnou formu svého příspěvku či vystoupení, ale
může si vybrat způsob sebe-prezentace v další neformální
vědecké komunikaci (ohlas, foyer konference).
Metodologická východiska vědecké práce
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
http://www.mediasres.cz/sociologie/1918-peter-jan-kosmaly-metodologicka-hlediska-vedecke-prace.htm
Výzkumný projekt
20
Základem výzkumu je výzkumný problém.
Ten formulujeme na základě
► přečtené literatury, resp. analytického, kritického, vysvětlovacího,
nebo jiného přístupu k ní,
► cílů práce a výzkumných očekávání;
► v souvislosti s výzkumnými hypotézami, které mají dokázat nebo
vyvrátit naše tvrzení.
Kvalitní projekt výzkumu je podstatou seriózní a efektivní práce
každého vědce na jakékoli úrovni.
Projekt přinese odpovědi na otázky:
· Co přesně chci studovat?
· K čemu to poslouží?
· Jaké má navrhovaný výzkum praktické využití?
Metodologická východiska vědecké práce
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
Výzkumný problém
21
Výzkumné téma by nemělo být triviální, mělo by být relevantní k oboru
a potenciálně přinášet nová zjištění.
Dobře stanovený výzkumný problém je
- jasně a precizně formulován;
- identifikuje to, co budeme zkoumat;
- není postaven pouze na subjektivním stanovisku autora/ky;
- je dobře (zejména časově a místně) ohraničen;
- je zobecnitelný (preference problémů, které mohou být využity i
jinde);
- obsahuje odůvodnění důležitosti (potřebnosti) zkoumaného tématu;
používá vhodnou terminologii…
Výzkum uskutečňujeme podle návrhu (konceptu, designu, analýzy) a
výsledků předvýzkumu, pilotního výzkumu.
Metodologická východiska vědecké práce
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D
Vědecké teorie
22
Metodologie vědy zaznamenává vývoj vědeckých teorií.
Rozpracovaná teorie nabízí otázky, které mohou
teorii potvrdit nebo vyvrátit, v každém případě jí však
zkouší, testují, verifikují, falzifikují (zpochybňují).
Věda se nezastavuje u jedné konsistentní teorie, ale hledá
další, které pracují s jinými úhly pohledu, případně jinými
metodologickými nástroji a vytváří
celistvější a strukturovanější obraz o zkoumané skutečnosti.
Metodologická východiska vědecké práce
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D
Projekt
23
Ucelená představa, sepsaná do předepsané struktury
(projektová studie, studie proveditelnosti, apod.),
obsahující definici problému, způsoby jeho řešení,
výzkumné pole a použité nástroje (zkoumaný soubor a
metodologie).
Formální podoba vědecké práce vychází z faktů nebo ověřených
hypotéz (předvýzkumem) a obsahuje i teoretický úvod do
řešeného problému.
Zahrnuje i časový plán a rozpočet projektu, výslednou podobu
publikovaného výstupu z projektu a další výzkumná očekávání,
příp. návrh dalšího projektu, nebo návrhy konkrétních řešení
zkoumaného problému a doporučeného způsobu jejich další
aplikace (např. ve výuce, vzdělávání, výzkumu, apod.).
Etika vědecké práce se projevuje v uvedení všech relevantních
zdrojů, citování teorií a vědců, kteří již řešili podobný výzkumný
problém včetně příslušných zjištění.
Metodologická východiska vědecké práce
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D
Prezentace vědecké práce
24
Různé formy:
Konference - ústní prezentace - přednášky, plakátová sdělení -
postery
Abstrakta
Souhrny do sborníků
Vědecké články (domácí, zahraniční časopisy)
Monografie
Kapitoly v knihách
Publikování zpravidla představuje závěrečnou fázi vědecké práce, neboť
zajišťuje veřejnou dostupnost výsledků vědeckého poznání a zároveň je
podmínkou jeho pokroku.
V procesu vědeckého publikování zároveň dochází prostřednictvím recenzního
řízení k posouzení kvality a obvykle i k precizování výsledků, aby sdílené poznání
bylo pravdivé, originální a důvěryhodné.
Protože je publikování krokem klíčovým, očekává se od autorů i dalších osob,
které se na něm podílejí (zejm. redaktorů a recenzentů), že budou dodržovat
specifickou publikační etiku. Bohužel tomu tak vždy není.
Prezentace vědecké práce
25
Na jedné straně pro vědeckou komunikaci platí, že nepublikovaná věda není
žádnou vědou a výzkum, který není zveřejněn, neexistuje, ale na druhé straně,
publikování ještě nezaručuje kvalitu.
Proto je na začátku vědecké komunikace zásadní otázka autora textu: „Proč
vůbec píši tento článek?“
Po pečlivém zvážení a naplánování dílčích úkolů má vědec možnost vybrat si ze
žánrů svého budoucího příspěvku – odborného vědeckého textu:
abstrakt, referát, článek, studie, posudek, kazuistika – case study, poster,
disertační práce, monografie, příspěvek na konferenci či přednáška.
Práce na přípravě příspěvku budou pro konkrétního vědce spočívat ve
- vyhledávání a zpracování výsledků do odborného vědeckého textu,
- publikování vědeckého textu
Většina vědeckých článků má podobnou strukturu, a to usnadňuje jejich čtení i
hodnocení.
Predátorské časopisy
26
Vznik tzv. predátorských časopisů a predátorských vydavatelství (angl.
predatory journals/publishers).
Predátorské časopisy pouze předstírají recenzní řízení, v jejich
redakcích a redakčních radách figurují významné osobnosti, aniž by je
o tom někdo informoval (falšování jmen editorů), a často publikují
plagiáty a zfalšované či vymyšlené výzkumy.
Smyslem existence predátorských časopisů je především inkasovat
publikační poplatky od autorů.
Většina vychází online za drahé peníze.
27
Věda je dlouhodobý proces
Vědecké poznání se neustále obměňuje a aktualizuje s pomocí
nových poznatků. Každý výzkum stojí na základech dříve
publikovaných závěrů.
Věda je kolektivní činnost
To, co dělá vědu objektivnější formou lidského poznání, je její
kolektivní aspekt a neustálé ověřování nových poznatků
ostatními.
Výzkumy je potřeba replikovat
Zda daný jev existuje se pozná až opakováním experimentu
nejlépe nezávislými laboratořemi
Vědecký pokrok je většinou dílem stovek či tisíců lidí. Je
třeba dnes prostudovat stovky článků k vytvoření nějakého
názoru.
Meta-analýzy – systematické srovnání většího množství
studií pro zpřesnění výsledku.
Rozpory a omyly vědy
J. Weinerová, Pavel Klasík
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/vedci-meni-nazor-a-protireci-si-to-je-v-poradku-tak-ma-veda-fungovat-175665
28
Ne všechny vědecké studie jsou si rovny
Různé metody, různé množství dat apod. Více opakování, více
respondentů atd. kvalitnější studie
Ne všechny názory vědců jsou vědecké
Vědu dělají lidé, iracionální upnutí k nějakému tvrzení, neberou ohled
na důkazy, „nevědecké dohadování vědců“.
Negativní důsledky zfalšovaných dat – např. spojitost autismu a očkování proti spalničkám
– britský doktor usvědčem z podvodu nicméně uměle vytvořený mýtus žije dál…..
Věda se může mýlit a vědecká metoda s omyly předem počítá.
Vědecká metoda, opakování experimentů a napravování chyb chrání
vědu od toho, aby potvrzovala lidem jejich názory. Úkolem vědy není
najít odpověď dle zadání, ale dle skutečnosti.
Věda během pandemie
29
Vědecká komunikace byla v posledním roce a půl
mnohem více na očích – všechny zajímaly novinky
o novém koronaviru. Veřejnost i média se ale často
soustředí na nepodstatné detaily. Názory vědců se
liší.
Ivermectin –rozporuplné informace – „Kladivo na koronavirus“ vs. Lék, který
nepomůže“
Během pandemie nabral celý vědecký proces od výběru metody přes sbírání dat
až po jejich analýzu a publikaci bezprecedentní rychlost. Vědecké časopisy
zaznamenaly rekordní počty odevzdaných článků. Recenzní řízení, které dříve
trvalo i několik měsíců, se místy zkrátilo na pouhé dny.
Nebezpečnost covidu, modelování a predikce nákazy nebo účinnost vakcín, to vše
jsme sledovali očima nově publikovaného výzkumu v přímém přenosu a filtrované
médii, sociálními sítěmi atd.
Přehled počtu publikovaných článků
výzkumu jednotlivých typů virů/měsíc
30
https://coronacentral.ai/
Covid-19 – od 6/2020 do 6/2021 se počet článků pohybuje kolem 10-12 tis./měsíc
Je nutné sledovat jaké výsledky ve studiích na dané téma převažují
a jak kvalitní tyto studie jsou.
Fakt, že existují studie, které si navzájem odporují, není ve vědě nijak
překvapivý ani výjimečný. Naopak, je to projev zdravého vědeckého
procesu.
Tento rozpor (aneb vědecká debata, vědecký diskurz) je nedílnou
součástí vědecké metody – věda není dogmatická.
31