Matematická analýza 1 Derivace funkce Petr Liška Masarykova univerzita 11.10.2021 Petr Liška (Masarykova univerzita) Matematická analýza 1 11.10.2021 1 / 6 Definice Buď f funkce a bod x0 ∈ D(f). Existuje-li limita lim x→x0 f(x) − f(x0) x − x0 , nazýváme tuto limitu derivací funkce f v bodě x0 a značíme f (x0). Je-li tato limita vlastní, nazývá se číslo f (x0) vlastní derivací funkce f v bodě x0, je-li tato limita nevlastní, nazývá se f (x0) nevlastní derivací funkce f v bodě x0. Položíme-li h = x − x0, lze derivaci zapsat ve tvaru f (x0) = lim h→0 f(x0 + h) − f(x0) h . Podobně definujeme derivace zprava a derivace zleva: f+(x0) = lim x→x+ 0 f(x) − f(x0) x − x0 , f−(x0) = lim x→x− 0 f(x) − f(x0) x − x0 . Petr Liška (Masarykova univerzita) Matematická analýza 1 11.10.2021 2 / 6 Věta Má-li funkce f v bodě x0 vlastní derivaci, pak je v tomto bodě spojitá. Věta Nechť mají funkce f, g vlastní derivaci na množině M. Pak platí: a) cf(x) = cf (x), c ∈ R, b) f(x) ± g(x) = f (x) ± g (x), c) f(x) · g(x) = f (x)g(x) + f(x)g (x), d) je-li g(x) = 0, pak f(x) g(x) = f (x)g(x) − f(x)g (x) g2(x) . Petr Liška (Masarykova univerzita) Matematická analýza 1 11.10.2021 3 / 6 Věta Nechť funkce u = g(x) má vlastní derivaci v bodě x0 a nechť funkce y = f(u) má vlastní derivaci v bodě u0 = g(x0). Pak složená funkce y = F(x) = f (g(x)) má vlastní derivaci v bodě x0 a platí: F (x0) = f [g(x0)] · g (x0). Věta Nechť funkce x = f(y) je spojitá a ryze monotonní na intervalu I. Nechť y0 je vnitřní bod intervalu I a nechť má f v y0 derivaci f (y0). Pak má inverzní funkce y = f−1(x) v bodě x0 = f(y0) rovněž derivaci. i) Je-li f (y0) = 0, je derivace inverzní funkce vlastní a platí f−1 (x0) = 1 f (y0) . ii) Je-li f (y0) = 0, je derivace inverzní funkce nevlastní, přičemž pro f rostoucí f−1 (x0) = +∞ a f−1 (x0) = −∞ pro f klesající. Petr Liška (Masarykova univerzita) Matematická analýza 1 11.10.2021 4 / 6 Věta Pro derivace elementárních funkcí platí: c = 0, (xa ) = axa−1 , (sin x) = cos x, (cos x) = − sin x, (tg x) = 1 cos2 x , (cotg x) = − 1 sin2 x , (arcsin x) = 1 √ 1 − x2 , (arccos x) = − 1 √ 1 − x2 , (arctg x) = 1 x2 + 1 , (arccotg x) = − 1 x2 + 1 , (ex ) = ex , (ax ) = ax · ln a, (ln x) = 1 x , loga x = 1 x ln a , kde a ∈ R a c ∈ R. Tyto vzorce platí všude tam, kde jsou příslušné funkce definovány. Petr Liška (Masarykova univerzita) Matematická analýza 1 11.10.2021 5 / 6 Definice Druhou derivací funkce f rozumíme funkci f = (f ) a pro libovolné n ≥ 2 definujeme n-tou derivaci (derivaci n-tého řádu) funkce f vzta- hem f(n) = f(n−1) . Z geometrického významu derivace plyne, že funkce f má v bodě x0 derivaci právě tehdy, když její graf má v bodě (x0, f(x0)) tečnu se směrnicí f (x0). Rovnice této tečny je y = f(x0) + f (x0)(x − x0). Pro rovnici normály, tj. přímky kolmé k tečně a procházející dotykovým bodem, platí y = f(x0) − 1 f (x0) (x − x0), je-li f (x0) = 0, x = x0, je-li f (x0) = 0 . Petr Liška (Masarykova univerzita) Matematická analýza 1 11.10.2021 6 / 6