1 Fotorecepce II (Vidění) Milan Číž 2 Vidění vlnová délka (m) frekvence (MHz) viditelné světlo 3 Vidění sítnice (retina) bělima žlutá skvrna (fovea) optický nerv cévní zásobení optický disk (slepá skvrna) sklivec čočka duhovka rohovka komorová voda řasnaté tělísko zornice hybný sval spojivka cévnatka 4 Vidění amakrinní b. horizontální b. čípek tyčinka gangliová b. bipolární b. světlo gangliová b. bipolární b. tyčinka epitel optický n. receptivní pole 5 Vidění tyčinky tyčinky čípky čípky slepá skvrna úhel (°) receptory/mm2 (spánková retina) (nasální retina) 6 Vidění 400 500 600 700 sensitivita vlnová délka (nm) skotopické vidění fotopické vidění 550 nm 7 Skotopické vidění Tyčinky: • umožňují vnímání kontrastů (černobílé, mlhavé vidění při nízkém osvětlení) • ~ 120 milionů tyčinek v lidské sítnici • přeměněné neurony • rhodopsin se po dopadu fotonu rozpadá na řadu jednotlivých složek – vznik receptorového potenciálu – vznik akčního potenciálu v očním nervu – přenos informace do mozku 8 Skotopické vidění cytosol disk transducin PDE guanylyl cykláza 11-cis-retinal all-tans-retinal 9 Adaptace na tmu: • rozšíření zornice (aby se do oka dostalo co nejvíc světla) • vrstva buněk (nebo vláken) za sítnicí, schopných odrážet světlo (zvířata s noční aktivitou, šelmy, žralok, kráva nebo kůň) – světelné paprsky, které projdou sítnicí, se odrazí a procházejí sítnicí zase nazpět, takže mohou podráždit fotoreceptory dvakrát – odražené světlo je příčinou „svítících očí“ těchto zvířat Skotopické vidění 10 Čípky: • umožňují barevné vidění • ~ 6 milionů čípků v lidské sítnici • přeměněné neurony • tetrachromatické vidění (ryby, želvy, ještěři, ptáci) - fialová oblast (370 nm), modrá oblast (445 nm), zelená oblast (508 nm) a oranžová oblast (560 nm) • dichromatické vidění (savci) mají jen buňky specializované na oranžovou a fialovou oblast • trichromatické vidění (lidoopi) čípky pro modrofialovou (cca 425 nm), zelenou (cca 530 nm) a oranžovou (cca 560 nm) barvu Fotopické vidění 11 Fotopické vidění vlnová délka (nm) 400 500 600 700 normalizovanáabsorbance 010100 12 Fotopické vidění 13 Optický systém oka Rohovka (lat. cornea) - průhledná kopulovitě zakřivená vrstva pokrývající přední část oka. Je naprosto čirá a má lesklý povrch. Průhlednost rohovky a její optické vlastnosti umožňují světlu dosáhnout sítnice a vyvolat zrakový vjem. Komorová voda (též komorový mok, nitrooční tekutina) je hustá tělní tekutina, která vyplňuje prostor mezi čočkou a rohovkou. Funkcí komorové vody je zachovávat nitrooční tlak oka, vyživovat okolní tkáně, odvádět odpadní produkty metabolismu. Čočka (lat. lens crystallina) je průhledná bikonvexní struktura, spolu s rohovkou láme světlo, aby mohlo být zaměřeno na sítnici. Optická mohutnost lidské čočky je asi 15 dioptrií, což je přibližně čtvrtina celkové optické mohutnosti oka. Hlavní funkcí čočky je akomodace. Sklivec (lat. corpus vitreum) je průhledné, čiré, bezbarvé, rosolovité těleso s řídkou vláknitou strukturou, vyplňuje 2/3 vnitřního prostoru oční koule. Tvoří se pouze v embryonálním období a neregeneruje. V případě ztrát se nahrazuje jen komorovou tekutinou. 14 Tvorba obrazu na sítnici světlo z určitého bodu se šíří všemi směry světelné paprsky se lámou na rohovce a čočce světelné paprsky soustředěné do jednoho bodu na sítnici Každý bod objektu je zobrazen jako bod na sítnici, kde se vytváří obraz původního objektu. 15 Tvorba obrazu na sítnici čočka rohovka zornička přední komora žlutá skvrna zrak. nerv sklivec spojivka 16 Akomodace čočky zaostření na blízký objekt zaostření na vzdálený objekt rozmazané zaostřeno rozmazané zaostřeno • úprava ohniskové vzdálenosti oka 17 Konvergence očních koulí vzdálený objekt blízký objekt 18 Dalekozrakost • obraz objektu se vytváří za sítnicí • konvexní čočky (spojky) 19 Krátkozrakost • obraz objektu se vytváří před sítnicí • konkávní čočky (rozptylky) 20 Astigmatismus • nerovnoměrné zakřivení čočky nebo rohovky astigmatická rohovka normální rohovka 21 Astigmatismus • různý lom paprsků • rozdílná ohniska na sítnici 22 Binokulární vidění binokulární zorné pole levé zorné pole pravé zorné pole pravé zorné pole zrakové centrum levá hemisféra levé oko levý optický nerv levá hemisféra vyhodnocuje obraz z pravého zorného pole 23 Binokulární vidění člověk holub sova 24 Nervová dráha a zpracování informací Zrakový nerv nese informaci od oka dále do mozku, kde dochází k optickému křížení. Díky tomuto zkřížení dochází k tomu, že levá část mozku zpracovává informace z pravé části zorného pole a naopak. Poté se informace dále nese zrakovým traktem až do zrakového kortexu. V kortexu se zraková informace zpracovává pomocí retinotopie (odpovídající části vizuálního pole odpovídá určitá část mozku přesně tak, jak jsou po sobě i v tomto vizuálním poli - samozřejmě "vzhůru nohama", díky prvotnímu průniku světla přes čočku, která obraz obrátí). Z této části mozku vedou dvě dráhy, které dále zpracovávají informace. • Mango systém zajišťuje rychlé rozlišování a postřehování. Odpovídá na otázku "kde" - změny v bezprostředním okolí, rozlišení pohybu a směru pohybu, které souvisí s vývojem vizuálně zaměřené pozornosti a zpracováváním pohybových podnětů. Je napojen na tyčinky, proto není senzitivní na barvy. Zato však je citlivý i při nízké intenzitě světla. • Parvo systém zajišťuje rozlišování objektů v prostoru. Odpovídá na otázku "co" - tvary předmětů a jejich umístění v prostoru. Je napojen na čípky, proto je citlivý na barvy. Je ale pomalejší, než mango systém. 25 Zajímavosti Hladinovka čtyřoká = Halančík čtyřoký (Anableps anableps) 26 Zajímavosti Hladinovka čtyřoká = Halančík čtyřoký (Anableps anableps) 27 Složené oči hmyzu komorové oko s čočkou s rohovkou složené oko čočka rohovka receptory receptory čočky obratlovci hlavonožci medúzy plži kroužkovci pavoukovci (obratlovci) (larvy hmyzu) hmyz, korýši (měkkýši, kroužkovci) 28 Složené oči hmyzu čočka fotoreceptor faseta faseta 29 Složené oči hmyzu rohovka krystalinní kužel pigmentové buňky rhabdom receptorová buňka (sítnice) axon bazální membrána ommatidium 30 Složené oči hmyzu apoziční (denní) superpoziční (noční)