7. Pravopis a jeho zäkouti Vysvltlils bratrovifilozojovy ideje? Vyvoj jazykoveho systemu je vysledkem souhry jednotlivych drobnych rozhodnuti milionu mluvcich v douhe fade generad, takze jednodivci (vcetne vynikajidch autoru, obdivovanych a casto napodobovanych) ho mu:fou ovlivnit jen V male mire. Ani instituce k tomu urcene mnoho nezmeni, jejich stanovisko ma svou vahu jen tarn, kde jazyk sam kolisa a umozn.uje volbu (napr. V cestine mezi t[ukou a t[ucou, mohu a muzu, sazej{ a saz:.z). Naproti tomu pravopis je soustava clovekem vedome k jazyku dodana, kterou muze ovlivnovat a menit soustavne. Ruzna gremia, komise a ustavy, kterym to byva svereno, maji moznost O pravopisu rozhodovat. Obvykle vsak nejsou V lehke situaci vzhledem k sile zvyku a k zavaznosti tradice. Podle toho to taky s nasim pravopisem vypada. Cesky pravopis je sice pomerne snadny a vhodny V porovnani s francouzskym, nerkuli s anglickym, ale srovnavame-li ho treba se spanelskym, chorvatskym nebo finskym, vidime, ze je plny zaludnostL Nebylo by obtizne najit pravidla podstatne jednodussi, ale uz nekolikrat se stalo, ze vnejsi okolnosti zabranily reforme, ktera by nase deti zbavila aspon Otravneho memorovanf pravidel O vyjimkach V psanf pfsmen i/y a skupin ml/mnl. Jak napsali napr. Sgall a Hronek (199Q, s. 1Q8), kdybychom se odhodlaliaspon zrusit psaniy,jve „vyjmenovanych slovech", znamenalo by to podstatne zlepsit podminky vyuky cestiny; pozornost by se mohla do velke miry prenest od seznamu vyjimek k vyuzivani styloveho bohatstvi i k rozvijeni formulacnich dovednosti a komunikacnich navyku. Poznamenejme zde, ze V predmluve k akademickemu vydani Pravidel z r. 1993 (str. 5) se pravopisna pravidla chapou „jako soubor doporuceni pro vytribene pisemne vyjadfovani, od nichz se lze ve zvlastnich pripadech odchylit, pokud to pisid povafoje za potrebne a zduvodnene". Pravidla O rozlisovani -i a -y V mluvnicke shode, ke kterym hned prijdeme, vedou k tomu, ze ceskou vetu neni vzdycky snadne (teoreticky vzato ani ne mozne) plynule diktovat. Predstavme si napr. diktovani (s normalni vyslovnosti) vety jako Po ulici Jli/y oblsestry,jejich dvanactileta, nakratko ostnhana netef ajeftlmladJ(, dobrou naladu hlasitlnajevo davaj{d... Neni /141 7. Pravopis_ a jeho zäkouti mozne napsat fli nebo fly, dokud neuslysime pokrafovani ... syn ovec nebo ... sousedovicJifinka. V teto knize züstaneme i v oblasti pravopisu jen u nekterych bodü zasluhujidch zvlistni pozornost, bezjakychkoli nirokü na uplnost. 7.1 Nesfastny ypsilon Cigarety zdrazily, nebo Zdrazili cigarety? Jak priklad ukazuje, k hlavnim obtizim pati'i psani teto hlisky pri mluvnicke shode s podmetem. Chapeme-Ii V teto vete slovo cigaretyjako podmet, napiseme ovsemzdra&ly; ale müzeme vete rozumet i tak, ze slovo cigarety je jejim predmetem G,Oni"je zdra&tz), a pak mame proc napsat -i (aspon kdyz nechame stranou pi'ipad, kdy chceme dit najevo, ze zdrazila instituce ovlidana a provozovana zenami). Pokud pri zapisovini takove vety mime mluvciho po ruce, müzeme se ho pro presnost zeptat, jak vetu myslel. Pi'ipomenme, ze mnozne tvary zivotne i nezivotne jsou oboji mozne u jmen, jako napi'. slanelci, -ky, uzentfli, -ce, klouzci, -ky, ledoborci, -ce, ukazatele, -e aj. Podle zvoleneho tvaru podstatneho jmena se ovsem i'idi i koncovka u shodneho pi'isudku a doplnku, napi'.: luhJborcisevrtftilipofkozen{. Podle Pravidel ceskeho pravopisu (1993, s. 17) vstupuje do hry i vokativ (osloveni), podle ktereho nekdy poznime rod podmetu (samostatne nevyjidreneho). Mime podle Pravidel psat Dlti,kdejsteuyly. Ale na teze strince se i'iki (v bodu C.1), ze pi'i vyjidreni podmetu „osobnim zajmenem nebo tvarem pomocneho slovesa" (proc ne i tvarem slovesa vyznamoveho?) se pise -i/-y „podle toho, ... jde-Ii o muze" nebo „jde-li o zeny". Z toho vyplyva, ze müzeme psat napi'. Dlti, mllijste tam bjt, pokud je mezi oslovenymi aspon jeden kluk (0 tom i O tvaroslovnem pravidle, podle ktereho se pise a i'iki Stenl akotlsihrtfly, jsme mluvili v odd. 4.3). Pravidla o psani -i/-y uvniti' slov po obojetnych souhlaskich s dlouhymi seznamy vyjimek tu reprodukovat nehodlime. Pi'ipomeneme jen nekolik zaludnosti: (a) dobjt mlsto se lisi od dob{tkrysu (trochu tu pomüze rozdil mezi nedokonavymi tvary dobjvata dobijet); podobne nabj/{t, odbj/{taj.; (b) mljn se lisi od mHt; vetsine Cechü, zejmena V Cechach, tu pomihi bezna nespisovni vyslovnost mltjn, podobne jako u slov vjr - vtjr, sjr - stjra, u koncovek v tvarech typusmllj,strmjatd.; jen nas nesmi poplest tato vyslovnost u ml{t - mltjt; /142 (c) vym{tat (cfabla) je od vymest, lisi se od (vy)mjtit (mytinu); podobne ovsem nam{tat, zmftat aj.; (d) pysk se lisi od pisk (piskot, zarodek ptaciho pera); (e) sjpka neni od s{pat; (f) sirj (osirely) neni od syrj (syrovy); (g) v{r na vode neni vjr; takze v{fit neni vqrat (srov. bod /a/ o mlqn); (h) Vizovice, v{f.ka anivfskat(probirat se nekomu ve vlasech) nemaji predponu vy-; (i) brzicko ma priponu -icko; (j) nazfvatse (dosyta) je jine nez nazjvat, ozjvatse aj. V koncovkach je zapotrebi (krome shody, o ktere uz jsme psali) davat pozor krome mnohajinych, vicemene znamych uskaH, na tyto body: (i) -i ve 3. padu: pdnovi, tdtovi (pokud nejde o pdnovy kalhoty, viz vys); (ii) u jmen vzoru kost, ktera konci na -l, -m, -v, napr. soli, holi, od Chrudimi, do Bfeclavi; to se ovsem lisi od Bratislavy; (iii) po pismenu c se zpravidla pise -i, ale neplati to vzdycky: jednak mame V Pravidlech tvar tdcy (ackoli mame psat napr. skici, pana Nohavicz)I 7, jednak cestina zna slovo bezkopcj (kra1), na ktere upozomil Fr. Kopecny; sotva bychom ho mohli psat s -{, kdyz je i bezkopcd krajina. 7.2 Pismeno l po m, b, v Pomnlnkajako pomnfk, slamlnkajako... ? Pokud byste diktovali vetu jako Pfedstavil m(n)itchyni, musite vysvetlit, koho komu predstavil. Zajmenoja ma uz od 60. let tvar mnlve 3. padu nejen jako tzv. tvar dlouhy, dürazny Qako tobe'), ale i jako kratky, priklonny Qako ti): Müze se psat pofli mnlto,je mnljf lfto, to mnlnevadfap. Mluvci, kteremu tvar mi zni knizne, ho uz nemusi vübec uzivat, podobne jako uz neni „povinnf' tvar mne (to ovsem neznamena, ze bychom je uzivat nesmeli). Pro rozdeleni mezi psanim mnl a ml tehdy puv�dni navrh (Sgallüv, V NR 196r) znel tak, ze by se melo umoznit psani mnl ve vsech funkdch, ale podle rozhodnuti redakce NR züstalo u rozdilu padü: mnl pro 3• a 6., mepro 2. a 4. pad, a tO i V „dÜraznem" postaveni, napr. proml, vedle ml, boj sejeho, ne ml. Uz tedy neplati paralela mezi psanim tvarü zajmena 1. osoby a tvarü tobe, ti, tebe, tl. /143 7. Pravopis a jeho zäkoutf U jinych slov vetsinou V zakonceni celkem snadno pozname, ze k jemnj patri jemnl, ale k pitomj pitoml, k Jikmj mame Jikmlji, od soukromj je soukroml, od tam je tamljJf (tamn{ ma prfponu -n{, ta k slovu tamljHne­ patri). V kotenech slov se pise bl, pl, vl, ml, s jedinou vyjimkou: spojeni mnlje v korenu stareho slovesa mntt a v jeho odvozeninach, proto tedy pomnlnka, domnlnka, domnllj; i zapomnll, zapomnltlivj. Naproti tomu slovo slamlnkaje odvozene od sltfma, ne od slamn{k. 0 pochoutkach, jakoje rozdil mezi objet (souvisi s objtzdlt, objedu, predpona ob-je tu jeste ziva) a obld (to patri k obldvat, vübec /!?/ ne kobjfdat). U pismena v- musime davat pozor na slova jako vjezd, kde ovsem jde o predponu v-. Pop se nastesti v ceskych domadch slovechje nepise nikdy (pokud uz neexistuje nejake - jiste legalni - sdruzeni tunelarü a jim podobnych se jmenem jako LupjentiJ), takze piseme i napltt, prestoze je slovotvorne blizke k tvaru napjat. 7.3 Predlozky a predpony s a z Kamsplje zplv? Se 7. padem se poji ptedlozka psana s, i kdyz se nekdy vyslovuje z (napr. ve spojenich jako s domem, na Morave se casto vyslovuje i z nim aj.). S 2. padem müzeme vzdycky psat z, ze, ale nekdy se pro ujasneni vyznamu „s povrchu" hodi stare (kniznl) s, napr. se stolu. V ustalenem spojerii kdo s kohojde o 4. pad, srov. bjts to; o tom i o dalsich zajimavostech pise Svozilova (1999, s. 8m.). U ptedpon (zcasti rozlisenych i vyslovnosti, zcasti jen pisemnou podobou) rozhoduje vyznam: splynout, sloulit, schtizet se znamena „dohromady, k sobe" a sklou;:.nout, spadnout, smjt je „z povrchu, dolü"; naproti tomu je „eiste zdokonavujid" zcivilizovat, zruJit, podobne i od podstatnych a pridavnych jmen: zdokonalit, znechutit, zosobnit, zpusobit; k tem pak ovsem patri predpona z-, i kdyz maji priponu -ovatpro nedokonave protejsky jako zdokonalovat nebo pro odvozena substantiva jako zpusob. Odpovidajid vyznamovy rozdil je mezi obema predponami napr. u smazat - zmazat, svolat - zvolat, sblh - zblh, sb{t - zbit; trochu jine vyznamove opozice jsou napr. u sprdva -zprdva, svolit-wolit. Neni nutne vysvetlovat, jaky je rozdil treba mezi strhnout a ztrhat. Jen tradid je ale dano znapr. ve slovech zplv, zpovlr!. /144 7.4 Jak psat cizf slova S univm:itnfdiskuzfje maler Tady se cestina potyka s mnoha problemy; vybermejen ctyri: (i) o psani kratkych a dlouhych samohlasek pfsou Cema ad. (2002, s. 12n.) ne docela presne, ze Pravidla z r. 1993 „prinesla kracenf samohlasek v cele fade slov ciziho püvodu" Gde o pismena, ne o hlasky), ale maji pravdu V tarn podstatnern: tarn, kde „nenf spisovna V)'SlOVIlOSt jednoznacne dlouha", rnüzerne psat kratce.18 Oboji psani je mozne napr. ve slovech archfv, citron, tamprfn. Neni uz tak dobre zdüvodnen predpis (presneji ovsern jde i tady jen o doporuceni) o psani fampon, aceton Gen kratce) a bazen, maltr, atelitr, (su)teren, starte,; bonboniera, ang{na, vitrina, vazelfnaaj. Gen dlouze); (ii) zdvojene (gerninovane) souhlasky cestina zpravidla zjednodusuje, takze piserne komise, milenium atd.; zdvojeni zustava u slov pocifovanych jako vyslovene cizi (nezdornacnela), jako rabbi vedle rabfn, abbe, staccato; casto se zdvojeni udrzuje tarn, kde je na SVU rnezi predponou a kmenern (interregnum, interrupce - ackoli se müzeme setkat i s podobou interupce), nebo kde pomaha rozlisit dvojznacnost (mall, motto), kde je vazano i na jine cizosti v pravopisu (billboard, baseball, hattrick, sex-appeal); jednoduche psanf podporuje existence ceskych odvozenin (napr. vedle scanner je skener jako skenovat, dnes uz i lema jako lematiwvat; ale zustava zdvojene b v lobby, lobbista, i kdyz mame lobovat, o jehoz nevyhodne homonymii pise Svozilova, 1999, s. 3on.). (iii) u jmen na -c vyslovovane k asi budeme psat radeji na Mallorce, ale s Ba!zakem; takove -k- rna tu vyhodu, ze odpovida vyslovnosti, nemate (ale ani s Balzacem se nevylucuje); tvary francouzskych jmen psane Jacquese, Julese, Anouilha mame opravdu psat takhle a vyslovovat [zaka, zila, anuje], viz Cerna ad. (2000, s. so); (iv) jako posledni lahüdku tu marne psani s a �, tedy od r. 1993 Pravidly uznavane podoby filozqfie, kurz, diskuze, renezance, rezort, i priponu -izmus (vedle starsich podob psanych ses). K tomu, ze se cizf slova pisou V zaklade ceskym pravopisem, rnüzemejen dodat, ze Se V tom cestina lisf od anglictiny a francouzstiny, ale zdaleka /145 7. Pravopis a jeho zäkoutf ne tolik od vetsiny evropskych jazyku, srov. tvary jako nemecke Frisör, Zitat, italske misttficazia,fisi,ca, sirifonia, estremo, nizozemskefig;u,ur,fataal, impliciet, kvaliteit, toerisme, finske Eurooppa, Amerikka, kosmetiikka, apteekki; koneckoncu i francouzstina ma sve caractere, symetrie aj. Nebylo by snadne uplatnit tento princip docela dusledne, ve slovech jako laser nebo nuance se puvodni podoby drzi, ale to neni duvod, abychorn se vraceli k psani universita ap. 7.5 Velka pisrnena Adresa ÜstavujeNa Mydldfce4 Nektere ustavy opravdu rnaji adresy jako Na Mydldfce, protoze v Pravidlech bylo uznano za neunosne rozhodovat se tu podle vzniku jrnena, treba UZ davno zapomenuteho: byl tarn statek Mydldfka nebo se tarn opravdu rnydlilo? Tak radeji pisrne i NaPfikopl; ovsern s rnalyrn n-, rna-li predlozka ve vete svou puvodni funkci: Bydltna Pfikopl. Tady je vlastni jrneno zkraceno jen na substantivurn. Podobne rnuzerne rnisto ]du do ÜstavuprojazykceskjAVCR riet (a napsat) proste]du do Üstavu; rnuze to byt mineno jako zkraceny nazev, ale to neni jedina rnoznost, takze do ustavu by tu bylo taky spravne. Dodejrne, ze se pise na ndmlst{ M{ru, od ulice Komunardü, s rnalym n-, u-. K paradoxum vyvoje ceskeho pravopisu patri, ze sotva bylo rozhodnuto nazvy fakult vysokych skol psat s velkyrn pisrnenem (FakultafilozojickdMasarykovy univerzity i Filozofickdfakulta MU, Tfet{ lekafskdfakulta UK atd.), ztratily fakulty forrnalne svou sarnostatnost (pravni subjektivitu). A to uz ani nerozvadime, ze Horn{ Belva, Maid Üpajsou jmena rek, ale horn{ Vltavanebo severn{ Moravane. 7.6 Zvlast: a dohrornady Dalstov{cemenlnam{sto literdrnlkritickjch kvazirecenz{ Oba zpusoby psanijsou pripustne u prislovecnych sprezek jako nahrubo, domlkka, poslepu, nam{stl (psani zvlast: je ovsern narniste tarn, kde zretelne jde o substantivum mfsto: na m{stl nehody apod.). Slozena pridavna jrnena s prvni casti zakoncenou na -sko, -cko, -nl, -ovl se pisou se spojovnikem (napr. technicko-hospoddfskj, lecebnl-preventivnz), jen /146 pokud rnaji vyznarn obdobny soufadnernu, slucovacirnu spojeni (technickjahospoddfsky') nebo jde o vzajernnost (polsko-ceskjslovn{k); pokud jsou ale odvozena od spojeni jako trestn{prdvo, pisou se dohrornady: trestnlprdvn{, hospoddfskoorganizacni, literdrnlvldnj. Proto modro;:.elenjIdtek rna jednu barvu, modro-;:.elenj rna dve (srov. uz odd. 2.2). Dohromady se pisou slovesne tvary bys, byste, i se spojkou kdybys, abyste ap.; kdybyjste je ovsern chybne, hyperkorektni; i nespisovne kdybysme piseme dohromady a bez -j-. Zvlast se pisejako by, pokud tarn jde o podminovaci by; dohromady jejakoby jen tarn, kde by nemüze byt casti slozeneho slovesneho tvaru, napt.jakobybyl ospalj, ale byljakoby ospalj. Pornocne sloveso V 2. osobe jednotneho cisla minuleho casu rna tvar s, ktere se pravopisne ptipojuje k predchazejicimu slovu, ackoli zde ma postaveni ptik}onky, takze neni rnozne nejakym SOupisem vyrnezit, CO vsechno rnüze byt ve vete pred nim: tys tarn nebyl; f.es to nevidll; procs mu to nedal; kdopfifelsnevldll (tadyje ovsem vhodnejsi napsat kdo pfifel,jsi nevldll, coz umozni vlozit tarn nalezitou carku; ale tvarjsi, vetsinou vyslovovany bezj-, je opravdU doma jen zhruba receno V zapadni polovine ceskeho uzerni). V oddile o tvoreni slov jsrne uz psali o zkratkach; ptipornenrne jen, ze pf aja se pisou bez tecky stejne jako km, Kcaj. U zkratek slozenych z velkych pisrnen, ktere se daji sklonovat,je vhodne psat koncovky rnalyrni pisrneny: v CEDOKu (ovsem i v Cedoku), doNATa, pfed OHESem. 7.7 Carka, strednik, zavorka Divideetimpera Rozdel dlouhou vetu napül, aspon strednikern, a budes panern. Kratke vety, pokud rnozno ucelne clenene na vyznamove useky vyznacene carkarni a zavorkarni, jsou snadneji srozurnitelne a pornahaji udrzet ctenafovu pozornost u obsahu, nenuti ho pracne shledavat srnysl vety, prokousavat se k jejimu vyznarnovernu slozeni. 0 nadbytecne delce vet a O rüznych rnoznostech jejich deleni do vet kratsich (ac uz rozdelenych teckou nebo Strednfkem) jsme UZ rnluvili V odd. 6.2. Interpunkce uvnitr vety V pisernnem projevu neni zanedbatelna, odrazi syntaktickou stavbu souveti a rnüze mit platnost vyznarnotvornou, jak ukazuje zejrnena Svozilova (1999, s. 83nn), ktera upozornuje, ze chyby V psanf carek jsou „nejcastejsf bolesti" ceskych pfsernnych /147 7. Pravopis a jeho zäkouti textu. Dulezite je oddelovani vlozenych vet (zavislych klauzi, zejmena vztaznych) carkou nejen vpredu, ale i vzadu. Tak napr. ve vete Zfaktu, f.e tkaniuo f.iuota se ututiff uztijemnjmi uztahy mezi rozmanitjmi f.iuotn{mifarmami muuypljvti... ao,s. 39) chybi carka za siovemfarmami, a to dlouhou vetu zbytecne zneptehlednuje. Carku nepiseme vzdycky tesne pted podtadid spojkou; tarn, kde pred ni predchazeji castice jakojen, teprv(e), zvltiJt; patti carka pred tuto castici: ... platy budeme wyJovat, teprve af.to ekonomickti situaceumof.n{. Ale vyjimku najdeme i u zasady „rozdel a panuj": V jednoduche vete (rj. obsahujid jen jednu klauzi) je zapotrebi davat pozor na rozvite privlastky za substantivem: pokud ptivlastek vyznamove omezuje platnost cele substantivni skupiny, je to privlastek restriktivni (tesny), jehoz vypusteni meni vyznam, a ten se carkou neoddeluje. Zato ptivlastek volny, nerestriktivni, ktery muzeme beze zmeny vyznamu vynechat, carkou oddelujeme. Jak vynechani, tak nadbytecne polozeni carky muze casto vest k obsahovemu nedorozumeni; to ukazuji priklady (zcasti prevzate z PCP, od Svozilove, 1999, nebo od Cerne ad., 2002, od Stichy, 1991, a zcasti na}ezene V tisku) jako: (1) Prvni Smetanovou operou, napsanou na Iibreto K. Sabiny, jsou Branibori v Cechach. (je to opravdujeho prvnfopera) (2) Prvni Smetanovou operou napsanou na libreto E. Krasnohorske je Hubicka. (je to jeho prvniopera najejflibreto) (3) Monografie vydana v nakladatelstvi Academia je jeho habilitacni prad. (nen{to autorovajedintimonog;refze) (4) Velke svetove valky nam ale ukazaly, ze bezpecnost oprena o neutraIitu ma pro utocnika jen cenu papiru. Nekdyje mozne oboji chapani, takze carku napsat muzeme, ale nemusime; napr. ve vete: (s) Hvezdy, zarid jako diamanty, nas ohromovaly. (pfftomnost ltirek pffvlastek zdilrazn{jako obecnou vlastnost hvezd, bez ltirek by Jlo spfI o pfipomenuti toho, f.e vf.dycky tolik nezrifz) Carka z obou stran vhodne vyznaci i ptistavek za jmenem; V ptikladu (6) maji carky celou fadu funkd, o kterych jsme se zmi:novali, a na- /148 vk jeste carka pi'ed ale oddeluje dva cleny soufadneho (odporovadho) spojeni: (6) Historik Bartosek, chartista, emigroval v prosinci 1982 do Francie, kde hovory sepsal do rozsahem strfdme, ale obsahem vyzivne knihy, ktera je pro toho, kdo se zajima o historii, politiku a literaturu, napinavou cetbou. Podobne i V dalsim prfkladu carky oddeluji vztaznou klauzi i vlozeny soufadny prfvlastek, ale ne soufadne vztazne klauze mezi sebou: (7) Kava tarn byla Hdka, studena, a podala nam ji dfvka, kte_ra za deset minut vykourila deset cigaret a sve tezke osobni problemy si evidentne resila alkoholem. Sve problemy ma spojka nebo, ktera se uzfva ve slucovad a ve vylucovad platnosti. Carku pi'ed nebo pfseme zejmena tehdy, nejde-li o pouhe slucovani (vycet slucitelnych alternativ), ale o vylucovani (o alternativy, ze kterych je nutne vybrat; pi'ed nebo muze pi'edchazet bud:), popr. kdyz jde o stupnovani; viz Cmejrkova ad. (1999, s. 143), Svozilova (1999, s. no-122). Jednoduche prfklady bez carky jsou: (8) Vytahu mohou pouzit lide starf nebo nemocnf. (9) Na zimu veci ulozime do krabic nebo pytlu. Vylucovad nebo s carkou: (10) Koupit, nebo nekoupit, drtf nas denne reklamni slogany. (n) Sami po 14 dnech, kdy budete mit moznost tento strojek vyzkouset, se rozhodnete, zda si strojek ponechate a poslete nam penezni poukazkou uvedenou castku, nebo nam strojek zaslete zpet. Pi'ed spojkou a se carka pfse, pokud stoji mezi hlavni a vedlejsi vetou (pi'esneji, mezi klauzi ridid a klauzi na ni zavislou), a to i tehdy, pokud by pi'esne vzato mela carka stat az za a, viz pnklad (15). (12) Probudil se, a kdyz videl, ze uz svita, vstal. /149 7. Pravopis a jeho zäkoutf Carku pred a piseme, stejne jako pred i, ani, nebo, ci, pokud ma spojka jiny nez slucovad vyznam (napr. pokud jde o stupnovani nebo o odporovad spojenf): (13) Tento jev neni popsan V ucebnidch, ani odborna literatura se 0 nem nezminuje. (14) Mijely hodiny, a vlak se z mfsta nehybal. Proto pfseme carku i pred aproto, a pfece apod., tj. pred vfceslovnym vyrazem vyjadfojidm jiny nez proste slucovad vztah, viz (15) a (16): (15) Smer znal, a proto se mu podarilo prijftjeste vcas. (r6) Vedel o tom, a presto zustal doma. 7.8 Dalsf vecne vyjimky Vjjimkapotvrzujepravidlo A pravidla pravopisu, se kterymi je tolik starostf od zakladni skoly az po to nejvyssi absolutorium, ba i dal, si radne potvrzeni zrejme opravdu zaslouzL Proto nenf V ceskem pravopisu takove lpenf na davne, dnes uz jinak nez zvykem neoduvodnene tradici jako u psani slova vjjimka nijak vjjimecne. Pravopis se tady i V fade dalsich jevu lisi jak od vyslovnosti,'9 tak od pravidelnostf ceskeho tvaroslovL Pfseme-li vycpdvka, vychtizka, polof.ka, naddvka, pfejfmka aj., je videt, ze se kratke podoby samohlasek V pfedponach takovych Substantiv siroce uplatnujf i ve spisovne norme.20 Podobne nepravidelne, ,,nelogicke" je psani pana VaJici, skici ap. (viz odd. 7-1). Taky psanipfesje dano jen historicky, tedy chybou, ktera kdysi do ceskeho pravopisu pronikla a drzf se V nem; vzdyt: vyslovujeme pfeze jako skrze, mame tu fonem z,jehoz znelost se na konci slova neutralizuje stejne jako u slov a tvaru mrdz, vylez, bronz, kurz. Jeste dodejme, ze tradicne pfseme jen m tarn, kde se i ve spisovne vyslovnosti (stejne jako V bezne frei na velke Vetsine uzemf) objevuje um; to se tyka zejmena cfslovek jakosedm, osmndct. Bohuzel casto slysime napr. i od profesionalnich televiznich mluvckh vyslovovat slabicne m bez u, coz muze vyvolavat dojem lokalni, narecni mluvy. /150 A mohli bychom ovsem pokracovat dal a dal, od rozdflu mezi jednoznacnym a zrejme uzitecnym psanim de, tl, nla zbytecne slozite regulovanym m(n)l az po ty cigarety, ktere zdraf.ily/i, Jtlnata a kot'ata, ktera si hrrila, nemluve O babyfce (to je ovsem mala babyka, dnesnim skolaküm snad uz malo znama). 7.9 Pomaha pocftac Nenaddvej na zrcadlo Nevymlouvej se na pocftac, nenarikej, ze ten tvüj nedovede treba delit slova na konci fadkü lip nez nep-richne nebo pdc-hne. Uz davno v tomhle bode nejsme prisni, diskuse O tom, ze by napr. bylo namfste rozdelovat roz-um, uz nevedeme. Ale slusny textovy editor se neceho takoveho dopousd jen ojedinele. V redakdch a v tiskarnach dnes neni obtizne vybrat si vhodny automaticky procesor, takze müzeme doufat, ze hrüzy jako neb-udu nebo tl-ufu uz i z nasich novin mizeji (i kdyz obcas jeste najdeme deleni jako celop-losna). Ostatne autori uz pri psani vetsinou slova nedeli, takze se tato pripominka tyka spis techniky tisku nez psanf. Praxe seri6znich nakladatelstvi a dnes uz i velke casti denniho tisku ukazuje, ze to nejhorsi snadje za nami. Textovy editor ale je zapotrebi vybirat peclive (a ucit se zvladat hol). Jak Hka jeden z prednich komputacnich lingvistü, dobry textovy procesor je ten nejlepsi dar z nebes, autoruv i prekladateluv pomocnik nad jine ucinny; ale spatny procesor je ta nejvetsi prekazka psani i prekladu. Nase stara T602 byla ve sve dobe vynikajid, a dnes obvykly Word ma fadu neprijemnych much. Pocitacova kontrola pravopisu nenadchne toho, kdo od nf ceka prilis mnoho. Müze, jak uz receno, byt uzitecna pri deleni slov, ale hlavne upozornf na velkou cast preklepü. Müzou to byt zatim ovsem jen takove, pri kterych se objevf tvar v normalnfm vyjadfovani neexistujid. Jak pisou Cerna ad. (2002, s. 6onn.), automaticky editor vam opravf treba chyby v tvarech jako cfly nebo dvlmi (nemluve o preklepech jako feksf, dlde, pHtmnj atd.), ale neopravi jej{roky se vlnily (ani jej{boky se vlnilz). Neupozorni vas na chybu, napisete-li spolu fesitel, ani vam nepomuze zajistit, abyste v celem textu jednotne psali bud' exkurze, nebo exkurse ap. Nektere z dnesnich procesorü uz upozorni na urcite nesikovnosti ve vyjadfovanf, ale zdaleka nenajdou vsechny. Na skutecny mluvnicky /151 7. Pravopis a jeho zäkoutf editor, ,,grammar checker"' porad jeste cekame; ty, ktere jsou na obzoru, maji k dokonalosti daleko. Ale i tak je mofoe videt, ze vyzkum a zkusenosti V ob}asti automatickeho zpracovani textu UZ fadu uzitecnych vysledkü a pomücek prinesly. /152 Petr Sgall Jarmila Panevovä Jak psät a jak nepsat cesky Univerzita Karlova v Praze Nakladatelstvi Karolinum Praha 2004