+ Společnost a neživá příroda v regionu střední Evropy Kurz univerzitního základu N N » \ \ I N \ II \ I / / II ' I / I 'I + / / Neživá příroda a stavebnictví / / //V Termín „stlayební suroviny" je používán pro -N V\ yšejz^ny fíeryósty, které se používají ve \ í j /sj^vébnirn/průmyslu, například pro stavby \ \! / ,'silnie' železnic, budov, výrobu betonu, malt, I i / // cibľel tvárnic. //'/'// /Suroviny pro výrobu stavebních hmot, >//// přeá evším karbonáty, jsou v ČR řazeny mezi ^-nerudní suroviny. Ověřené zásoby stavebních surovin v ČR jsou kolem 20 mld. t a ročně se '/' jich vytěží 55 a 60 mil. t, což je téměř 45 % všech surovin (největší objem). V ČR rozdělujeme stavební suroviny na tyto základní skupiny: • Stavební kámen: používá se buď neupravený (lomový kámen) nebo se z něj vyrábí drcené kamenivo • Štěrkopísky, nebo-li těžené kamenivo • Cihlářské, keramické a sklářské suroviny • Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, nebo-li dekorační kámen i 1 \ 1 * 1 \ \ i úl / / Stavební a dekorační kámen / / / ■'/ Suro/inou jsfou tedy všechny druhy pevných hornin magmatického, /// // sedímentá/ního i metamorfního původu, které jsou blokově dobyvatelné a '/'/' // .svými vlastnostmi vyhovují buď pro hrubou kamenickou výrobu (obrubníky, ' krajníky, dlažební kostky, stavební bloky apod.) nebo pro ušlechtilou výrobu '/ / / / / / / / £bf<5ušené a leštěné kamenické výrobky, kamenosochařské práce) pro hrubou (kostky, obrubníky, patníky, schody, sokly atd.) i ušlechtilou kamenickou výrobu (broušené nebo leštěné obklady, dlažba, pomníky a kamenosochařské práce) se hojně používaly a používají hlubinné vyvřeliny sedimentárních hornin mají velký význam pískovce a arkózy. V Čechách jsou to cenomanské pískovce z východního okolí Prahy, Hořicka, Královédvorská a Broumovska. Méně významné jsou triasové a červené permské pískovce z Podkrkonoší. Pískovce mají všestranné použití jako stavební a sochařský kámen, slouží pro výrobu řezaných, broušených, případně i leštěných obkladů, dlažby, schodišťových stupňů apod. Dlouhou tradici má také dnes už omezená těžba devonských vápenců Barrandienu (např. tzv. slivenecký, kosořský nebo zbudzanský mramor) a Moravského krasu (např. tzv. křtinský mramor). Na Přerovsku se těžily pleistocénní travertiny na vnitřní obklady, teraca a konglomeráty. krystalické vápence (mramory) - na leštěné obklady, dlažby, teraca, konglomeráty a v sochařství. Vyskytují se hojně v šumavské a české větvi moldanubika, krkonošsko-jizerském a orlicko-kladském krystaliniku, svratecké antiklinále a silesiku. Jako krytina a obklady (odpad jako plnivo) jsou používány fylity železnobrodského krystalinika a donedávna i proterozoika západních Čech (údolí Střely). Dekorační kámen výhradní ložiska těžená (73) výhradní íožiska netěžená (90) nevýhradní ložiska těžená (27) nevýhradní ložiska netěžená (37) Stavební kámen \ l \ l l l / ' 1 ! / \ \ i ,' / in / / I M / / KAMENIVO /// ■//pro/výrobu drceného kameniva slouží všechny pevné /// // magmatické, sedimentární i metamorfované horniny, / pokud jejich technologické vlastnosti odpovídají účelu použití 1 těží povrchovým způsobem v kamenolomech. Drcení přírodních hornin probíhá zpravidla ve více stupních na potřebnou frakci 1 ložisek kvartérních, a to fluviálního původu, mnohem méně jsou zastoupena ložiska fluviolakustrinního, glacifluviálního, glacilakustrinního a eolického původu. Průmyslově využitelná ložiska těženého kameniva jsou proto soustředěna především v povodí větších řek 1 těženého kameniva je závislá na tom, zda-li se ložisko štěrkopísků nachází pod vodní hladinou (tzv. těžba z vody) nebo nad vodní hladinou, tj. na zemském povrchu (tzv. suchá těžba) a následně se třídí na potřebné frakce výhradní ložiska - těžená (169) výhradní ložiska - netěžená (150} nevýhradní ložiska - těžená {54} nevýhradní ložiska - netěžená (149) Štěrkopísky H výhradní ložiska těžená (78) ; výhradní ložiska - netěžená (133) ■ nevýhradní ložiska - těžená (127) nevýhradní ložiska - netěžená (210) N I / \ \ \ \ \ I I I / / / / / I I \l POJIVO I 1 \ 1 * 1 \ \ I \ \ I lil / / III 111 I 111 t //A Sádry a síranová pojiva, anhydrity ■ Sádra ma schopnost hydratovat (tuhnout) různou / rychlostí podle toho, jakým způsobem byla připravena. Snadno se zpracovává a lze ji přizpůsobit různým stavebním nebo technickým účelům. Vápno ■ Semletí, vápálení, hašení Cement ■ Slinek = Vápenec + jíly + vedlejší suroviny ■ Různé druhy CEM l-CEM V silezikum. ůrlicků-kladské krystalinikum, zábřežská skupina \ N I / / / \ 1 I I / / / / \ \\ \ \ ■ \ \ I ,' / 1 1 1 / / / / I 1 ' i / / / *' skfářsk^ (tavné) písky s primárním obsahem Si02 SKLO A KERAMIKA íl// / / ' / / / / / s /ipravjcíla v rozmezí 60 až 80 % -barviva - mangan (dodává ametystové zbarvení), kobalt (modré zbarvení), měď (tyrkysové, ale i tmavě červené zbarvení), zlato (rubínově červená barva), stříbro (žlutá až oranžově červená barva), uran (zelená) cihlářské výrobky, dlažba, obklady, zdící prvky, stropní prvky, krytina keramika se uplatňuje rovněž ve výrobě užitkového a okrasného zboží, nádobí, zdravotnická keramika, umělecké a dekorativní předměty žáruvzdorné a tepelně izolační žáruvzdorné hmoty nebo materiály pro elektrotechniku \ \ \ I I I / / TAVENÉ HORNINY ' 1 \ \ I ,' / / / 1 1 1 / / / / I 1 ' i / / / //'/' //"/Tavehý čedič se používá zejména díky v/// svým vynikajícím fyzikálně- mechanickým vlastnostem ■ lom Šlapaný u Chebu v šachtových pecích při teplotě 1250 -1300 °C, k odlévání dochází při teplotě 1200 °C odlévána do pískových forem a dochlazováno Dlaždice, trubky, kanalizační systémy Minerální vlákna a vaty mm .-Xt.- V/ i Ľ I ■ / / / I Základové konstrukce \ I I I / ZAKLÁDÁNÍ STAVEB 1 ! i 1 \ 1 * 1 \ \ i \ \ i ' / / / > 1 1 / / / /x i 1 ' i / / / /// // ■ ^/ednqti z nejdůležitějších částí každé stavby '// // / jsoy/základové konstrukce. Základní funkcí / ^^zárl I / / \ \ I ,' / III / / I M / / I /1 III 1 ZÁKLADOVÉ ROŠTY / PoKud je zemina v místě základové spáry málo únosná a horní stavba složitého půdorysu s velkým /// // * / / // / '/ / / / ý/ / / / / '' / ocelového armování. počtem nosných zdí, je vhodné použití základového roštu, který je schopen přenést zatížení do základové půdy. Základových roštů není příliš využíváno z důvodu složitého bednění a vázání \ I ZÁKLADOVÉ DESKY 3) ^ 11 ' 1 ! / \ \ i / / I I I I I I ' 1 ' / / ' ' ' // ' '/ / / / '/ / / / / / / / / s \ I I / / / ____' / \ \ \ \ \ I I I / / / / / / STUDNY Studny jsou duté válcovité nebo hranolovité železobetonové prefabrikáty, které se do země usazují zahrabáváním a postupným spuštěním na rumpále. Zemina se ze studny obvykle těží drapákem, případně ručně. Studna se posléze obvykle vyztuží ocelí a zabetonuje. Hlubinné zakládání na studnách se v Evropě prakticky nepoužívá. Technologie se používá v místech, kam není možné dopravit pilotovací stroj, případně se používají ve státech, kde jsou technologie vrtaných pilot teprve vzestupu a lidská práce je velmi levná. Na studních je např. založena brněnská vila Tugenthat (30. léta 20. stol.), kde základovou půdu tvoří objemově nestálé neogenní jíly. db = !_____ -_t --:— \ I I I KESONY ' 1 \ \ i ,' / / / 1 1 1 / / / / l 1 ' i / / / ///'// A Ketony jsou ocelové nebo železobetonové prvky, které se zahrabávají do říčního dna a na nichž se v//'/ drive budovaly mostní podpěry. Tyto prefabrikované dílce se vozily na pontónových lodích a ' / s / / / / / / / / / y s pomocí strojního (kesonovacího) zařízení usazovaly na dno. Práce v kesonech (vyhrabávání zeminy) byla prováděna pod tlakem a obvykle prováděna potápěči (kesonová nemoc - embólie). 1 - pilířová šachta 2 - osazený keson 3 - vzdušnice 4 - větrací a přístupová šachta 5 - k&sonový strop 6 - pracovní komora 7 - obvodové stěny (kesonové konzoly) 8 - úzký ocelový bnt \ \ \ \ \ I , \ I I \ I / / II II MIKROPILOTY / / m mm PE kdr'JIťk Dvojitá Jednoduchá proilkoroľrl ochrana proti korózni ochrana \ \ \ \ \ I I I i 1 \ i 1 ' PILOTY \ \ \ \ \ I \\\ podzemní steny I Podzemní stavby \ I I I II / II / \ I I / / I I I ' / I M / / III I I I I I I / / / ,'/ / ' ' ' // ' '/ / / / '/ / / TUNELY /rodeemní stavby prováděné z povrchu území i i /- Přesypávane tenkostenné konstrukce - ocelové (TUBOSIDER) nebo železobetonové (BEBO, y MATIERE) + Hloubené tunely - ve svahovaných nebo v pažených jámách Podzemní stavby ražené + provádí se bez odstraněni nadloží konvenčními metodami (NRTM) nebo pomocí tunelovacich strojů \ I / / / ^ / / / / / / / ' A I I I I I I / / / \ I / / / / raiovské.VJnonrady Zdroje informací // / // ' / / // '/ / / / <ý / ava ,* 1 ! l 1 \ 1 * 1 \ \ l \ \ i ,' / / / / / ' /f Na řadu problémů ve výstavbě se lze i připravit + Na internetu je řada mapových aplikací, které je možné přesně lokalizovat a historické údaje a připravit se na možná rizika + Determinace starých těžeben -cihelny, hliniště, pískovny či jiné dobývání nerostných surovin + Přeložení vodních toků atp. + Česká geologická služba poskytuje celou řadu geovědních podkladů "x \ I / / \ii /©éólogie 1 1 1 / / / / I 1 ' 1 / / / /+ Česká geologická služba i/iwi/i/.geology.cz ^/y^+Mapowé aplikace http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy '[/' online/mapove-aplikace + Geologické mapy +Vrtná prozkoumanost + Radonové riziko + Poddolování + Svahové nestability N I / -» «i \ i / ; \ \ i / / > 11 / / / i11 / / / / // / * / / // / 'y /' ' ' '/ / / / / / / / / / / s \ \ \ I I I / / / / G£01ogické mapy ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA Geologická mapa 1 : 25 000 i 1 \ 1 * 1 \ \ i N I / \ \ \ \ \ I I I / / / / I / I I i; ^tztíá prozkoumanost in // in 111 i ' * * // / '/ / / / 'z / / / / s O Q mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjecťId=4 ČESKÁ GEOLOGICKÁ SLUŽBA iv.geology.cz | Přihlásit Vrtná prozkoumanost Mapové projekty | Vyhledávání I URL mapy | Uložit mapu | Zad at souřadnice | Aktivní nástroj I Žádný T i-TTSK Krnuak Fast Nnrfh X: 111. Y: -1 1S3 97Í1 1 ľ i?q Fifil i ^ 11 ' 1 ! / \ \ i / / I I I I I I ' ' ' // ' '/ / / / '/ / / / / s \ \ \ I I I \ I / / II II Radonové riziko / G Ú mapy.geology.cz/radon/ GEOLOGICKÁ Mapy radonového indexu w Nealouž í h pi ŕrčnu odečtu Ffri rtdexu pro stavební ŕi SLUŽBA 1 ! i 1 \ 1 / tii / / I I I I I I ' ' ' // ' 'y /' ' ' '/ / / / / / / / / / / s \ t \ t I \ \ II \ I / / II II / I I- I ^váhové nestability / / / / / * G | Q mapy.geology.cz/5vahove_nestability/ / /Os ČESKÁ GEOLOGICKÁ ^<^r SLUŽBA Svahové nestability n tt __ *\ a # m \ \ i \ I I \ | I \ \ I I ' I -N \ I TJf 9 _/ I I I ' 1 ! / \ \ i ,' / / / > 1 1 / / / / í '' // / / i li ///// / / // / '/ / / / ' /' ' mapy / / / / / / +Hístorické mapy 19. století '// + mapy.cz +Rakouský stabilní katastr, vojenské mapování a jiné + archivnimapy. cuzk. cz +Staré letecké mapy + mapy.cz + GoogleEarth + ags.cuzk.cz/ -'1 i '1 / \ \ I / / \ \ I ,' / lil / / / / / / / / ' 1 > ' 'J // ' / / // / ' / // / / Mífl ^ Změnit mapu i- Zletadla <Ě> Panorama ft 3D pohled ' / ' / / / / / / / / / y .c z - stare mapy www.inapy.cz/19stoleti?>:=15.g884480&y=49.2079421Ětz=12&l = 0 Ji MO !T">1K]Ú .cuzk.cz <- C ľ] archivnimapy.cuzkcz;/mapy/mapphtml?dg=co_rastr_1000k,MCR500_op.P_COCM_u& <£> = Staré katastry otisky otisky, skici skici nedochováno otisky spojené i P ^ otisky spojené 2 ' i f ^ otisky spojené 3 1 i ^ ^ otisky spojené 4 ' B 3. vojenské mapováni ^ U Dobová podkladová I D 1:75 000 výběr listů B S 1:75 000 mapa B D 1:25 000 výběr listů H'LJ 1:25 000 mapa E-g)TopoS-1952 X: -597454 Y: -1160474 tisknout 9 Návod |^frf-fliJ.fiJ.ifffl| | ^ I8FJJd3šmga| [ yg; I I \ \ \ N \ \ \ I N \ II \ I / / li 'I / / 'I \ l I / 7 \ i i / /' / / III / / / II'/ / / / '1 / ''' 1/ ' ' ' ' // ' Migtôrické ortofoto https://ags.cuzk.cz/ <- G ypŇ i agsxuzk.cz/archiv/?start=lms 3 Google Q Addons Store Q Inet MU: Cestovní p... PS C± ŕ 4 O * □ 8 / / /