1 EPIDEMIOLOGIE KOHORTOVÉ STUDIE, STUDIE PŘÍPADŮ A KONTROL PRAKTIKUM 1. 5-letá incidence kardiovaskulárních onemocnění (KVO) u kuřáků a nekuřáků byla zjišťována v populačním vzorku 1000 dospělých mužů. Na počátku studie bylo 40% mužů klasifikováno jako současní kuřáci a 60% jako nekuřáci. Na konci sledování bylo zjištěno 80 KVO příhod u kuřáků a 60 příhod u nekuřáků. a) Vytvořte z těchto údajů tabulku 2x2. b) Spočítejte incidenci (riziko) KVO u kuřáků a nekuřáků. c) Vypočtěte a interpretujte relativní riziko (poměr rizik) 2 2. Studie Whitehall II mezi britskými státními zaměstnanci byla zahájena v roce 1985. Zatím proběhlo 9 vln sběru dat. Symptomy deprese lze sledovat pomocí standardizovaných a validizovaných dotazníků, např. CES-D. V tomto případě skore 16 a vice (z max 60 možnych) se klasifikuje jako možná deprese. Tabulka udává počet účastníků studie se symptom deprese ve vlně 1 (1985-8) a 5 (1991-1993). Bez deprese ve vlně 5 Deprese ve vlně 5 Celkem Bez deprese ve vlně 1 4277 781 5058 Deprese ve vlně 1 1174 738 1912 Total 5451 1519 6970 a) Spočtěte incidence deprese mezi vlnami 1 a 5 (kumulativní incidence). Nápověda: Vyřaďte případy deprese z vlny 1 3. V další tabulce jsou účastníci studie a výskyt deprese rozděleni podle pracovního postavení. Pracovní postavení Počet s depresí Incidence Relativní riziko Vysoké (n=1690) 235 Střední (n=2496) 388 Nízké (n=872) 158 a) Spočtěte incidenci deprese pro každou kategorii pracovního postavení. b) Spočtěte relativní riziko pro vznik deprese pro každou kategorii pracovního postavení (použijte nejvyšší kategorie jako referenční skupinu). 3 4. Tato tabulka ukazuje počty participantů bez deprese ve vlně 1 (n=10,199) a jejich stav v následujících letech (po 3, 6 and 12 letech sledování). Po 3 letech sledování po 6 letech sledování po 12 letech sledování Nové případy deprese 1,217 654 830 Bez deprese 8,982 Dopočítejte tabulku a vypočtěte míru incidence deprese (incidence rate). Poznámka: přesné datum diagnozy deprese není známé, proto uvažujte střední bod časových rozmezí a dopočítejte person-years. 4 5. Na počátku studie (vlna 1) bylo rozložení participantů studie podle pracovního postavení (marker socioekonomického statusu) toto: Pracovní postavení Počet (%) Vysoké 3028 (29) Střední 4943 (48) Nízké 2337 (23) V 5. vlně bylo rozložení následující: Pracovní postavení Počet (%) Vysoké 1446 (41) Střední 1558 (44) Nízké 521 (15) 477 participantů bylo povýšeno ze středního do vysokého postavení, 168 bylo povýšeno z nízkého do středního postavení, a 7 bylo povýšeno z nízkého do vysokého postavení. a) Čeho jste si všimli na počtech participantů v každé kategorii pracovního postavení ve vlnách 1 a 5? b) Čeho jste si všimli na rozložení participantů v každé kategorii pracovního postavení ve vlnách 1 a 5? c) Kromě povýšení, jaké mohou být další důvody těchto rozdílů mezi vlnami? d) Studie Whitehall II zjišťuje, zda lidé v nižších sociálních skupinách mají vyšší riziko špatného zdravotního stavu. Jaké jsou důsledky ztráty účastníků podle pracovního postavení na zkoumání této otázky? 5 6. Tabulka ukazuje respondenci (%) ve vlně 5 podle subjektivně hodnoceného zdravotního stavu ve vlně 1. . Zdravotní stav ve vlně 1 Zúčastnili se 5. vlny Nezúčastnili se 5. vlny Velmi dobrý 2654 (81) 632 (19) Dobrý 3236 (77) 973 (23) Průměrný 1612 (71) 648 (29) Špatný 319 (68) 152 (32) Velmi špatný 27 (59) 19 (41) a) Co tato tabulka naznačuje? b) Jaké jsou důsledky pro zkoumání rizikových faktorů pro špatný zdravotní stav? 6 7. Tabulka níže popisuje hypotetickou studii případů a kontrol, která zkoumala vztah mezi rizikem rakoviny prostaty a konzumací piva. Případy rakoviny prostaty v 5 univerzitních klinikách vyplnili dotazník krátce po diagnose. Kontroly byly rekrutovány z pacientů v chirugických ambulancích stejných nemocnic. Případy i kontroly vyplnili dotazník o frekvenci a množství piva konzumovaného v posledním roce. Případy Kontroly Nepijáci 51 88 Pivo malo a obcas 53 101 Pivo malo a casto 86 125 Pivo hodne a casto 96 74 Celkem 286 388 a) Spočítejte frekvenci různých stupňů konzumace piva u případů a u kontrol. Co z toho srovnání lze usoudit? b) Spočtěte poměr šancí pro každou kategorii konzumace piva oproti nepijákům. Co z těchto údajů můžeme usoudit? c) Jaké další informaci bychom potřebovali? d) Může způsob rekrutování případů a kontrol ovlivnit výsledky? Jak a proč? e) Jaké jiné způsoby rekrutování probandů do podobné studie připadají v úvahu a jaké mají výhody a nevýhody? f) Předpokládejme, že výsledky jsou spolehlivé a representativní pro danou populaci. Můžeme z těchto výsledků odhadnout, jak velké procento všech případů rakoviny prostaty v populaci je způsobeno častou nadměrnou konzumací piva? Jak se tento indikátor jmenuje?