Noční nebe Hvězdy = samostatná převážně kulová tělesa, udržované pohromadě vlastní gravitací, hmotnosti 0,075 M až stovky M (teoreticky) nejméně hmotná hvězda EBLM J0555-57Ab - 0.081 M (von Boetticher et al., 2017) nejhmotnější hvězda R136a1 – 315 M (Crowther et al., 2016) Na obloze – zhruba 2-3 tisíce pouhýma očima, jen cca ½ hvězdné oblohy! Hvězdy a souhvězdí Jedno z nejstarších vyobrazení jeskyně Lascaux (jižní Francie) pro snazší orientaci na nočním nebi - výrazné skupiny hvězd každá kultura měla jiné význačné skupiny hvězd! dříve se jim říkalo souhvězdí dnes asterismus poč. 20. st.: fotografie, astrometrie nutnost definice souhvězdí 1922 – IAU – 88 souhvězdí 1930 – Eugène Joseph Delporte - konečné rozdělení hvězdné oblohy, hranice souhvězdí dnešní souhvězdí = část hvězdné oblohy, přesně vymezená hranicemi!!! Hranice souhvězdí - obdoba hranic států, většinou obsahuje skupinu hvězd, podle níž má souhvězdí jméno https://www.iau.org/public/themes/constellations/ Souhvězdí Výslovnost latinských slov - rychlokurz Takže jen stručně: souhláska c se před e, ae, oe, i, y vyslovuje jako české c, tedy Cygnus [cy-], Atlas Coeli [cé-]; Centaurus, Cepheus (odlišuj české názvy Kentaur, Kefeus). Jinak se vyslovuje jako k: Carina [ka-], Crux [kr-]. Dvojhlásku ph čteme jako f: Cepheus [-efe-]. D, t, n se vyslovují vždy tvrdě: Canis [-ny-], s čteme vždy jako s: Mensa, Perseus. Zkratka Český název Latinský název Latinský genitiv And Andromeda Andromeda Andromedae Ant Vývěva Antlia Antiliae Aps Rajka Apus Apodis Aql Orel Aquila Aquilae Aqr Vodnář Aquarius Aquarii Ara Oltář Ara Arae Ari Beran Aries Arietis Aur Vozka Auriga Auriage Boo Pastýř Boötes Boötis Cae Rydlo Caelum Caeli a další... Nejznámější asterismy Velký vůz – skupina hvězd ze souhvězdí Velké medvědice Velký letní trojúhelník – Vega (z Lyry), Altair (z Orla), Deneb (z Labutě) Zimní šestiúhelník (sedmiúhelník) - Aldebaran (Tau), Capella (Aur), Castor a Pollux (Gem), Prokyon (CMi), Sirius (CMa), Rigel (Ori) Hvězdné mapy a atlasy Čínská mapa (Dunhuangský atlas) 7. st. n.l. Farneseův atlas, 2. st. n.l. al-Sufi, 10. st. n.l. Albrecht Dürer, 1515 Hvězdné mapy a atlasy Hvězdné atlasy: Heveliův Bonner Durchmusterung, Cordoba Durchmusterung Bečvářovy atlasy – Coeli, Borealis, Eclipticalis Nova Coeli – Hlad a kol., 1995 počítačové – Megastar, Guide, Cartes du Ciel, Stellarium, … Aladin, USNO, UCAC, … Označování hvězd vlastní jména - nejjasnější hvězdy (Sirius, Vega, Deneb...). malá písmena řecké abecedy + název/zkratka souhvězdí - jasné hvězdy – např. a Cyg nebo a Cygni, ε UMa apod. malé písmeno latinské abecedy (a, b, ...) + název/zkratka souhvězdí číslice + název/zkratka souhvězdí (51 Pegasi apod.) – hvězdy viditelné pouhýma očima podle svého objevitele (např. Lalande 21185, Ross 154, Barnardova hvězda...) podle katalogu, ve kterém jsou uvedeny (HD 55133, GSC 4266-0186, 2MASS, UCAC…). proměnné hvězdy - Argelander (1844) – písmena+zkratka souhvězdí – R,…, Z, RR, RS, ..., RZ, SS, ..., SZ, TT, ..., ZZ, AA, AB, ..., AZ, BB, ..., BZ, CC, ..., QZ, V 335, V 336, ... http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/ V* VY Dra GC 21098 IRAS 15391+6449 TYC 4185-1512-1 AG+64 737 GSC 04185-01512 2MASS J15395049+6439423 [HFE83] 1132 AGKR 14008 HD 140453 PPM 19536 AAVSO 1538+64 AN 4.1922 HIC 76709 SAO 16806 BD+65 1069 HIP 76709 SKY# 28335 Dvojhvězdy dvojice hvězd – nejznámější Mizar a Alcor četnost - vzájemně si odporující výsledky  - optické dvojhvězdy - dvě hvězdy nacházejí téměř ve stejném směru od nás - fyzické dvojhvězdy - složky jsou gravitačně vázány a obíhají kolem těžiště soustavy - vizuální, spektroskopické, zákrytové Proměnné hvězdy - hvězdy se změnou jasnosti na časových škálách zlomků sekund až desítky let - geometrické – zákrytové dvojhvězdy, rotující, elipsoidální … - fyzické – pulsace, exploze (novy, supernovy…) GCVS – necelých 50 tisíc proměnných hvězd, VSX – přes 2,3 miliónu proměnných hvězd (přehlídkové projekty) (říjen 2022) nejjasnější – Algol, Mira Ceti, Sheliak, d Cep… Tucet jasných proměnných hvězd „Nehvězdné“ objekty ze světa hvězd ➢ hvězdokupy ➢ mlhoviny ➢ galaxie Katalogy objektů Messiérův (1757-1771) Charles Messier – M1 – M110 (M40, M73 hvězdy) New General Catalogue (NGC) - 1888 – Johann (John) Dreyer; 7840 objektů doplňky - Index Catalogue (IC 1) 1895 + IC 2 (1908) – 5386 objektů; poslední revize v r. 2021 ( W. Steinicke; 13957 objektů) Hvězdokupy otevřené hvězdokupy - obvykle desítky až stovky hvězd; průměr až 10 ly; 15 - 250 M; známých více než 2 tisíce, ale odhadem v naší Galaxii až 100000; nestabilní útvary, postupně se rozpadají; např. Plejády, Praesepe, dvojitá hvězdokupa χ a h Per; pohybové hvězdokupy – pohyb stejným směrem a stejnou rychlostí vůči hvězdnému pozadí („hvězdám pole“) – Plejády, Hyády, hvězdy p.h. ale mohou být rozesety po celé hvězdné obloze (Ursa Maior) Hvězdokupy kulové hvězdokupy - gravitačně velmi silně vázané soustavy; 104 až 106 hvězd; výrazně kulovitý tvar a silnou koncentraci ke středu; střední průměr cca 50 ly; asi 150 známých, v Galaxii odhadem 500 až 1000; např. M 13 v Herkulovi, ω Cen, 47 Tuc w Cen 10' střed Omega Centauri (HST) Mlhoviny mezihvězdná látka – prach a plyn, projevuje se zeslabováním (extinkcí) světla historické dělení - temná mračna – hustší, lze je spatřit jen na světlejším pozadí nebo někde na hv. obloze „chybí“ hvězdy (Koňská hlava, Uhelný pytel) - svítící mlhoviny - odraz nebo rozptyl světla blízkých hvězd, - samy září, k záření vybuzeny blízkými horkými hvězdami Mlhoviny a) Materiál pro tvorbu hvězd – hvězdné porodnice b) Vznik během vývoje hvězd – v okolí/ na místě hvězdy planetární mlhovina – v dalekohledu tvar prstence, malého kotoučku; odhozená vnější vrstva hvězdy v závěru hvězdného vývoje; s planetami nemá nic společného! Část Eta Car Orlí mlhovina, M16, Ser Krabí mlhovina, M1, Tau Přesýpací hodiny, MyCn 18, Mus Eskymák, NGC 2392, Gem SN 1572 (Tychonova) , Cas pozůstatky po výbuchu supernovy závěrečné stadium velmi hmotné hvězdy – výbuch supernovy, hvězda rozmetána do okolí Činka,M27, Vul M57, Prstencová mlhovina Lyr Naše a cizí galaxie galaxie – dříve název pro Mléčnou dráhu z řeckého gálaktos = mléko – podle řecké báje dnes pojmy Galaxie a Mléčná dráha rozlišujeme! Mléčná dráha – pás na hvězdné obloze – boční pohled na naši hvězdnou soustavu, naši Galaxii pouhýma očima – M31, LMC, SMC Galaxie - v dalekohledech Atmosférické vlivy na astronomická pozorování atmosférická extinkce m0 = m – kX k … extinkční koeficient; X … vzdušná hmota X = sec z z … zenitová vzdálenost Závislost instrumentální hvězdné velikosti hvězdy GSC1326-1430 v B filtru na optické (vzdušné) hmotě. Nejkvalitnější byla 1. noc, během 2. noci se měnily podmínky, 3. noc zhoršená, ale poměrně konstantní extinkce. (Pozorováno v Ondřejově, 14.2.-24.3.1995; L. Kotková) Scintilace – mihotání hvězd, pohybem vzdušných mas, přes něž prochází záření hvězdy Proč svítí planety na obloze „klidnějším světlem“, mají menší scintilaci? Seeing – „rozmazání“ obrazu hvězdy, v ČR kolem 2“ až 5“, nejlepší pozorovací stanoviště 0.4“ Čas [h] Světelné znečištění není jen záležitost astronomů; přesvětlené nebe nás stojí peníze i zdraví! http://svetelneznecisteni.cz/ Česká republika v noci (družicové snímky z let 2000 a 2012) Kde se budete cítit lépe?