Školský systém Francie
• Celý systém vzdělávání je rozdělen na několik úrovní (niveau – level) podle
tabulky níže 1
Niveau Věk Poznámka
1 do 5 let mateřská škola
2 6 - 10 základní škola
3 11 - 14 collège
4 17, 18 lycée – gymnázium (maturita)
5 19 vysoká škola / univerzita
6 20, 21 tzv. Licence ~ bakalář
7 22 - 24 magistr
8 25 - 28 doktorát
• Struktura je na první pohled nám dost podobná, jen gymnázium (lycée)
mají kratší (3leté).
• Mají jemnější známkování; místo škály 1-5 mají 0-20, kde 20 je nejlepší.
• Zajímavostí je, že i zde pokračují ve své úchylce mít vše naopak (NATO →
OTAN, EU → UE, etc.) a ročníky od druhého stupně po maturitu číslují
od 6. po terminální (nultý), ve kterém se pak končí maturita.
• Dost se liší jejich maturita, kdy maturují z více předmětů (dva jazyky,
tělocvik, etc.) – z některých skládají zkoušky už v prvním (tj. druhém)
ročníku gymnázia – a započítává se jim i průběžné hodnocení. Při vstupu
na gymnázium studenti nejprve absolvují druhý (společný) ročník a na
první a závěrečný ročník si zvolí zaměření – zjednodušeně řečeno humanitní,
nebo vědecké/technologické, což potom ovlivňuje skladbu předmětů při
závěrečné maturitě.
• Rozdíly jsou patrné i ve způsobu výuky. Vezmeme-li si za příklad dějepis,
tak u nás ještě často převládá drcení faktů a letopočtů, kdežto francouzský
systém více zdůrazňuje analytický přístup – např. učebnice obsahuje
dvoustranu, kde jsou dobové dokumenty, dopisy, obrazy, mapy a student
má odpovědět na několik otevřených otázek, které vyžadují, aby provedl
syntézu.
• Samostatnou kapitolou jsou učitelé. Ti by měli mít bakalářské vzdělaní, po
kterém by si měli udělat dvouletého magistra zaměřeného na vzdělávání,
aby mohli učit (přičemž dostat se tam už vyžaduje nějaký výkon, takže na
rozdíl od nás pedagogické fakulty nejsou “poslední možnost”). Výhodou je,
že takový učitel je automaticky zaměstnancem státu (státním úředníkem)
a ten se stará o to, aby měl kde učit (na začátku dělá spíš asistenta a
1V tabulce udávám věk, ale ve skutečnosti věk uvádí jen do maturity, pak se orientují podle
let od maturity. Ale to je jen taková nuance.
1
postupně se z něj stává učitel). Má to ovšem i nevýhody, jmenovitě tu, že
takový učitel může být poslán na druhou stranu Francie. Oproti českým
učitelům se ti francouzští nemusí věnovat suplování ani dozorům, mají také
častější prázdniny – ve Francii bývají pravidelně dva týdny volna každých
~ 6 týdnů školy (Vánoce, zimní prázdniny, jarní prázdniny a Dušičky +
samozřejmě velké letní prázdniny).
• stránky a zdroje
– ministerstvo školství https://www.education.gouv.fr/
– Wikipedie https://fr.wikipedia.org/wiki/Syst%C3%A8me_%C3%A
9ducatif_en_France (tady je především krásná tabulka, která celý
systém popisuje)
– Stát se učitelem – státní portál https://www.devenirenseignant.gouv
.fr/ pro ty, co chtějí učit/učí
– oficiální směrnice https://www.education.gouv.fr/le-bulletin-officiel-
de-l-education-nationale-de-la-jeunesse-et-des-sports-89558
Programy
• bohužel spousta toho je psána velice obecně, přičemž problém bývá většinou
v detailech, takže některé věci jsem dal zároveň mezi pluska i minuska
• školství imho může vést kdokoliv, kdo se o něj zajímá, resp. formální
vzdělání pro mě není zas tak důležité; nicméně pokud má zkušenost s
výukou, tak je to za mě plus
• SPOLU
– Marek Výborný – učitel, ředitel; Jan Grulich – učitel, ředitel; Martin
Baxa – učitel
– plusy
∗ více peněz do školství (záleží, jak budou cíleny) a lepší podmínky
pro regionální školy
∗ individuální přístup k žákovi (co to ale má konkrétně znamenat?)
∗ formativní hodnocení (má být navíc, ne místo známek, takže ok)
∗ úprava maturit a závěrečných zkoušek (stávající podoba se mi
nelíbí)
– minusy
∗ více peněz do školství (neodvede to pozornost od důležitých věcí?
+ si nejsem jist stejnou podporou pro soukromé a církevní školy)
∗ úprava maturit a závěrečných zkoušek (obávám se, že změnu
chtějí špatným směrem – snižování nároků)
• Pirstan
– Petr Gazdík – učitel
– plusy
2
∗ sdílení inovací mezi školami (i v zahraničí) – otázkou zůstává
provedení
∗ revize a úprava maturity (ale opět platí, co jsem psal výše)
∗ snížení papírování a systém růstu pro učitele
– minusy
∗ revize maturity (viz výš)
∗ škola má žáka připravovat na život, naučit jej, co bude potřebovat
(na papíře to vypadá dobře, ale i) kdo pozná, co bude kdo určitě
potřebovat v horizontu 10, 15 nebo třeba 20 let? ii) opravdu jde
každého naučit vše..?)
• ANO
– Robert Plaga – učitel
– plusy
∗ víc peněz (jako výš)
∗ boj proti nerovnostem
∗ míň administrativní zátěže
– minusy
∗ předmět Technika
∗ víc peněz (jako výš)
∗ boj proti nerovnostem
• SPD
– Zdeněk Kettner (?) – učitel
– plusy
∗ zrušení inkluze – stávající provedení potřebuje minimálně revizi
∗ odstranění vlivu neziskovek s politickým programem (well, ale
nejsem si jistý, že pod tím vidíme to stejné :) )
∗ odmítání školného (na veřejných školách)
– minusy
∗ zrušení inkluze – celá inkluze není nutně špatná
∗ financování jen pro vědecké obory (ehm)
3