16. Chemické účinky ionizujícího záření chemické změny v látkách jsou důsledkem tzv. radiolýzy (rozklad látek účinkem záření) společně s radiolýzou však mohou probíhat i reakce syntetické mezi zpravidla velmi reaktivními produkty radiolýzy radiačně - chemické reakce Jde o chemické změny vyvolané absorpcí ionizujícího záření v látkách Studuje je RADIAČNÍ CHEMIE (SOUČÁST FOTOCHEMIE) 1 Jednoduchou interakcí záření s hmotou jsou: rekombinace molekulových iontů vzniklých ionizací za vzniku původní, ale excitované molekuly iontově-molekulové reakce tyto reakce probíhají po interakci s ionizujícím zářením a jsou velmi rychlé ( 10-14 s) molekulový ion má současně charakter radikálu v případě kapalné a polární látky M se elektrony vzniklé ionizací zpomalují a solvatují se (tzv. solvatované elektrony) některé vazby vysoce excitovaných molekul nebo molekulových iontů se často homolyticky štěpí za vzniku radikálů mezi molekulami dochází k přenosu energie M+ + e- M* M+ + M produkty * M1 + M2 M1 + M2 M* R1 + R2 + R2M+ R1(+) 2 Definuje se výtěžek radiačně-chemických reakcí jako počet částic vzniklých při sdělení energie 100 eV absorbující látce celkový výtěžek je tedy úměrný celkové absorbované dávce aby se dosáhlo významných koncentrací produktů, musí se ozařovat vysokými dávkami v radiační chemii se výhradně používá k ozařování 60 Co elektrony (z lineárního urychlovače) o energii 2-10 MeV (např. běžná rychlost vzniku produktu při dávkovém příkonu 1 Gy s-1 a výtěžku jedné částice /100 eV absorbované energie je cca 1.10-7 mol s-1) zdroj o aktivitě 1,4.1014 Bg dává dávkový příkon 104 Gy s-1 3 Pokud voda obsahuje rozpuštěný kyslík, pak ještě probíhají další reakce (kyslíkový efekt): Příklady ozařovacích procesů Radiačně-chemické reakce se nejlépe studují v kapalné fázi. ozařování vody v přítomnosti kyslíku O2 + H HO2 O2 + eaq - O2 Vznikající radikály takto při ozáření živého organismu obsahujícího vodu zvyšují riziko jeho poškození) ozařování vody Ozařování vodných roztoků přímá interakce záření s rozpuštěnou látkou je málo pravděpodobná (vzhledem k nadbytku vody) chemické změny rozpuštěných látek jsou důsledkem jejich reakce s produkty radiolýzy vody (radikály H, OH, v přítomnosti kyslíku také HO2, solvatovaný elektron aj.) při reakcích s těmito částicemi se uplatňují především jejich redoxní vlastnosti 4 Chemická dozimetrie ionizujícího záření používá se k měření vysokých dávek, kdy nelze použít klasických dozimetrů (jsou příliš citlivé) využívá se reakce Fe2+ Fe3+ (okyselený a provzdušněný roztok železnaté soli) působením záření na roztok dávka se určuje na základě vzniklé koncentrace Fe3+ (až 500 Gy) citlivost dozimetru lze záměrně snížit přídavkem Cu2+ (vznikající Cu+ redukuje již vzniklé železité ionty – lze zvýšit horní mez měření dávek až na 105 Gy ozařovaný vodný roztok působící agens produkty Fe2+ H, HO2, H2O2 Fe3+ glukóza H, OH kyselina glukonová glycin NH3, CO2, kys. octová, kys. glyoxalová adenin NH3, CO2, kys. šťavelová deriváty adeninu deriváty pyridiminu a jiné heterocykly Konkrétní využití radiačně chemických reakcí: 5 Záření vyvolává v hotových polymerech následné reakce Reakce: zesíťování – PE, kaučuky, silikonové kaučuky, polyamidy degradaci – nepříznivý vliv, zhoršují se vlastnosti polymerů pozitivní vliv degradace – výroba některých látek při ozařování teflonu vznikají nízkomolekulární fluorované uhlovodíky sloužící jako maziva degradace celulózy vede ke vzniku Traumacelu (zastavuje krvácení) zpracování celulózových odpadních hmot pro přípravu krmiv – (ozáření dávkou 105 – 106 Gy, spojené s kyselou nebo enzymatickou hydrolýzou) ozářený polypropylen (mikroten) se snadno odbourává působením půdních mikroorganismů hlavní význam radiační degradace polymerů je při likvidaci plastů – ozářením se plasty naruší a snadněji se pak spalují Vliv záření na polymery 6  provádí se nejčastěji pomocí gama záření (60Co) působením záření na monomery vznikají radikály, které startují polymerační reakce konzervace předmětů kulturního dědictví po jejich poškození atmosférickými vlivy nebo škůdci (monomer se nechá vsáknout do předmětu a pak se zpolymeruje ozářením) povrchové radiační roubování (na povrch polymeru, skla, kamene apod. se nanese tenká vrstva monomeru a „naroubuje“ se na podklad ozářením). Tento postup zlepšuje vlastnosti materiálu – zvyšuje se odolnost, nehořlavost, barvitelnost, hydrofobnost nebo naopak hydrofilnost apod. vytvrzování nátěrových hmot a kompozitů ozářením ozářené polymerní fólie mají zlepšenou schopnost potisku, metalizace apod. textilní tkaniny se vyznačují sníženou mačkavostí a zvýšenou barvitelností ve farmacii se na nosič roubováním dodá aktivní složka, která se pak postupně v těle uvolňuje Radiační úprava odpadních vod Radiační polymerace 7 perspektivní využití pro odbourávání škodlivin v odpadních vodách (fenoly. bifenyly. pesticidy a jiné polutanty