Již znáte druhy dokumentů a základní typy zdrojů, nyní se zaměříme na možnosti, kde je najít a jak v nich hledat.

Knihovny

Většinu tištěných dokumentů můžete hledat v knihovnách, příp. knihkupectvích. 

Knihovny v Brně

Pokud jste studentem či zaměstnancem MU, můžete využívat všechny fakultní knihovny MU zdarma, stačí se registrovat v jedné z nich. Podívejte se na stránky katalogu knihoven MU.

Také by vás mohly zajímat dokumenty, které se nachází ve fondu Moravské zemské knihovny (MZK) v Brně. MZK disponuje univerzálním fondem s mnoha specializovanými fondy a má i archivní funkci. Vztahuje se k ní povinný výtisk, což znamená, že všechny knihy a periodika, která vyjdou v ČR, tato knihovna musí mít ve fondu.  

Knihovny mimo Brno

Meziknihovní výpůjční služba (MVS)

Nenajdete-li v brněnských knihovnách vámi požadovaný zdroj, můžete využít služby vaší nejbližší knihovny MU nebo MZK a objednat si knihu z jiné knihovny. Musíte si však nejdřív najít, odkud chcete knihu poslat.

K tomu vám poslouží Souborný katalog, který spravuje Národní knihovna ČR. Můžete v něm nalézt knihy z různých knihoven ČR. Pro hledání knih využijte sekci SKC, pro hledání časopisů a dalších periodik pak SKCP.

Jakmile knihu najdete, poznačte si údaje o ní a knihovnu, ve které se nachází. Následně vyplňte formulář na webu knihovny k MVS, nebo se domluvte se zaměstnancem knihovny přímo v knihovně. Na Přírodovědecké fakultě MU využijte formulář na http://knihovna.sci.muni.cz/services/meziknihovni. 

Knihy v zahraničí

Nenajdete-li knihu v žádném českém katalogu, můžete využít Mezinárodní meziknihovní výpůjční službu (MMVS). Ta vám zajistí, že kniha ze zahraničí se k vám dostane. Opět si ale musíte knihu najít, příp. poproste o pomoc zaměstnance knihovny.

Můžete se podívat na katalog národní knihovny dané země. Např. pro Slovensko zkuste https://www.kis3g.sk/ nebo https://chamo.kis3g.sk.

Odkazy na katalogy dalších zemí najdete zde: http://www.snk.sk/sk/katalogy/katalogy/katalogy-zahranicnych-kniznic.html.

Doporučujeme podívat se na stránky World Cat, který vám pomůže najít, v jaké zemi a jaké knihovně se kniha nachází. https://www.worldcat.org/

Další služby knihoven

Knihovny nabízí i jiné služby než jen půjčování dokumentů. Běžné je poskytování reprografických služeb. V mnohých knihovnách jsou kvalitní skenery, kopírovací stroje a tiskárny, někde dokonce i 3D tiskárny. Některé půjčují deskové hry, sluchátka, nabiječky na mobily a další.

Knihovny také vytváří místa, kde můžete studovat (samostatně či společně), psát práce, využívat počítače. Často je součástí knihovny i vzdělávání uživatelů na různá témata nebo pořádání přednášek a výstav. Mnohdy jsou knihovny i místem, kde si můžete odpočinout, relaxovat, uvařit si kávu či ohřát oběd. Podívejte se na stránky knihovny vaší fakulty, co všechno poskytuje, nebo si knihovnu rovnou projděte a zjistěte, co vše tam můžete dělat. 

Další instituce

Kromě knihoven se zdroje nacházejí i v jiných institucích. Mohou to být:

• Archivy
• Muzea
• Výstavy
• Sbírky veřejné i soukromé
• Firmy
• Úřady

Dále záleží na vašem tématu. 

Příklad

Pokud byste psali práci na naše příkladové téma (spravedlivý přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům), bude vaší institucí i firma zabývající se těžbou či spalováním uhlí nebo instituce zabývající se vzděláváním horníků v oblasti OZE.

Ne vždy budete využívat zdroje z institucí nebo odborníky na téma. Vaším zdrojem pro inspiraci může být mnoho dalších možností:

• Konference, semináře, workshopy – podívejte se, jestli se k vašemu tématu někde nekoná akce, a navštivte ji. Pokud je placená, zkuste se zeptat katedry/ústavu, zde vám nepřispěje. Mnohdy studentům konference proplatí nebo na ni přispívají.
• Návštěva místa, které se k tématu vztahuje – i když se vaše práce neodehrává v terénu, ale vztahuje se k nějakému místu, je přesto vhodné místo navštívit. Vybudujete si k němu bližší vztah a možná tam naleznete další užitečné zdroje.

Internet

Na internetu hledáme všichni. Při hledání informací je však potřebné vědět, kde a jak hledat, abychom pracovali s informacemi pravdivými a relevantními. 

Základem dobrého vyhledávání je volba postupu vyhledávání: 

• Do vámi vybraného vyhledávače zadejte klíčová slova, názvy či důležité prvky vašeho tématu (některé vyhledávače jako třeba Google umí hledat i po zadání celé věty).
• Dotaz zužte, rozšiřte či zcela změňte, pokud nenarazíte brzo na podnětný obsah.
• Vybrané zdroje si ověřte. 

Wikipedia

Wikipedia vám může sloužit jako zdroj informací o oblasti, kterou teprve objevujete. Můžete si díky ní udělat rychlý přehled a najít zdroje pro další studium. Je také výborným rozcestníkem díky prolinkování. Jedná se ale o otevřený zdroj, do kterého může přispívat každý a jehož obsah se proměňuje. Přestože informace neustále prochází kontrolou a málokdy se tam objeví něco špatně, je vhodné si informace ještě ověřovat jinde. 

Google Scholar

Jde o vyhledávač, který indexuje plné texty nebo metadata z odborné literatury (akademické časopisy a články, konference, knihy, kvalifikační práce, preprinty, technické zprávy atd.). 

Využijte tento vyhledávač pro hledání zdrojů k vaší odborné práci. 

Další tipy:

Google vyhledávač – komplexní a rychlé vyhledávání, umí pracovat s větou, nabízí i rozšířené vyhledávání 

Seznam vyhledávač – kvalitní při hledání v českém prostředí

DuckDuckGo – klade důraz na soukromí uživatelů

Ecosia – vyhledávání, které nezatěžuje planetu

Wolfram Alpha – služba, která se snaží komplexně odpovídat na dotazy z různých oborů. Zde se můžete podívat na příklady využití v přírodních vědách. 

Příklad

Nebo se rovnou podívejte na odpověď na dotaz, jaké jsou průměrné teploty na planetách:

Jak hledat informace

Nyní už víte, kde informace hledat. Abyste je našli, je vhodné se naučit různé vyhledávací strategie. Podíváme se na obecné principy i na konkrétní postupy v některých zdrojích.

Dříve, než začnete vyhledávat, měli byste si definovat svoji informační potřebu, tedy jaký problém řešíte a jaké informace potřebujete. Jinou potřebu budete mít, pokud hledáte komplexní zdroje pro diplomovou práci, jinou potřebu pak pro úkol do hodiny jednoho předmětu.

Jaký je obvyklý postup při hledání informací?

1. Definování klíčových slov
2. Výběr vhodných zdrojů
3. Tvorba vyhledávacích dotazů
4. Samotné vyhledávání
5. Posouzení výsledků
6. Případná úprava dotazu
7. Výběr vhodných výsledků

Definování klíčových slov a výběr zdrojů

Tuto část práce s informacemi jste si vyzkoušeli v předchozí lekci. Připomeňme si:

• Při vyhledávání není vhodné používat STOP slova (předložky, spojky, částice…) a celé věty. Vhodná jsou podstatná jména a další slovní druhy volte jen v případě, že je to podstatné. Např. přídavné jméno použijete při hledání informací o rostlinné říši. Bez přídavného jména byste nedosáhli relevantních výsledků.
  
• Při výběru klíčových slov si také definujte, v jakém jazyce potřebujete výsledný dokument a v jakých zdrojích budete hledat. Jinak se hledá na internetu, jinak ve specializovaných databázích. Pokud ještě nevíte, přeložte si klíčová slova do angličtiny. Klíčová slova si poznamenejte, abyste mohli dotaz kdykoliv opět použít. 
• Nezapomeňte si určit, zda se vaše téma nějak omezuje i na čas a místo a toto rozmezí si definujte, bude potřeba při vyhledávání.

Tvorba vyhledávacích dotazů

V této fázi můžete zásadně ovlivnit, jaké informace se vám podaří najít. V základu existují jednoduché a složené dotazy.

Jednoduché dotazy

Jednoduché dotazy používáme velmi často pro přehled, poučení nebo rychlé dohledání. Jsou to dotazy, kdy použijete jedno klíčové slovo. Např. hledáte, co znamená pojem profylaxe. Slovo můžete vložit do internetového vyhledávače nebo otevřít slovník cizích slov.

Složené dotazy

Při hledání zdrojů pro odbornou práci je vhodné používat složené dotazy. Používáte více klíčových slov, které propojíte různými vazbami. Toto propojení dělají tzv. operátory, které fungují v mnohých vyhledávačích, databázích apod.

Podíváme se nyní na booleovské operátory. Ty nám vyjadřují logické vztahy mezi klíčovými slovy. Naučte se tyto tři.

AND

Logický součin, který říká, že výsledek vyhledávání musí obsahovat všechna klíčová slova v řetězci.

Příklad

Potřebuji vyhledat informace o založení Masarykovy univerzity. Volím klíčová slova „Masarykova univerzita“ a „založení“. Dotaz pak bude vypadat takto:

Masarykova univerzita AND založení

Výsledkem budou informace, které obsahují obě klíčová slova.

 

OR

Logický součet. Výsledek musí obsahovat alespoň jedno ze zadaných slov.

Příklad

Potřebuji vyhledat informace o historii vzdělávání v základním školství. Některé publikace rozlišují historii na první nebo druhý stupeň. Chci najít co nejvíce zdrojů. Pokud tedy nebude stačit dotaz základní školy AND historie, budu muset dotaz rozložit. 

první stupeň OR druhý stupeň AND historie

 

NOT

Negace. Ve vyhledávání se nesmí objevit slovo uvedené operátorem.

Příklad

Potřebuji najít informaci o Stephenu Hawkingovi, ale nechci informace o natočeném filmu. Dotaz pak bude vypadat takto:

Stephen Hawking NOT film

 

Fráze

Vyhledávání frází využijete velmi často. Mnohdy se totiž klíčové slovo neskládá jen z jednoho slova, ale jde o sousloví, frázi nebo k sobě slova prostě patří. Pro vyhledávání přesné fráze se používají uvozovky, někdy závorky.

Pokud potřebujeme informace o sémantickém webu, ale nechceme, aby vyhledávač nabízel i zdroje jen o webu nebo jen o sémantice, vložím dotaz v uvozovkách či závorkách. Dotaz pak bude vypadat takto: „sémantický web“.

 

Zástupná znaménka

Tato znaménka umí nahradit část slova. Mohou stát na začátku slova, uprostřed i na konci. Tyto znaky jsou různé a mohou se lišit podle vyhledávače, který používáte. Návod najdete vždy v nápovědě. Např. u Google vyhledávání zde. U katalogu MU zde v Tipy pro vyhledávání.

Podívejme se nyní, jak znaky fungují. Nejběžnější podobu mají tuto:

?, *, ! , #

Nejčastěji je využijete v případě, že hledáte více variant daného slova – ať již proto, že se slovo píše různými způsoby (filozofie x filosofie), nebo protože potřebujete slovo v různých tvarech (educate, educated, education, educational. educator).

Příklad

Chcete použít klíčová slova student, studentský a studující. Mohli byste vytvořit dotaz s operátorem OR, tedy student OR studentský OR studující, ale můžete využít i zástupný znak, dotaz pak bude vypadat takto: 

student*

Vyhledávač vám najde více variant slova, dokonce i další pády a tvary (např. studentovo, studentský, studentka, studenti), tedy všechny podoby, které mají v počátku tvar „student“.

Použít znaky můžete i uprostřed slova, např. filo?ofie, kdy výsledkem budou tvary se S i se Z (filosofie/filozofie).

 

Vyhledávání v katalogu knihoven MU

Katalog knihoven MU umožňuje jednoduché i složené vyhledávání. Jakmile se s ním seznámíte, zjistíte, kolik možností nabízí a jak specifický dotaz můžete použít. 

Již jste si vyzkoušeli, jak se hledá pomocí zástupných znaků. Nyní se podíváme na taje katalogu podrobněji.

Katalog nabízí základní a rozšířené vyhledávání, hledání podle témat, jazyku, fakulty, typu dokumentu či roku vydání.

Podívejte se na video (1 min) ukazující příklad pokročilého vyhledávání. 

Další video (51 sek) zobrazuje možnost vyhledání specifického čísla časopisu. 

Půjčení knihy z knihovny MU

Pokud jste již zaregistrovaní v některé z knihoven MU, můžete se přihlásit do katalogu vlevo nahoře pomocí UČO a primárního hesla.

Vyhledejte danou publikaci, rozklikněte název a najděte si knihovnu, která vám vyhovuje (pokud je ve vícero knihovnách). Zobrazí se vám, kolik kusů publikací se v dané knihovně nachází, jestli jsou k dispozici a zda si je můžete půjčit domů. Knihy označené jako prezenční lze většinou studovat jen v knihovně a nelze si je půjčit domů.  

• Kniha není půjčená, pokud je označená jako dostupná (délka výpůjčky může být od týdne přes měsíc až po semestr a liší se dle knihovny) a nachází se v knihovně k absenčnímu půjčení: signaturu a název knihy si zapište, zajděte do knihovny, knihu najděte a půjčte si ji.
• Kniha je půjčená a je k absenčnímu půjčení, vidíte zde datum, do kdy je kniha půjčená: zadejte si požadavek na rezervaci knihy. Jakmile student/ka knihu vrátí, dojde vám upozornění, že si knihu můžete vyzvednout.
• Kniha je k dispozici prezenčně: signaturu a název knihy si zapište, zajděte do knihovny, knihu studujte v knihovně nebo si udělejte skeny či kopie.

Úkol 2 odevzdejte do úkolového vlákna do 17. 10. 2021.