Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze role vztažné soustavy modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model SWEDEN SOL -v- 3J https://twistedsifter.com/2014/10/the-sweden-solar-system-scale-model/ Tanec planet pro popis pohybu planet je důležitá zvolená vztažná soustava! na obloze výskyt planet u nás nikdy ne severním směrem a v zenitu pohyb planet od východního obzoru přes jih k západnímu obzoru (v průběhu dne, noci) na hvězdné obloze vždy poblíž ekliptiky => v tzv. ekliptikálních souhvězdích pomalý pohyb vůči hvězdnému pozadí, tvoří smyčky, kličky (v průběhu dnů, týdnů) Smyčky a kličky planet Pohyb planet na hvězdné obloze - kličky, smyčky - skládáním pohybů sledované planety a Země siderická oběžná doba = oběžná doba planety vzhledem ke hvězdám synodická oběžná doba - časový interval mezi dvěma po sobě jdoucími stejnými fázemi, postavením objekt (planeta, Měsíc...)-Země-Slunce Pz - siderická doba oběhu Země P - siderická doba oběhu planety za 1 den urazí... 360o/Pz, resp. 360°/Pp rozdíl za 1 den .... 1360°/Pz-360°/Ppl postavení se zopakuje za dobu 5, kdy rozdíl = 360c 360 360 Pz P S = 360 i i ~p~z ~Pp i s Smyčka, kterou vykonala planeta Mars mezi hvězdami souhvězdí Raka, v rozmezí od října 2009 do května roku 2010. Foto: Tunc Tezel. Aspekty = významné polohy vůči Zemi a Slunci konjunkce = dvě planety (obecně dvě různá tělesa) stejným směrem od Země, mají stejnou rektascenzi a1=oc2 opozice = dvě tělesa v opačných směrech, rozdíl rektascenzi Aa=180°=12h; nedosažitelná pro vnitřní planety elongace = obecná úhlová vzdálenost planety od Slunce kvadratura = úhlová vzdálenost planety od Slunce 90° konjunkce kvadratura maximální Velká konjunkce Jupiteru a Saturnu 2020 21.12. 2020 Jupiter 0° 6' od Saturnu (nejtěsnější od r. 1623) Jupit*» . es Ott Mso r , Ů7 0et3Ů2Ů y* Úľ • 12 Ott 2020 4" tr * 17Oel202Ů Ů*3ff • 22 Oct 2020 5* AT * Í7 0et2020 5*31' • 01 Nov 2Ů2Ú S* Oí' * 0* Hov 2020 1*39' • 1t Nov 2070 4" 11 » 14 Nov 2020 3*«' 21 Hav 2020 3* 13' * 2o Hův 2020- 2" tí' • 01 Dec2020 2* 1ľ • 06 D« 2020 ľ 3Í-• 11 D«<2020 r U? 1* O« »90 u- W 21 Det 2Ú20 0' 04" Úkazy lze najít např. ve Hvězdářské ročence http://rocenka.observatory.cz/ 2 př.n.l. - konjunkce Venuše a Jupiteru 6 př.n.l. - konjunkce Jupiteru a Saturnu :iemská hvězda -3 Modely Sluneční soustavy geocentrický Tycho Brahe (1546 -1601) 3 # PRIMA PARS COSMOGRAPH. Schema prxdidae diuifionfs. NICOLAI COP EKNIC1 net,in quo tcrratn cum orbelimari tanquamepicyclo contfoeri diximus. Quinto Aoco Venus nonomenfereducitur+jSextum dmicp locum Mercurius tcnet,oduaginta dierum fpacio circS currens, In medio uero omnium refidet Sol, Qu is enim in hoc ASTRO N O MI A NOVA , AITIOAOrHTOS, S E V PHYSIC A COELESTIS, tradica commcntariis DE MOTÍBVS STELLjE M A R T I S, Ex obfcrvationibus G. V. TTCHONIS BRAKE: Juflfu & fumpttbus RVDOLPHI II ROMANÖRVM IMPERATO R. I S Sec: Plurium annorum percinaci ťbudio elaborate Prags: , %A S'. C'. CÄf> 5"', tsXjtkanttin JOANNE KEPLERO. (kmtjwirM C*. iX.^prřvilqk ftttitk Anno iíx Diotiyfiinx cla Is c ix. CiP. MAITIS Sons huMCtr.rďum Iitf. j XXV iittrt ir.atň- j filíiri juiriiu j uKo^mtum. £(Jt I tix.*.s. A. xnjtŕ I interna* u&xciir 1 Iff » (itflflo kdXcv J r/; £ r £> J Manual' ta£'4-1 ([tuition;* a. f3 jniHÍUtítt -r^ir.fi- I lilií, (ý periodica I frnfufpunitnliiT *. JJ tjif.liu. >,l!if. 'PU- n*, JfJa x Iťndtlrn 1 j, jí. 4? V - JľľJJŕ í// s.o. 47.45. Á/-ßdxHi i*iinr aS x ltd due t rtcloi tfř} i. 7, j +'. W"w"a St j ■ F. J4 7 v ttrreQieat frr faraSnx'tn itihilttA. Et elf mvtstiIsdut tju4 Érgodit XXI idra vi I M, XV iniv.j~tdl vifiu. Stfdutt firupH-aJjcre M-jid- • míjiimiSttmminutum. ErgaMtgulurmai/i ^.^-.vj^itt* Éô. j.j*, 0*«» t74jS7pml9ngfirepi*mB.S.SAntifiiÍA Solvtrßnptrifxttmdesettt- d>t,& Titulní strana Astronómia Nova (1609) Str. 132 - srovnání pohybu planet v modelech Sluneční soustavy, jak jej popisují Kopernik, Ptolemaios a Brahe Geocentrismus Planet deferent Problémy heliocentrické teorie: • Země v pohybu? - není nic cítit • není vidět paralaxa hvězd • geocentrický = egocentrický - tj. více „přirozený" Žerně https://astro.unl.edu/nativeapps/ Planetario
  • .» > fy jsou časové okamžiky 3. Keplerův zákon Poměr druhých mocnin oběžných dob libovolných dvou planet je roven poměru třetích mocnin velkých poloos jejich drah. Nutný předpoklad: hmotnost centrálního tělesa (Slunce) » hmotnosti planet !!! 2*2 ^3 ^3 -4 = -4 => -7 = konst. t\ 4 I* Existuje i přesné vyjádření 3. Keplerova zákona - předpoklad o hmotnosti centrálního tělesa už nemusí platit! T2 =- G(M + m) v rámci Sluneční soustavy, ale m«M ČTi/RXť KEPléRŮi/ 2AKON Kuželosečky Elipsa = množina bodů M, které mají od dvou daných bodů F1 a F2, tzv. ohnisek elipsy - konstantní součet vzdáleností rovný 2a (a je velká poloosa elipsy) FXM + MF2 = 2a O ... střed elipsy, Vlf V3... hlavní vrcholy, V2, V4 ... vedlejší vrcholy vrcholy elipsy Vv V3 = apsidy => spojnice vrcholů - přímka apsid Velká osa elipsy = přímka, procházející oběma ohnisky = délka úsečky velká poloosa elipsy = polovina V^. Vzdálenost OV1 = OV3 = a ... velká poloosa, OV2 = OV4 = b ... malá poloosa, OF1 = OF2 -e ... výstřednost, OF1/OV1 = £ ... číselná výstřednost (numerická excentricita) Mezní případ elipsy - kružnice, F1 = F2 = O, výstřednost elipsy e = OF1 = OF2 Speciální označení některých apsid centrální těleso bod V1_bod V3 Slunce perihel afel Země perigeum apogeum hvězda periastron apastron obecně předpona peri- předpona op-(apo-, opo-),