Vzdělávací systém ve Finsku Finský vzdělávací systém je rozdělen do následujících částí. 1. rané dětské vzdělávání a péče · obdoba dětských skupin a jesliček v ČR · placené rodiči 2. předškolní vzdělávání · obdoba mateřských školek v ČR · není povinné, ale velmi populární · zdarma pro šestileté děti na jeden rok 3. primární vzdělávání · povinná školní docházka · začíná se dovršeným sedmým rokem dítěte, trvá 9 let · možnost bezplatného prodloužení na desetiletou docházku (v případě nepřijetí na navazující studium, či dobrovolné prodloužení – čas na rozmyšlenou, kam dál) · třída čítá cca 25 žáků · školní den se skládá ze 4 až 10 vyučovacích hodin (45minutové), za každou je 15 minut přestávka · každý žák má oběd zdarma · rozdělení na první stupeň (ročníky 1 až 6) a druhý stupeň (ročníky 7 až 9) je velmi podobné systému v ČR · hodnocení žáků je individuální, žádné testování · na prvním stupni je povinnost trávit každou přestávku na školním dvoře, za každého počasí · školní rok má cca 190 pracovních dní (jako ČR), začíná v polovině srpna a končí na začátku června · legislativa se řídí školským zákonem (č. 628/1998) a vyhláškou k základnímu vzdělávání (č. 852/1998), doplněné nařízením vlády o obecných národních cílech, dále je důležitá vyhláška upravující minimální časovou dotaci jednotlivých předmětů (č. 1435/2001) · každá z šesti provincií má vlastní resort školství a kultury, zřizovatelé vzdělávacích zařízení vypracovávají vlastní vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání podle národního vzdělávacího programu (obdoba ŠVP v ČR) · Národní vzdělávací program – určuje cíle, základní obsah předmětů, kritéria a hodnocení žáků a jiné (obdoba RVP v ČR) · vyučovacím mateřským jazykem je finština a švédština 4. všeobecné vyšší sekundární vzdělání · pro studenty od 16 do 19 let, ukončeno maturitní zkouškou (jediná „srovnávací“ zkouška) (obdoba gymnázií v ČR) · primárně zdarma, student hradí pouze pomůcky potřebné ke studiu (obdoba gymnázií v ČR) · legislativní rámec dán všeobecným zákonem o středním školství (č. 629/1998) a vyhláškou o rozdělování jednotlivých vyučovacích hodin (č. 955/2002), dále zákon o organizaci maturitní zkoušky (č. 672/2005) a nařízení vlády o maturitní zkoušce (č. 915/2005) 5. odborné vzdělávání a příprava · složeno z počátečního odborného vzdělávání a dalšího vzdělávání (obdoba středních škol v ČR) · ukončeno odbornou zkouškou · možnost studovat všeobecnou i odbornou střední školu zároveň, popřípadě pouze určitý výběr předmětů 6. vysokoškolské vzdělávání · univerzity (14) a tzv. polytechniky (25) – (ne)univerzitní profesně orientované vysoké školy · bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy · školné se neplatí, pouze poplatek za členství ve Studentské unii (slevy na stravu, ubytování atd.) 7. celoživotní vzdělávání soukromé školy – vzdělávání cca 3 % žáků, často církevní či spolkové, nutnost národní licence, podléhají stejným zákonům jako školy veřejné Profil učitele · alespoň bakalářské vzdělání z univerzity/polytechniky(mateřské školky), většina však vyžaduje alespoň magisterské vzdělání · učitelská profese je lukrativní - cca 20 % všech uchazečů je přijato na studium učitelské profese na univerzitě, vysoká selektivnost uchazečů · třídní učitelé musí mít speciální zkoušku · po studentech učitelství se vyžaduje praxe během jejich studia · učitelé jsou vzděláváni v pedagogice a odborných předmětech · práce učitele je velmi samostatná, nepodléhají žádným inspekcím · je kladen důraz na další vzdělávání učitelů · často tandemové vyučování STAN · Propojení systému škol se zaměstnavateli (soukromý i veřejný sektor). · Podpoření většího podílu praxe na vysokých školách i podílu ve výzkumu, podpoření většího počtu praktikantských míst, stáží a podnikových stipendií. · V rámci občanské výchovy a základů společenských věd podpoření většího důrazu na “výchovu k demokracii” (po vzoru Německa 50. let). Výuka a zejména diskuse se neomezí na pouhé technikálie demokratického procesu (volby apod.), ale na podstatu demokracie jako správy veřejných záležitostí. Důraz by měl být kladen právě na diskuse se žáky a studenty, včetně otázky práv a svobod. Petr Gazdík – kandidát na ministra školství · Vzdělání – MU-PdF, obor učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů matematika-zeměpis (Mgr.) · Zaměstnání 1996 - 2002 - Učitel na Základní škole Josefa Bublíka v Bánově 1998 - 1999 – Základní vojenská služba u Hradní stráže 2002 - 2010 - Starosta obce Suchá Loz 2008 – 2012 - Zastupitel Zlínského kraje a předseda Výboru pro zemědělství, životní prostředí a rozvoj venkova ZZK 2010 - dosud – Místostarosta obce Suchá Loz 2010 - dosud – Poslanec Parlamentu ČR, člen školského výboru sněmovny 2013 – 2017 – Místopředseda Poslanecké sněmovny 2016 – dosud – Radní pro školství ve Zlínském kraji · Na základě jeho absolvovaného vzdělání, učitelské praxe, ale i zkušeností s lokální politikou a dále pak na státní úrovni, má, dle mého názoru, vhodné předpoklady k vedení ministerstva školství. SPOLU · Prosazení reforem vzdělávacího systému na pedagogických fakultách. Pro přípravu budoucích učitelů zajištění exkluzivního prostředí, odborníků s praxí, moderní techniku a moderní pedagogické trendy, především důraz na praxi a úzkou spolupráci s dalšími fakultami připravujícími budoucí učitele. · Podpoření masivních investic do výstavby i rekonstrukce vzdělávací infrastruktury s maximálním využitím evropských fondů. · Systém společného vzdělávání nebudeme rušit, ale podrobíme jej pečlivé revizi, aby opravdu odrážel potřeby žáka i možnosti škol a dokázal pracovat s mimořádně nadanými žáky. o Zrušíme povinný poslední ročník předškolního vzdělávání. o Propojíme střední vzdělávání s bakalářskými programy. KDU-ČSL – Marek Výborný · Vzdělání – historie a teologie na UPOLu (Mgr.) · Zaměstnání 2001 – 2012 – Učitel na Gymnáziu Mozartova Pardubice 2012 – 2018 – Ředitel téhož gymnázia 2017 – dosud – Poslanec Parlamentu ČR · Na základě jeho učitelské praxe, ale i zkušeností s lokální politikou a dále pak na státní úrovni, má, dle mého názoru, vhodné předpoklady k vedení ministerstva školství. ODS – Martin Baxa – kandidát na ministra kultury · Vzdělání – MU (Mgr.) v mezifakultním oboru učitelství dějepisu a zeměpisu pro střední školy · Zaměstnání 1999 – 2018 – učitel dějepisu/zeměpisu na gymnáziu v Plzni na Mikulášském náměstí 2017 – dosud – Poslanec Parlamentu ČR · Na základě jeho učitelské praxe, ale i zkušeností s lokální politikou a dále pak na státní úrovni, má, dle mého názoru, vhodné předpoklady k vedení ministerstva školství. TOP09 – Pavel Klíma · Vzdělání - učitelství českého jazyka a výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Mgr.) · Zaměstnání 1996 – 2003 – učitel na ZŠ v Táboře 2003 - 2020 – ředitel ZŠ a MŠ v Malešicích 2021 – dosud – Poslanec Parlamentu ČR · Na základě jeho učitelské praxe, ale i zkušeností s lokální politikou a dále pak na státní úrovni, má, dle mého názoru, vhodné předpoklady k vedení ministerstva školství. Zdroje: 1) https://static.googleusercontent.com/media/edu.google.com/cs//pdfs/google-for-education-teacher-sta tus-in-finland-final-report-november-2016.pdf 2) http://www.nuv.cz/vystupy/ve-finsku-duveruji-ucitelum 3) https://medium.com/edtech-kisk/školní-vzdělávání-ve-finsku-9eaba5bba996 4) Alena Svátková – Vzdělávání ve Finsku 5) http://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2013/Zp1305pIIa.pdf 6) KOMPARATIVNÍ ANALÝZA PROINKLUZIVITY ŠKOLSKÉ LEGISLATIVY: FINSKO, RAKOUSKO A ČR, Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracoval SocioFactor s.r.o. 7) https://www.oph.fi/sites/default/files/documents/teachers-and-principals-in-finland-2018-eag_2.pdf 8) https://www.oph.fi/sites/default/files/documents/education-in-finland-2020_3.pdf 9) https://www.oph.fi/en/education-system 10)Webové stránky příslušných politických stran