Materiálové analýzy středověkých mincí a jejich interpretace Přednáškový sál č. 102 v historické budově Národního muzea 7. února 2022 v 17:30 Lukáš Richtera Česká numismatická společnost, z.s. pobočka Pražské groše  zjištění ryzosti zkoumaných ražeb  zjištění složení podezřelých ražeb (falza, napodobeniny)  zjištění technologických postupů (výroba slitiny, ražba)  zjištění složení korozních produktů  zjištění minoritních prvků (zdroj suroviny)  dokumentace aktuálního stavu mince  zhodnocení následků čištění / konzervace Proč analyzovat mince? 2 1/1 pocínované falzum feniku CNA: I B194 z vídeňské mincovny, raženého za Albrechta I. (1282–1298) Co analyzovat na mincích? 3 1/1  celé mince  zlomky  korozní produkty  povrchové úpravy (pokovení, lakování)  dodatečné úpravy (např. cizelování)  roztoky po čištění / desalinaci  další předměty / materiály  keramika  textilie  raznice  cizura  další materiály Jak mince analyzovat? 4 1/1  destruktivně / nedestruktivně  kvantitativně / semikvantitativně / kvalitativně  povrchově / objemově (celkově)  reprodukovatelně (uvádět podmínky měření)  statisticky správně (znát chybu měření)  zachovat materiál pro budoucí analýzy  uchovat použité vzorky (např. výbrusy, roztoky) vzorek širokého feniku z nálezu Ladnáfalzum míšeňského helmového groše Jak interpretovat výsledky analýz mincí a čemu se vyhnout? 5 1/1  s ohledem na podmínky / limity měření  s ohledem na limity metody  s ohledem na složení / povahu vzorku  bez ohledu na „staleté pravdy“  opakování zažitých chybných postupů  používání nevhodných metod  nekritickému přístupu k získaným výsledkům  zavádějící a chybné interpretaci  dojmu, že „to zvládnu sám“  slepé důvěře v dříve publikované výsledky (většina je špatně)  snaze získat „přesná“ čísla Výsledky analýz interpretovat: Vyhnout se:  rozptyl ve složení u více mincí téhož typu je často příliš velký – to se týká mincí starověkých, středověkých a i raně novověkých  lze dokázat, že i v případě mincí vyražených z téhož kusu homogenní slitiny se bude výsledná ryzost mincí lišit již hned po jejich výrobě  jednotlivé tavby se v rámci ryzosti (přes prováděné kontroly) od sebe rovněž mohou lišit  citelné rozdíly mohou být způsobeny i vlivem náhodných (neúmyslných) chyb při výrobě slitiny, nedodržování postupu, zlehčování mince apod.  roli může hrát i provenience (stejná mince ražená ve více mincovnách)  tyto rozdíly se následně v čase mohou ještě prohloubit (díky korozním procesům a čištění) Rozptyl ve složení jednotlivých exemplářů 6 1/2 Rozptyl ve složení jednotlivých exemplářů 7 2/2  mince, resp. její analyzovaná část, nemusí poskytovat reprezentativní výsledky díky heterogenitě bez ohledu na to, zda je analýza destruktivní nebo ne  povrchová vrstva (i očištěná) představuje reprezentativní část vzorku jen velmi výjimečně  dříve značně oblíbené odběry velmi malých objemů vzorku z hrany mince (mikroanalýza) jsou krajně nevhodným přístupem a mohou poskytnout zcela zcestné výsledky  v případě výrobních defektů (např. řediny, vměstky, defekty vzniklé při ražbě - zalisování jiného kovu do hmoty mince) hrozí při bodových analýzách značné zkreslení výsledků  v některých případech lze eliminovat nereprezentativnost jednotlivých měření dostatečným počtem měření a využitím statistiky Základní a užitečné pojmy a jednotky 8 1/1  pro chemické složení obecně platí následující  hlavní (majoritní) složka 2 – 100 %  vedlejší (minoritní) složka 0,1 – 2 %  stopové prvky <0,1 %  koncentrace stopových prvků může být vyjadřována i v ppm či ppb (parts per million, resp. parts per billion), přičemž platí:  0,0001 % = 1·10−4 % = 1/106 celku = 1 ppm  0,0000001 % = 1·10−7 % = 1/109 celku = 1 ppb tj.:  1 ppm ≈ 1 mg·kg−1 ≈ 1 μg·g−1  1 ppb ≈ 1 μg·kg−1 ≈ 1 ng·g−1  (nejen) středověké mince nejsou z ryzího stříbra, ale obsahují stříbro smíšené s mědí  díky omezené mísitelnosti těchto kovů vzniká nehomogenní systém, v němž je „matricí“ kov, který je v nadbytku (zjednodušeno)  vzhled střížku byl před ražbou běžně vylepšován technologií bělení ve vinném kameni, bělení mělo i praktické aspekty (povrchová ochrana před korozí) i čistě zištné (materiál mince se zdál mnohem kvalitnější) S ryzím stříbrem se u středověkých mincí nesetkáváme Již jen několik % mědi vede ke vzniku nehomogenit Bělením se vytvoří na povrchu vrstva čistého stříbra Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 9 1/9  poškození povrchové vrstvy vede k rychlejší ztrátě mědi (paradox - ryzost se zvyšuje)  v extrémním případě je výsledkem křehká porézní (houbovitá) stříbrná hmota, jakékoliv analýzy, včetně destruktivních, vykazují vysoký podíl stříbra (obvykle cca 95 %)  reálné vzorky obvykle lépe vystihuje poslední uvedené schéma (obsažena je zbytková měď i různé korozní produkty), nedestruktivní kvantitativní analýza takových vzorků je v podstatě nereálná (každá mince je jiná) Vlivem koroze klesá obsah mědi, zvyšuje se ryzost Kompletní ztrátou mědi vzniká téměř ryzí stříbro Reálné vzorky běžně obsahují i korozní produkty Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 10 2/9  co tedy obvykle analýzou zjistíme?  pomineme-li ve většině studií obvyklé nepochopení nehomogenity složení mincí, je druhou nejčastější chybou nepochopení rozdílu mezi původním a aktuálním složením mince  výsledkem všech konvenčně prováděných analýz je aktuální složení (ryzost) nikoliv složení původní Toto je původní stav mince a složení, které nás zajímá V „lepším“ případě jsou studované mince v tomto stavu Reálné vzorky běžně obsahují i korozní produkty Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 11 3/9 Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 12 4/9 Moravský denár fenikového typu Přemysla Otakara II. (typ Cach 973) Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 13 5/9 Moravský denár fenikového typu Přemysla Otakara II. (typ Cach 973) Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 14 6/9  RFA analýza poukazuje na přítomnost vysokého množství stříbra (u všech mincí v nálezu bez ohledu na jejich vzhled - cca 93 – 95 % Ag)  totožné výsledky poskytuje EDS analýza (s ohledem na schopnost zabrat menší plochu výsledky pouze vykazují větší rozptyl - cca. 86 – 94 % Ag)  volumetrické stanovení stříbra dle Volharda ukazuje na ryzosti 83 – 95 % Ag)  klasické hydrostatické stanovení selhává... Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 15 7/9  optickým mikroskopem lze ve zlomcích pozorovat rozsáhlé hluboké praskliny i nehomogenity materiálu  nehomogenity jsou u každé mince různého rozsahu, některé mince obsahuje již od samého počátku, jiné vznikly jako následek korozních procesů  bez ohledu na další komplikace je evidentní, že stav mince a možnost co nejpřesnějšího stanovení ryzosti komplikuje již samotná technologie výroby střížku Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 16 8/9  dokonce ani mince téhož typu / varianty z jednoho nálezu, které měly původně stejnou ryzost, nemusí mít aktuální ryzost identickou  roli hrají korozní procesy, i u mincí stejného složení mohou probíhat v jiném rozsahu díky  odlišnému prostředí  přítomnosti defektů či mechanickému poškození  odlišné struktuře slitiny (velikost jednotlivých fází apod.)  odlišnému povrchu (poměru průměru a tloušťky mince) Proč je analýza mincovního materiálu tak obtížná? 17 9/9 Modelová situace k demonstraci schopnosti konkrétních analytických metod správně odhalit skutečnou situaci na povrchu falza. Význam jednotlivých schémat, v nichž měď je znázorněna růžovou barvou a cín barvou modrou: a) měděné jádro se zbytkem pocínovaní; b) jednolitý bronzový povrch; c) bronzový střížek/povrch se zbytkem pocínování; d) poškozený cínový povrch odhalující měděné jádro; e) poškozený bronzový (intermetalický) povrch odhalující měděný střížek  studium falz, tj. studium pokovení nebo jeho zbytků, rovněž není triviálním problémem a vyžaduje často možnost přesného výběru místa či dokonce prvkové mapování  bez možnosti přesného výběru nelze spolehlivě rozlišit řadu případů: Přehled základních metod 18 1/5  do roku 1930 byly využitelné pro kvantitativní analýzu mincí v podstatě jen vážková a odměrná analýza a elektroanalýza  výsledkem vývoje těchto technik jsou mikroanalýza a ultramikroanalýza  pro potřeby studia numismatického materiálu je nutné dodržet určitá pravidla, mají-li tyto přístupy mít skutečně charakter kvantitativních analýz (což se běžně neděje) Přehled základních metod 19 2/5  jedná se o klasické přístupy, jako v analytické chemii, lze provádět i orientačně (pro kvalitativní stanovení), v mikroskopických množstvích i pod mikroskopem (nutno vzít v úvahu možné poškození povrchu mince)  typicky např. stanovení stříbra (kvantitativní) nebo důkaz rtuti (kvalitativní), jedná se tedy o klasické selektivní reakce (pro určitou skupinu iontů) nebo specifické (pro určitý ion)  reakci lze provést na malém množství vzorku v plameni, nebo pod mikroskopem na podložním sklíčku (např. důkaz uhličitanů) Přehled základních metod 20 3/5  běžně lze bez obtíží provést klasické kvantitativní stanovení kationtů (stříbra, mědi, olova, železa) a aniontů (chloridy a sírany)  analyzované množství vzorku musí být takové, aby chyba při jeho navažování a dalším zpracování neznehodnotila výsledek prováděné analýzy (tj. je třeba znát dopředu chybu stanovení) – jinak nemá smysl analýzu provádět  zároveň musí být množství natolik velké, aby se statisticky eliminovaly nehomogenity (odvrtávání malého množství kovu z hrany, výběr zlomků apod. nepředstavují v tomto ohledu šťastnou volbu odběru vzorku)  stanovení téhož vzorku je nutné alespoň 3× zopakovat  uvedená podmínka za normálních okolností znamená analyzovat pokud ne celou, tak alespoň významnou část mince (např. 1/8 či 1/4) Přehled základních metod 21 4/5  „běžně“ využitelné metody elementární analýzy (bez nároku na úplnost):  elektroanalytické metody  potenciometrie, voltametrie, ampérometrie  coulometrie, konduktometrie  polarografie  fotometrické metody  spektrofotometrie (UV/VIS)  plamenová fotometrie  atomová (optická) emisní spektroskopie (AES, OES)  laserová spektrální mikroanalýza LMA  optická emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP-AES, ICP-OES)  atomová absorpční spektrofotometrie (AAS)  rentgenová fluorescenční spektroskopie (XRF)  vlnově dispersní (WD-XRF)  energiově disperzní (ED-XRF)  energiově disperzní spektrometrie (EDS) a vlnově disperzní spektrometrie (WDS)  neutronová aktivační analýza (NAA)  metody emise rentgenového záření  elektronová mikrosonda (EPMA)  emise rentgenového záření buzená protony (PIXE) Přehled základních metod 22 5/5  „běžně“ využitelné metody fázové analýzy (bez nároku na úplnost):  rentgenová difrakce (XRD) (práškové metody)  infračervená spektroskopie (IR) / mikroskopie  Ramanova spektroskopie (RA) / mikroskopie  Mössbauerova spektroskopie  fotoelektronová spektroskopie (ESCA)  termická analýza (TA)  diferenční termická analýza (DTA)  termogravimetrická analýza (TG)  rentgenová fluorescenční analýza (X-Ray Fluorescence, XRF nebo RFA, Rentgen Fluorescence Analysis, užívá se i zkratek EDXRF, WDXRF, XRFA)  principem je interakce rtg. záření se zkoumaným vzorkem, dochází k vyražení elektronu z jedné z vnitřních slupek atomu zkoumané látky  následně dojde k přesunu elektronu z vyšších energetických hladin a vyzáření sekundárního rtg. záření, charakteristického pro daný prvek Přehled základních metod – RFA (XRF) 23 1/9 Přehled základních metod – RFA (XRF) 24 2/9  předností RFA je nedestruktivnost a poměrně vysoká citlivost (již od obsahu desetitisícin procenta) - metoda je vhodná k současné analýze obsahu jak stopových tak i hlavních matričních prvků  nevýhodou běžně používaných technik RFA je nemožnost přesnějšího výběru konkrétní pozice, tuto nevýhodu řeší RFA techniky využívající kapilární optiku (prostorové rozlišení analýz dosahuje v řádu desítek mikrometrů), ale rozlišení SEM/EDS stále nedosahují Přehled základních metod – RFA (XRF) 25 3/9  je vhodné mít představu o tzv. efektivní tloušťce vrstvy 𝑑99,9, tj. o hloubce, z níž pochází 99,9 % fluorescenčního záření  𝑑99,9 je obvykle 10–100 μm, pro slitiny Ag/Cu je to okolo 20–30 μm (u EDS < 3 μm, tedy cca 10× méně)  pokud je tloušťka analyzované vrstvy 𝑑 𝑣𝑟𝑠𝑡𝑣𝑦 > 𝑑99,9, pak je měřena pouze analyzovaná vrstva, v opačném případě je výsledek analýzy ovlivněn i složením jádra mince 𝑑99,9 = 6,91 μλ 𝑝𝑟𝑖𝑚 sin φ + μλ 𝐴 sin ψ pro ϕ a ψ = 45° platí: 𝑑99,9 = 6,91 · sin 45° μλ 𝑝𝑟𝑖𝑚 + μλ 𝐴 = 4,9 μλ 𝑝𝑟𝑖𝑚 + μλ 𝐴 kde μλ 𝑝𝑟𝑖𝑚 je lineární absorpční koeficient budicího záření, μλ 𝐴 je lineární absorpční koeficient analytické čáry fluorescenčního záření, φ je úhel dopadu primárního záření a ψ je výstupní úhel fluorescenčního záření platí, že 50 % záření pochází z 1 10 𝑑99,9, 0,7 % z 1 1000 𝑑99,9 , výsledky analýzy jsou značně ovlivněny složením především horní části efektivní tloušťky vrstvy  z uvedeného je zřejmé, že povrchová vrstva bohatší na stříbro výrazně navyšuje zjištěnou koncentraci Ag (až o desítky %)  efektivní tloušťka je vyšší pro Ag než pro Cu (u EDS je to opačně – viz dále)  výsledky RFA analýzy ovlivňuje i velikost jednotlivých fází ve slitině  přítomnost různých minerálů (korozních produktů), resp. jejich modifikací, rovněž ovlivňuje výsledek RFA analýzy Přehled základních metod – RFA (XRF) 26 4/9  měřenou oblast lze vymezit pomocí vhodné clonky a tím zvýšit relativní intenzitu minoritně zastoupených prvků v porovnání s oblastí, kde se tyto prvky nevyskytují  použito např. pro identifikaci prvkového složení korozních skvrn na zlatých mincích  uvedený postup je levnější a rychlejší alternativou k prvkovému mappingu (EDS), lze provést na stolním i přenosném přístrojem (eliminují se dohady o přesnosti zaměření kamery – pokud jí je přístroj vůbec vybaven) Přehled základních metod – RFA (XRF) 27 5/9 Přehled základních metod – RFA (XRF) 28 6/9 Přehled základních metod – RFA (XRF) 29 7/9 Přehled základních metod – RFA (XRF) 30 8/9 Přehled základních metod – RFA (XRF) 31 9/9 Ukázka „selhání“ RFA (XRF) 32 1/1  k analýze předloženo torzo pražského groše podezřelé fabriky a s nízkou hmotností (1,85 g)  výsledky XRF z puncovního úřadu: Ag 593/1000 Cu 314/1000 Pd 37/1000 Re 49/1000 Ge 2/1000  ve skutečnosti nalezeno (averz, resp. reverz): Ag 813/1000 772/1000 Cu 76/1000 117/1000 Hg 85/1000 82/1000 Pb 3/1000 3/1000  ve spektru se nenacházejí linie Pd, Re a Ge, naopak linie Hg a Pb nepřiřazeny – chybný algoritmus Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 33 hmotnost ryzost hustota průměr tloušťka střížku průnik EDS* průnik EDS průnik RFA** [g] [%] [g·cm−3 ] [mm] [mm] [µm] [% tloušťky] [% tloušťky] denár (před rokem 1050) 1,05 96,5 10,431 19 0,36 1,58 0,44 6 denár (po roce 1080) 0,58 49,4 9,613 16 0,30 1,71 0,57 7 denár (po roce 1107) 0,30 18,0 9,111 14 0,21 1,80 0,84 9 brakteát velký (okolo r. 1230) 1,0 95,0 10,405 41 0,07 1,58 2,17 27 brakteát střední (okolo r. 1270) 0,75 85,0 10,234 28 0,12 1,61 1,35 17 brakteát moravský (okolo r. 1260) 0,39 85,0 10,234 16,8 0,17 1,61 0,93 12 denár fenikový (po roce 1270) 0,35 70,0 9,973 13,0 0,26 1,65 0,62 8 parvus (okolo r. 1300) 0,51 54,4 9,700 15,5 0,28 1,69 0,61 7 groš (okolo r. 1300) 3,76 93,3 10,376 27,8 0,60 1,58 0,27 3 groš (okolo r. 1540) 2,64 42,2 9,490 26,0 0,52 1,73 0,33 4 bílý peníz (okolo r. 1500) 0,38 40,7 9,464 13,5 0,28 1,74 0,62 7 černý peníz (okolo r. 1500) 0,36 18,8 9,122 12,0 0,35 1,80 0,52 6 tolar (okolo r. 1550) 29,23 93,1 10,373 39 2,36 1,58 0,07 1 malý groš (okolo r. 1580) 1,055 39,1 9,437 16,5 0,52 1,74 0,33 4 * výpočet dle x(µm) = 0,1 E0 1,5/ρ (pro E0 = 30 keV) ** předpokládaný průnik RFA 20 µm (50 % informace pochází z horních cca 2–3 µm) 1/13 idealizovanátloušťkamince 0,36mm/360µm Denár, Boleslav I. (935–972) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 34 EDX (1,58 µm 0,44 %) RFA (20 µm 6 %) 2/13 idealizovanátloušťkamince 0,36mm/360µm Denár C.572, Soběslav I. (1125–1140) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 35 EDX RFA (1,80 µm 0,84 %) (20 µm 9 %) 3/13 idealizovanátloušťkamince 0,07mm/70µm Velký brakteát C.749, Václav I. (1230–1253) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 36 EDX RFA (1,58 µm 2,17 %) (20 µm 27 %) 4/13 idealizovanátloušťkamince 0,12mm/120µm Střední brakteát C.843, Přemysl Otakar II. (1253–1278) EDX RFA (1,61 µm 1,35 %) (20 µm 17 %) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 37 5/13 idealizovanátloušťkamince 0,26mm/260µm Moravský denár fenikového typu C.973, Přemysl Otakar II. (1253–1278) EDX RFA (1,65 µm 0,62 %) (20 µm 8 %) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 38 6/13 idealizovanátloušťkamince 0,28mm/280µm Parvus Ch.38, Václav II. (1283–1305) EDX RFA (1,69 µm 0,61 %) (20 µm 7 %) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 39 7/13 idealizovanátloušťkamince 0,60mm/600µm Pražský groš Sm.2, Václav II. (1283–1305) EDX RFA (1,58 µm 0,27 %) (20 µm 3 %) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 40 8/13 idealizovanátloušťkamince 0,35mm/350µm Černý peníz, Vladislav II. Jagellonský (1471–1516) EDX RFA (1,80 µm 0,52 %) (20 µm 6 %) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 41 9/13 EDX RFA (1,58 µm 0,07 %) (20 µm 1 %) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 42 10/13idealizovanátloušťkamince 2,36mm/2360µm Tolar 1548, Jáchymov-Puellacher, Hal.113, Ferdinand I. (1521–1564) Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 43 11/13 10 Kč 2008 - plátovaná ocel galvanicky pokovená mědí  příklad výsledku analýzy moderní mince  hydrostatika: 7,9111 g·cm−3, (pro srovnání ρCu = 8,92 g·cm−3 a ρFe = 7,874 g·cm−3)  na výbrusu je v optickém mikroskopu vidět tenká vrstva mědi (o tloušťce cca 50 μm) a ocelový střed  stejnou informaci (s možností studia rozhraní) lze získat i z SEM (elektronový mikroskop)  mince je díky ocelovému jádru magnetická Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 44 12/13  výsledek RFA analýzy: čistá měď  výsledek XPS analýzy: čistá měď  výsledek EDS analýzy: čistá měď  bez destruktivní zkoušky nebo znalosti systému NELZE !!! v žádném případě vyslovit závěry o složení mince  podobně ani zkouška črtem by jádro z obecného kovu neodhalila  ač hydrostatická zkouška nepodá vysvětlení, upozorní na očividný nesoulad Přehled a srovnání základních metod – RFA (XRF) vs EDX 45 13/13 Přehled základních metod – EDX (EDS) a SEM 46 1/4  EDS (energiově disperzní analýza) lze provádět nedestruktivně (bez úpravy vzorku), ale je výhodné ji provádět na vyleštěné rovné ploše (metalografický výbrus)  podstatou je detekce emitovaného rtg. záření vybuzeného interakcí vzorku s urychlenými elektrony, přesné kvantitativní složení vyžaduje kalibraci a výbrus  nevýhodou může být analýza relativně malé plochy (řádově max. jednotky mm2) a povrchovost (nejednáli se např. o analýzu výbrusu), alternativou je „line scan“ a „mapping“ Přehled základních metod – EDX (EDS) a SEM 47 2/4  „line scan“ umožňuje poměrně rychlou analýzu „napříč“ vzorkem, čímž se stírá nevýhoda analýzy malé plochy  ukázka výbrusu provedeného na vzorku širokého feniku z nálezu Ladná  jasně je patrná tenká vrstva téměř ryzího stříbra na povrchu vzniklá bělením (zde tloušťka cca 10–15 µm), jádro je tvořeno nehomogenní slitinou mědi a stříbra – zcela typická situace pro středověké ražby Přehled základních metod – EDX (EDS) a SEM 48 3/4  „mapping“ je časově poměrně náročná analýza složená z jednotlivých bodových analýz (spekter)  ukázka mappingu provedená na pocínovaném falzu vídeňského feniku CNA I B194 (foto v úvodu prezentace)  plochy s vysokým obsahem Sn představují plochy s dochovaným pokovením, plochy s vysokým obsahem Cu odhalené jádro a plochy s vysokým obsahem O místa pokrytá korozí Přehled základních metod – EDX (EDS) a SEM 49 4/4  předchozí snímky byly pořízeny pomocí SEM (elektronová skenovací mikroskopie), v režimu SEI, tj. s využitím sekundárních elektronů (SE)  materiálový kontrast lze získat i s pomocí režimu BEI, tj. s využitím zpětně odražených elektronů (Back-scattered Electrons, BSE)  ukázka delaminace pokovení na vystouplých plochách rozdělovacího znaménka v režimu BEI (nahoře) a SEI (dole) – snímkování provedeno na amalgamačně pocínovaném falzu míšeňského groše (světlé plochy na horním snímku obsahují rtuť a cín) Přehled základních metod – XPS (ESCA) 50 1/2  XPS analýza (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) je jednou z nejrozšířenějších metod studia povrchů látek  výsledkem XPS analýzy opět není analýza celé mince, ale pouze jejího velmi tenkého povrchu v řádu pouhých několika nanometrů  principem této měřicí techniky je nepružná srážka fotonu rentgenového záření s elektronem atomu v analyzované látce a následné emise elektronu (zjišťuje se jeho energie) Přehled základních metod – XPS (ESCA) 51 2/2  nespornou výhodou XPS analýzy je možnost určit nejen prvkové složení, ale i oxidační stav prvků a tudíž i chemické složení zkoumaného vzorku  velmi výhodná je tato metoda pro velmi tenké vrstvy, např. skvrny (ostatní metody nemusí být dostatečně citlivé)  ve skvrnách zkoumaných zlatých desetikorun (viz RFA) byla prokázána přítomnost jak FeII, tak i FeIII Přehled základních metod – XRD a µ-XRD 52 1/4  rtg. difrakce, především pak mikrodifrakce, lze s úspěchem využít pro identifikaci krystalických korozních produktů (a to i poměrně malých izolovaných ploch) nebo nehomogenit na povrchu mince  klasické difraktometry nemají dostatečnou citlivost (tenké a drobné izolované plošky se obvykle nedaří analyzovat), navíc klasické difraktometry nedovolují výběr konkrétního místa na minci s dostatečnou přesností  tato metoda „vidí“ pouze to, co je krystalické Přehled základních metod – XRD a µ-XRD 53 2/4 Přehled základních metod – XRD a µ-XRD 54 3/4  krystalová struktura slitin se může lišit, pokud kov tuhne pomalu (odlévání do formy) a nebo je-li rychleji ochlazen a následně ražen, lze v některých případech odhalit technologii výroby falz  XRD studie falz rakousko-uherských zlatníků (typicky ze slitiny cínu, antimonu a olova) prokázala odlišnosti některých dokonalejších exemplářů od zjevně litých falz  existuje značné množství středověkých falz pokovených cínem, který svým stříbřitým vzhledem imituje stříbro Přehled základních metod – XRD a µ-XRD 55 4/4  pomocí XRD bylo na povrchu dobového falza uherského anonymního denáru (Huszár 167, Unger 86/83) zjištěno několik krystalických fází: Cu, Cu2O, Cu3Sn, Cu6Sn5, jejichž výskyt potvrzuje využití žárového cínování Přehled základních metod – NAA 56 1/3  neutronová aktivační analýza využívá interakce pomalých neutronů (z jaderného reaktoru nebo z radionuklidových neutronových zdrojů) se zkoumaným vzorkem  po záchytu neutronů jádry prvků ze vzorku dochází k aktivaci těchto jader a ta mimo jiné vyzařují γ-záření (reakce n,γ) – okamžité γP a zpožděné γD  s ohledem přítomnost konkrétních prvků může být aktivovaný vzorek radioaktivní dlouhou dobu po ozáření  obecně velice citlivá metoda (ideální pro stopové prvky), všechny prvky ale stanovit nelze Přehled základních metod – NAA 57 2/3  v případě analýzy mincí bylo zjištěno, že na výsledky analýzy má vliv tloušťka mince, do výpočtu je třeba zavést korekce  stejně jako v případech předchozích analýz je však v úvahu brána aktuální hmotnost mince a zjištěný obsah stříbra (mědi)  provedená analýza tudíž žádným způsobem nedokáže kvantifikovat chybějící měď (tj. poškození mince) a výsledkem je v nejlepším případě opět pouze aktuální, nikoliv původní ryzost mince  nicméně tato metoda dokáže nedestruktivně stanovit celkový obsah stříbra v minci Přehled základních metod – NAA 58 3/3  konkrétní příklady mincovních kovů  při ozařování stabilního 107Ag vznikají nestabilní izotopy 110Ag a 108Ag  poločasy rozpadu jsou 24,6 s pro 110Ag a 2,42 min. pro 108Ag, rozpadem těchto jader pak vzniká β− záření a jádra 110Cd a 108Cd  jaderný izomer (metastabilní) 110mAg emituje γzáření o energii 0,884 MeV (pol. rozp. 253 dní)  zlato 198Au emituje γ-záření o energii 0,411 MeV (pol. rozp. 2,69 dne)  v případě mědi 64Cu lze např. detekovat záření o energii 0,511 MeV vzniklé anihilací pozitronu (pol. rozp. 12,8 hod.) Přehled základních metod – Hydrostatika 59 1/2  nedestruktivní metoda založená na čistě fyzikálním principu, není možné z výsledku hydrostatiky usoudit přímo na chemické složení  vážením předmětu ve dvou různých prostředích (běžně vzduch a voda) lze z rozdílných hmotností určit hustotu předmětu:  na přesné složení předmětu lze z hustoty usoudit pouze za předpokladu, že materiál je homogenní a obsahuje skutečně pouze uvažované složky  hydrostatické stanovení je komplikováno přítomností dutin (alternativou je volba jiné kapaliny)  u středověkých ražeb je hydrostatické stanovení třeba brát jako doplňkovou metodu a výsledky interpretovat s dostatečnou obezřetností Zaplnění drobných dutin vodou může být problematické Kapalina s vyšší smáčivostí zaplňuje dutiny lépe Nejproblematičtější jsou nedostupné dutiny Přehled základních metod – Hydrostatika 60 2/2  rentgenová mikroskopie (X-Ray Microscopy, XRM) poskytující nedestruktivně 3D snímky vnitřní struktury je na první pohled velice slibná technika, která by dokázala velmi snadno vyřešit téměř všechny problémy  bohužel reálné rozlišení této techniky nedosahuje takové úrovně, aby bylo schopné poskytnout objem jednotlivých fází (nebo u značně zkorodovaných kusů objem dutin)  pokud se v budoucnu podaří rozlišení XRM zlepšit, bude pravděpodobně (i přes značnou pořizovací cenu) velice přínosnou technikou pro nedestruktivní studium mincí Alternativa k hydrostatickému stanovení – XRM? 61 1/1  současná (aktuální) ryzost mince NENÍ ve většině případů ryzostí, s jakou byla mince vyražena (ryzost původní)  předmětem badatelského zájmu je však právě ryzost původní – všemi dostupnými technikami zjistíme však pouze ryzost aktuální  stejně jako i špatně jdoucí hodiny občas ukáží přesný čas, tak i zcela chybně provedená nebo interpretovaná analýza občas ukáže věrohodný a do současných teorií zapadající výsledek Úvahy o ryzosti mince 62 1/9  např. XRF i EDX analýza pražských grošů Václava II. ukáže samozřejmě „očekávané“ složení – protože povrchová vrstva má v podstatě stejné složení jako jádro  podobným způsobem budou „správnost použitých metod potvrzovat“ i analýzy denárů velkého střížku nebo analýzy florénů a dukátů – nejedná se však o důkaz správnosti provedených analýz, ale o chybnou aplikaci metody a chybnou interpretaci výsledků měření, které pouze omylem vedou k výsledku, který je v souladu s očekáváním a se skutečností Úvahy o ryzosti mince 63 2/9  řešení problému (někdy bohužel jen částečné) tkví v kombinaci více analýz – aplikace pouze jedné analýzy otázku ryzosti nikdy nezodpoví  platí, že nedestruktivními analýzami se obvykle dozvíme méně informací než destruktivní analýzou (smysluplně provedenou)  výsledek je často spíše vhodné označit za „kvalifikovaný odhad“ nebo „nejpravděpodobnější výsledek“ – stále je to ale lepší než přesně udané lživé číslo, které nás odvádí od správných závěrů Úvahy o ryzosti mince 64 3/9  např. při zpracování nálezu Kojetín-Popůvky byly aplikovány celkem tři různé nedestruktivní metody: EDS, XRF a hydrostatická zkouška  vzhledem k tomu, že se z velké části jednalo o stříbrné mince a zlomky vysoké ryzosti, bylo možné tento předpoklad potvrdit všude tam, kde se výsledky hydrostatické zkoušky významně nelišily od EDS a XRF  naopak tam, kde byly rozdíly významnější, bylo třeba se více přiklonit k výsledkům hydrostatické zkoušky, nikoliv k výsledkům EDS či XRF Úvahy o ryzosti mince 65 4/9  při analýze zlomku širokého feniku z nálezu Ladná (destruktivní analýza) byl využit metalografický výbrus ke kvalifikovanému odhadu (výpočtu) původní ryzosti mince  podstatou je využití obrazové analýzy (spočítají se plochy reprezentující stříbro a měď) a vezme se v úvahu vrstva vzniklá bělením  výhodou tohoto přístupu je, že lze využít i u mincí, u nichž byla veškerá měď ztracena – použít lze i relativně nekvalitní snímky z optického mikroskopu, ideální jsou SEM (BEI) Úvahy o ryzosti mince 66 5/9  méně přesnou alternativou, ale nedestruktivní, je odhad ryzosti s využitím hydrostatického stanovení (vyžaduje zjištění celkového objemu a pak zjištění objemu dutin)  tento přístup je ideální pro korozí zcela zničené mince, které již neobsahují (nebo téměř neobsahují) žádnou fázi bohatou na měď  tyto úvahy ale musí zahrnovat aproximaci, že v průběhu koroze nedošlo díky většímu objemu korozních produktů k poškození mince (zvětšení jejího objemu) Úvahy o ryzosti mince 67 6/9  v případě, že nelze provádět destruktivní analýzy, je možné provést odhad původní ryzosti přepočtem – s využitím dostupných výsledků z XRF analýzy a hydrostatické zkoušky  úvaha vychází z následujících předpokladů: původní ryzost mince jistě nebyla vyšší než ryzost povrchová (ryzost nadhodnocena), minimální ryzost je pak určena výpočtem za předpokladu, že jádro mince by bylo měděné a stříbro jen na povrchu (ryzost značně podhodnocena) Úvahy o ryzosti mince 68 7/9  možnou další alternativou k hydrostatickému stanovení objemu, kterou se však nepodařilo zatím úspěšně realizovat, je zjištění objemu mince z 3D modelu získaného pomocí moderních mikroskopů, které jsou schopné nasnímat a vytvořit virtuální 3D model  úskalím je přesné nasnímání (s dostatečným rozlišením) a složení dvou modelů (averzu a reverzu), i velmi malá chyba způsobí velkou odchylku od reálného objemu Úvahy o ryzosti mince 69 8/9  ať již se stávající přístupy podaří v budoucnu zpřesnit a nebo nahradit lepšími, stále zůstane důležité si uvědomit fakta, vyřčená již v úvodu  analýza jedné jediné mince je nesporným přínosem, ale nelze z ní (nejen s ohledem na systém ražby al marco) dělat dalekosáhlé závěry  hlubší závěry stran ryzosti konkrétního nominálu je (a nadále bude) možné vyslovovat pouze po analýze většího množství exemplářů, ideálně náhodně vybraných, odlišného osudu, ale stejného typu (nebo ideálně varianty) Úvahy o ryzosti mince 70 9/9  ... neměl bych minci žádným způsobem „vylepšovat“, tj. čistit ani patinovat  ... a minci přesto čistím (nečitelná, nálezový stav), měla by být čištěna samostatně; veškerou kapalinu po čištění (včetně oplachů) shromažďovat ve vhodné nádobce (k provedení analýz) – jedna mince, jedna nádobka  ... měl bych průběh čištění zachytit kvalitní fotodokumentací (nejlépe makrosnímky) a dbát i na co nejlepší barevnou shodu (používat vhodné osvětlení, korekce vyvážení bílé)  ... měl bych sledovat hmotnostní úbytky - nikoliv na levných kapesních vahách, které malé, ale významné úbytky zaznamenají jen velmi nepřesně (nebo vůbec)  ... pokud výše uvedené nejsem schopen zajistit, mělo by být čištění svěřeno odbornému pracovišti, které je vhodně vybaveno Uvažuji-li o analýze mince... 71 1/1 Podrobnější informace lze nalézt např. v: 72 1/5 RICHTERA, Lukáš – ZMRZLÝ, Martin: Identifikace způsobů pokovení mincovních falz a možnosti jejich citlivého ošetření. In: Ochrana mincí a medailí v muzejních sbírkách. 1. vyd. Brno: Technické muzeum, 2013, 7–58. ISBN 978-80-87896-00-6. Podrobnější informace lze nalézt např. v: 73 2/5 Kucera, L.; Richtera, L.; Zmrzly, M.; Jarosova, M.; Kucerova, P.; Bednar, P.: Determination of the Fineness of Medieval CoinsEvaluation of Methods in a Case Study of a Medieval Pfennig. ARCHAEOMETRY, 2018, Vol. 60, Issue 2, pp. 325–341. ISSN: 0003- 813X. eISSN: 1475-4754. DOI: 10.1111/arcm.12313. Podrobnější informace lze nalézt např. v: 74 3/5 Kucera, Lukas; Rozsypal, Jan; Bednar, Petr; Brezina, Matej; Kalina, Lukas; Bezdicka, Petr; Maslan, Miroslav; Richtera, Lukas: "Gold corrosion": An alternative source of red stains on gold coins. MATERIALIA, 2021, Vol. 15, Art. Numb. 101025. ISSN: 2589-1529. DOI: 10.1016/j.mtla.2021.101025. Podrobnější informace lze nalézt např. v: 75 4/5 Kolektiv autorů: Moderní chemická analýza v archeologii, I. díl. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2021. ISBN 978-80-244-5948-6. Podrobnější informace lze nalézt např. v: 76 5/5 NOVÁK, Vlastimil – VIDEMAN, Jan – KOUŘIL, Pavel – RICHTERA, Lukáš – ZMRZLÝ, Martin: Depot mincí a zlomkového stříbra z konce 10. století nalezený v KojetíněPopůvkách / Hacksilver hoard dating back to the end of the 10th century AD and found in Kojetín-Popůvky, Czech Republic. 1. vyd. Centrum medievistických: 2016, ISBN 978- 80-87896-00-6. Konec prezentace, děkuji za pozornost. oliver@centrum.cz prezentace dostupná na: https://independentscholar.academia.edu/LukášRichtera