Lokální, regionální a globální řešení
Ing. Kateřina Šebková, PhD (katerina.sebkova@recetox.muni.cz
přednáška seminář E-1000 (Environmentální výzvy a řešení - Globální environmentální výzvy a jejich řešení)
13. prosince 2021
Něco na úvod
• závěrečný seminář cyklu Environmentální výzvy a řešení
• “odkud jsem”?
Národní centrum pro toxické látky
• v RECETOX
• společné pracoviště MŽP a Masarykovy univerzity v Brně - 2005
• přenos informací mezi vědou a politikou
• průřezová a mezioborová činnost
• budování kapacit na národní i mezinárodní úrovni
Národní centrum pro toxické látky
• technická podpora výkonu státní správy a zastupování ČR v
expertních skupinách,
• výzkum a vývoj - vlastnosti, přenos a osud látek ve složkách
životního prostředí, analytické a vzorkovací metody,
depozitáře dat
• sdílení informací - pro experty i laiky (např. www.genasis.cz)
• vzdělávání
• práce s veřejností
Co je společným tématem tohoto seminářového cyklu?
Co je společným tématem tohoto seminářového cyklu?
PROČ?
řešení výzev a dopadů chemických látek na
životní prostředí a člověka
Proč řešíme chemické látky?
• Trpké zkušenosti lidstva: otravy, epidemie, katastrofy a havárie, ale
hlavně přírodní nerovnováha a problémy spojené s prudkým
průmyslovým rozvojem po II. světové válce (50 -70. léta 20. století)
• v současnosti 50 milionů známých látek, 150 000 se průmyslově
vyrábí + každým rokem několik tisíc přibývá
• mnoho z těchto látek má jednu nebo více nebezpečných vlastností,
které se mohou obrátit proti lidskému zdraví nebo životnímu
prostředí.
• Co dělají/dělali vědci?
• ⇨ studujeme kombinace látek, znečištění životního prostředí ⇨
potenciální/prokázaný vliv na zdraví/životní prostředí = impulz pro
opatření na národní/regionální/globální úrovni
Co jsme v souvislosti s chemikáliemi již (vy)řešili?
• reakce na problémy s konkrétní látkou v prostředí - kyselé
deště (dusík, síra)
• eutrofizace vod
• znečištění ovzduší
• ozonová díra
• zákazy nebezpečných látek a výrobková legislativa
• ochrana zdraví při práci
Opravdu jsme již vyřešili?
• reakce na problémy s konkrétní látkou v prostředí - kyselé
deště (dusík, síra - vyřešeno)
• eutrofizace vod (dusík, fosfor - stále řešíme)
• znečištění ovzduší (síra, ozon, amoniak, PM - stále řešíme)
• ozonová díra - skoro vyřešeno
• zákazy nebezpečných látek a výrobková legislativa -
pokračuje
• ochrana zdraví při práci - pokračuje, vyvíjí se…
▶ Akce na světové úrovni ale i na úrovni kontinentální, regionální a národní ale v různém
rozsahu a časovém horizontu – nejednotné jak obsahem tak formou… a jak to fungovalo?
Co jsme v souvislosti s chemikáliemi již (vy)řešili?
Co když jsou opatření na národní úrovni?
➢ národní opatření reguluje často vývoj, výrobu a použití chemických
látek a zamezení kontaminace životního prostředí v daném státě
➢ Ale už ne přeshraniční přenos v životním prostředí (ovzduší,
voda….) a přenos ve výrobcích, odpadech, druhotných surovinách
➢ NESTAČÍ TO!
➢ chemické látky neznají hranice a některé se přenáší na velké
vzdálenosti od zdroje znečištění/použití = potřebujeme spolupráci
okolních zemí
➢ potřebujeme účinné nástroje a jednotné
A co Evropa, stačí to?
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 1907/2006 o registraci, hodnocení,
povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické
látky REACH (Registration, Evaluation, Authorization and restriction of CHemicals)
R – registration (registrace)
E – evaluation (hodnocení)
A – autorization (povolování) and restriction (omezování)
CH – chemicals (chemikálií)
• REACH je nařízení, platí tedy v ČR automaticky a je nadřazeno zákonu o CHLP/S
• systém kontroly chemikálií: používání chemických látek se známými vlastnostmi a to způsobem,
který nepoškozuje životní prostředí a lidské zdraví.
• Registrace se týká látek vyráběných v EU nebo do ní dovážených v množství větším než 1 t/rok,
které musí být postupně zaregistrovány během 11 let (2008-2017)
• jedny z nejpřísnějších pravidel, jenže taková nejsou všude…
• nevztahují se na všechny látky…
Na co se REACH nevztahuje
• Radioaktivní látky, látky pod celním dohledem, neizolované meziprodukty,
odpady, látky ve fázi přepravy, látky v zájmu obrany
• Výjimky z registrace (látky nepodléhající registraci)
• Polymery (monomery ano), léčiva, potraviny, krmiva
•Látky rostlinného a živočišného původu (Příloha IV)
• Chemicky neupravené přírodní materiály, hydráty, vodík, kyslík, dusík,
vzácné plyny (Příloha V)
• Látky v humánních a veterinárních přípravcích, potravinách •
Látky považované za registrované
• Látky na ochranu rostlin, biocidy (registrace dle Nařízení ES č. 2032/2003,
č. 1048/2005)
•+ látky vyráběné pod 1 t za rok
= pořád to nestačí!
Tak tedy celosvětově, jednotně!
Globální nástroje (tzv.MEAs) k chemickým látkám a odpadům (zkr.
názvy)
Vídeňská úmluva + Montrealský protokol - více než 100 látek
poškozujících ozonovou vrstvu (freony, halony, methylbromid, fluorované
skleníkové plyny)
Basilejská úmluva – seznamy nebezpečných odpadů – 45 kategorií
Rotterdamská úmluva – zejména pesticidy, 52 (zvláště nebezpečné i
konvenční)
Stockholmská úmluva – POPs – 30 člověkem vyrobených perzistentních
sloučenin (a případně příbuzných skupin ve směsích)
Minamatská úmluva o rtuti - rtuť (1)
A není to málo?
Jak vlastně taková úmluva vzniká?
Minamatská úmluva o rtuti
Něco o rtuti (1)
• Rtuť a její sloučeniny (organické) – neurotoxické – problém pro člověka, ekosystémy i zvířata ;
kontaminace potravního koše – živočichové (ryby) - viz nemoc Minamata - havárie/otrava
• Rtuť podléhá dálkovému přenosu, problém zejména emise ze spalování fosilních paliv a používání rtuti
ve výrobcích + sopky ⇨ potřeba omezit antropogenní emise na globální úrovni
• Od roku 2001 UNEP hodnocení rtuti a jejích sloučenin (Global Mercury Assessment) - poukazuje na
problémy, ale
• neúspěšné pokusy získat politickou podporu: Řídicí rada UNEP XXIII a XXIV (únor 2005 a 2007)
Něco o rtuti
• Únor 2009 – klíčové politické rozhodnutí: UNEP GC 25/5 (Řídicí Rady UNEP během
předsednictví ČR v Radě EU) vytvořit právně závazný nástroj na globální úrovni,
který bude řešit nakládání se rtutí podél celého životního cyklu a omezí její
antropogenní emise do životního prostředí
návrhem nové globální úmluvy je pověřen Mezivládní vyjednávací výbor, který je svoláván na
základě rozhodnutí ŘR UNEP 25/5 část III, odstavce 18-38 : vyjednávací mandát
Nicolas García Uriburu
(Argentina), dílo: Pez-Peste
maskot vyjednávání úmluvy
Vyjednávací mandát (UNEP GC 25/5)
Mandát v rozhodnutí 25/5 (odstavec 27 a) - i)
(a) cíl(e) úmluvy
(b) omezení dostupnosti rtuti a zvýšení kapacity pro její bezpečné ukládání v podmínkách šetrných k životnímu prostředí
(c) opatření ke snížení poptávky po rtuti pro výrobky a průmyslové procesy
(d) podmínky snížení mezinárodního obchodu se rtutí
(e) opatření vedoucí ke snížení atmosférických emisí rtuti
(f) procedury pro nakládání s odpadem obsahujícím rtuť a remediaci kontaminovaných míst
(g) zvyšování povědomí a vědeckou výměnu informací
(h) opatření pro budování kapacit a technickou a finanční pomoc s vědomím, že schopnost rozvojových zemí a zemí s
ekonomikou v přechodu účinně implementovat některé právní závazky v rámci právního nástroje je závislá na možnosti
budování kapacit a odpovídající technické a finanční pomoci
(i) (mechanismus) dodržování úmluvy
Kdo je a co dělá Mezivládní vyjednávací výbor?
• státy, regionální ekonomické organizace (EU) + pozorovatelé (orgány OSN
– sekretariát/UNEP, mezinárodní organizace, NNO)
• Řídí jej předsedající + byro = rovnoměrné zastoupení všech regionů OSN,
byro – komunikace do regionů
• Naplňuje mandát a pracuje podle svého jednacího řádu
• Jednání veřejné/neveřejné, v 6 pracovních jazycích OSN
• Může ustavit podpůrné orgány – pracovní skupiny, kontaktní skupiny,
„drafting group“
• Připravuje text v souladu s mezinárodními pravidly (WTO-GATT), normami,
principy (Rio) – rozhodnutí Valného shromáždění OSN, existující úmluvy
dotýkající se tématu atd.
Byro mezivládního vyjednávacího výboru
• vyjednáváním je pověřen Mezivládní vyjednávací výbor (INC), jednal červen
2010- leden 2013 (viz jednací kalendář)
• Byro procesu – 2 osoby za region (CEE – ČR a Ruská federace)
členové byra (zleva) Mali, Nigérie, Švédsko, Jamajka, Uruguay, Jordánsko, Rusko, ČR,
USA, Čína = organizační ale i politická podpora…
Jednací kalendář
Časové omezení
Ukončit do 27. Zasedání Řídicí Rady UNEP (únor 2013)
připravit text během 5 jednání INC
Logistické požadavky – 8 měsíců mezi jednáními – dokumenty/pozice
INC1 – 4. -10.červen 2010 – Stockholm, Švédsko
INC2 – 24.-29. leden 2011 – Chiba, Japonsko
INC3 – 31.10. – 4.11. 2011 – Nairobi, Keňa
INC4 – 25-29.6. 2012 – Punta del Este, Uruguay
INC5 – 12-18.leden 2013 – Ženeva, Švýcarsko
Dip-Con: Conference plenipotentiaries: diplomatická konference – Kumamoto/Minamata Japonsko –
7-11.říjen 2013
Finanční náročnost - více 1.2 mil USD na 1 zasedání, Σ12 mil USD
Ostatní jednací řád INC, byro INC, právní skupina, sekretariát procesu UNEP DTIE se sídlem v Ženevě.
Příprava na vyjednávání
• jednání byra
logistika - časová + personální obsazení, kontaktní skupiny, přístup,
informace z a do regionů OSN
• regionální konzultace – všechny regiony OSN
nezbytné pro přípravu na INC
Fotografie – zdroj ENB (Earth Negotiations Bulletin anebo K.Šebková)
Průběh vyjednávání
• vlastní INC - 1 týden (formát: 1 + 5 nebo 6 dní)
500-600/900 osob; plénum + kontaktní skupiny – intenzivní jednání od 8 h
ráno do nočních hodin a někdy i 24/7 + právní skupina: soudržnost a
srozumitelnost textu, nesmí dělat politická rozhodnutí
• faktory ovlivňující jednání
vyjednávací bloky/uskupení (regiony OSN) - pozice
jednací atmosféra – po Rio+20 a UNEP GCSS XII, SAICM – ICCM3;
balíčkování témat; časový tlak; ekonomická náročnost/situace
Průběh vyjednávání
• vyjednávání je velmi náročné (fyzicky i psychicky)
Výsledek?
Po 6,5 dnech intenzivního vyjednávání byl v sobotu 18.1. 2013 v
6.02 ráno dokončen a schválen připravený text úmluvy (36 článků),
oficiální znění bylo k dispozici červnu 2013
Výsledek?
Diplomatická konference říjen 2013 – 95 zemí podepsalo v Kumamoto, dalších 33
zemí podepsalo v New Yorku během roku od otevření úmluvy k podpisu.
Listopad 2013 – 1. země ratifikuje = velké překvapení = USA
Výsledek?
Období od podpisu do vstupu v platnost = MEZIDOBÍ (interim period)
uskutečnila se až 3 kola regionálních jednání k podpoře
ratifikačního procesu (září 2014, únor 2015 a duben 2015)
a také další jednání vyjednávacího výboru k přípravě nástrojů
úmluvy, které jsou potřeba po vstupu v platnost - pokyny
(guidance), formuláře, postupy podávání zpráv a hodnocení
úmluvy atd.
INC6 (Bangkok, Thajsko) - 3.-7. listopad 2014
INC7 (Dead Sea, Jordánsko) - 10.-15. březen 2016
Výsledek?
• Vstup v platnost?
• Potřeba 50 ratifikací
• nyní 135 (12/2021)
USA - 11/2013
Japonsko - 2/2016
Švýcarsko 5/2016
Čína - 8/2016
ČR - červen 2017
EU - květen 2017
od roku 2017 (září) je úmluva
platná/funkční
COP1 - 2017, COP2 - 2018,
COP3 - 2019, COP4.1 - 2021
(listopad -online), COP4.2.
(březen 2022 - prezenčně v
Indonésii…
Početsmluvníchstran
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
120
130
140
1.11.2013
1.1.2014
1.3.2014
1.5.2014
1.7.2014
1.9.2014
1.11.2014
1.1.2015
1.3.2015
1.5.2015
1.7.2015
1.9.2015
1.11.2015
1.1.2016
1.3.2016
1.5.2016
1.7.2016
1.9.2016
1.11.2016
1.1.2017
1.3.2017
1.5.2017
1.6.2017
1.8.2017
1.10.2017
30.1.2018
30.3.2018
1.7.2018
1.11.2018
1.3.2019
1.5.2019
1.8.2019
1.11.2019
1.1.2020
1.4.2020
1.7.2020
1.11.2020
1.1.2021
Vstup v platnost
Počet ratifikací Minamatské úmluvy
změna v počtu ratifikací Minamatské úmluvy v čase (do 1.1.2021)
Minamata Convention on Mercury
Komentáře na závěr (1)
• Identifikace problému – vědci, politici – získávání podpory
• Politická shoda na globální úrovni – vyjednávací mandát
• Vlastní vyjednávání = Mezivládní vyjednávací výbor a v rámci
mandátu připravuje text právního nástroje = jednomyslnost!
• Diplomatická konference = formální schválení a podpis úmluvy
státy (prezidenti/ministři), schválení rezolucí/rozhodnutí pro práci v
mezidobí, otevřeno k podpisu
• „mezidobí“ = národní ratifikační proces, dopracování technických
podkladů/příprava pracovních skupin/orgánů úmluvy,
implementace v mezidobí = stále právně nezávazné
• Vstup v platnost = dosažení počtu národních ratifikací
– První konference smluvních stran (COP1) = právně závazný nástroj
– Implementace úmluvy jednotlivými státy/smluvními stranami
Komentáře na závěr (2)
Časová náročnost!
• 2001
• 2009
• 2010-2013
• leden 2013
• říjen 2013
• Vstup v platnost? Potřeba 50 ratifikací, ratifikační proces dlouhý…
v ČR minimálně 1 rok (legislativní pravidla/ústava: prezidentská úmluva:
parlament, prezident) a lze začít až po zveřejnění oficiálního textu (srpen
2013…, do konce 2014 návrh na ratifikaci - situace v EU - chybějící
legislativní balíček - předloženo až koncem roku 2016)
- v roce 2014 byl odhad nejdříve 2015 a nejpozději 2018
Užitečné odkazy k Minamatské úmluvě
Oficiální stránky vyjednávání – UNEP Mercury Programme
http://www.unep.org/hazardoussubstances/Mercury/Negotiations/tabid/3320/
Default.aspx
Stránky úmluvy http://www.mercuryconvention.org/
Earth Negotiations Bulletin (ENB) - pozor, neoficiální stránky a zápisy
Jednání Řídicí Rady Programu OSN pro životní prostředí (UNEP GC od čísla 21
do č. 25 = získání mandátu)
http://www.iisd.ca/vol16/
Průběh vyjednávání od roku 2007 do INC4
http://www.iisd.ca/vol28/
Průběh posledního kola vyjednávání
http://www.iisd.ca/mercury/inc5/14jan.html
Průběh jednání INC6
http://www.iisd.ca/mercury/inc6/
Informace o mezidobí - viz stránky úmluvy http://www.mercuryconvention.org/
Něco na závěr
• přednáška závěrečná k semináři Environmentální výzvy a řešení
• minulý a současný stav
• problémy z nedostatku znalostí
• budování systému ochrany zdraví a životního prostředí trvá dlouho
• musíme zvažovat různé úrovně - osobní, národní, evropská, globální
• nikdy není dokonalý a stále je co vylepšovat - úkol pro vás
• zajímá vás to?
• bude další příležitost - E-2000, ale také E-0250
• pro ty nejakčnější - je možná spolupráce a možná i podíl na
předsednictví ČR v Radě EU (podzim 2022)
Děkuji za pozornost