Integrální počet M1030 Matematika pro biochemiky 12. a 18.11.2020 Úvod Základní úloha integrálního počtu Neurčitý integrál Určitý integrál a jeho užití_ Nevlastní integrál Úvod Základní úloha integrálního počtu 3/ Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} Platí: lim f*(x,Ax)= lim f*(x,Ax) = f(x) 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} Platí: lim f*(x,Ax)= lim f*(x,Ax) = f(x) Dále: i^) + /^(^ Ax)Ax < + Ax) < F (x) + Ax)Ax ,f*(x, Ax) x x + Ax 6 x 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} Platí: lim f*(x,Ax)= lim f*(x,Ax) = f(x) Dále: i^) + /^(^ Ax)Ax < + Ax) < F (x) + Ax)Ax ,/ . s F(x + Ax)-F(x) . U Ax) < -±--^ <ľ(x, Ax) Ax f*(x,Ax) f*(x,Ax) x x + Ax b x 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} Platí: lim f*(x,Ax)= lim f*(x,Ax) = f(x) Dále: i^) + /^(^ Ax)Ax < + Ax) < F (x) + Ax)Ax ^ a \ ^ F {x + Ax) — -F(x) . fJx.Ax) < —--1-— < f*(x,Ax) hm Ax Ax-^O Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} Platí: lim f*(x,Ax)= lim f*(x,Ax) = f(x) Dále: i^) + /^(^ Ax)Ax < + Ax) < F (x) + Ax)Ax ^ a \ ^ F {x + Ax) — -F(x) . fJx.Ax) < —--1-— < f*(x,Ax) hm Ax Ax-^O /(x) < F'(x) < f (x) Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} Platí: lim /*(x,Ax) = lim f*(x,Ax) = f(x) Dále: i^) + /^(^ Ax)Ax < F(x + Ax) < F (x) + /*(x, Ax)Ax ,/ . s F(x + Ax)-F(x) . /* Ax < --l-K-L < /* x, Ax Ax f (x) < F'(x) < f (x) lim Ax^O Odtud: F'{x) = f (x) 3/17 Základní úloha integrálního počtu Určit obsah S obrazce pod grafem spojité funkce na intervalu (a, b) Označení: F (x) obsah obrazce pod grafem funkce / na intervalu od a do x Ax přírůstek nezávisle proměnné /* (x, Ax) = max {f (s) : x < s < x + Ax} /* (x, Ax) = min {/(s) : x < s < x + Ax} Platí: lim /*(x,Ax) = lim f*(x,Ax) = f(x) Dále: i^) + /^(^ Ax)Ax < F(x + Ax) < F (x) + /*(x, Ax)Ax ,/ . s F(x + Ax)-F(x) . /* Ax < --l-K-L < /* x, Ax Ax f (x) < F'(x) < f (x) lim Ax^O Odtud: F'{x) = f (x) Přitom: F (a) = 0, S = F (b) 3/17 Úvod tý integrál Primitivní funkce a její vlastnosti „Tabulkové integrály" Substituční metoda Integrace „per partes" Příklady Určitý integrál a jeho užití Nevlastní integrál Neurčitý integrál Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivník funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, 6) platí ř» = f(x). Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, b) platí F'(x) = f(x). Označení: F = f f(x)dx. Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, b) platí F'Or) = /(x). Označení: F = J f(x)dx. Alternativní názvy: Funkce F je neurčitý integrál z funkce f. Funkce F je antiderivace k funkci f. Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, b) platí Vlastnosti primitivní funkce: Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá pro každé x G (a, b) platí F'(x) = f(x). Vlastnosti primitivní funkce: • Ke každé funkci spojité na intervalu (a, b) existuje na tomto intervalu funkce primitivní. Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, b) platí F'Or) = /(x). Vlastnosti primitivní funkce: • Ke každé funkci spojité na intervalu (a, b) existuje na tomto intervalu funkce primitivní. • Primitivní funkce k dané funkci, pokud existuje, není určena jednoznačně. Je-li F primitivní k /, pak také F + c je primitivní k / pro libovolnou konstantu c. Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, b) platí F'Or) = /(x). Vlastnosti primitivní funkce: • Ke každé funkci spojité na intervalu (a, b) existuje na tomto intervalu funkce primitivní. • Primitivní funkce k dané funkci, pokud existuje, není určena jednoznačně. Je-li F primitivní k /, pak také F + c je primitivní k / pro libovolnou konstantu c. • Primitivní funkce je aditivní. J (f(x)-\-g(x))dx = J f(x)dx-\- J g(x)dx. Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, b) platí F'Or) = /(x). Vlastnosti primitivní funkce: • Ke každé funkci spojité na intervalu (a, b) existuje na tomto intervalu funkce primitivní. • Primitivní funkce k dané funkci, pokud existuje, není určena jednoznačně. Je-li F primitivní k /, pak také F + c je primitivní k / pro libovolnou konstantu c. • Primitivní funkce je homogenní: (cf(x))dx = c I f(x)dx. Primitivní funkce a její vlastnosti Funkce F je primitivní k funkci f na intervalu (a, b), je-li na tomto intervalu spojitá a pro každé x G (a, b) platí F'Or) = /(x). Vlastnosti primitivní funkce: • Ke každé funkci spojité na intervalu (a, b) existuje na tomto intervalu funkce primitivní. • Primitivní funkce k dané funkci, pokud existuje, není určena jednoznačně. Je-li F primitivní k /, pak také F + c je primitivní k / pro libovolnou konstantu c. Primitivní funkce je lineární. (af{x)Jrbg{x))áx = a J f(x)dx-\-b J g(x)dx. „Tabulkové integrály" 6/ „Tabulkové integrály" Tabulkové integrály x a+1 a+ 1 pro a / -1 — dx — ln Ixl 6/1 Tabulkové integrály x a+1 a+ 1 pro a / -1 — dx — ln Ixl e dx = e CC 6/1 Tabulkové integrály X a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 — áx — ln Ixl x e áx = e CC x 1 a áx — a X lna 6/1 Tabulkové integrály X a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 — áx — ln Ixl x e áx = e CC x 1 a áx — a X lna lnxdx — x(lnx — 1) 6/1 „Tabulkové integrály" X a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 — áx — ln Ixl x e áx = e CC x 1 a áx — a X lna lnxdx — x(lnx — 1) sin xdx — — cos x 6/1 „Tabulkové integrály" X a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 — áx — ln Ixl x e áx = e CC x 1 a áx — a X lna lnxdx — x(lnx — 1) sin xdx — — cos x cos xdx = sin x 6/1 „Tabulkové integrály" X a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 (cosx): áx — tg x — áx — ln Ixl x e áx = e CC x 1 a áx — a X lna lnxdx — x(lnx — 1) sin xdx — — cos x cos xdx = sin x „Tabulkové integrály" X a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 — áx — ln Ixl x e áx = e CC x 1 a áx — a X lna lnxdx — x(lnx — 1) sin xdx — — cos x cos xdx = sin x (cos x)2 1 (sin x)2 dx = tg x áx — — cotg x „Tabulkové integrály" x a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 — dx — ln Ixl x e dx = e X Jb 1 a áx — a X lna lnxdx — x(lnx — 1) sin xdx — — cos x cos xdx = sin x (cos x)2 1 (sin x)2 1 dx = tg x dx = — cotg x 1 + X' dx — arctg x — — arccotg x „Tabulkové integrály" X a+1 x áx — - pro a / -1 a+1 — áx — ln \x x e áx — e .r a áx = a X lna lnxdx = x(lnx — 1) sin xdx = — cos x cos xdx = sin x / (cos x)2 1 (sin x)2 1 dx = tg x dx = — cotg x 1 + X' dx — arctg x — — arccotg x : dx — arcsin x — — arccos x 6/1 „Tabulkové integrály" x° áx — x i e áx = e x a+1 a + 1 pro a ^ — 1 — dx — ln \x\ x x X 1 a áx — a X lna lnxdx — x(lnx — 1) sin xáx — — cos x (cos x)2 1 (sin x)2 1 dx = tg x áx — — cotg x 1 + x: y/l — x2 dx — arctg x — — arccotg x dx — arcsin x — — arccos x 1 + x 1 — x cos xdx = sin x „Tabulkové integrály" X a+1 x áx = - pro a / -1 a + 1 — áx — ln Ixl x e áx = e X X 1 a áx — a X lna lnxdx — x(\nx — 1) sin xáx — — cos x (cos x)2 1 (sin x)2 1 áx — tg x áx — — cotg x 1 + x2 Vl — x2 áx — arctg x — — arccotg x áx — arcsin x — — arccos x 1 + x 1 — X Vx2 ± 1 áx — ln x + Vx2 ± 1 = - ln x - Vx2 ± 1 cos xdx = sin x Tabulkové integrály xadx — —- pro a / -1 a+1 a' dx — a+1 — dx — ln Ixl x e dx = e X a X lna lnxdx — x(lnx — 1) sin xdx — — cos x cos xdx = sin x (cos x)2 1 (sin x)2 1 dx = tg x dx = — cotg x 1 + X' Vl-x2 dx — arctg x — — arccotg x dx — arcsin x — — arccos x dx — ~ ln 1 — x Vx2 ± 1 1 +x 1 — x dx — ln x + \Jx2 ± 1 = - ln x - \/x2 ± 1 VT^dx = i (,v^- arccos,) „Tabulkové integrály" Příklady: „Tabulkové integrály" Příklady: J (3x5 - 2x3 + x2 - 2) áx Tabulkové integrály Příklady: /x0 (3x5 - 2x3 + x2 - 2) áx = 3— - 2 6 XA 4 Tabulkové integrály Příklady: /x0 (3x5 - 2x3 + x2 - 2) áx = 3— - 2 6 XA 4 2xz — x + 2xJx — Jx -=-c1.t x + l Tabulkové integrály Příklady: CC CC CC V 7 6 4 3 2 2 3 2x2 — x + 2x\/x x + 1 dx 1X\/~X (y/x + 1) — (v^ + 1) x + 1 dx 5 3 1\ X2 2x2 — x 2 dx = 2 5 2 3 X2 2 (i 3X Tabulkové integrály Příklady: Tabulkové integrály Příklady: Substituční metoda F' = f, F = ff Substituční metoda F' = f, F = Jf d Derivace složené funkce: [F(cp(t))]' = —F(cp(t)) = f(cp(t))cp'(t) Substituční metoda F' = f, F = Jf d Derivace složené funkce: [F(cp(t))]' = —F(cp(t)) = f(cp(t))cp'(t) Odtud: f(
F = Jf d Derivace složené funkce: [F(
- J f(x)dx = J f{x)dxJr J f(x)dx a a c Definice a základní vlastnosti f(x)dx = F(b) - F (a) = \F(x) a a Integrace „per partes" pro určité integrály: b b J u(x)v' (x)dx = u (x) v (x) — J u' (x)v(x)dx a a Definice a základní vlastnosti f(x)dx = F(b) - F (a) = \F(x) a a Integrace „per partes" pro určité integrály: b b J u(x)v' (x)dx = u (x) v (x) — J u' (x)v(x)dx a a Substituční metoda pro určité integrály: b
• y — — \J~cl* — x- ,2 rr-2 a2 b2 a y ■ b Ja x 12 / 17 Obsah obrazce Obrazec ohraničený osou x, přímkami x = a, x = b (a < b) a grafem spojité funkce / definované na intervalu (a, b). b S — J f(x)dx a Příklady: Vypočítejte obsah elipsy s poloosami a a b. 2 2 x y a* b2 a + £r = 1 y = -Va2-x2 a S = 4 / — \Ja2 — x2 dx J a o y ■ b Ja x 12 / 17 Obsah obrazce Obrazec ohraničený osou x, přímkami x = a, x = b (a < b) a grafem spojité funkce / definované na intervalu (a, b). b S — J f(x)dx a Příklady: Vypočítejte obsah elipsy s poloosami a a b. 2 „.2 ^ a x a y 2 ■ b2 a + fr = l -»■ y= -V«2 -x2 7T 2 7T 2 S = 4 Í —\fa2 — x2 dx — — f a2 (cos s)2ds — 4ab í Ja aj J 1 + cos 2s ds — o o o 2ab sin 2s _ 7T — 7ra6 J s = 0 substituce: x = a sin s, dx = a cos s ds, a2 — x2 = a2 (l — (sin s)2) = a2 (cos s)' 12 / 17 Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). y Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). , 6 — a n G N, položíme Ax = -, x o = a, xt = a + ^Ax, n As/* = f(xi+1) - f(xi), i = 1,2,... ,n. 13 / 17 Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b) n G N, položíme Ax b — a n , xq = a, Xi = a + iAx, Ayi = f(xi+1) - f(xi), i = 1,2,... ,n. Pak je lim ^ = /'(*,), tedy ^1 «/'(*ť) As^O Ax n— 1 Ax n— 1 i=0 n —1 i=() Ax n — 1 Ax ~ S V1 + (/'(^i))2^ lim V Jl + (f'(Xi))2Ax i —Vrvn r V n—)-oo 1 + (f'(x))2dx, i=0 a 13 / 17 Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b) n G N, položíme Ax b — a n , xq = a, Xi = a + iAx, AíJí = f{xi+1) - f(xi), i = 1,2,... ,n. Pak je lim ^ =/'to), tedy ^1 «/'(*ť) Aa^O Ax Ax n—l n—l / / * \ 2 n —1 y- ^^v/(Ax)2 + (Ayi)2 = ^Wl+ MM Ax « £ ^1 + (f'(xi)ÝAx i=o i=o V V / i=0 i=0 n — l lim ^ ^l + (f'(xi)fAx = í ^l + (f'(x))2dx, tedy n—)-oo i=0 a ť = / y/l + (f'(x))2áx a 13 / 17 Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). Její délka je dána integrálem b £ = I ^i + (f'(x)ýdx a Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). b a Příklad: Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). b a Příklad: Vypočítejte délku kružnice o poloměru r. Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). b a Příklad: Vypočítejte délku kružnice o poloměru r. f(x) = Vr2 — x2 Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b) 1 = a Příklad: Vypočítejte délku kružnice o poloměru r. f(x) = V^^, f'(x) = -ř^L=, (f(x)f = X \/r2 — x2 iy* 2 _ rjQ 2 13 / 17 Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). b *> = J y/l + (f'(x))2dx a Příklad: Vypočítejte délku kružnice o poloměru r. < f(x) = V^^, f'(x) = ~X (/'(z))2 = Vr — xz t — r i--- £ = 4 / J1 + X 9 dx J V rz — xA o Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b). b i = I ^l + (f'(x))2dx a Příklad: Vypočítejte délku kružnice o poloměru r. f(x) = V^^, f'(x) = -ř^L=, (f(x)f = ^ \Jr2 — x2 t 2 ry* ry* x2 ľ r ^ = 4 y yl + —-- dx = 4 J „dx o o substituce: x = r sin s, dx = rcossds Délka rovinné křivky Křivka je grafem spojité funkce na intervalu (a, b) 1 = a Příklad: Vypočítejte délku kružnice o poloměru r. f(x) = V^^, f'(x) = -ř^L=, (f(x)f : \/r2 — x2 r r e = 4 \ i + x- dx = 4 r o o \/r2 — x2 substituce: x = r sin s, dx = rcossds X' ty* 2 _ r^> 2 7T 2 dx = 4 r cos 5 o r^/l — (sins)2 ds 7T 2 4ry ds = 4r:| o 27rr 13 / 17 Objem tělesa (exhaustivní metoda) Těleso umístěné v souřadné soustavě. Objem tělesa (exhaustivní metoda) Těleso umístěné v souřadné soustavě. Uvažujeme jeho řezy rovinami kolmými k ose x, které jsou od sebe vzdáleny o Ax. Objem tělesa (exhaustivní metoda) Těleso umístěné v souřadné soustavě. Uvažujeme jeho řezy rovinami kolmými k ose x, které jsou od sebe vzdáleny o Nechť roviny protínají osu x v bodech xq = a, #1, #2, • • • ? xn = b. Přitom Xi+i — Xi = Ax, celé těleso se nachází mezi 0-tou a n-tou rovinou. Objem tělesa (exhaustivní metoda) Těleso umístěné v souřadné soustavě. Uvažujeme jeho řezy rovinami kolmými k ose x, které jsou od sebe vzdáleny o Nechť roviny protínají osu x v bodech xq = a, #1, #2, • • • ? xn = b. Přitom Xi+i — Xi = Ax, celé těleso se nachází mezi 0-tou a n-tou rovinou. Obsah řezu (průniku) tělesa i-tou rovinou označíme S(xí). Objem tělesa (exhaustivní metoda) Těleso umístěné v souřadné soustavě. Uvažujeme jeho řezy rovinami kolmými k ose x, které jsou od sebe vzdáleny o Nechť roviny protínají osu x v bodech xq = a, #1, #2, • • • ? xn = b. Přitom Xi+i — Xi = Ax, celé těleso se nachází mezi 0-tou a n-tou rovinou. Obsah řezu (průniku) tělesa i-tou rovinou označíme S(xí). Objem (tenké) vrstvy tělesa mezi (i — l)-ní a i-tou rovinou je přibližně roven S(xí)Ax. Objem tělesa (exhaustivní metoda) Těleso umístěné v souřadné soustavě. Uvažujeme jeho řezy rovinami kolmými k ose x, které jsou od sebe vzdáleny o Nechť roviny protínají osu x v bodech xq = a, #1, #2, • • • ? xn = b. Přitom Xi+i — Xi = Ax, celé těleso se nachází mezi 0-tou a n-tou rovinou. Obsah řezu (průniku) tělesa i-tou rovinou označíme S(xí). Objem (tenké) vrstvy tělesa mezi (i — l)-ní a i-tou rovinou je přibližně roven S(xí)Ax. n Pro objem tělesa tedy platí: V i=l Objem tělesa (exhaustivní metoda) Těleso umístěné v souřadné soustavě. Uvažujeme jeho řezy rovinami kolmými k ose x, které jsou od sebe vzdáleny o Nechť roviny protínají osu x v bodech xq = a, #1, #2, • • • ? xn = b. Přitom Xi+i — Xi = Ax, celé těleso se nachází mezi 0-tou a n-tou rovinou. Obsah řezu (průniku) tělesa i-tou rovinou označíme S(xí). Objem (tenké) vrstvy tělesa mezi (i — l)-ní a i-tou rovinou je přibližně roven S(xí)Ax. n Pro objem tělesa tedy platí: V i=l Limitním přechodem n 00 dostaneme b V a Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = J S(x)dx a Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = J S(x)dx a Příklad: Vypočítejte objem trojosého elipsoidu s poloosami a. Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = J S(x)dx a Příklad: Vypočítejte objem trojosého elipsoidu s poloosami a, 6, c. x2 y2 z2 ^ a2 b2 c2 ~ Objem tělesa (exhaustivní metoda) b V = / S(x)dx a Příklad: Vypočítejte objem trojosého elipsoidu s poloosami a, b x2 y2 z2 ^ a2 62 c2 — ?/2 2^2 Obvodová křivka řezu rovinou kolmou k ose x\ — H—- = 1 — bA cz y2 +_zl_= i Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = J S(x)dx a Příklad: Vypočítejte objem trojosého elipsoidu s poloosami a, b x2 y2 z2 ^ ^ a2 b2 c2 ~ y2 z2 Obvodová křivka řezu rovinou kolmou k ose x\ — H—- = 1 — o cl y2 +_zl_= i = 7T&C (1--- Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = J S(x)dx a Příklad: Vypočítejte objem trojosého elipsoidu s poloosami a, x2 y2 z2 ^ a2 b2 c2 ~ y2 z2 Obvodová křivka řezu rovinou kolmou k ose x\ — H—- = 1 - b2 + (l-^)b2 (l-fí)c = 1 S (x) = Tľbc ( 1 — X' Cľ a V = 2 / irbc 1 - dx = 27t&C x1 X — 3a2 = 2nbc í a — o Jo Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = J S(x)dx a Speciální případ: těleso vzniklé rotací „podgrafu" funkce y = f (x) definované na intervalu (a, b) kolem osy x. S (x) = 7r(/0))2, tj. V = 7T J (f(x))2dx 0 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = 7T J (f(x))2dx 0 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = 7T J (f(x))2dx 0 Příklad: Vypočítejte objem kulové vrstvy tloušťky h s poloměry podstav R a r. Objem tělesa (exhaustivní metoda) 14 / 17 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = 7T J (f(x))2dx 0 Příklad: Vypočítejte objem kulové vrstvy tloušťky h s poloměry podstav R a r. a-\-h v = 7T / (q2 — X" :) dx 7T ^ X a-\-h a 3^ a-\-h a a 7T (g2h - \{3a2h + 3a/i2 + /r3)) 14 / 17 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = 7T J (f(x))2dx 0 Příklad: Vypočítejte objem kulové vrstvy tloušťky h s poloměry podstav R a r. a-\-h ■>2 ,v( 2 V = 7ľ I — X" ) dx 7T ^ X a 3^ a a 7T (^2/i - \(3a2h + 3a/i2 + /r3)) a2 = £2 - i?2 (a + h)2 = Q2 -r2 14 / 17 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o V = 7T J (f(x))2dx 0 Příklad: Vypočítejte objem kulové vrstvy tloušťky h s poloměry podstav R a r. a-\-h ■>2 ,v( 2 V = 7i I — x: ) dx 7T a 1_ ^y»3 3^ a a 7T (^2/i - \{3a2h + 3a/i2 + /r3)) a2 = £2 - i?2 (a + h)2 = Q2 - r2 2ah + h2=R2-r2 14 / 17 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o v = 7T J (f(x))2dx 0 Příklad: Vypočítejte objem kulové vrstvy tloušťky h s poloměry podstav R a r. a-\-h v = 7ľ j (q2 — x2) dx = 7T (g: X a-\-h a 3^ a-\-h a a a2 = g2 - R2 (a + h)2 = Q2 -r2 7T (g2h - \(3a2h + 3ah2 + h3)) R2 -r2 - h2 -+ 2ah + h2=R2-r2 -+ { a — 2h .2 (R2~r2-h2)2 Q 4h2 + R 14 / 1 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o v = 7T J (f(x))2dx 0 Příklad: Vypočítejte objem kulové vrstvy tloušťky h s poloměry podstav R a r. a-\-h v = 7ľ j (q2 — x2) dx = 7T (g: X a-\-h a 3^ a-\-h a a 7T (g2h - \{3a2h + 3ah2 + /r3)) a2 = £2 - R2 (a + h)2 = Q2 -r2 -+ 2ah + h2=R2-r2 -+ { a — R — r — /ť 2h .2 {R2-r2-h2)2 Q 4h2 + R Celkem: V = \>Kh(3(R2 + r2) + /r2) 14 / 1 Objem tělesa (exhaustivní metoda) o v = 7T J (f(x))2dx 0 Příklad: Vypočítejte objem kulové vrstvy tloušťky h s poloměry podstav R a r. a-\-h v = 7ľ j (q2 — x2) dx = 7T (g: X a-\-h a 3^ a-\-h a a 7T (g2h - \(3a2h + 3ah2 + /r3)) R2 — r2 — h2 a2 = Q2 - R2 (a + h)2 = Q2 -r2 -+ 2ah + h2=R2-r2 -+ { a — 2h .2 (R2~r2-h2)2 Q 4h2 + R Celkem: V = \ith(3(R2 + r2) + h2) Specielně - Kulová úseč (r = 0): V = \iih(3R2 + h2) Polokoule (r = 0, = R)\ V = §ttí?3 14 / 1 Úvod Neurčitý integrál Určitý integrál a jeho užití Nevlastní integrál Integrál na neomezeném intervalu Integrál z neohraničené funkce Nevlastní integrál 15 / 17 Integrál na neomezeném intervalu Funkce / spojitá na intervalu (a, oo): Integrál na neomezeném intervalu oo b Funkce / spojitá na intervalu (a, oo): / f(x)dx= lim / f(x)dx, J b^oo J a a pokud tato limita existuje a je vlastní. Integrál na neomezeném intervalu oo Funkce / spojitá na intervalu (a, oo): / f(x)dx= lim / f(x)dx, J b^oo J pokud tato limita existuje a je vlastní. a a o Funkce / spojitá na intervalu (—00,6): J f(x)d x = lim a—)- — 00 f(x)dx —00 a pokud tato limita existuje a je vlastní. Integrál na neomezeném intervalu oo Funkce / spojitá na intervalu (a, oo): / f(x)dx= lim / f(x)dx, J b^oo J pokud tato limita existuje a je vlastní. a a o o Funkce / spojitá na intervalu (—00,6): / f(x)dx= lim / f(x)dx — oo a pokud tato limita existuje a je vlastní. Funkce / spojitá na intervalu (—00,00): 00 o /f(x)dx = lim / f(x)dx + lim / f(x)dx, — J 6—)-oo J — 00 a 0 pokud obě limity existují a jsou vlastní. Integrál na neomezeném intervalu oo Funkce / spojitá na intervalu (a, oo): / f(x)dx= lim / f(x)dx, J b^oo J pokud tato limita existuje a je vlastní. a a o Funkce / spojitá na intervalu (—00,6): J f(x)d x = lim a—)- — 00 f(x)dx —00 a pokud tato limita existuje a je vlastní. Funkce / spojitá na intervalu (—00,00): 00 o /f(x)dx = lim / f(x)dx + lim / f(x)dx, — J 6—)-oo J — 00 a 0 pokud obě limity existují a jsou vlastní. Říkáme, že nevlastní integrál konverguje. Integrál na neomezeném intervalu Příklady: Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc o Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xdx = lim / e xdx 6—)-oo 0 0 Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xáx = lim / e xáx = lim 6—)-oo J b^-oo 0 0 —e — x b 0 Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xáx = lim / e xáx = lim 6—)-oo J b^-oo 0 0 —e — x b 0 lim ( 6—)-oo Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xáx = lim / e xáx = lim 6—)-oo J b^-oo 0 0 —e — x b 0 lim ( 6—)-oo Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xdx = lim / e xáx = lim 6—)-oo J 6—)-oo 0 0 —e — x b 0 lim (-e"6 + l) 6^oo v ; oc X2 + 1 dx Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xdx = lim / e xáx = lim 6—)-oo J 6—)-oo 0 0 —e — x = lim (- e"6 + 1) = 1 oc dx = lim X2 + 1 6^oo J X2 + 1 1 1 dx = lim [arctg x] x 6—)-oo lim (arctg b — arctg 1) 6—)-oo 7T 7T 2 ~ 4 7ľ 4 Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xdx = lim / e xáx = lim 6—)-oo J 6—)-oo 0 0 —e — x = lim (- e"6 + 1) = 1 oc dx = lim X2 + 1 6^oo J X2 + 1 1 1 dx = lim [arctg x] x 6—)-oo lim (arctg b — arctg 1) 6—)-oo 7T 7T 2 ~ 4 7ľ 4 OC a > 1 a dx Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc e xdx = lim / e xáx = lim 6—)-oo J 6—)-oo 0 0 —e — x = lim (- e"6 + 1) = 1 oc dx = lim X2 + 1 6^oo J X2 + 1 1 1 dx = lim [arctg x] x 6—)-oo lim (arctg b — arctg 1) 6—)-oo 7T 7T 2 ~ 4 7ľ 4 OO b 1 ( 1 a > 1, / — dx = lim / — dx = lim 6—)-oo X a 1 6^oo J Xa 1 X ■a+1 n 6 J 1 -a + 1 lim ( - 1 ) = 1-a 6^oo V ba~l J a - 1 16 / 17 Integrál na neomezeném intervalu Příklady: 00 /— dx x 1 Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc lim / —d.t 6^00 J x 1 lim [ln x 6—)-oo = lim ln b 6—)-oo Integrál na neomezeném intervalu Příklady: oc — dx nekonverguje x lim / — dx b^oc J X 1 lim [ln x 6—)-oo = lim ln b 6—)-oo Integrál z neohraničené funkce Funkce / spojitá na intervalu (a, b) a neohraničená: Integrál z neohraničené funkce Funkce / spojitá na intervalu (a, b) a neohraničená: b 13 /f(x)dx = lim / f(x)dx pokud tato limita existuje a je vlastní. I3^bj a a Integrál z neohraničené funkce Funkce / spojitá na intervalu (a, b) a neohraničená: b 13 /f(x)dx = lim / f(x)dx pokud tato limita existuje a je vlastní. I3^bj a a Funkce / spojitá na intervalu (a, b) a neohraničená: b b /f(x)dx = lim / f(x)dx pokud tato limita existuje a je vlastní. a a Integrál z neohraničené funkce Funkce / spojitá na intervalu (a, b) a neohraničená: b 13 /f(x)dx = lim / f(x)dx pokud tato limita existuje a je vlastní. I3^bj a a Bod b se nazývá singularita funkce f. Funkce / spojitá na intervalu (a, b) a neohraničená: b b /f(x)dx = lim / f(x)dx pokud tato limita existuje a je vlastní. a a Bod a se nazývá singularita funkce f. Říkáme, že nevlastní integrál konverguje. Integrál z neohraničené funkce Příklady: Integrál z neohraničené funkce Příklady: Integrál z neohraničené funkce Příklady: Vi X' lim arcsm x Integrál z neohraničené funkce Příklady: Vi : (IX = X' lim arcsm x 1/5 Jo = arcsin 1 — arcsin 0 Integrál z neohraničené funkce Příklady: Vi : (IX = X' lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 = — 7ľ 2 Integrál z neohraničené funkce Příklady: o Vi X' lim / —= o dx = XÁ lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 = — 7ľ 2 i /ln*d* 0 Integrál z neohraničené funkce Příklady: o Vi X' lim / —= o dx = XÁ lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 = — 7ľ 2 lnxdx = lim / \nxdx a—tO Integrál z neohraničené funkce Příklady: o vT : (1X = X' lim / —= o dx = lim (3^1 arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 = — 7ľ 2 Integrál z neohraničené funkce Příklady: o Vi : (IX = X' lim / —= o dx = XÁ lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 = — 7ľ 2 \iixdx = lim / \nxdx a—tO lim ľxílnx — 1) 1 — lim a(lna — 1) at—tO Integrál z neohraničené funkce Příklady: o Vi :0\X = X' lim / —= o dx = XÁ lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 = — 7ľ 2 ln xdx = lim / ln xdx a—tO lim ľxílnx — 1) 1 — lim a(lna — 1) at—tO = — 1 — lim x lnx x^O Integrál z neohraničené funkce Příklady: o Vi X' lim / —= o dx = XÁ lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 = — 7ľ 2 /lnxdx = lim / Inxdx = lim ľxílnx — 1)11 = —1 — lim afina — 1) 0 Q! 1 — lim x ln x x^O 1 — lim \nx mu x Integrál z neohraničené funkce Příklady: o Vi : (IX = X' /5 lim / —= o dx = XÁ lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 /\nxdx = lim / Inxdx = lim ľxílnx — 1)11 = —1 — lim a(lna — 1 0 1 — lim x ln x x^O 1 — lim \nx mu x^O ± x 1 — lim x x^o —L x Integrál z neohraničené funkce Příklady: o Vi : (IX = X' /5 lim / —= o dx = XÁ lim arcsm x 1/5 Jo arcsin 1 — arcsin 0 /\nxdx = lim / Inxdx = lim ľxílnx — 1)11 = —1 — lim a(lna — 1 0 1 — lim x ln x x^O 1 — lim \nx mu x^O ± x 1 — lim x x^o —L x