Epidemiologie, podzim 2022
Confounding a standardizace
Cvičení
1. Navrhněte, které proměnné by mohly hrát roli confoundingu ve studii, ve které
testujeme asociaci mezi postavením v zaměstnání (manažerské pozice, nemanuální
zaměstnání, manuální práce) a nádory plic.
2. Graf ukazuje úmrtnost na chřipku během pandemie v roce 2009 podle výdajů na
zdravotnictví ve 30 evropských zemích. Autoři z těchto dat usoudili, že výdaje na
zdravotnictví měly zásadní vliv na úroveň úmrtnosti na chřipku.
Jaké faktory mohly působit jako confounding v tomto srovnání? Vysvětlete.
Relation between per capita government expenditure on health and pandemic A (H1N1) 2009
mortality in 30 European countries.
2. Age standardised DALY rates: example
Přiklad A
Jak vysvětlíte rozdíl v trendech mezi panely B a C?
Příklad B
Úmrtí na nádory jsou častější v Británii než v Mexiku.
Jedno možné vysvětlení je to, že riziko nádorů je vyšší v Británii, např. proto, že v Británii je
vyšší prevalence rizikových faktorů.
Alternativní (a pravděpodobnější) vysvětlení se týká rozdílu ve věkové struktuře
srovnávaných populací.
Nádory jsou častější u starších lidí. Británie má daleko vyšší zastoupení starších lidí v
populaci, což způsobuje vyšší úmrtnost. Věk tedy působí jako confounding.
Tabulka: Hypotetický příklad věkově specifické úmrtnosti (na 100,000 osob) na
nádorová onemocnění ve třech populacích s rozdílnou věkovou strukturou.
*MR = mortality per 100,000 = úmrtnost na 100,000 osob
a) Spočítejte hrubou (nestandardizovanou) úmrtnosti v mladé a staré populaci.
Pomůcka: vytvořte si novou populaci o určité velikosti (např. 100,000 osob) a
z úmrtnosti s spočtěte absolutní počet úmrtí v každé věkové skupině a celkem.
Porovnejte hrubou úmrtnost v těchto dvou populacích.
b) Spočítejte standardizovanou úmrtnosti v mladé a staré populaci a jako standard
použijte symetrickou populaci.
Pomůcka: vytvořte si novou populaci o určité velikosti (např. 100,000 osob) a
z úmrtnosti s spočtěte absolutní počet úmrtí v každé věkové skupině symetrické
populace a v populaci celkem. Porovnejte standardizovanou úmrtnost v těchto dvou
populacích.
Age group Symmetrical Young Old
% MR* % MR* % MR*
25-44
45-64
65+
Total
33%
33%
33%
100%
10
100
500
???
50%
30%
20%
100%
10
100
500
???
20%
30%
50%
100%
10
100
500
???
Uvedenému způsobu standardizace se říká přímá standardizace, kdy jsou známy věkově
specifické úmrtnosti ve studovaných skupinách (populacích) a ty se přepočítají na standartní
populaci (populaci se standartní věkovou strukturou).
Pokud nejsou známy věkově specifické úmrtnosti ve sledovaných populacích, lze využít
obráceného postupu – nepřímé standardizace. Věkově specifické úmrtnosti ve standartní
populaci se přepočítají na věkovou strukturu studovaných skupin (či populací). Ty se potom
sečtou a vypočte se poměr pozorovaných / očekávaných počtů úmrtí. Tomuto poměru se říká
standardised mortality ratio (SMR). Čím vyšší je SMR, tím vyšší je úmrtnost (v porovnání
s očekávanou úmrtností). Pokud je SMR 100%, je takto standardizovaná úmrtnost ve
sledovaných populacích shodná.
Na příkladu je jsou uvedeny SMR pro různé příčiny úmrtí v Glasgowě v porovnání
s Manchesterem a Liverpoolem:
Cause-specific standardised mortality ratios (standardised by age, gender and area
deprivation), 2003-07, for causes of death in Glasgow compared to Liverpool and
Manchester (Liverpool and Manchester combined = 100). Mortality associated with physical
health problems is shown in blue, and with mental health problems is shown in red. “External
causes” includes deaths due to violence, which are not necessarily attributable to mental
health problems. The graph is adapted from Walsh et al.
a) Interpretujte tyto SMRs. Napr: o kolik (kolikrát) je úmrtí způsobená drogami vyšší v
Glasgowě než v Manchesteru a Liverpoolu? Atd…
b) Mohou být tyto rozdíly v úmrtnosti mezi městy způsobeny rozdílnou věkovou
strukturou?
3. Hodnocení confoundingu mezi expozicí a zdravotním jevem
Na obrázku vidíme výsledky studie vlivu pracovního stresu (zjišťovaného pomocí
instrumentu „job strain“ na riziko diabetu u osob středního věku.
Popište roli a vliv věku, pohlaví, socioekonomického postavení, konzumace alkoholu, fyzické
aktivity a obezity na asociaci mezi pracovním stresem a diabetem. Působily v této studii
některé z těchto faktorů jako matoucí faktory (confounding)?