klíčením bazidiospory vzniká haploidní primární mycelium (jednojaderné buňky) dikaryotické sekundární mycelium (vznik obv. somatogamií) zde konjugované mitózy spojené s tvorbou přezek (zajišťují rovnoměrné rozdělení + a – jader do dceřinných buněk) tvorba plodnic není časově a prostorově vázána na somatogamii - zásadní rozdíl oproti vřeckatým houbám následně vznik bazidiospor (obvykle čtyř) oddělení Basidiomycota bazidie - tvar a počet buněk a sterigmat, délka sterigmat… Holec et al. 2012 základní mikroznaky bazidiomycetů bazidiospory • klíční porus (E) • apikulus = hilární apendix (C) • suprahilární deprese (B) • suprahilární lysinka („plage“; D) • kapénka (G) tloušťka a zbarvení stěny chemická reakce stěny (amyloidní, dextrinoidní, cyanofilní) absolutní velikost: 2 nebo i 3 rozměry - někdy zploštělé spory (Coprinus, Psilocybe aj.) délkošířkový poměr (Q) Kuyper et al. 1988 Kuyper et al. 1988 základní mikroznaky bazidiomycetů mikromorfologie spor souvisí s uvolňováním výtrusů z bazidií – viz zde, souvisí i s makromorfologii lupenů(/rourek/ostnů) tvar (kulovité, elipsoidní, vejčité, válcovité, kapkovité, alantoidní…) Kuyper et al. 1988 základní mikroznaky bazidiomycetů spory Holec et al. 2012 ornamentika základní mikroznaky bazidiomycetů spory Holec et al. 2012 bradavčité hrbolaté ostnité zebrované žebrované křídlaté síťované s perisporem tvořena hyfami v zásadě trojího typu: - generativní hyfy tenkostěnné, větvené, přehrádkované (přítomny vždy) - skeletové hyfy - tlustostěnné, nevětvené, neseptované - ligativní (vazbové, binding) hyfy - tlustostěnné, větvené, neseptované v pletivu někdy přítomny kulovité buňky - sférocysty (Russulaceae) u bazidiomycetů má zásadní význam přítomnost či absence přezek na přepážkách hyf základní mikroznaky © M. Vašutová plodnice - plektenchymatická nepravá pletiva (prosenchym, pseudoparenchym) pigmenty - lokalizace v buňkách: • nástěnný (=parietární, membranální) • inkrustovaný • vakuolární cystidy - sterilní elementy, tvarově odlišné od bazidií podle umístění na plodnici: • kaulocystidy – na třeni • pileocystidy – na klobouku • dermatocystidy – na povrchu plodnice (nikoliv v hymeniu) podle umístění v hymeniu: • pleurocystidy – na ploše lupenů (rourek) • cheilocystidy – na ostří lupenů (rourek) Kreisel 1969 základní mikroznaky bazidiomycetů http://www.tc.umn.edu/~dent0015/fagicola_incrusted _hyphae_1250x.gif cystidy - dělení podle charakteristických vlastností: • leptocystidy – tenkostěnné (př.: vláknice - Inocybe) • lamprocystidy (=metuloidy) – tlustostěnné, často s krystaly • chrysocystidy – světlolomné, často v alkáliích žlutě se barvící tělísko (př.: límcovka - Stropharia) • gloeocystidy – světlolomný obsah © M. Vašutová © M. Vašutová http://mushroomhobby.com/Gallery/Marasmius/Xerul a%20pudens/Xerula%20pudens%20cystidia.jpg základní mikroznaky bazidiomycetů © M. Vašutová Kuyper et al. 1988 cystidy - tvar základní mikroznaky bazidiomycetů základní mikroznaky kloboukatých bazidiomycetů pokožka klobouku • (ixo)cutis • (ixo)trichoderm • hymeniderm Kuyper et al. 1988 • epithelium Holec et al. 2012 dužnina (trama) lupenů/rourek Kreisel 1969 Kuyper et al. 1988 regulární irregulární (pravidelná) (nepravidelná) inverzní bilaterální (převrácená) (rozčísnutá) základní mikroznaky kloboukatých bazidiomycetů • destilovaná voda • hydroxidy (KOH, NaOH, NH4OH - 2-5% vodný roztok) – projasňují preparát, změkčují a narušují buněčné struktury (následně lepší barvení např. Kongo červení), (pozor!! - mohou měnit velikost/tvar některých pozorovaných struktur – bobtnání) • Kongo červeň (Congo-red; roztok ve vodě nebo NH4OH) - barví stěny hyf, nejpoužívanější • kyselina mléčná (lactic acid) • laktofenol (lactophenol – kys. mléčná, fenol, glycerol, dest. voda) • bavlníková (anilinová, kotonová) modř - roztok barviva v kys. mléčné nebo laktofenolu: - cyanofilní reakce - modrání buněčných stěn (var/několik hodin působení) základní mikroskopovací média •Lugolův roztok (IKI) - roztok KI a I2 ve vodě (hlavně u drobných askomycetů) • Melzerovo činidlo - roztok KI, I2 a chloralhydrátu ve vodě - amyloidní reakce: (šedo)modrání až černání sledovaných struktur - dextrinoidní (pseudoamyloidní) reakce: hnědorezavé až červenohnědé zbarvení (např. výtrusy u bedel, hyfy dužniny u helmovek aj.) - inamyloidní: beze změny (žlutavé zbarvení) • sulfovanilin (chlorvanilin, sulfobenzaldehyd) – specifická reakce obsahu gloeocystid (tmavnutí – holubinky, některé kornatce) • Kresylová/Toluidinová modř: - ortochromatická reakce: modrá - metachromatická reakce: fialová až červená základní mikroskopovací média (viz též např. http://fungus.org.uk/nwfg/chemdec99.htm ) základní určovací literatura domácí: Pilát A. (1951): Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. – Brázda, Praha. Veselý R., Kotlaba F. et Pouzar Z. (1972): Přehled československých hub. – Academia, Praha. Svrček M., Kalina T., Smola J., Urban Z., Váňa J. (1976): Klíč k určování bezcévných rostlin. – Státní pedagogické nakladatelství, Praha. Antonín V., Hagara L. et Baier J. (1999): Houby. - Aventinum, Praha. Papoušek T. (2004): Velký fotoatlas hub z jižních Čech. – České Budějovice. Holec J., Bielich A. et Beran M. (2012): Přehled hub střední Evropy. - Academia, Praha. Hagara L. (2014): Ottova encyklopedie hub. – Ottovo nakladatelství, Praha. cizojazyčné: Moser M. (1983): Die Röhrlinge und Blätterpilze. – In: Gams W., Kleine Kryptogamenflora, Band IIb/2, Fischer Verlag, Jena. Horak E. (2005): Die Röhrlinge und Blätterpilze in Europa. - Elsevier, München. Bas C., Kuyper T.W., Noordeloos M.E. et Vellinga E.C. (1988-2005): Flora agaricina neerlandica. Vol . I.-VI. – Baalkema, Rotterdam. Hansen L. et Knudsen H. (eds.) (1992): Nordic macromycetes. Vol. 2. – Nordsvamp, Copenhagen. Knudsen H. et Vesterholt J. [eds.] (2008): Funga Nordica. - Nordsvamp, Copenhagen. Breitenbach J. et Kränzlin F. (1991-2006): Fungi of Switzerland. Vol. 3-6. – Mycologia, Lucerne. Krieglsteiner G.J. (ed.) (2000-2010): Die Großpilze Baden-Württenbergs. Vol. 2- 5. – Ulmer Verlag, Stuttgart. Laessoe T. et Petersen J.H. (2019): Fungi of Temperate Europe. Vol. 1-2. – Princeton University Press, Princeton. + monografie jednotlivých rodů základní určovací literatura Galerina marginata (čepičatka jehličnanová) – tetrasporické bazidie, bradavč. spory se suprahilární lysinkou (Mlz.) Coprinellus micaceus (hnojník třpytivý) – mitrovité spory s klíčním porem (KOH) Coprinellus disseminatus (hnojník nasetý) – elipsoidně vřetenovité spory s klíčním porem (KOH) Amanita citrina – amyloidní kulovité tenkostěnné spory (Mlz.) Amanita pantherina – inamyloidní oválné spory (Mlz.) Lactarius subdulcis – spojovaně bradavčité spory s amyloidní ornamentikou, apikulus (Mlz.) Russula laurocerasi – křídlatá amyloidní ornamentika spor (Mlz.) Inocybe cf. lanuginosa – cheilo- a pleurocystidy s krystaly, hrbolaté spory (KOH) Pluteus umbrosus (štítovka stinná) – cheilocystidy s hnědým vakuolárním pigmentem (KOH) Leucoagaricus leucothites (bedla zardělá) – dextrinoidní silnostěnné spory s klíčním porem (Melzer) příklady mikrostruktur lupenatých hub