klíčením bazidiospory vzniká haploidní primární mycelium
(jednojaderné buňky)
dikaryotické sekundární mycelium (vznik obv. somatogamií)
zde konjugované mitózy spojené s tvorbou přezek (zajišťují
rovnoměrné rozdělení + a – jader do dceřinných buněk)
tvorba plodnic není časově a prostorově
vázána na somatogamii - zásadní rozdíl
oproti vřeckatým houbám
následně vznik bazidiospor (obvykle čtyř)
oddělení Basidiomycota
bazidie - tvar a počet buněk a sterigmat, délka sterigmat…
Holec et al. 2012
základní mikroznaky bazidiomycetů
bazidiospory
• klíční porus (E)
• apikulus = hilární apendix (C)
• suprahilární deprese (B)
• suprahilární lysinka („plage“; D)
• kapénka (G)
tloušťka a zbarvení stěny
chemická reakce stěny (amyloidní,
dextrinoidní, cyanofilní)
absolutní velikost: 2 nebo i 3
rozměry - někdy zploštělé spory
(Coprinus, Psilocybe aj.)
délkošířkový poměr (Q)
Kuyper et al. 1988
Kuyper et al. 1988
základní mikroznaky bazidiomycetů
mikromorfologie spor souvisí s uvolňováním výtrusů z bazidií
– viz zde, souvisí i s makromorfologii lupenů(/rourek/ostnů)
tvar (kulovité, elipsoidní, vejčité, válcovité, kapkovité, alantoidní…)
Kuyper et al. 1988
základní mikroznaky bazidiomycetů
spory
Holec et al. 2012
ornamentika
základní mikroznaky bazidiomycetů
spory
Holec et al. 2012
bradavčité hrbolaté ostnité
zebrované
žebrované
křídlaté síťované s perisporem
tvořena hyfami v zásadě trojího typu:
- generativní hyfy tenkostěnné, větvené, přehrádkované (přítomny vždy)
- skeletové hyfy - tlustostěnné, nevětvené, neseptované
- ligativní (vazbové, binding) hyfy - tlustostěnné, větvené, neseptované
v pletivu někdy přítomny kulovité buňky - sférocysty (Russulaceae)
u bazidiomycetů má zásadní význam přítomnost
či absence přezek na přepážkách hyf
základní mikroznaky
© M. Vašutová
plodnice - plektenchymatická nepravá
pletiva (prosenchym, pseudoparenchym)
pigmenty - lokalizace v buňkách:
• nástěnný (=parietární, membranální)
• inkrustovaný
• vakuolární
cystidy - sterilní elementy, tvarově odlišné od bazidií
podle umístění na plodnici:
• kaulocystidy – na třeni
• pileocystidy – na klobouku
• dermatocystidy – na povrchu plodnice (nikoliv v hymeniu)
podle umístění v hymeniu:
• pleurocystidy – na ploše lupenů (rourek)
• cheilocystidy – na ostří lupenů (rourek)
Kreisel 1969
základní mikroznaky bazidiomycetů
http://www.tc.umn.edu/~dent0015/fagicola_incrusted
_hyphae_1250x.gif
cystidy - dělení podle charakteristických vlastností:
• leptocystidy – tenkostěnné (př.: vláknice - Inocybe)
• lamprocystidy (=metuloidy) – tlustostěnné, často s krystaly
• chrysocystidy – světlolomné, často v alkáliích žlutě se
barvící tělísko (př.: límcovka - Stropharia)
• gloeocystidy – světlolomný obsah
© M. Vašutová
© M. Vašutová
http://mushroomhobby.com/Gallery/Marasmius/Xerul
a%20pudens/Xerula%20pudens%20cystidia.jpg
základní mikroznaky bazidiomycetů
© M. Vašutová
Kuyper et al. 1988
cystidy - tvar
základní mikroznaky bazidiomycetů
základní mikroznaky kloboukatých bazidiomycetů
pokožka klobouku
• (ixo)cutis
• (ixo)trichoderm
• hymeniderm
Kuyper et al. 1988
• epithelium
Holec et al. 2012
dužnina (trama) lupenů/rourek
Kreisel 1969
Kuyper et al. 1988
regulární irregulární
(pravidelná) (nepravidelná)
inverzní bilaterální
(převrácená) (rozčísnutá)
základní mikroznaky kloboukatých bazidiomycetů
• destilovaná voda
• hydroxidy (KOH, NaOH, NH4OH - 2-5% vodný roztok) – projasňují
preparát, změkčují a narušují buněčné struktury (následně lepší barvení
např. Kongo červení), (pozor!! - mohou měnit velikost/tvar některých
pozorovaných struktur – bobtnání)
• Kongo červeň (Congo-red; roztok ve vodě nebo NH4OH) - barví stěny hyf,
nejpoužívanější
• kyselina mléčná (lactic acid)
• laktofenol (lactophenol – kys. mléčná, fenol, glycerol, dest. voda)
• bavlníková (anilinová, kotonová) modř - roztok barviva v kys. mléčné
nebo laktofenolu:
- cyanofilní reakce - modrání buněčných stěn (var/několik hodin působení)
základní mikroskopovací média
•Lugolův roztok (IKI) - roztok KI a I2 ve vodě (hlavně u drobných
askomycetů)
• Melzerovo činidlo - roztok KI, I2 a chloralhydrátu ve vodě
- amyloidní reakce: (šedo)modrání až černání sledovaných struktur
- dextrinoidní (pseudoamyloidní) reakce: hnědorezavé až červenohnědé
zbarvení (např. výtrusy u bedel, hyfy dužniny u helmovek aj.)
- inamyloidní: beze změny (žlutavé zbarvení)
• sulfovanilin (chlorvanilin, sulfobenzaldehyd) – specifická reakce obsahu
gloeocystid (tmavnutí – holubinky, některé kornatce)
• Kresylová/Toluidinová modř:
- ortochromatická reakce: modrá
- metachromatická reakce: fialová až červená
základní mikroskopovací média
(viz též např. http://fungus.org.uk/nwfg/chemdec99.htm )
základní určovací literatura
domácí:
Pilát A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. – Brázda,
Praha.
Veselý R., Kotlaba F. et Pouzar Z. (1972): Přehled československých hub. –
Academia, Praha.
Svrček M., Kalina T., Smola J., Urban Z., Váňa J. (1976): Klíč k určování
bezcévných rostlin. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha.
Antonín V., Hagara L. et Baier J. (1999): Houby. - Aventinum, Praha.
Papoušek T. (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. – České Budějovice.
Holec J., Bielich A. et Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. - Academia,
Praha.
Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub. – Ottovo nakladatelství, Praha.
cizojazyčné:
Moser M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. – In: Gams W., Kleine
Kryptogamenflora, Band IIb/2, Fischer Verlag, Jena.
Horak E. (2005): Die Röhrlinge und Blätterpilze in Europa. - Elsevier, München.
Bas C., Kuyper T.W., Noordeloos M.E. et Vellinga E.C. (1988-2005): Flora
agaricina neerlandica. Vol . I.-VI. – Baalkema, Rotterdam.
Hansen L. et Knudsen H. (eds.) (1992): Nordic macromycetes. Vol. 2. –
Nordsvamp, Copenhagen.
Knudsen H. et Vesterholt J. [eds.] (2008): Funga Nordica. - Nordsvamp,
Copenhagen.
Breitenbach J. et Kränzlin F. (1991-2006): Fungi of Switzerland. Vol. 3-6. –
Mycologia, Lucerne.
Krieglsteiner G.J. (ed.) (2000-2010): Die Großpilze Baden-Württenbergs. Vol. 2-
5. – Ulmer Verlag, Stuttgart.
Laessoe T. et Petersen J.H. (2019): Fungi of Temperate Europe. Vol. 1-2. –
Princeton University Press, Princeton.
+ monografie jednotlivých rodů
základní určovací literatura
Galerina marginata (čepičatka jehličnanová) – tetrasporické bazidie,
bradavč. spory se suprahilární lysinkou (Mlz.)
Coprinellus micaceus (hnojník třpytivý) – mitrovité spory s klíčním porem (KOH)
Coprinellus disseminatus (hnojník nasetý) – elipsoidně vřetenovité spory s
klíčním porem (KOH)
Amanita citrina – amyloidní kulovité tenkostěnné spory (Mlz.)
Amanita pantherina – inamyloidní oválné spory (Mlz.)
Lactarius subdulcis – spojovaně bradavčité spory s amyloidní ornamentikou,
apikulus (Mlz.)
Russula laurocerasi – křídlatá amyloidní ornamentika spor (Mlz.)
Inocybe cf. lanuginosa – cheilo- a pleurocystidy s krystaly, hrbolaté spory (KOH)
Pluteus umbrosus (štítovka stinná) – cheilocystidy s hnědým vakuolárním
pigmentem (KOH)
Leucoagaricus leucothites (bedla zardělá) – dextrinoidní silnostěnné spory
s klíčním porem (Melzer)
příklady mikrostruktur lupenatých hub