Tabule 6
Formované nátěru (A)
k r e v n x a Jeho
eleaenty v yhodnocení
krevní (B,C)
Obr. 6A
1(3 _ erytrocyty, 2- tronbocyt, 4 - nautroŕilní granulooyt se třemi segmenty jádra, 5 - eozinofilní granulooyt s " brýlovým " jádrea, 6 - bazofilní gra-nulocyt, 7 - tyčkovitá forma neutrofilního granulocytů, 8 - lymfocyt, 9 - monocyt.
V tomto praktiku Bi má student osvojit znalost jednotltvýoh typů krevních elementů a provést Jejich diferenciální rozpočet. V nátěru se setkáváme s těmito třemi typy krevních elementů t   1) erytrocyty - červené krvinky, 2) leukocyty - bílá krvinky, 3) thrombocyty - krevní destičky.
1) BRYTROCYT - ČERVENÍ KHVINKA. Na krevním nátěru postihneme červenou krvinku většinou jako plošně položený, kruhovitý, růžový terč s centrálním pro jasněním, velikosti aai 7,5 /"a. Relace červených krvinek k bílým je přibližně 1 ; 700 ( v 1 mm3 krve u rauše je 5,5 mil., u ženy 5,0 mil. erytrocytu).
2) LEUKOCYTY - BÍLE* KRVINKY. Dělíme je na dvě hlavní skupiny - agranulocy-ty a granulocyty. Agranulocyty mají malé množství nespecifických jemných zrn v cytoplazmě, granulocyty obsahují v cytoplazraě hojná specifická zrna. Počet leukocytu je 5 - 9.000 v 1 mm3 krve u dospělých jedinců. Vzestup leukocytu nad 12.000 v 1 mm krve označujeme jako leukocytoais, pokles pod 5.000 se nazývá leukopenia.
GRANULOCYTY
Orar.ulocyt neutrofllní (GH)
Na nátěru má velikost 10 - 12 yum, tvoří (±) všech bílých krvinek. Seg-
mentované jádro se skládá nejčastěji ze 3 jaderných segmentů. Čím starší buňka, tím větší počet segmentů. Mladé buňky mají tyčinkovité, případně podkovovité jádro. Objemná cytoplazma je naplněna jemnými neutrofilními zrny, která so barví v Pappenheimovš metodě slabě modrorůžově.
Granulooyt eozinofilní (SE)
Na krevním nátěru se jeho velikost pohybuje okolo 12 - 14 /um. Tvoří (-) 3-5 % všech bílých krvinek. Jádro je většinou dvojlaločné. Objemná cytoplazma je naplněna poměrně velkým.eozinofilnírai zrny, barvícími se cihlově červeně.
Granulooyt bazofilní (GB)
Velikost buňky na krevním nátěru Je 9 - U/B*. Pvořl (*> 1/2 % bílých krvinek. Jádro je protáhlého tvaru, často tvoři esovitý útvar. Ve srovnání s předešlými typy granulocytů je jádro v poměru k cytoplazraě větší a světlejší. Bazofilní granula jsou hrubá a objevují se v cytoplazraě v různém
22
množství a seskupení. Mnohdy svou hustotou zakrývají Jádro. Granula Jsou ve   vodě rozpustná, proto nemusí být v krevním nátěru vždy plně znázorněna. Barví se temně modře až purpurově.
AGRANULOCYTY
Lymfocyt (LY)
Najbežnejším typem v periferní krvi jsou malé lymfocyty. Jejich velikost Je 6 - 8/um a tvoří (±) 255S všech bílých krvinek, V poměru k oytoplazmě mají relativně velké, téměř kulatá jádro, bohaté na chromatin. Jádro j* obkrouženo úzkým lemem bazofilní, světle modře zbarvené cytoplazmy. Příležitostně lze   pozorovat v cytoplazraě velmi drobná azurofilní zrna. Některé z lymfocytů dosahují téměř dvojnásobné velikosti. Jsou to tzv. střední  a velké lymfocyty,
Monocyt (MO)
Velikost buňky sa pohybuje mezi 12 - 20 /im a jsou největšími buňkami cirkulující krve. Tvoří 5 - 8 % bílých krvinek. Jádro Je oválného nebo ledvi-novitého tvaru, excentricky uložené. Slabě bazofilní cytoplazma se barví světle modře. Množství azurofilních zrn v   cytoplazraě kolísá. Jádro Je ve srovnání e lymfocytem podstatně bledší.
Na základě rozborů a poznáni jednotlivých elementů bílé řady, provedeme diferenciální rozpočet bílých krvinek. V dolní části tabule č. 6 je naznačen způsob provedení. Pozorovatel prohlíží při počítání bílých krvinek plochu nátěru meandrovitým způsobem v jednom směru a čárkami zaznamenává počty do příslušných řádek. Po spočítání 100 bílých krvinek se vypočte Jejich percentuální zastoupení a výsledky srovnají 3 normou. Druhým úkonem Je stanovení Hynkova čísla. Ve 100 neutroflíních leukocytech se spočítají Jaderná segmenty. Počet se dělí 100, v normě je hodnota Hynkova čísla - 2,7. Menši hodnota než 2,7 znamená vyšší počet mladých neutrofilních granulocytů v periferní krvi, větší hodnota než 2,7 znamená vyšší počet přestárlých neutro-řilních granulocytů v periferní krvi.
3) THROMBOCYT (TG) - KREVNÍ DESTIČKA
V krevním nátěru Je nalezneme jako drobné, oválné útvary asi 3/jjn velké. Rozlišíme v nich periferní, světle modře zbarvenou homogenní hyaloraéru a silně bazofilní, centrálně uloženou chromoméru. V 1 mm3 krve Jich je ISO.000 - 250.000.
- 23