Úvod do historie (Miklošík 1997, Boguszak 1961, Kuchař 1971) Státní mapová díla (2) Potřeby státu – z hlediska informací o svém území nVlastnictví půdy – výběr a výměr daní nObrana státu nOba tyto faktory jsou platné dodnes n nDo r. 1763 používány především popisné formy informace nBerní rula – popis usedlostí, které obhospodařovaly určité množství plochy nZpřesňování – popis pozemků v rámci usedlostí n Údaje pro potřeby obrany státu nSlovní popis hor, průsmyků, vodních toků nÚdaje o délkách cest (na koni, pěšky) nNejednotnost prostorové definice popisné metody, zdlouhavá práce, nenázornost n 1763 – radikální změna z popisné metody na grafickou nDůvody: zejména vojenské nMasové rozšíření palných zbraní nBoj už nejen na pláních, ale i v nepřehledném a členitém terénu nMapy z té doby vojenským účelům nevyhovovaly n1756 -1763: Sedmiletá válka*, porážka Habsburské monarchie – rozhodnutí k vyhotovení topografické mapy n n1763 – počátek 1. vojenského mapování n1763 – oficiální vznik rakouské a tedy i české kartografie n 1. vojenské mapování n„Josefské“ (dokončil jej, první nařízení však vydala Marie Terezie) nMapováním pověřen polní maršál Lacy nDokončeno v roce 1785 – tj. 23 let nZmapováno celé území Habsburské monarchie Měřítko n1:28 800 (nejpodrobnější topografické mapy dnes 1:25 000 !!) n400 vídeňských sáhů ve skutečnosti odpovídalo 1 palci na mapě n nÚzemí velkých měst, vojenských prostorů a výcvikových táborů 1 : 14 000 n nVojensky důležité předměty krajiny nKomunikační síť, vodní síť (+ mosty, převozy, brody, rybníky, tůně, kanály, příkopy, studně, prameny) nDomy, kostely, zámky, dvory nVodní, lodní, koňské cesty a větrné mlýny nVesnice podle skutečné polohy domů nHradební zdi nLesy podle hustoty porostů, liniové porosty Polohopis Výškopis nUpuštěno od kopečkového způsobu – půdorysné šrafy a lavírování nZředěnou tuší buď štětcem nebo perem – čím tmavší, tím větší sklon nŠrafy – ve směru maximálního spádu, „čím výše, tím hustěji“ n Barevné originály: nPopis černě, polohopis barevně nČervená – sídla nHnědá – cesty nModrá – vodstvo nSvětlehnědá - vinice nŽlutozelená - pastviny nTečkovaně – písečná území nBílá – orná půda, místy zakreslena i struktura rolí nLesy – šedá stromková kresba n nMapování ponejvíce při jízdě na koni, zakreslování do Műllerovy mapy nNebyla vybudována trigonometrická síť nOdhad vzdálenosti à la vue, krokování nZpracovávání polních náčrtů v zimních měsících nČECHY (1764 – 1767) n273 sekcí npodkladem Műllerova mapa Čech 1:132 000 zvětšená do měřítka 1 : 28 800, revize a nové map. po válce o bavorské dědictví (1778 – 1789) nMORAVA (1764 -1768) Műllerova mapa Moravy 1:180 000 n126 sekcí nrevize či nové mapování v oblastech, kde nejvíce hrozila válka nSLEZSKO n40 sekcí nzkušební mapování 1763, pravděpodobně na podkladě Wielandovy mapy nčetné nedostatky v polohopisu – rektifikace v r. 1780 n n nSekce 23,5 X 15,5 vídeňských palců (61,8 X 40,8 cm) nKaždá sekce měla jako přílohu podrobný popis území (popis vodních toků – brody, rychlosti průchodnosti lesů, močálů, stav silnic, mostů, ubytovací možnosti, dílny, počet koní k ustájení) n n n1769 – z vyhotovených map odvozena tzv. Malá mapa království českého 1:115 200 nNavzdory zřejmým nedostatkům (geometrická přesnost) bylo mapování rozhodujícím krokem k prosazení grafické formy topografické informace (nejen v armádě) n klad Ukázky Srovnání s Műllerovou mapou nPřevzato z materiálů Dr. Čerby ze ZČU n Muller 1 Shrnutí nZnačné polohové odchylky nHorské a členité terény – průměrně 700 m nNížinné a rovinaté oblasti – 400 m nRychlost na úkor kvality, nižší finanční náklady nMapování po jednotlivých zemích monarchie nNejednotný postup n Josefský katastr nPatent z roku 1785 (platnost o 4 roky později) nZaměření úrodných pozemků v obcích a jejich zobrazení v náčrtech nNedostatečná přesnost, nešlo spojovat do celků nNešlo o mapové dílo n n n 2. vojenské mapování n1806 – 1869 nJednotlivé provinční mapy 1VM nešly spojit v souvislou mapu monarchie nVyšší nároky na geometrickou přesnost (Napoleonské války) nGeometrický základ – trigonometrická síť, zhuštěná pro potřeby „kartografa“ na měřickém stolu n1817 – patent o pozemkové dani, tzv. stabilní katastr – budování sítě trigonometrických bodů společných též pro 2. voj. mapování nHranice obcí, pozemků, stav. objektů (cesty, vod. toky nezaměřeny) n1:2880, města 1:1440 nà Grafický podklad – zmenšený a zjednodušený obraz katastrálních map nMěřítko 1:28 800, 1:14 400 nVýškopis nÚdaje o výškách trig. bodů nŠrafování – Lehmannovy šrafy (pravé sklonové) nZavedl saský major G. L. Lehmann v r. 1799 n 2. vojenské mapování Mapování českých zemí nČechy 1842-1852, Morava a Slezsko 1836-1840) – již k dispozici triangulační síť a i mapy stabilního katastru 1:2880 nMapy nebyly zveřejňovány nNa jejich základě zpracoval VZÚ a vydal tiskem: nSpeciální mapa (Království českého, popř. Markrabství moravského) 1:144 000 nNejstarší veřejné dílo rakouské státní kartografie v prostoru českých zemí nGenerální mapa Čech (1865), Moravy a Slezska (1846) 1: 288 888, nGenerální mapa střední Evropy 1: 300 000 n n Přehled sekcí 2VM v Čechách Přehled sekcí 2VM na Moravě a ve Slezsku Ukázky nReprodukce rukopisného originálu mapy druhého vojenského mapování v měřítku 1:28800 nReprodukce 1 mapové sekce druhého vojenského mapování (zmenšeno + výřez) n nhttp://www.vugtk.cz/gis/dikat-p/projekt/images/prilohy.htm n nhttp://www.mapy.cz n Shrnutí nVíce nedostatků než předností nNedostatečný počet důstojníků na geodetické a mapovací práce nPřerušování z finančních důvodů nV některých zemích práce nedokončeny a některé části dokonce nezaměřeny (část Haliče, Uher a Sedmihradska) nMapové sekce Čech v systému gusterberském nenavazovaly na mapové sekce Moravy v systému svatoštěpánském nVýškové údaje v nedostatečném rozsahu, v jiných zemích samozřejmostí kombinace šraf s vrstevnicemi nDlouhé časové rozpětí mezi mapováním a vydáváním odvozených map – zastaralý obsah (intenzivní rozvoj silniční a železniční sítě) 3. vojenské mapování n1873-1883 nNedostatky map 2VM (zkušenosti z války prusko-rakouské 1866), nároky na měřickou přesnost, dělostřelectvo nGeometrický (číselný polohopisný) základ – souřadnice trigonometrických bodů (katastrální pravoúhlé souřadnice G, Š) nGrafický podklad polohopisu – zmenšená kresba katastrálních map nZměněn klad listů – zavedeno členění dle zem. sítě (30´zem. délky, 15´ zem. šířky) n n n nMěřítko 1:25 000, 1:12 500 vojenské významné prostory nVýškopis – šrafy, kóty, vrstevnice po 20m (snahy určit na mapě výškopis), lavírování skal nVýšky určovány barometricky, trigon. + budování nivelační sítě nVedle zdokonalení zobrazení reliéfu též zlepšení u zobrazení komunikací nOriginály topografických sekcí – 11 barev nNa základě sekcí odvozeny: nSpeciální mapy 1:75 000 (4 topogr. sekce) nGenerální mapy 1:200 000 (8 speciálních m.) nPřehledné mapy 1:750 000 3. vojenské mapování Ukázky Shrnutí nTopografická mapa, speciální mapa, generální mapa a přehledná mapa střední Evropy – velmi dobrá kartografická díla na svou dobu nJednotlivé mapové listy nešly spojit v jeden celek (buď vrstva, nebo sloupce) nNázorné zobrazení terénu šrafováním nVrstevnice nebyly geometrickým obrazem, nýbrž hrubým nástinem terénu (sestrojovaly se při zimní práci podle malého počtu výškových bodů a hlavně podle šrafovaného terénu) nZnehodnocování polohopisného obsahu – malá péče při údržbě mapy (změny bez místního ověření…) Shrnutí nSpeciální mapa npři kresbě polohopisu dle top. sekcí téměř žádná generalizace, horší čitelnost nVZÚ – revize jen 1% listů ročně nzevní nejednotnost m. listů (měněn značkový klíč) n nVe své podstatě se používaly až do roku 1953/1954 ! nJiž při vytváření se počítalo s tím, že budou veřejné a ve velkých nákladech Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska nhttp://oldmaps.geolab.cz n Státní mapová díla 1918-1938 n1918 – vznik VZÚ v Praze, vyčlenění z Vídeňského VZÚ nÚkol VZÚ – zabezpečení mapových podkladů pro potřeby armády a orgány státní správy nMírová jednání v Paříži nPotřeba úprav a aktualizace map 3VM nKatastr – MF (1848 – 1948), od 1918 též v Praze n1919 – 1. fotogrammetrické pracoviště na VZÚ n Reambulace topografických sekcí nJednorázové uvedení do souladu se stavem v přírodě + formální přepracování a doplnění o další prvky nOprava a doplnění změněného polohopisu nŠrafy nahrazeny vrstevnicemi (zhuštění, doměřování v terénu) a výškovými kótami nOpravy často zkomoleného pomístního a místního názvosloví nReambulace pouze podél státní hranice a v okolí velkých měst nTechnická náročnost (měděné desky) „prozatímní vojenské mapování“ nSnaha začít nové mapování pro ČSR nZvoleno měřítko 1:20 000 (1:10 000 ve vojensky významných prostorech) nNa jejich podkladě měly být odvozeny mapy menších měřítek (50, 500 a 1000 tis.) nVypracováno nové kartografické zobrazení – tzv. Benešovo (normální sečné kuželové konformní, navrhl VZÚ) nZmapována pouze 3% území (1923-1933) Katastr nV prvních letech – v platnosti předpisy a měřické návody stabilního katastru n1927 – zákon o pozemkovém katastru nSjednocení předpisů na celém státním území nMěřický návod A (1:2 000, 1:1 000) nMěřický návod B (udržování do té doby vyhotovených map) nà Nové katastrální mapování nPro toto mapování vypracováno Křovákovo zobrazení (konformní obecné kuželové), S-JTSK nPodle návodu A – tzv. Novoměřické mapy nPřesné, spolehlivé, spolehlivě respektují právní vztahy n n Úpravy speciálních map n1923-1937 nÚprava pomístních hydrografických, orografických a jiných názvů, které nebyly standardizovány nPo r. 1935 – přitiskována kilometrová souřadnicová síť Křovákova zobrazení! n nÚpravy i m. generální a přehledné m. ČSR „Definitivní vojenské mapování“ n1934 – 1938 nNové vojenské mapování 1 : 20 000 nV katastrální zobrazovací soustavě (Křovák) nZmapováno asi 10 700 km2 nVelmi kvalitní mapy, práce přerušeny okupací fašistickým Německem 1939-1945 nKatastr - pokračování správy map stabilního katastru a současně novoměřické mapování nTopografické mapy: nPodřízeno potřebám německé armády nZavedeno Gaussovo zobrazení nZmapováno přes 10 000 km2 na Moravě, 1 : 25 000 n1 : 5 000 – zmapováno podél Moravy a Odry pro projekt průplavu Dunaj-Odra n n 1939-1945 nPokračování starších prací v Křovákově zobrazení 1: 10 000 (okolí Benešova) nPokračování reambulace topografických map 1: 25 000 3VM, do 1945 asi 20 000 km2 nÚprava speciálních map do měř. 1:50 000 n1944 – ukončena transformace S-JTSK do něm. voj. systému DHG (Deutsches Heeresgitter) nPoužito po válce při zpracování prozatímních map n SMD po roce 1945 nVznik Státního zeměměřického a kartografického ústavu v Praze (pro národní hospodářství) nObnova VZÚ (obrana státu) nPozemkový katastr nveden v tradiční podobě až do r. 1956, poté uložen do archivu nstav „zamrazen“ až do r. 1989 nv ZD nevedeno graficky, jen popis kolik kdo měl půdy nčástečně nahrazen Jednotnou evidencí půdy (JEP) n1945: Košický vládní program – mapy budou dle Sov. vzoru nUrychlená revize topografických map 1 : 75 000 (3/4 území ČR) à snaha o nové mapování Topografické mapy po r. 1945 nNové mapování ovšem zatím nereálné nà 1950 – 1953: prozatímní vydání mapy měřítka 1 : 50 000 (použilo se vše, co bylo k dispozici, poprvé souvislé snímkování našeho území - 1949) nKlad a označení m. listů – Mezinárodní mapa světa 1:1000 000 nS-1946: přibližný k S-42 - dle Sovětského vzoru (i značkový klíč) nPokračování nového mapování 1 : 20 000 dle předválečné koncepce (na jeho podkladě vydáno 18 listů SMO 1 : 50 000) n nPoměrně rychle i nové mapování (1952-1958) 1:25 000 nPlně využity topografické a fotogrammetrické metody, 10% území (roviny) i fotomapy n30% terénu se muselo doměřovat (vegetační kryt) nPrakticky se změnami používáme dodnes nPůvodně S1952 (…) n1958 – 1971 – topografické mapování celého území 1 : 10 000 (požadavky územně – technického plánování) n„nové fotogramm. mapování“ – 80% civ., 20% voj. n1970 – vytvořeny Základní mapy ČR* SM – hospodářská / odvozená nPo r. 1945 zahájeno mapování 1 : 5 000 v hospodářsky významných oblastech nVýsledné listy – „Státní mapa 1 : 5 000 – hospodářská“ perfektní z hlediska geometrie nNereálné ukončení v dohledné době, práce šla příliš pomalu – rozhodnutí o vytvoření prozatímního mapového díla 1: 5000 podle všech dostupných podkladů à“SM 1 : 5 000 – odvozená“, dokončeno během 5 let nKřovákovo zobrazení nDodnes se obnovují, od r. 1955 bylo pro celou ČSR jednotné dílo 1 : 5000, největší měřítko u nás Technicko-hospodářské mapování nJEP nedostačující nKatastr v archivu od 1956 nàmapování 1 : 500, 1 : 1 000, 1 : 5 000 nZjednodušené mapy - lány, zařazen i výškopis nOd r. 1980 jej nahrazuje Základní mapování ve velkých měřítkách, vypuštění technické složky (el. sítě) a výškopisu (finančně náročné) nPráce zahájeny poč. 60. let, defacto pokračují dodnes Po roce 1989 nTopografické mapy pro obranu státu– změna koncepce v důsledku změny voj.-politické situace státu n1991: GPS, budování WGS 84 jako systému světového (zaměření „nultého řádu“)* nOd r.1993 jednání o převedení děl, Budapešť 1994 à řešení přítisku systému NATO do stávajících map nměřítko ve stopách, anglicky legenda nplatnost do 2005 nobsah map vyhovující dle standardů NATO nod 2006 Topografické mapy nové koncepce n ZM po roce 1989 npředpokládal se zánik, ale nestalo se nekonomická náročnost n2 mapy „stejné“ kategorie, 2 značkové klíče… n Nejnovější vývoj (2000+) nZrychlení prací na katastru nemovitostí nTvorba Základních map ze ZABAGEDu nTvorba Topografických map z DMÚ 25 nLaserové skenování ČR – nové generace výškových modelů (povrchu i terénu) nWFS Katastru nemovitostí, WCS pro gridová geodata… nDigitální mapa veřejné správy nGeoInfoStrategie