sídelní systémy sídelní systém = soubor vzájemně propojených městských míst hierarchie Jak jsou v systému zastoupeny jednotlivé velikostní kategorie sídel? Jaký je podíl největšího města či určité velikostní kategorie sídel na celkovém poctu obyvatel či pracovních míst v zemi? vztahy Která sídla se vzájemně ekonomicky či dopravně propojují do formy sídelních aglomerací či konurbací? Existuje ekonomická dělba práce, specializace jednotlivých sídel? sídelní hierarchie Size scale ' 1 Population N umber total of cities 10' 1000 1 o 10' Hierarchical level I. National urban system National metropolises q Other metropolitan centres - Principal paths of interaction between cities 1 00 2. Regional urban subsystem (J) National metropolis ^ Other metropolitan centre O Regional centres 3. Daily urban system Metropolis Built-up area □ Local centres Commuting i fields národní centra centra urbanizace regionální centra 32321 2 32321 21 01 234 567 89 10 11 12 13 hierarchická vzdálenost fyzická vzdálenost lokální centra vysoká interdependence malý kontakt mezi národními sídly, velký vnější vliv koloniální přístavní města silné vztahy a provázanost jak na národní tak mezinárodní úrovni současná evropská města nízká úroveň kontaktů s okolními sídly i vnějším světem města středověké Evropy né vzájemné národ ní vztahy, nízká otevřenost vnějším vlivům americká města, socialistická města zákon vedoucího města primáte city law vedoucí město v daném státě je vždy disproporčně větší nežli ostatní města v daném sídelním systému nefunguje ve všech státech/regionech: | • státy s komplikovanější národnostní strukturou • velká rozloha státu použitelný především pro země s: • jednodušší ekonomickou a prostorovou strukturou, • malou rozlohou a nízkým poetem obyvatel, • nízkými příjmy a vysokým podílem zemědělství na ekonomice ■ s koloniální historií pravidlo seřazení podle velikosti rank-size rule monocentrismus vs. polycentrismus ÍOOOOOO 900000 800000 700000 600000 polycentrický systém 500000 400000 300000 200000 100000 monocentrický systém etalon 8 10 rank-size ČR 2020 1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 reálná situace ideální rank-síze Liberec 4 5 Olomouc C.Budějovice H.Králové Ústí n.L. Pardubice 6 7 8 9 10 rank-size ČR 2020 10000000 1000000 100000 10000 1 000 000 •o ST o< I Si 100 000 rok (] R1 1869 0,9585 0,9425 1900 0,9636 0,9562 1930 1,0372 0,9483 0,9413 1950 1,1222 1970 0,9963 0,8999 1991 0,9881 0,9204 2001 0,9844 0,5336" 2001 1991 1970 1930 1950 rank-size ČR 1869-2001 10 pořadí 100 Walter Christaller teorie centrálních míst města/sídla jako centrální místa rozdíly ve velikosti města rozsahu funkcí (nabízených služeb) 1. horrůgenní ™na se stejnou rrírnu dopravní dostupnosti v IcaírJém bodě, jeden Ijp dofivf, dop'ďvni nihladyjsou proporciálni ?. rwiioi-émé rojrn itěnj popdljte 3. rpiraliť m sta poshjtujdboS, sluiby a adminiscraiiuní funkce jejidi ásm\ 4. spotřebitelé mirirr«liíi.jí svoji tesCrvnlvidílenosl 5. poskj™:elř sluíea se snaS pokrýt rri neiiríí mí-nu oblast trhu 6. renlrílnímfcta nablzejldvfa sIJebss nai/vajÍ5tředisk/vj55ího řádu. ty smrší nabídkou středisky -KilioFďdu 7. uiirririspn:f sbité lčmaklérypfíjfnas:pjnpnnžidavkynasluíty 1. homogenní rovina se stejnou mírou dopravní dostupnosti v každém bodě, jeden typ dopravy, dopravní náklady jsou proporciální 2. rovnoměrně rozmístěná populace 3. centrální místa poskytují zboží, služby a administrativní funkce jejich zázemí 4. spotřebitelé minimalizují svoji cestovní vzdálenost 5. poskytovatelé služeb se snaží pokrýt co nejširší možnou oblast trhu 6. centrální místa nabízející více služeb se nazývají středisky vyššího řádu, ty s menší nabídkou středisky nižšího řádu 7. všichni spotřebitelé mají stejný příjem a stejné požadavky na služby THtORÍTlCAL SrSTfMOFRÍMQNAl C£NTRtS (iRAQiNG Oř C£fi7RĚ(. kfurt1 o ■. 4 muhlmberc1 'o w "STRASBOURG ©i. oo (schematic) S -B. Ring --•*,L, Syitems •vil ° -Ví, Stuttgart; 'i* G 'O * 8URC, lít/ / ° 4> 07 huních ■ HÍlAHO&HVT* * ° • ""n* " * oí^