Pokročilé programování
v jazyce C pro chemiky
(C3220)
Dědičnost tříd v C++
2
Dědičnost tříd
●
Dědičnost umožňuje vytvářet nové třídy z tříd existujících tak, že
odvozené třídy (tzv. potomci) dědí vlastnosti základních tříd (tzv.
předek nebo rodič)
●
Potomci mají přístup k datovým členům a metodám předků, navíc
k ním přidávají vlastní členy třídy
●
Děděním je vytvářena hierarchie tříd
●
Dědičnost přináší úsporu programátorské práce, protože při
vytváření potomka můžeme využívat již existujících metod předka
Shape
int x, y
Circle
int radius, color
FilledCircle
int fillColor
Základní třída pro všechny obrazce. Třída
Shape obsahuje souřadnice středu objektu
a odpovídající metody.
Odvozená třída pro kreslení kružnice. Třída
dědí souřadnice středu a přidává poloměr
kružnice a také potřebné metody.
Odvozená třída pro kreslení vyplněné
kružnice. Třída ke zděděným datům přidává
barvu pro vyplnění a potřebné metody.
3
Definice třídy potomka
●
Základní třídu definujeme standardním způsobem
●
Odvozená třída obsahuje následující záhlaví:
class Odvozena : public Zakladni
// Zakladni trida
class Shape
{
public:
void setCentre(int ax, int ay);
private:
int x, y; // Souradnice stredu grafickeho objektu
};
// Odvozena trida dedi data a metody zakladni tridy
class Circle : public Shape
{
public:
void setRadius(int r);
private:
int radius; // Polomer kruznice
int color; // Barva kruznice
};
4
Přístup ke členům předka
●
Členy třídy (data a metody) mohou být specifikovány v sekcích
public, protected nebo private, přístup ke členům v jednotlivých
sekcích je následující:
Přístup public protected private
-----------------------------------------------------------------------------------------
metody téže třídy ANO ANO ANO
metody potomků ANO ANO NE
metody ostatních tříd ANO NE NE
a globální funkce
●
Členy deklarované jako protected jsou přístupné v metodách
vlastní třídy a metodách potomka, nikoliv však v metodách jiných
tříd nebo v nečlenských funkcích (pro ně jsou přístupné pouze
členy deklarované jako public)
●
Potomek dědí data i metody nejen od přímých předků, ale též od
prapředků, praprapředků atd.
5
Přístup ke členům předka - příklad
class Shape // Zakladni trida
{
public:
void setCentre(int ax, int ay);
protected:
void printCentre();
private:
int x, y; // Souradnice stredu grafickeho objektu
};
class Circle : public Shape // Circle je odvozena trida
{
public:
void printValues()
{ printCentre(); /* Vola se zdedena metoda */ };
};
int main()
{
Circle circ;
circ.setCentre(10, 30); // Metoda setCentre() je zdedena
circ.printValues();
// Nasledujici by nefungovalo, protoze se jedna o protected metodu:
circ.printCentre();
}
6
Překrytí metod předka
●
V odvozené třídě můžeme deklarovat metodu se stejným
jménem (a parametry a návratovým typem) jako v předkovi
●
Pokud takovou metodu zavoláme pro objekt odvozené třídy,
zavolá se metoda odvozené třídy (tato metoda tedy překryje
metodu v předkovi)
●
Pokud chceme zavolat překrytou metodu předka, musíme před
jejím názvem uvést název třídy předka oddělený pomocí dvou
dvojteček (např. Predek::metoda_predka()).
7
Překrytí metod předka – příklad 1
class Shape
{
public:
void printValues()
{ cout << "Centre: " << x << ", " << y << endl; };
private:
int x, y;
};
class Circle : public Shape
{
public:
// Tato metoda prekryva metodu predka printValues()
void printValues()
{ cout << "Radius, color: " << radius << "," << color << endl;};
private:
int radius, color;
};
int main()
{
Shape s;
Circle circ;
s.printValues(); // Vola se metoda tridy Shape
circ.printValues(); // Vola se metoda tridy Circle
circ.Shape::printValues(); // Vola se metoda tridy Shape
}
8
Překrytí metod předka – příklad 2
class Shape
{
public:
void printValues()
{ cout << "Center: " << x << ", " << y << endl; };
private:
int x, y;
};
class Circle : public Shape
{
public:
// Nasledujici metoda prekryva metodu predka se stejnym jmenem
void printValues()
{
Shape::printValues(); // Volame metodu predka
// pokud bychom volali pouze printValues(), zavolala
// by se rekurzivne zase metoda Circle::printValues()
cout << "Radius: " << radius << endl;
cout << "Color: " << color << endl;
};
private:
int radius, color;
};
9
Konstruktory a dědičnost
●
Při vytváření instance odvozené třídy je nejdříve zavolán
konstruktor základní třídy, teprve potom konstruktor odvozené
třídy – tímto je zajištěno, že v okamžiku kdy se začne vykonávat
kód konstruktoru potomka, jsou již datové členy předka plně
inicializovány
●
Konstruktor základní třídy lze explicitně zavolat v inicializačním
seznamu konstruktoru odvozené třídy (tím můžeme předat
libovolné argumenty a ovlivnit tak konstrukci základní třídy)
●
Konstruktor základní třídy uvádíme v inicializačním seznamu na
prvním místě (odpovídá skutečnému pořadí inicializace členů)
●
Pokud konstruktor základní třídy nezavoláme, překladač sám
zavolá výchozí (bezparametrový) konstruktor
●
Analogicky se automaticky volají i destruktory (v opačném pořadí
konstrukce, tedy napřed odvozený a po něm základní)
10
Konstruktory a dědičnost – příklad
class Shape
{
public:
Shape(int ax, int ay) : x(ax), y(ay) {};
private:
int x, y;
};
class Circle : public Shape
{
public:
Circle(int ax, int ay, int r, int c);
private:
int radius, color;
};
Circle::Circle(int ax, int ay, int r, int c) : Shape(ax, ay), radius(r), color(c)
{
}
int main()
{
Circle circ(20, 30, 5, 1); //Argumenty se predaji konstruktoru ve tride
// Circle, ten ale nejdrive preda nektere z nich konstruktoru v
// tride Shape, pote se vykona kod konstruktoru Shape()
// a pak teprve kod konstruktoru Circle()
}
11
Více potomků odvozených z jednoho
předka
●
Z jednoho předka lze odvozovat libovolný počet potomků
Shape
int x, y
Circle
int radius
int color
FilledCircle
int fillColor
Rectangle
int width
int height
Triangle
int size
12
Vícenásobná dědičnost
●
Potomky lze odvodit z více než jedné základní třídy – mluvíme o
vícenásobné dědičnosti
●
Deklarace třídy s vícenásobnou dědičností:
class Odvozena : public Zakladni_1, public Zakladni_2
●
Vícenásobná dědičnost se používá při vývoji knihoven, v běžných
programech se s ní téměř nesetkáme (její používáníse nedoporučuje,
není-li pro ni dobrý důvod)
Zakladni_1 Zakladni_2 Zakladni_3
Odvozena
Zakladni_1 Zakladni_2
Odvozena _2Odvozena_1
Odvozena_spojena
13
Dědičnost versus skládání
●
Při tvorbě programů je někdy potřeba rozhodnout, zdali použijeme
k propojení tříd dědičnost, nebo skládání (do třídy vložíme objekt
jiné třídy jako její člen)
●
Pokud si nejsme jisti, který přístup je v daném případě lepší,
upřednostňujeme většinou skládání
●
Objekt odvozujeme pomocí dědičnosti pouze v případě, že jejich
vztah odpovídá větě: objekt_odvozeny je objekt_zakladni
(„Pes je Savec“ (dědičnost), ne však „Auto je Motor“ (skládání))
Chybné použití dědičnosti: Správné použití skládání:
Drawing
Circle Rectangle Drawing
Circle circ
Rectangle rect
Circle
Rectangle
class Drawing : public Circle,
public Rectangle
{
};
class Drawing
{
private:
Circle circ;
Rectangle rect;
};
Dodržujte následující pravidla
●
Při tvorbě programu postupujte pomalu. Nejdříve vytvořte základní
třídu, teprve později přidejte odvozenou třídu. Vytvořte vždy
nejdříve základní kostru třídy (proměnné s výchozími hodnotami,
případně konstruktor bez parametrů) a funkci main(), program
přeložte a opravte chyby. Potom postupně přidávejte jednotlivé
metody, pokaždé přeložte (překladač nesmí hlásit chyby). Pak
přidejte odvozenou třídu.
●
Všechny členské proměnné inicializujte vhodnou hodnotou (ideálně
přímo v definici, jinak v inicializačním seznamu v konstruktoru,
výjimečně v těle konstruktoru). Členské proměnné objektového
typu není třeba zvlášť inicializovat, protože jejich
konstruktor se zavolá automaticky a inicializaci zajistí.
●
Při načítání dat od uživatele a při výpisu hodnot vždy vypisujte
vhodný informační text, aby uživatel věděl, jaká data má zadat a
jaké informace program vypsal.
15
Cvičení – 1. část
1. Vytvořte program obsahující základní třídu Shape a z ní odvozenou Circle s následujícími
vlastnostmi:

Třída Shape bude obsahovat:

souřadnice středu grafického objektu (int x, y;)

konstruktor s parametry pro inicializaci souřadnic středu:
Shape(int ax, int ay);

metodu setValues(int ax, int ay) pro nastavení souřadnic středu

metody getCentreX() a getCentreY() pro získání souřadnic středu

metodu printValues() pro výpis hodnot datových položek třídy (tj. hodnot x a y).

Třída Circle bude obsahovat:

hodnotu poloměru kružnice (int radius;) a číslo barvy kružnice (int color;)

konstruktor s parametry pro inicializaci souřadnic středu, poloměru a čísla barvy
(souřadnice středu bude předávat konstruktoru předka):
Circle(int ax, int ay, int r, int c);

metodu setValues(int ax, int ay, int r, int c) pro nastavení souřadnic středu,
poloměru a čísla barvy (pro nastavení souřadnic středu bude tato metoda volat metodu
předka).

metodu getRadius() pro získání hodnoty poloměru kružnice a getColor() pro získání čísla
barvy

metodu printValues() pro výpis hodnot datových položek třídy (pro výpis souřadnic
středu bude tato metoda volat metodu předka)

metodu draw() pro vykreslení kružnice pomocí knihovny g2

Ve funkci main() vytvořte objekt typu Circle a inicializujte jeho souřadnice a poloměr
vhodnými hodnotami. Vypište na výstup hodnoty objektu zavoláním jeho metody
printValues(), pak ješte zavolejte přímo jeho metodu printValues() zděděnou z předka
Shape (vypíše jen souřadnice středu). Potom zavolejte metodu setValues(), která nastaví
nové hodnoty (souřadnic středu a poloměru) a ty se následně opět vypíší pomocí
printValue() na výstup. Nakonec zavolá metodu draw().
2 body
16
Cvičení – 2. část
2. Vytvořte program, který bude vycházet z předchozí úlohy, ale s následujícími úpravami:

Vytvořte třídu Rectangle (odvozenou z Shape) pro kreslení obdélníku. Třída bude mít
členy width a height (typu int) a související metody podobné jako ve třídě Circle
(tj. setValues(), getWidth(), getHeight(), printValues() a draw()). Obdélník se
bude vždy vykreslovat černou barvou. Pro vykreslení obdélníku použijte funkci
g2_rectangle (int dev, double x1, double y1, double x2, double y2).

Vytvořte třídu FilledCircle (odvozenou z Circle) pro kreslení kružnice vyplněné
barvou. Třída bude mít člen fillColor pro číslo barvy (typu int) a související metody
podobné jako ve třídě Circle (tj. setValues(), getFillColor(), printValues() a
draw()) (Pozn.: při vykreslování vyplněné kružnice se musí nejdříve nastavit barva
výplně pomocí g2_pen() a vykreslit vyplněná kružnice pomocí g2_filled_circle(),
pak nastavit barva obrysu kružnice také pomocí g2_pen() a kreslit obrys kružnice
pomocí g2_circle()).

V každé třídě dále implementujte metodu readValues(), která načte ty právě ty
hodnoty, které daná třída potřebuje (a předtím volá obdobnou metodu předka pro
načtení hodnot vyžadovaných předkem).
Program nabídne uživateli možnost kreslit kružnici, čtverec nebo vyplněnou kružnici.
Potom si od něj vyžádá příslušné hodnoty souřadnic, poloměru, barvy atd. (voláním
metody readValues()). Na konec na obrazovku terminálu vypíše načtené hodnoty
(voláním printValues()) a vykreslí příslušný objekt. 2 body
17
Cvičení – 3. část
3. Vytvořte program který vykreslí obrazec se třemi vyplněnými kružnicemi
ohraničenými obdélníkem (viz. obrázek níže), barva výplně kružnic bude
specifikována uživatelem. Program bude vycházet z předchozí úlohy. V
programu implementujte novou třídu Drawing, která bude obsahovat 3
objekty vyplněné kružnice (typu FilledCircle) a jeden objekt obdélníku
(typu Rectangle). Dále bude obsahovat:

konstruktor Drawing(), který vytvoří všechny obrazce ve vhodných
pozicích

metodu readValues() pro načtení barvy výplně

metodu setFillColor(int fc) pro nastavení barvy výplně kružnic

metodu draw(), která otevře okno a vykreslí do něj tři vyplněné kružnice
a ohraničující obdélník.
Podle potřeby upravte existující třídy (např. do
třídy FilledCircle doplňte metodu
setFillColor(int fc), okno pro kreslení bude
otevřeno v Drawing::draw(), a metody draw()
grafických tříd budou přijímat parametr s číslem
okna a budou provádět pouze operace kreslení
do tohoto okna). Funkce main() pouze vytvoří
instanci Drawing a zavolá readValues() a
draw(). 1 bod