Adobe Systems
C9500 Užitá chemie
6. lekce
Dřevo, papír, kůže, textil
Mgr. Ing. Radka Kopecká, Ph.D.
175344@mail.muni.cz
C9500 Užitá chemie – 1 Úvod
1

Adobe Systems
2
Vlákno je tenký dlouhý útvar, elastický a pevný s malým průměrem v příčném řezu. Textilní institut
definuje vlákno jako textilní surovinu, která je obecně charakterizována flexibilitou a vysokým
poměrem délky a tloušťky. Až do druhé poloviny 20. století spadaly textilní vlákna do rozmezí
přibližně 10 – 50 pm v průměru a dlouhé přibližně 1 cm. Hrubší štětiny a monofily, i když byly
tkané a pletené nejsou považovány za vlákna. V poslední době jsou zahrnuty jemnější vlákna (délka
přibližně 1 dtex1 ) zvaná mikrovlákna. Mikrovlákna jsou vyrobená buď modifikací procesu spřádání
taveniny, nanovlákna elektro-spřádání. (def. dle zákona)
Textilní vlákno
Získáváme je z přírodních zdrojů, nikoliv chemickou cestou. Jejich přirozená chemická struktura
zůstává nezměněna. Mají řadu vlastností, které se nepodařilo dosud napodobit při výrobě umělých
vláken. Přírodní vlákna jsou dělena dle původu primární suroviny a to na vlákna organická
(rostlinná, živočišná) a vlákna anorganická (z nerostů).

Adobe Systems Textové pole: Historie textilní výroby
3
• cca 8000 př. n.l. - Jižní Amerika - objevena pravděpodobně nejstarší lněná tkanina
• cca.2000 př. n.l. - barvení indigem (Egypt)
• cca. 1000 n.l. - ponožky pletené z předené bavlny (Egypt)
• 1589 - mechanické pletení „stocking frame“ (Anglie)
• 1779 -1830 – předací stroje (Anglie)
• 1856 - syntetické barvivo (Anglie)
• 1892 - viskózové vlákno
• 1896 - skleněné textilní vlákno (Německo)
• 1937 - výroba polyamidového vlákna (USA)
• 1945 - výroba polyesterového vlákna (Anglie)
• 1956 - výroba polypropylénového vlákna (Italie)
• 1959 - syntetické elastické vlákno (USA)
• 1960 - pneumatický tkací stroj (Československo)
• 1964 - aramidové vlákno (USA)
• 1980 - mikrovlákno (Japonsko)
•1985-výrobananovláken(USA)
Historie textilní výroby

Adobe Systems
4
Textové pole: Textilní vlákna
Textilní vlákna

Adobe Systems
5


Adobe Systems
Zápatí prezentace
6

Adobe Systems
Zápatí prezentace
7

Adobe Systems



Adobe Systems



Adobe Systems
10
Stálobarevnost
Pevnost a pružnost
Oděr
Propustnost vody
Hořlavost
Antibakteriální aktivita
Specifické zkoušky výrobků

Adobe Systems
Zápatí prezentace
11
Textové pole: Kůže
Kůže

Adobe Systems
12


Adobe Systems
Zápatí prezentace
13

Adobe Systems
14
kůže

Adobe Systems
15


Adobe Systems
Zápatí prezentace
16
Co je to Full Grain kůže aneb anatomie kůže jako materiálu
1.nasolení kůže – pro převoz do koželužny
2.namáčení – kůže se máčí a pere v hašpli (sud) kvůli očištění, zbavení soli
3.loužení se zahníváním a odchlupování (mechanicky) nebo loužení v roztoku sulfidu
sodného a vápna (dnes), pro odstranění srsti, vznikne tzv. holina
4.mízdření - odřezání vaziva a zbytků svalů
5.omykání - odstranění kořínků chlupů
6.štípání pomocí štípacího stroje, aby byla kůže všude stejně tlustá
7.činění kůží
8.ždímání, pro odstranění vody
9.barvení
10.mazání, aby se kůže nelámaly
11.vyrážení neboli hlazení
12.sušení
13.postřikování lakem, proti vlhku
14.leštění
15.žehlení
16.měření
17.převoz k výrobě kožených výrobků

Adobe Systems
Zápatí prezentace
17
Činění kůží je postup, kdy se z tzv. holiny (kůže zbavené chlupů a mázdry) vytváří useň. Při
vyčiňování se kolagenová vlákna, která tvoří kůži, sráží do nerozpustného stavu a vzájemně se
propojují.
Druhy činění
Chromočinění
Jde o moderní metodu, relativně novou, již průmyslovou. Činidlo je síran chromitý. Výsledná useň je
modrozelená. Nasakuje dobře vodu, proto se i snadno barví. Snáší dobře teplotu. Jde o nejčastější
způsob činění.
Třísločinění
Prováděl koželuh. Činidlem jsou výluhy převážně z kůry stromů (dub, jilm ap.), které
obsahují oxifenoly, tzv. třísloviny. Výsledná useň je hnědá, těžká a nepropustná pro vodu. Nesnáší
teploty nad 50 °C.
Užití: podpatky bot (podešvová useň).
Jirchářské činění
Prováděl jirchář. Činidlem je síran hlinitý, popř. síran draselno-hlinitý (kamenec
hlinitodraselný). Výsledná useň je bílá jircha. Ve vodě je málo stálá. Vyplavováním činidla useň
tvrdne (nesmí se prát). Využívá se u jemných kůží (koziny, skopovice, jehnětiny, kozelčiny a
králičiny), např. k výrobě rukavic.
Zámišské činění
Prováděl semišník. Činidlem je rybí tuk, který se valchuje několik hodin do kůže. Zoxidované mastné
kyseliny se váží na kolagen tvořící kůži, a proto se činidlo nedá vymýt. Na rozdíl od jirchářského
činění se proto výsledná useň může i prát. Výsledná useň je žlutá, zvaná semiš. Používá se
například na kůže k mytí oken (jelenice u aut, skenerů), oděvy, rukavice ap.

Adobe Systems
18
Textové pole: Kožedělný průmysl
Kožedělný průmysl