geografie sídel geografie města (urban geography) inter-urbánní pohled sídelní systém řOííIiJ5\ b ^v-^ Eudi|. Qlnmnuc město vnitřní struktura města "..cities as systems within the systems of cities.." (Berry) intra-urbánnř pohled vývoj městských systém statické stádium preindustriální jádra osídlení relativně rozptýlené, obyvatelstvo nemobilní podřízenost sociogeografického uspořádání přírodním podmínkám dynamické stádium mechanismy ekonomického a sociokulturního soutěžení mezi sídly urbanizace jako proces „..který přivádí mobilitu do každodenního života.." změny v rozmístění obyvatelstva dané nevratnými procesy (migrace obyvatelstva) prostorová struktura intenzity osídlení výrazně heterogenní organické stádium limity nekonečného nárůstu koncentrace obyvatelstva konkurenční mechanismy postupují do stádia konkurenčně-kooperačního extenzivní formy koncentrace jsou nahrazovány vztahy a vratnými procesy industriálni aglomerace / postindustriální městské regiony A Medieval phase Jobs Homes CBD CBD 1 2 městské revoluce? předzemědělská společnost O u re re tradiční společnost městská/ průmyslová společnost 654321 12 pre-industriální město první a druhá městská revoluce předzemědělská společnost - neolitická revoluce tradiční společnost - průmyslová revoluce složitější sociální struktura směna zboží malá velikost větší hustoty obyvatelstva společenské třídy monumentální budovy pomalý růst obyvatelstva rgest Cities in the Year 100 Largest Cities in the Year 1000 1 Rome 450,000 1 Cordova, Spain 450,000 2 Luoyang, China 420,000 2 Kaifeng, China 400,000 3 Seleucia (on the Tigris), Iraq 250,000 3 Constantinople (Istanbul), Turkey 300,000 4 Alexandria, Egypt 250,000 4 Angkor, Cambodia 200,000 5 Antioch, Turkey 150,000 5 Kyoto, Japan 175,000 6 Anuradhapura, Sri Lanka 130,000 6 Cairo, Egypt 125,000 7 Peshawar, Pakistan 120,000 7 Baghdad, Iraq 125,000 8 Carthage, Tunisia 100,000 8 Nishapur (Neyshabur), Iran 125,000 9 Suzhou, China n/a 9 Al-Hasa, Saudi Arabia 110,000 10 Smyrna, Turkey 90,000 10 Pata (Anhilwara), India 100,000 Largest cities in the year 1500 Largest cities in the year 2000 1 Beijing, China 672,000 1 Tokyo, lapan 34,450,000 2 Vijayanagar, India 500,000 2 Ciudad de Mexico (Mexico City), 18,066,000 Mexico 3 Cairo, Egypt 400,000 3 New York-Newark, New York 17,846,000 4 Hangzhou, China 250,000 4 Säo Paulo, Brazil 17,099,000 5 Tabriz, Iran 250,000 5 Mumbai (Bombay), India 16,086,000 6 Constantinople (Istanbul), 200,000 6 Shanghai, China 13,243,000 Turkey 7 Guar, India 8 Paris, France 9 Guangzhou, China 10 Nanjing, China 200,000 185,000 150,000 147,000 7 Kolkata (Calcutta), India 8 Delhi, India 9 Buenos Aires, Argentina 10 Los Angeles-Long Beach-Santa Ana. I ISA 13,058,00 12,441,000 11,847,000 11,814,000 0 Early English Industrial town, Staffordshire. industriálni město faktory industriálni urbanizace zemědělská revoluce potravinové zajištění měst průmyslová revoluce masová výroba a spotřeba, nové sociální třídy zlepšení dopravy zvýšení rozlohy měst demografická revoluce nárůst populačnívelikosti měst hygienické podmínky zlepšování obytného prostředí měst (oproti venkovu) kulturní přitažlivost měst atraktivita "městského způsobu života" a městských příležitostí urbanizace změna sociálně-prostorových forem organizace společnosti vrstvy urbanizace dle De Vriese: demographic urbanization nárůst počtu osob žijících v městských sídlech městský růst / urban growth structural urbanization nodální koncentrace aktivit organizace společnosti z centrálních míst behavioural urbanization změna individuálního myšlení a chování, bez ohledu na místo bydliště co je město? počet obyvatel kritérium minimální populační velikosti ekonomické vymezení administrativní kritéria funkční definice kritérium struktury populace dle sektorové příslušnosti historicko-právní východiska vymezení reálného fungování města/ městských vztahů fuzzy hranice města Villages Source: WDR 2009 team. underbôundéd overboimded VNITŘNÍ STRUKTURA FUNKČNÍCH MĚSTSKÝCH REGIONŮ důsledky urbanizace zvýšení nerovnoměrnosti územního rozložení obyvatelstva přechod od relativně homogenního rozložení obyvatelstva venkovské společnosti k heterogennímu rozložení společnosti městské 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 ukazatel H na polovině rozlohy území žije 50 % obyvatel 2 8 9 1 3 27 26 4 5 27 25 5 4 4 7 3 ukazatel H na polovině rozlohy území žije 83,1 % obyvatel polovina obyvatel žije na 18,8 % rozlohy území zvyšování průměrné velikosti městských sídel zvyšování velikosti největsího městského sídla, zvyšování rozpětí mezi nejmensími anejvětšími městskými sídly zvětšování geografických funkčních jednotek/regionů etablování městských nodálních regionů - trhy práce, spádové oblasti, výraznější hierarchie nodálních regionů a specializace městských regionů, nové formy městského osídlení-suburbia, edge cities Take-off Expansion Achievement 1800 End of traditional civilization 1900 2000 Beginning ol tertiary civilization Figure 2.8 Urbanization and the progression from traditional to modern Obr. 2.L2: Vývoj podílu obyvatelstva příslušného k zemědělství a lesnictví 80 H 0 f f V -1-¥-1- | -T-1-T-1-¥-f-T-¥-1-¥-1-1- 1620 1850 19O0 1950 1980 Obr. 2.1.1: Vývoj podílu regionálních středisek na celkovém obyvatelstvu západní versus "nezapadni" urbanizace ■t 100 c-S 13 O o H— o i- č c CO C o pulace na celkovém počtu obyvatel 1950 1975 2000 2003 2030 (otlhari) Afrika 14,9 25,3 37,1 38,7 53,5 Asie 16,6 24,0 37,1 38,8 54,5 Evropa 51,2 66,0 "2," "3,0 "9,6 Latinská Ameiika 41.9 61,2 "5.5 "6,8 84,6 Sevenú Amerika 63,9 "3,8 T9,l 80,2 86,9 Oceňme 60,6 "1 " 72," 73,1 74,9 urbanizované regiony městský region oblast skládající se z hlavního jádra s pracovními příležitostmi a okolních oblastí, pro které slouží jako centrum služeb vyššího řádu intenzita pracovní dojížďky či dojízďky za vybranými službami konurbace, „urban fields' prostorová koncentrace relativně velkých měst funkční složitost konurbace megalopolis fyzické propojení více „městských" polí velikost překračující 25 mil. obyvatel ■ ■■' - ■ ■ ■ Midlands & Liv^Pool, Manchester Londýn Paříž Berlín prank** ■ Madrid ■ ■ ■ ■ \ ■ ■ Midlands & Liv^Pool, Manchester Londýn Paříž Berlín prank** ■ Madrid ■ ■ ■ ■ \ ■ ■ Midlands & Liv^Pool, Manchester Londýn Paříž Berlín prank** ■ Madrid ■ ■ ■ ■ \ ■ ■ 35 million diferenciální urbanizace i ii : m iv : v VI * i 1 /^T\ y i \ A 1 / t 1 s s \ 1 N> \ 1 / \ j " N N \i/ i ,'\ ' 1 "T*'' 1 l 1 \ 1 \ / 1 ! 1 1 1 \ / N / ** urbanizace polarizace deurbanizace ____ koncentrace dekoncentrace I - ranná fáze vedoucího města II - přechodná fáze vedoucího města III - pokročilá fáze vedoucího města IV - ranná fáze středního města V - pokročilá fáze středního města VI - fáze malého města kategorie vedoucího města ----kategorie středního města kategorie malého města teorie stádií suburbanizace 1900 - 1960 (USA, západní Evropa) • formování střední třídy • mobilita (IAD) interpretace suburbanizace: přirozený proces rozšiřování hranic města útěk od sociálních a environmentálních problémů měst prostředek vytváření pracovních míst a akumulace kapitálu x. \ okrajový jádra \ lem ■ vývoj počtu obyvatel v obcích ČR 1991 - 2011 dekoncentrace / suburbanizace v JMK 1980-1991 r desurbanizace od 60. let v západní Evropě • celkový úbytek obyvatelstva ve městě • růst populace v rurálních oblastech interpretace desurbanizace: vedlejší efekt růstu metropolitních regionů decentralizace výroby, zaměstnanost ve službách rozsáhlé trávení volného času okrajový jádro' \ lem reurbanizace post-ind ustriálnľ urbanizace • revitalizace vnitřního města • reurbanizace vs. decentralizace okrajový jádro*, lem \ socialistická urbanizace v ČR specifické znaky • pomalejší růst hlavních měst, růst malých a středních urbanizace tažená industrializací • zpomalená suburbanizace nižší míra mobility, ochrana ZPF • snaha o řízení urbanizačního procesu koncepce osídlení r obce nad JQOO obyvatel s více než SO% přírůstkem obyvatel meii roky 1850 a 1»Tn obce nad 3000 obyvatel s více než 50% přírůstkem obyvatel mezi roky 1950 a 1970 Chodov Habartov Kynšperk n.O. Havířov