post-industrial ní město
cbnrriMiJ niňrp liůrdinj|k" di ilufcfa
íirčny ví'^|:i; rirnskKli jll.r: mkí jj"■: ri: i pholesiona Inich -i li- Iiii.iI :0i liy I ■ i" I
i^fTf dúfaíiu bccincIcECii tfímr liiformicf ťspílíOřnskěnřtftí
ji-jjii-.- '/Hupiyl moblltta jjni: ll<m iuji:i pratery
iil'jIl j"irci"vii1"hul priir-liní- p<l|l-Jil-:-h (íiíiluhli:, hirj|-i<u
principy ekonemické konkurence
bid-rent křivka
geografie města
město a vnitřní struktura
městské procesy | změny a faktory změn | aktéři a nositelé procesů
suburbanizace
deindustrializace
segregace
růst předměstí, mobilita terciarizace ekonomiky vznik enkláv
střední třída, developeři globální společnosti, spotřebitelé etnické skupiny, místní správa
vnitřní struktura vs. širší kontext
městské struktury
fyzická struktura
morfologie městského prostoru, lan cl use, fyzická podoba a stav budov.
pozměňována novou výstavbou, asanacemi
(demolicemi) či transformací (revitalizací, regenerací) budova ploch.
funkční struktura
rozmístění jednotlivých funkcí na území města (obytné, produkční, rekreační, apod,),
funkční vztahy mezi jednotlivými městskými částmi či typy využití půdy (land use)
sociální struktura
rozložení jednotlivých sociálních skupin
obyvatel v prostoru města; rozlišení dle věku, etnicity, ekonomického postavení, bytových podmínek...
fyzická struktura
morfologie městského prostoru, land use, fyzická podoba a stav budov.
pozměňována novou výstavbou, asanacemi
(demolicemi) či transformací (revitalizací, regenerací) budova ploch.
funkční struktura
rozmístění jednotlivých funkcí na území města (obytné, produkční, rekreační, apod.),
funkční vztahy mezi jednotlivými městskými částmi či typy využití půdy (land use)
iciálnf uktura
sociální struktura
rozložení jednotlivých sociálních skupin
obyvatel v prostoru města; rozlišení dle věku, etnicity, ekonomického postavení, bytových podmínek...
městské struktury
fyzická struktura
morfologie městského prostoru, lan cl use, fyzická podoba a stav budov.
pozměňována novou výstavbou, asanacemi
(demolicemi) či transformací (revitalizací, regenerací) budova ploch.
funkční struktura
rozmístění jednotlivých funkcí na území města (obytné, produkční, rekreační, apod,),
funkční vztahy mezi jednotlivými městskými částmi či typy využití půdy (land use)
sociální struktura
rozložení jednotlivých sociálních skupin
obyvatel v prostoru města; rozlišení dle věku, etnicity, ekonomického postavení, bytových podmínek...
aktéři (fyzického) rozvoje města
velké společnosti
"single company towns" ekonomický vliv
finanční
vlastníci půdy
tradiční či spekulativní vlastnictví pozemků a nemovitostí
developeři
výstavba infrastruktury & nemovitostí a jejich prodej
velké společnosti
"single company towns" ekonomický vliv
nákup, zlepšování, prodej bydlení
produkční a spotřeb jednotky
realitní kanceláře
zprostředkovatelé nákupů a prodejů, často spekulátoři
finanční instituce
poskytují zdroje pro rozvoj (banky)
veřejná správa
nastavení plánovacího a regulačního systému
zajištění městských služeb
aktéři (fyzického) rozvoje města
velké společnosti
"single company towns" ekonomický vliv
finanční
pre-industriální město
Merchant
jasně ohraničené centrum
profesní základ struktury
koncentrická sociální diferenciace
středověké město jako právní instituce
prestigious and symbolic centre
guilds, quarte-s
occupationa districts anc ethnic quar.e-s
j      I rích-elite
poor
artisans
průmyslové město
industrializace = nová forma města a jeho strukturace
nové vztahy k bydlení a půdě
komodity, předměty směny a výdělku
oddělování místa práce od místa bydlení
nástup nových společenských tříd
třída průmyslové buržoazie
třída dělníků (městského proletariátu)
zvýšená prostorová i sociální mobilita
život ve velkém průmyslovém městě
URBAN ISM AS A WAY OF LIFE Louis Wirth
sociální a psychologické dopady městského života | disorganizace sociálního života
velikost
hustota
heterogenita
CHICAGSKÁ ŠKOLA HUMÁNNI EKOLOGIE ekologický model města
koncept města jako sociálního organismu, který s neustále vyvíjí expanze, adaptace, dominance, segregace, konkurence, sukcese
„přirozené oblasti"
...a locality with sentiments, traditions, and a history of its own...
modely (průmyslového) města
Burgessův koncentrický model
Hoytův sektorový model
/commuters
1- centrál business district (CBD)
2 - zóna přechodu
3 - zóna nezávislých pracujících mužů
4 - rezidenční zóna
5 - zóna dojížďky
1- centrál business district
2 - vyšší třída
3 - velkoobchod a výroba
4 - střední třída
5 - nižší třída
Harris-Ullmanův multijaderný model
1- centrál business district
2 - velkoobchod a výroba
3 - nižší třída 4- střední třída
5 - vyšší třída
6 - těžký průmysl
7 - odlehlý obchodní okrsek
social areas analyses
3-rozměrný sociální prostor
n-rozměrný sociální prostor
přístupy faktorové analýzy
principy ekonomické konkurence
bid-rent křivka
obchodní průmyslová centrum zóna
rezidenční oblast
vzdálenost od centra
post-industriální město
ekonomické změny zdůrazňující roli služeb
změny ve společenské struktuře posilující roli profesionálních a technologických tříd;
zvýšený důraz na technologie a význam informací ve společenském životě
prostorový rozptyl a mobilita jako dominující procesy
město již není vnímáno primárně jako jednotka produkce, nýbrž jako jednotka spotřeby
prostorový rozptyl - metropolizace
polycentrické post-industriální město?
denní pohyby
9
a
centrum a slarô jádroví oblasti
nakupili íi zabavili cením
kancdářskč a průmyslové zóny
/
zaměstnaní v průmyslu z bydlišť v jádrovém městě na pracoviště v suburbánu
zaměstnáni ve službách z bydlišť v suburbánu na pracoviště v jádrovém městé_
cross-commuting
polycentrické post-industriální město?
*   business park
zastavené
U/Cil II
denní pohyby osob
staré
sekundami centrum
zaměstnaní v průmyslu z bydlišť v jádrovém městě na pracoviště v suburbánu
zaměstnaní ve službách z bydlišť v suburbánu na pracoviště v jádrovém městě
cross-commuting
posílení spotřebních funkcí
Brno - vývoj sektorové struktury
3% 1% 1%
1997   2000   2003   2006   2009   2013 2017
(nové) sociálně-prostorové polarity
suburbanizace vs. reurbanizační procesy
gentrifikace jako změna - zvýšení
Time (from construction date)
segregace; vznik "duálního města"
oslabování strední třídy, rozevírání nůžek mezi socálně slabými a silnými skupinami dobrovolná versus nedobrovolná segregace