13. A L K A L I M E T R I E A K O N D U K T O M E T R I E I. ALKALIMETRICKÉ TITRACE 13.1. Standardizace 0,1M roztoku NaOH Roztok dvojsytné kyseliny šťavelové H[2]C[2]O[4].2H[2]O se titruje do druhého stupně odměrným roztokem NaOH na indikátor fenolftalein při pH ~ 9. Příprava vzorku: Navážku H[2]C[2]O[4].2H[2]O (m[ ]= cca 630 mg) rozpustit v kádince v cca 50 ml dest. H[2]O, převést do V[0] = 100 ml, doplnit dest. H[2]O ↓ pipetovat 10 ml do vysoké kádinky na 150 ml + teflonové míchadlo + 90 ml dest. H[2]O Postup stanovení koncentrace H[2]C[2]O[4].2H[2]O pomocí titrátoru TitroLine Easy: 1. Zapnout titrátor TitroLine Easy tlačítkem ON/OFF (umístěný vzadu na přístroji) 2. Kádinku se vzorkem umístit na magnetickou míchačku, ponořit elektrodu do roztoku (cca 2,5 ml tak, aby byla ponořena i její referentní část) a spustit míchání. 3. Dlouze podržet tlačítko F3 na kontrolním panelu, dokud se nedostaneme do hlavní nabídky nastavení konfigurace. 4. Krátce podržet tlačítko F3 na kontrolním panelu, dokud se nedostaneme do nabídky výběru metody stanovení (parameters sets) → pomocí šipek (F4 / F5) na panelu vybrat metodu „pH exact weak“ (titrace slabé kyseliny). Výběr potvrdit tlačítky F1 a Stop. 5. Krátkým stiskem tlačítka F3 na kontrolním panelu změnit způsob titrace na EP (automatická titrace do koncového bodu) a pomocí šipek (F4 / F5) nastavit hodnotu koncového bodu pH = 8.8 (fenolftalein) 6. Stisknout START. Titraci provést 3x. 7. Z displeje opsat spotřebu (V[ekv]). Výpočet přesné koncentrace 0,1M NaOH: M(H[2]C[2]O[4].2H[2]O) = 126,07 g/mol 13.2. Stanovení HCl Příprava vzorku: Vzorek v odm.baňce (V[0] = 100 ml) doplnit po rysku dest. H[2]O ↓ pipetovat 10 ml do vysoké kádinky na 150 ml + teflonové míchadlo + 90 ml dest. H[2]O Postup stanovení množství HCl v neznámém vzorku 1. Dlouze podržet tlačítko F3 na kontrolním panelu, dokud se nedostaneme do hlavní nabídky nastavení konfigurace. 2. Krátce podržet tlačítko F3 na kontrolním panelu, dokud se nedostaneme do nabídky výběru metody stanovení (parameters sets) → pomocí šipek (F4 / F5) na panelu vybrat metodu „pH exact strong“ (titrace silné kyseliny). Výběr potvrdit tlačítky F1 a Stop. 3. Krátkým stiskem tlačítka F3 na kontrolním panelu změnit způsob titrace na EP (automatická titrace do koncového bodu) a pomocí šipek (F4 / F5) nastavit hodnotu koncového bodu pH = 11,2 4. Spustit program TL chart v PC. 5. Stisknout START. 6. Po ukončení měření stiskem tlačítka DATA v programu TL chart převést naměřená data z titrace do počítače a tlačítkem SAVE AS je uložit. Titraci provést 1x 7. Hodnoty uložené v PC převést do souboru v Excelu, sestrojit titrační křivku, vyhodnotit ji pomocí „ metody tří rovnoběžek“ a současně určit bod ekvivalence z první nebo druhé derivace titrační křivky. Výpočet množství HCl v neznámém vzorku: M(HCl) = 36,461 g/mol 13.3.Stanovení H[3]BO[3] Kyselina boritá je ve vodě velmi slabou jednosytnou kyselinou a proto s vizuální indikací nelze titraci provést a při přímé potenciometrické titraci je obtížné přesně určit inflexní bod na titrační křivce: (pK[a] = 9,24) Titrace se provádí až po přidání organických polyhydroxysloučenin (glycerinu, příp. manitolu), vznikající komplexní sloučenina (kyseliny glycerino-boritá má disociační konstantu o 3 řády vyšší než kyselina boritá: Přibližnou hodnotu pK[a] kyseliny borité získáme z titrační křivky. Vycházíme z výpočtu pK[a ]ze vzorce: , přičemž → pro výpočet pK[a ]použijeme vztah pK[a] = ^1/[2] V[ekv ]~ pH, vzhledem k tomu, že koncentrace kyseliny a zásady jsou stejné [] Příprava vzorku: Vzorek v odm.baňce (V[0] = 100 ml) doplnit po rysku dest. H[2]O ↓ a) pipetovat 10 ml do vysoké kádinky na 150 ml + teflonové míchadlo + 90 ml dest. H[2]O b) pipetovat 10 ml do vysoké kádinky na 150 ml + teflonové míchadlo + 90 ml 20% glycerinu Postup stanovení množství H[3]BO[3] v neznámém vzorku: 1. Dlouze podržet tlačítko F3 na kontrolním panelu, dokud se nedostaneme do hlavní nabídky nastavení konfigurace. 2. Krátce podržet tlačítko F3 na kontrolním panelu, dokud se nedostaneme do nabídky výběru metody stanovení (parameters sets) → pomocí šipek (F4 / F5) na panelu vybrat metodu „pH exact weak“. Výběr potvrdit tlačítky F1 a Stop. 3. Krátkým stiskem tlačítka F3 na kontrolním panelu změnit způsob titrace na Manual Titration Mode (manuální titrace). 4. Postupně dávkovat pomocí levého tlačítka myši odměrný roztok po 0,5 ml přídavcích a zaznamenávat změnu pH na displeji přístroje. Titraci ukončit po přídavku 20 ml odměrného roztoku. Pravé tlačítko myši slouží k naplnění titrátoru odměrným roztokem. Každou titraci provést 1x. 5. Získané hodnoty vyhodnotíme početní Granovou transformací (v tabulkovém procesoru MS Excel), titraci v prostředí glycerinu také metodou grafickou a pomocí druhé derivace. Výpočet množství H[3]BO[3] v neznámém vzorku: M(H[3]BO[3]) = 61,81 g/mol II. KONDUKTOMETRICKÉ TITRACE Konduktometrické titrace jsou založeny na měření změn vodivosti v průběhu titrace. 13.4.Stanovení H[3]PO[4] Titrace do 1.stupně: Titrace do 2.stupně: Příprava vzorku: Vzorek v odm.baňce (V[0] = 100 ml) doplnit po rysku dest. H[2]O (M(H[3]PO[4]) = 97,9953 g/mol) ↓ pipetovat 5 ml do kádinky na 250 ml + teflonové míchadlo + cca 200 ml dest. H[2]O Postup stanovení množství H[3]PO[4] v neznámém vzorku pomocí konduktometru Lutron CD-4303 a programu LabView: 1. Připojit konduktometr Lutron CD-4303 přes připojovací modul (černá krabička) přes USB k PC. 2. Vodivostní elektrodu ponořit do roztoku vzorku, zapnout míchání. 3. Zapnout konduktometr tlačítkem POWER, nastavit rozsah měřené vodivosti. 4. Spustit program Konduktometrie → Konduktometrie_program LabView → Konduktometrie. 5. V Nastavení rozkliknout Konduktometr (zelený rámeček) → Refresh →COM3. 6. V Nastavení rozkliknout Titrátor (zelený rámeček) → Refresh →COM1. 7. Spustit program kliknutím na ikonu bílé šipky v levém horním rohu . 8. Zadat hodnotu jednotlivého přídavku odměrného roztoku V[titr] (ml) = 0,1 ml a celkový objem odměrného roztoku V[celk] (ml) =13 ml celni values 9. Spustit titraci stlačením tlačítka Titrovat. Titraci je možné ukončit po zobrazení předpokládaných inflexních bodů tlačítkem ve žlutém rámečku Ukončit titraci předčasně. 10. Během měření kontrolovat konduktometr, aby se předčasně nevypnul (ihned znovu zapnout) a také nastavené rozsahy měření. 11. titr1 Po ukončení titrace přepnou do záložky Vyhodnocení titrace na horní liště. 12. Pomocí tlačítka Načíst titrační křivku zobrazit titrační křivku (tlačítko se vysvítí zeleně) a pomocí kurzoru najít přibližný bod ekvivalence (zobrazí se v horním žlutém rámečku). 13. Tuto hodnotu zapsat do pole Přibližný bod ekvivalence (V[ekv]) a sepnout tlačítko Zobrazit přímky → zobrazí se dvě zelené přímky, které slouží k určení lineární směrnice proložených titračních větví. Pomocí tlačítka Vyloučit vzdálené body upravit jednotlivé titrační větve. 14. Tlačítkem Zobrazit prodloužené titrační větve se zobrazí dvě černé přímky, které se protínají, současně se zobrazí rovnice regrese v displejích Rovnice přímky před bodem ekvivalence a Rovnice přímky před bodem ekvivalence. 15. Sepnout tlačítko Zobrazit bod ekvivalence V[ekv] → zobrazí se červená kolmice a hledaný bod ekvivalence. 16. Pro nalezení dalších inflexních bodů opakujeme celý postup od bodu 12. 17. Pro vyhodnocení přepnou do záložky Vyhodnocení analýzy na horní liště. 18. V okně Organické kyseliny nebo Anorganické kyseliny vybrat titrovanou kyselinu. Vypsat pole Molární hmotnost (g/mol), bod ekvivalence V[ekv], koncentraci odměrného činidla c(OR) (mol/dm^3), V baňky (ml) (V[0] = 100 ml), V pip (ml) (V[pip] = 5 ml) a změnit Jednotku hmotnosti na mg → stlačit Vyhodnotit analýzu. 19. ul a uk V záložce Uložení a ukončení na horní liště → Editovat data k uložení → data se načtou do okna k uložení. Uložit data pomocí tlačítka Uložit na disk → postupně stlačit „žlutou ikonu Soubor“ a poté „žlutý rámeček Uložit data na disk“. 20. Titrační křivku ve formě grafu uložit pomocí Uložit graf vyhodnocení titrace → opět postupně stlačit „žlutou ikonu Soubor“ a poté „žlutý rámeček Uložit graf vyhodnocení titrace“. 21. Po uložení dat i grafů ukončit program tlačítkem Ukončit program v červeném rámečku. Pokud ukončíme program předčasně, přijdeme o možnost vyhodnocení měření. Výpočet množství H[3]PO[4] v neznámém vzorku: Titrace do 1.stupně: Titrace do 2.stupně: 13.5.Stanovení CH[3]COOH Příprava vzorku: Vzorek v odm.baňce (V[0] = 100 ml) doplnit po rysku dest. H[2]O ↓ pipetovat 5 ml do kádinky na 250 ml + teflonové míchadlo + cca 200 ml dest. H[2]O Výpočet množství CH[3]COOH v neznámém vzorku: M(CH[3]COOH) = 60,053 g/mol Postup stanovení množství CH[3]COOH v neznámém vzorku pomocí konduktometru Lutron CD-4303 a programu LabView: viz. Stanovení H[3]PO[4] [ ] 13.6. Vyhodnocení redoxní potenciometrické titrace Při vyhodnocení stanovení jednotlivých kyselin v protokolu do závěru uvést: · hodnoty nalezených koncentrací odměrného roztoku 0,1 M NaOH. Provést statistické vyhodnocení, všechny statistické parametry uvést do protokolu. · obsah HCl stanovený metodou tří rovnoběžek v neznámém vzorku v mg zaokrouhlený na platný počet míst, současně určit bod ekvivalence pomocí druhé (příp. první) derivace titrační křivky. V protokolu také uvést tabulky výsledků měření a vyhodnocené grafy. · obsah H[3]BO[3] stanovený metodou Granovy funkce (bez přídavku i s přídavkem glycerinu) v neznámém vzorku v mg zaokrouhlený na platný počet míst + tabulky výsledků jednotlivých měření a vyhodnocené grafy. · odhad změny pK hodnoty kyseliny borité (z titrační křivky) bez a s následkem přidání glycerinu. · obsah H[3]PO[4] stanovený konduktometricky v neznámém vzorku v mg zaokrouhlený na platný počet míst (i tabulky a vyhodnocené grafy z programu LabView). · obsah kyseliny octové stanovený konduktometricky v neznámém vzorku v mg zaokrouhlený na platný počet míst (i tabulky a vyhodnocené grafy z programu LabView). · diskuze k úloze, zhodnocení možného chybného stanovení a příp. problémů během měření.