Naše kosmické okolí - Sluneční soustava Objekty Sluneční soustavy lze pozorovat i na denní obloze a bez dalekohledu! dalekohledy: o planety, trpasličí planety o měsíce planet o planetky o komety Slunce • střední vzdálenost Země - Slunce - 1 au = 149,6-106 km; • povrchová teplota 5510 °C • sluneční konstanta - 1 367(3) W/m2 • doba rotace 25 dní (rovník), 36 dní (polární oblasti) • úhlový průměr - 0,5° průměr nebo atyp? Parametry_Slunce_Parametry „typické" hvězdy poloměr fí@ = 7-108m fl=1/5fl0 hmotnost M@« 2-1030 kg M=1/6M0 zářivý výkon /_@«4-1026 W L= 1/250 L@ Slunce je hvězdou nadprůměrně hmotnou a zářivou. Složení Slunce: 73 % (podle hmotnosti) vodík, 25 % helium, 2 % další těžší prvky. Astronomie prostým okem - ochrana zraku především! Pohyb Slunce po obloze (platí pro naši zeměpisnou šířku, tj. asi +50 Začátek astronomického jara (kolem 21. 3., jarní rovnodennost): • Slunce vychází v 6 h východním směrem; • v poledne je Slunce asi 40° vysoko (nad vodorovnou rovinou); • Slunce zapadá v 18 h západním směrem; • „bílý den" trvá přibližně 12 h, noc také 12 h. Začátek astronomického léta (kolem 21. 6., letní slunovrat): • Slunce vychází ve 4 h severovýchodním směrem; • v poledne je Slunce asi 63° vysoko (nad vodorovnou rovinou); • Slunce zapadá v 20 h severozápadním směrem; • „bílý den" trvá přibližně 16 h, noc 8 h. Začátek astronomického podzimu (kolem 23. 9., podzimní rovnodennost): • Slunce vychází v 6 h východním směrem; • v poledne je Slunce asi 40° vysoko (nad vodorovnou rovinou); • Slunce zapadá v 18 h západním směrem; • „bílý den" trvá přibližně 12 h, noc také 12 h.# Začátek astronomické zimy (kolem 21. 12., zimní slunovrat): • Slunce vychází v 8 h jihovýchodním směrem; • v poledne je Slunce asi 17° vysoko (nad vod. rovinou); • Slunce zapadá v 16 h jihozápadním směrem; • „bílý den" trvá přibližně 8 h, noc 16 h. Astronomie prostým okem Jinde na Zemi - zajímavosti Bílé noci - na severní polokouli kolem letního slunovratu od zem. šířky asi 60° k pólu, splynutí večerního soumraku s ranním svítáním - Slunce neklesne hlouběji pod vodorovnou rovinu než 6° až 10° Svítání v tropech - prakticky chybí soumrak - přechod ze tmy do bílého dne a naopak za okamžik - Slunce po obloze téměř kolmo k obzoru U protinožců - na jižní polokouli se během dne otáčíme za Sluncem doleva, kdežto u nás doma - doprava! - v poledne je Slunce severním směrem! https ://astro. u n I. ed u/nati veapps/ Astronomie prostým okem Střídání ročních období nutné podmínky: 1. oběh Země kolem Slunce 2. sklon zemské osy na severní polokouli je: jaro jarní rovnodennost 20.-21.3. zima letní slunovrat 20.-21.6. odsluni4.-5.7'. léto podzimní rovnodennost 22.-23.9. přísluní 2.-3.1. zimní slunovrat 21.-22.12. podzim Pohyb Slunce na hvězdné obloze ekliptikální souhvězdí - zvířetníková souhvězdí - znamení zvěrokruhu je to totéž? kolik kterých je? A Comparison of the Astrological and Astronomical Maps of Our Zodiac Winter Solstice Fall Ec uinox Summer Solstice Spring Equinox Winter Fall Summer Spring February Janurory | December November October heptefrbcr August July June May April |/Aarc:h Traditional Astrological Map of the Zodiac * Y? ✓ ITU j\ T

*r Podobná tvrzení - Johanna Paunggerová a Thomas Poppe (1996) - kniha Vom richtigen Zeitpunkt - v Německu jedním z bestsellerů, vyšla ve 20 jazycích (i česky) Prokázaná (ale nevysvětlená) závislost červ Palolo zelený (Eunice viridis) - mnohoštětinatec, rozmnožování, každý rok, listopadová poslední čtvrt polynéský kaviár Měsíc siderický a měsíc synodický Rovina měsíční dráhy - sklon k ekliptice asi 5° => Měsíc nad nebo pod rovinou ekliptiky => výraznější změny ve výšce Měsíce nad obzorem než u Slunce pohyb Měsíce na hvězdné obloze - cca 137den! - siderický měsíc = doba oběhu vůči hvězdám, 27,32... dne (27 dní 7 hodin 43 minut a 12 sekund x - synodický měsíc = doba oběhu vůči Slunci, stejné postavení Slunce, Země a Měsíce (střídání měsíčních fází), 29,53... dne (29 dní 12 hodin 44 minut a 3 sekundy) Fáze Měsíce couvající srpek 26 dnů 29 dnů sluneční světlo 3 dorůstající srpek Fáze Měsíce poslední čtvrt ■3 22 dnů první čtvrt couvající Měsíc 18 dnů úplněí 14 ani. dorůstající Měsíc 10 dnů Astronomie prostým okem Kdy vychází a zapadá Měsíc: Fáze_Kdy vychází Kdy je nejvýše na obloze Kdy zapadá nov první čtvrt úplněk poslední čtvrt rano v poledne večer o půlnoci v poledne večer o půlnoci ráno večer o půlnoci ráno v poledne Astronomie prostým okem Měsíční „tvář" Měsíc - nejbližší kosmický soused Země => => můžeme pozorovat detaily na povrchu studujeme „tvář" Měsíce Astronomie prostým okem Měsíční „tvář" Pozorujeme ale jen jednu stranu Měsíce Proč? Astronomie prostým okem Měsíční „tvář" vázaná (synchronní) rotace => přivrácena stále stejná tvář Měsíce; důsledek dlouhodobého gravitačního působení (slapových sil) Země vázaná rotace => pozorovatelná polovina povrchu ale! vidíme (postupně) 59 % povrchu! PROČ? kývání Měsíce - tzv. librace příčiny librách 1. rotace Měsíce (vůči hvězdám) zcela rovnoměrně, ale oběh nerovnoměrný po elipse 2. nevelký sklon rotační osy Měsíce k rovině oběžné dráhy kolem Země 3. vejčitý tvar Měsíce důsledky librací: • ze Země pozorujeme až 59 % povrchu (postupně) • asi na 1/7 celého měsíčního povrchu východy a západy Země • pro 3/7 povrchu Země stále nad obzorem a pro zbylé 3/7 vždy pod obzorem -180' -120' -60' 0" 60' 120' 180' Zatmění Měsíce proč není při každém úplňku? - sklon roviny oběžné trajektorie Měsíce vůči rovině oběžné dráhy Země cca 5° - Stáčení Oběžné rOViny MěSÍCe (důsledek gravitačních poruch způsobovaných především Sluncem) Úplná zatmění Měsíce v nejbližších letech (viditelná z našeho území) datum začátek část. z. (UT) začátek úpl. z. (UT) maximum konec úpl. z. (UT) konec část. z. viditelnost 16. května 2022 02:27 03:29 začátek, 3:12 UT Měsíc v Praze zapadá 28. října 2023 19:35 20:14 20:53 celý průběh, večer 18. září 2024 02:12 02:43 03:15 celý průběh, ráno 14. března 2025 05:09 06:25 po západu Měsíce (5:23 UT v Praze) 7. září 2025 17:30 18:11 18:52 19:56 při východu Měsíce (17:34 UT v Praze) https://eclipse.asfc.nasa.gov/eclipse.html https://www.astro.cz/na-obloze/mesic/zatmeni- mesice/zatmeni-mesice-v-letech-2021- 2030.html Zatmění Slunce kdy? - Měsíc v novu, ale na spojnici Země a Slunce úplné zatmění Slunce se nedá popsat, to je nutné zažít! zajímavost: Kepler: stříbřitá aureola kolem Slunce = měsíční atmosféra nasvětlená zakrytým Sluncem (až do poloviny 19. století) video 1 200 400 SOD Kilometers ■ i é Sluneční zatmění v nejbližších letech datum UT R0=1 typ délka centr, části (min:s) viditelnost 4.12.2021 07:34 1,037 úplné 1:54 Antarktida, JAR, J Atlantik [Úplné: Antarktida] 30.4.2022 20:42 0,640 částečné JV Pacifik, J Sev. Ameriky 25.10.2022 11:01 0,862 částečné Evropa, SV Afriky, Stř. Východ, Z Asie 20.4.2023 04:17 1,013 hybridní 1:16 JV Asie, Austrálie, Antarktida, Filipíny, N.Zéland [Hybridní: Indonésie, Austrálie, Papua-Nová Guinea] 14.10.2023 18:00 0,952 prstencové 5:17 Sev., Stř., Již. Amerika [Prsten.: Z USA, Stř. Amerika, Kolumbie, Brazílie] Astronomie prostým okem Četnost a pozorovatel nost zatmění zatmění Měsíce - z jednoho místa na Zemi častěji pozorovatelná! pozorovatel n ost zatmění Měsíce - z celé noční polokoule zatmění Slunce - jen z pásu totality (široký max. cca 250 km) 1. předpověď úplného zatmění Slunce - Thales z Milétu - květen roku 585 př. n. I. využil znalost periody saros saros = perioda 6585,3 dne (18 let 11 dní) - zatmění Slunce a Měsíce se opakují ve stejném pořadí a velikosti (stejná geometrie) => určují, že zatmění nastane, ale nikoli, že bude v daném místě na Zemi pozorovatelné! _ Planety planeta - řecky planétés = tulák, kolem bloudící definice (2006): Planeta je vesmírné těleso, které: (a) obíhá kolem Slunce, (b) má dostatečnou hmotnost, aby se ustavila hydrostatická rovnováha a těleso nabylo přibližně kulového tvaru, (c) vyčistilo okolí své trajektorie. =^> 8 planet SI. soustavy - Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun Sluneční soustava (do srpna 2006) • Slunce, • planety, • malá tělesa sluneční soustavy (planetky, komety, měsíce planet) nyní: > Slunce, > planety, > trpasličí planety, > a další malá tělesa (podrobněji v kapitole o Sluneční soustavě) Trpasličí planeta = objekt Sluneční soustavy podobný planetě, který: • obíhá okolo Slunce, • má dostatečnou hmotnost, aby jeho gravitace překonala vnitřní síly a dosáhl přibližně kulového tvaru, • během svého vývoje nepročistil své okolí, aby se stal v dané zóně dominantní, • není satelitem. Přehled trpasličích planet (2021): Ceres, Pluto, Makemake, Eris a Haumea; v budoucnu přibudou pravděpodobně - Vesta, velká transneptunická tělesa, kandidáti: Orcus, Ixion, Huya, Varuna, Quaoar, Šedna, .... (srpen 2011 - 390 kandidátů) Dysnomia Nix V x Namaká • _ • f Charon ~ ^^^^ . — Hydra Eris Pluto Makemake Haumea Pozorování planet Lze poznat planetu při pohledu na noční nebe? 1 .místo "výskytu" - jen v těsném okolí ekliptiky 2. planety svítí klidným světlem 3. dlouhodobé sledování poloh planet na hvězdné obloze - týdny až měsíce Jitřenky, Večernice a ty další planety: - vnitřní: Merkur, Venuše - pozorovatelné jen před východem nebo po západu Slunce; fáze Venuše April 1 - vnější - Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun - pozorovatelné celou noc Komety kometa - řeckého původu: kométés = dlouhovlasý koma - latinské slovo - coma = kštice, hříva kometa - slepenec zmrzlých plynů a hornin - jádro komety - řádově 100-10000 metrů, tmavé => přímo nepozorovatelné - koma komety - plyny a prach uvolňovaný z jádra; rozsáhlejší u Slunce (2-5 au) - ohon komety-v blízkosti Slunce; ionty + prachové částice Objevy a jména - dříve trpěliví! pozorovatelé, dnes přehlídky, družice (SOHO 3000. kometa 14.9.2015, 4000. kometa 15.6.2020) NASA - Solar systém exploration - známo 4574 komet (3.10. 2021) https://minorplanetcenter.net/ t plazmový ohon ledový obal s prachem koma 1 jádro V;."' prachový ohon hlava vodíkový obal jádro hlava anomální ohon"" ^ ke Slunci kometa McNaught leden 2007 Meteory meteor = „padající hvězda"; světelný jev v zemské atmosféře, ve výškách do120 km; částice o průměru > řádově 0,1 mm; viditelné pouhýma očima - částice o > 1 mg (řádově) bolid = řecké bolídos = metací střela; meteor jasnější než Venuše v době své největší jasnosti meteorit = zbytek původního tělesa, které vlétlo do atmosféry, po dopadu na povrch Meteory sporadické rojové - Perseidy, Leonidy i i ' nerojový (sporadický) meteor nezaměňovat s pozorováním družic! Meteorický déšť Leonidy - 1999-2003 kometa Tempel-Tuttle Drakonidy - 8. října 2011, 2012 kamenné deště 1490 Čína 1803 Normandie 1808 Stonařov 1976 Čína, Jilin Předpovědi meteorických dešťů do roku 2050 h tt ps ://ww w. d p re vi e w. co m/f o r u m s/post/60862287 Praktika: Astronomické souřadnice, Pozorovaní Měsíce, Dírková komora