Katastrální mapy Státní mapová díla (3) Katastrální mapy nSMD pro evidenci nemovitostí nGrafický podklad pro určování právních vztahů k nemovitostem a určování daně z nemovitostí à vliv na obsah i způsob zpracování nMěřítko 1: 5 000 a větší nNejčastěji patří pod MF nV současnosti pestrá mozaika různých měřítek, technického provedení a historického původu nPočet mapových listů podle druhů katastrálních map: n Novoměřické mapy THM číselné THM grafické ZMVM listů % listů % listů % listů % 7354 12,0 6493 10,6 8311 13,6 10675 17,4 Ost. čís. a dek. mapy Dekadické celkem Sáhové mapy Počet map celkem listů % listů % listů % listů % 1810 3,0 34643 56,6 26530 43,4 61173 100 (Miklošík 1997, stav k r. 1992) nPlocha území zobrazená na jednotlivých druzích katastrálních map: Novoměřické mapy THM číselné THM grafické ZMVM km2 % km2 % km2 % km2 % 2819 3,6 2865 3,6 6241 7,9 9323 11,8 Ost. čís. a dek. mapy Dekadické celkem Sáhové mapy Plocha celkem km2 % km2 % km2 % km2 % 2136 2,7 23384 29,6 55479 70,4 78863 100 Ad tabulky: nNovoměřické mapy – dle zákona z r. 1927, měřický návod A („Mapy čs. pozemkového katastru“) nTHM číselné – vyhotoveny podle souřadnic všech podrobných bodů* nčíselné X digitální n99% území katastr digitalizován nběhem 90. let potlačení sáhových map, ale i přesto většina území ve stabilním katastru nv objemu prací ovšem stabilní katastr překonán (některé drahé pozemky zaměřeny během 90. let i 10x) n n n nDekadické mapy (skenované – viz. obr) – především kolem měst, rurální oblasti – stabilní katastr (nesetkáme se ale s původní mapou stabilního katastru – mnohokrát aktualizováno) nPřepracovávání sáhových map do dekadického měřítka a S-JTSK n skenovane-dekadicke-b http://katastralnimapy.cuzk.cz/ (rozložení dek. map – viz. Miklošík 1997) obr-Miklosik-sahove 4 základní skupiny katastrálních map: nMapy stabilního katastru (sáhové mapy) nMapy čs. pozemkového katastru (Novoměřické) nTechnicko-hospodářské mapy (THM) nZákladní mapy velkých měřítek (ZMVM) n Stabilní katastr – historický vývoj n1817: Patent o pozemkové dani (František I.) n1810 ustanovena sedmičlenná dvorská komise, která prováděla pokusná měření, výzkum a inspirovala se v zahraničí nnejprve prosadila budování trigonometrické sítě n4 etapy: body velké sítě, body malé sítě, body sítě III. řádu a body grafické triangulace ncelá monarchie mapována 1817-1861 ndnešní území ČR 1824-1843 n nmapování dle katastrálních obcí (definováno katastrální území), dobrá organizace* nhranice obce, hranice pozemků, zastavěné části… n nvlastníci měli označeny lomy hranic kolíky nnejprve měřický polní náčrt, následovalo podrobné měření nmetoda grafického protínání na měřickém stole*, 1:2880, 1:1440 nvyhotovení měřického originálu à určení výměr pozemků à vceňování pro daňové účely (a hlavní účel katastru)* nzajištění originálu – propíchání v lomových bodech a vykreslení kopie (tzv. „císařské povinné exempláře“) nvelmi dobrá technická úroveň díla n nrozvoj průmyslu a dopravy – časté změny ve vlastnictví půdy à nutnost řešit aktualizaci nrozhodnutí k jednorázové opravě – reambulace stabilního katastru 1869-1881 nméně pečlivé než původní mapa, zanesení chyb n1869: zákon o reambulaci, povinnost revizí n1883: zákon o evidenci katastru daně pozemkové – ohlašovací povinnost změn (držitelé pozemků, soudy…) nevidenční údržba však zaostávala, při nahromadění změn nutnost nového zpracování map n n1887: vydána nová instrukce pro podrobné mapování číselnou metodou, tzv. polygonometrickou (ortogonální metoda = kolmičkování) instrukce v mírně pozměněném stavu platí dodnes nvyšší přesnost nmožnost zobrazení každého bodu pravoúhlými souřadnicemi a také možnost zobrazení v jakémkoliv měřítku npodle instrukce obnoveny mapy některých velkých měst, měřítka 1:2880 postupně nahrazeny 1:2500 a 1:1250 npo doplnění výškopisem sloužily mapy i technickému projektování Další vývoj katastrálních map n1896: revize stabilního katastru nnepříliš velký rozsah, většina změn vyřešena již dříve při reambulaci nposlední etapa měření v 19. století n1927: přijat „katastrální zákon“ nsjednocení předpisů na celém území tehdejší ČSR nNávod B (1933) – pro zaměřování změn a jejich zákresu do katastrálních map (Návod A – viz. minulá přednáška) npozemkový katastr zákonem stanovený jako veřejný, spolehlivý především do r. 1938 npozději nedostatečná údržba, po r. 1945 se začal hrubě rozcházet se skutečností (poválečné konfiskace a přídělová řízení), po r. 1956 se přestal udržovat úplně n n nKatastrální zákon zrušen až 1971 nnezájem na evidování soukromých práv k nemovitostem nJednotná evidence půdy (JEP) od r. 1956 nplánování zemědělské výroby pro socialistické hospodářství nznalost, kdo půdu obhospodařuje a nikoliv kdo ji vlastní n1964: nový zákon o evidenci nemovitostí (EN) núdaje pro plánování a řízení hospodářství, zejm. zemědělské výroby nměřický operát EN (pozemkové mapy)* npo r. 1989: Katastrální zákon (1992) nKatastr nemovitostí České republiky (KN) , zřízený novou právní úpravou, integruje do jediného instrumentu funkci bývalé pozemkové knihy i bývalého pozemkového katastru Geodetické základy a kartografické zobrazení map stabilního katastru ntrigonometrická síť připojená na čtyři přímo měřené délkové základny* npoloha koncových bodů a azimut základny určeny astronomicky ntrigonometrická síť 1. až 3. řádu (velká, malá..) s délkami stran: n1. řád: 15-30 km n2. řád: 9-15 km n3. řád 4-9 km nDalší zhuštění provedeno grafickým protínáním na měřickém stole v měřítku 1: 14 400 (!), poznamenalo to přesnost celého mapového díla n n nZachův elipsoid, příčné válcové ekvidistantní v kartografických polednících = Cassini-Soldnerovo zobrazení n obr-26 nPlocha válce, jehož osa leží v rovině rovníku, se dotýká elipsoidické referenční plochy v poledníku procházejícím zvoleným trigonometrickým bodem n obr-27-28 nDotykový poledník – přímka, tvoří osu X s kladnou orientací na jih nOsa Y – kladně orientována na Z, prochází výchozím trigonometrickým bodem nVšechny ostatní poledníky rovnoběžné s dotykovým, rovnoběžky kolmé na poledníky nDélkové zkreslení m je závislé na vzdálenosti od dotykového poledníku y a na azimutu A měřené délky (R – poloměr náhradní koule zemského tělesa): n nKvůli velkému délkovému zkreslení území říše rozděleno na 7 pásů, každý tvořil samostatný souřadnicový systém nČechy – Gusterberg (Horní Rakousy) nMorava a Slezsko – věž sv. Štěpána ve Vídni nGusterberg : φ = 48˚02΄18,47΄΄ λ= 31˚48΄15,05΄΄ vých. od Ferra nSv. Štěpán : φ= 48˚12΄31,54΄΄ λ= 34˚°02΄27,32΄΄ vých. od Ferra nSlovensko mělo soustavu v Budapešti nRůzná (nerovnoběžná) orientace k severu v jednotlivých pásech – nelze sousední čtverce čtvercové mapy přiložit k sobě, osy soustav se sbíhají sk_klad_m Klad a označení mapových listů nvychází z tzv. čtvercových triangulačních listů o rozměrech strany 4000 sáhů vymezených čarami příslušné souřadnicové soustavy noznačovány pásy 1-45 (45 u Gusterbergu) a ve sloupcích I, II, III, … noznačení TL: kvadrant, sloupec, řádek (např. ZS XXIII 37) (ZS = západní sloupec) nTriangulační listy slouží k odvození kladu mapových listů obr-29 nMapové listy měřítka 1:2880 vznikly rozdělením TL na 4 sloupce (o šířce 1000 sáhů) a 5 vrstev (o výšce 800 sáhů) nSloupce i vrstvy jsou označeny písmeny malé abecedy nMapové listy 1:2880 byly vytvářeny zvlášt pro jednotlivá katastrální území nV hustě zalidněných částech území někdy použito dvojnásobné i čtyřnásobné měřítko – mapové listy vytvářeny postupným dělením mapy na 4 nebo 16 stejných dílů n obr-30 nPo zavedení metrické míry (1871) – zavedeno pro katastrální mapování základní měřítko 1: 2 500, popř. 1: 1 250 nebo 1:625 nKlad a označení m. listů – odvozeny z TL definovaných v metrické soustavě nTL – 8 x 10 km nrozdělení na 5 sloupců a 8 vrstev n obr-31 obr-32 Obsah, úprava a užitné vlastnosti map nMapy obsahují pouze polohopis; katastrální hranice, hranice pozemků, zastavěné plochy, hranice omezeného počtu kultur (vinice, chmelnice X vodní celky se podrobně nemapovaly). nKaždá parcela – číslo à tzv. číselný operát (kdo, kolik, za kolik), stejný princip uvádění parcel dodnes nDnes využití brání omezená geometrická přesnost nbody geodetického podkladu určené grafickým protínáním – střední souř. chyba 2-4 m nv okolí takových bodů systematický posun zobrazeného polohopisu o 0,7 až 1,4 mm v měřítku 1:2880 nDnes se mapy používají hlavně pro restituce nNejcennější obsahový prvek – zobrazení vlastnických vztahů uvnitř sloučených pozemků, tvořících rozlehlé celky nMapy přepracovávány do dekadického měřítka a do S-JTSK nPředpokládáný vývoj – všechny plochy území ČR budou zmapovány nově ve ZMVM n n Ukázky stab-katastr2-semotanova stab-katastr-semotanova stabilkat Mapy čs. pozemkového katastru (Novoměřické mapy) nNa základě Zákona o katastru z roku 1927 – podle Návodu A pro nové mapování (zaveden 1932) nZákladní měřítko 1: 2000, území s hustou zástavbou 1: 1000, území s méně hodnotnými pozemky 1: 4000 nPro tento katastr budovány důkladně geodetické základy sloužící dodnes – S-JTSK (vychází ze staré vojenské sítě tzv. stabilizací bodů – každý trig. bod měl jištění pod zemí nPřekonává problém stabilního katastru – malou geometrickou přesnost nRozsah zmapovaného území není velký, procentuelně více na Slovensku a Zakarp. Ukrajině Geodetické základy - polohopis nVychází z vytvoření celostátní trigonometrické sítě nJednotlivé řády vycházejí z trojúhelníků – vyšší řád, větší velikost trojúhelníka nI. řád – strana 25-40 km, nutnost přímé viditelnosti (dočasně věžičky), zajištění stabilizace*, vyváženo olovnicí núhlová měření - po vyznačení bodů nutnost měřit všechny úhly (za různého počasí, ročních období – omezení vlivu refrakce)* ndélková měření – určení délky některé strany trojúhelníka (zjištěno tehdy 6 délek 6 – 8 km)* nsnaha určit měření s přesností 1 mm! nměření během celého roku nodvození délky strany pro jiné trojúhelníky (dříve nešlo přímo měřit vzdálenost 30 km à tzv. trojúhelníkové odvozování) n nVznik podmínkových rovnic pro délku sítě a pro úhly sítě (Úhlové podmínky – naměřené hodnoty + ε) à vznik opět podmínkových rovnic nà snaha rozložit chyby tak, aby to bylo teoreticky správně nAstronomická měření nurčeno asi 50 bodů – určeno λ, φ, A numožnilo „nasadit“ na Zemi a taky určit rozměr na síti nBesselův elipsoid nZe všech měření zjištěny nejpravděpodobnější vzdálenosti a úhly à určení souřadnic podle Besselova elipsoidu pro všechny trigonometrické body I. řádu (120 bodů, výchozí bod pro astr. měření – Pecný) nDoplnění trig. sítě II. – IV. řádem, pak ještě podrobnou sítí V. řádu (dodnes) nKaždý řád měřen a vyrovnáván samostatně v rámci vyššího řádu nφ, λ se nicméně nehodí pro zpracování ànutnost kartografického zobrazení jako převedení do systému pravoúhlých souřadnic, návrhy: nBenešův (konformní normální kuželové, hodí se i za hranicemi pro voj. mapování, analogie francouzského mapování X potřeba max. přesnosti, protože na okrajích republiky větší zkreslení nàKřovák (konformní obecné kuželové, vyhovující pro naše území) n nKřovák se tedy stal základem všech našich katastrálních map nKřovákovo zobrazení – viz. přednášky matematická kartografie, popř. http://www.gis.zcu.cz/studium/mk2/multimedialni_texty/index_soubory/index_soubory/hlavni_soubory/ce chy.html#krovak nPo dodatečném zkreslení dotykové kart. rovnoběžky max. zkreslení 10 cm na 1 km (R´=0,9999 R, kde R je poloměr kart. koule) n Geodetické základy - výškopis nPřesnost na 0,01 mm nivelačním přístrojem n10 základních výškových bodů (na rostlé skále) – stabilizováno, vybroušena ploska nVýchozí niv. bod je Lišov* – vztaženo k Jadranu (vodočet u moře v Terstu) nMěření různými trasami à odvozena nejpravděpodobnější výška Lišova nHBpv= HJadran-0,4m nVýškopis doplněn jen do některých map v pozdějších letech, v jadranském systému Klad a označení mapových listů nCelá Křovákova plocha rozvinutá do roviny se dělí na čtverce 50 x 50 km – základní triangulační listy (ZTL) S-JTSK a rozdělení území na ZTL Miklošík 1997 nZTL označeny souřadnicí JZ rohu, v římských číslech – např. DCCL MCL nKaždý ZTL je rozdělen na čtvercové triangulační listy (TL) rozměru 10 x 10 km, z nichž je odvozen klad listů nOznačení TL – souřadnice JZ rohu v arabských číslech (730 – 1130) nTL se dále dělí na 8 sloupců a 10 řádků a vzniká tak mapa 1:2000, označení opět souřadnicemi JZ rohu, na dvě desetinná místa (726,26 -1125,00) n1:1000 – půlení stran map 1:2000 n1:1000 – souř. na 3 des. místa n1:4000 – 4 ML, 1 des. místo n n n n n Rozdělení TL, Miklošík 1997 Úprava, obsah a užitné vlastnosti nObsah – zachovává stabilní katastr – hranice katastru, admin.-správ. celků, vlastnické hranice, budovy, druhy pozemků (lesní, zemědělské, neplodná půda,…), čísla parcel a geodetických bodů, místní a pomístní názvosloví nZ hlediska jakosti splňují požadavky dnešní doby nJakost vysoká, užitnost malá – zmapováno 3,6 % území nMapy nenahradily stabilní katastr nHlavní přínos – základ pro mapování (se zpřesněním se využívá dodnes), vyhovují 4. třídě přesnosti nProjekt nepředpokládal SMD jednotného měřítka, základní jsou 3 nProblém v rychlosti mapování – území ČSR naplánováno na 110 let nNejvětší rozsah mapování 1933-1938, pokračovalo však do 1961 (vydána instrukce pro technickohospodářské mapování)