• Coelom a tělní dutiny
• Lebka a páteř
Otázky & Odpovědi
Zima 2022
Proč je docela dobrá věc
mít nějakou tělní dutinu
COELOM
Proč je docela dobrá věc
mít nějakou tělní dutinu
COELOM
COELOM
• Coelom je „pravá tělní dutina“
• Rozestup nesegmentovaného laterálního mezodermu (u obratlovců)
• Významná evoluční novinka
• Epiteliální výstelka mezodermálního původu - coelomový epitel
• Coelomová tekutina
Tekutina v tělních dutinách
• Normálně jen klinicky nevýznamné minimum tekutiny (50 ml)
• Ultrafiltrát plazmy
• Proteiny (3-25g/l)
• Málo buněk
• Přítomnost leukocytů (lymfocyty, PMN, makrofágy), erytrocytů a zvýšený objem
tekutiny nebo koncentrace proteinů jsou důležitými indikátory mnoha onemocnění
ParacentézaAscites
COELOM
• Raná embryogeneze
• Bilaminární → trilaminární zárodečný terčík
• Cefalokaudální a laterální flexe embrya
1 Primitivní proužek
2 Neurální valy
3 Amnion
25. den
1,5-2,5 mm
Carnegie stage 9
1 Žloutkový váček
2 Primitivní proužek
3 Primitivní uzel
4 Zárodečný terčík
19. den
0,4 mm
Carnegie stage 7
28. den
2-3,5 mm
Carnegie stage 10
1 Amnion
2a Neurální brázda
2b Neurální trubice
2c Kaudální neuropor
2d Rostrální neuropor
3 Neurální valy
4 Somity
5 Žloutkový váčer
http://www.embryology.ch/anglais/iperiodembry/carnegie03.html#st710
Dorsálně Ventrálně
TRILAMINÁRNÍ ZÁRODEČNÝ DISK
Coelom se vyvíjí společně s diferenciací mezodermu a morfogenezí embrya
• 3. týden vývoje
Klíčové pojmy
• intraembryonální mezoderm
• paraxiální → somity
• intermediální → nefrotomy, atd.
• laterální → IE a EE somatopleura a splanchnopleura → coelom
20. den19. den
TRILAMINÁRNÍ ZÁRODEČNÝ DISK
PRIMITIVNÍ TĚLNÍ DUTINA
19 21
22-24
• dehiscence kardiogenního a laterálního mezodermu
• IE a EE coelom komunikují
• po cefalokaudální a laterální flexi embrya je tato komunikace zracena s výjimkou malé
oblasti v d. omphaloentericus
• zánikem ventrálního mezogastria se vytváří velká společná intraembryonální dutina
→ perikardová, pleurální a peritoneální dutina
FLEXE EMBRYA A VÝVOJ TĚLNÍCH DUTIN
Den 22
(Carnegie 8)
FLEXE EMBRYA A VÝVOJ TĚLNÍCH DUTIN
Den 28
(Carnegie 10)
FLEXE EMBRYA A VÝVOJ TĚLNÍCH DUTIN
• 5 mm embryo appears as Carnegie Stage 13
from ectopic pregnancy.
• Week 4-5, 26 - 30 days, Somite number 21 - 29
• Ectoderm: Neural tube continues to close,
Caudal neuropore closes, forebrain
• Mesoderm: continued segmentation of paraxial
mesoderm (21 - 29 somite pairs), heart
prominence
• Head: 1st, 2nd and 3rd pharyngeal arch,
forebrain, site of lens placode, site of otic
placode, stomodeum
• Body: heart, liver, umbilical, early upper limb
bulge
• perikardová dutina
• peritoneální dutina
• perikardoperitoneální kanály
4.-7. týden: společná tělní dutina se rozdělí
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
MEZENTERIA
• duplikatura (zdvojená vrstva) viscerálního listu peritonea
• připojení orgánů, cévní (t. coeliacus, a. mesenterica sup. et inf.) a nervové zásobení
• ventrální mezenterium – dělí peritoneální dutinu, postupně zaniká
PLEUROPERITONEÁLNÍ MEMBRÁNY
• z plicae pleuroperitoneales (kaudálně) v důsledku expanze plic a pleurálních dutin
• v 6. týdnu ventromediální rozšíření a splynutí s dorsálním mezenteriem jícnu a septum transversum
PLEUROPERIKARDIÁLNÍ MEMBRÁNY
• z pliace pleuropericardiacae (kraniálně)
• v 7. týdnu srůst s mezenchymem ventrálně od jícnu → mediastinum (c.t)
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
PLEUROPERITONEÁLNÍ
MEMBRÁNY
• z pliace pleuroperitoneales (kaudálně) v
důsledku expanze plic a pleurálních dutin
• v 6. týdnu ventromediální rozšíření a splynutí
s dorsálním mezenteriem jícnu a septum
transversum
PLEUROPERIKARDIÁLNÍ
MEMBRÁNY
• z pliace pleuropericardiacae (kraniálně)
• v 7. týdnu srůst s mezenchymem ventrálně
od jícnu → mediastinum (c.t)
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
Pleuroperitoneální řasy → v dolních úsecích pleuroperitoneálních kanálů
Pleuroperitoneální membrány + septum transversum + dorzální mesenterium jícnu
+ mezenchym tělní stěny + myoblasty cervikálních somitů
① ② ③
④
BRÁNICE
ROZDĚLENÍ SPOLEČNÉ TĚLNÍ DUTINY EMBRYA
• mezodermální ploténka oddělující hrudní a břišní dutinu v úrovni stvolu žloutkového váčku
→ centrum tendineum
• neúplná separace → perikardoperitoneální kanály → pleuroperikardové a pleuroperitoneální řasy s
v. cardinalis communis a n. phrenicus (3., 4., 5. spinálního segment, C3-C5)
• sestup septum transversum v důsledku růstu dorsální části zárodku (roste páteř)
→ na úroveň hrudních somitů → až úroveň 1. lumbálního obratle (3. měsíc)
SEPTUM TRANSVERSUM A VÝVOJ HRUDNÍ DUTINY
SEPTUM TRANSVERSUM A VÝVOJ HRUDNÍ DUTINY
Klíčová fakta:
• vývoj coelomu v laterálním a kardiogenním mezodermu
• flexe: společná dutina tvořená perikardovou a peritoneální dutinou komunikujícími
perikardoperitoneálními kanály
• rozdělení společné dutiny:
• pleuroperikardiální membrány
• pleuroperitonální membrány + septum transversum + dorzální mezoesophageum + mezenchym
tělní stěny+myoblasty = bránice
• definitivní anatomická poloha a inervace bránice
• CEDC - velmi aktivní a plastická buněčná
populace tvořící primitivní splanchnopleuru a
somatopleuru
• nezbytný pro viscerální morfogenezi
CEDCs
Epikard
Slezina
Urogenitální systém
Kůra nadledvin
Mezotel
Játra
Pankreas
COELOMOVÝ EPITEL A BUŇKY Z NĚJ ODVOZENÉ
G2-GATA4
Játra
Tělní stěna
Aorta
Nadledvina
Plica genitalis
Jícen
Plica
mesonephridica
E13.5 = human Day 44
E16.5
(human day 58)
newborn
CEDCs SE PODÍLEJÍ NA MORFOGENEZI ORGÁNŮ
• defekt samotné tělní stěny
• abnormální uložení a funkce orgánů
19. den 20. den
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
• OMFALOKÉLA
- selhání repozice fyziologické umbilikální hernie v 10. týdnu (1:4000) nebo porucha přestavby
primitivního pupečníku (zárodečného stvolu) nebo selhání uzávěru břišní stěny (selhání migrace
buněk laterálního mezodermu)
- střeva, játra, žaludek, slezina, močový měchýř
- na povrchu amniový ektoderm
- časté další vady (CVS, defekty neurální trubice)
- chromozomální aberace
- -fetoprotein 
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
https://sonoworld.com/TheFetus/page.aspx?id=3052
• GASTROSCHISIS (laparoschisis)
- 1:10000
- výhřez orgánů do amniové dutiny → volvulus
- laterálně od pupku
- chybí krytí amniovým ektodermem → macerace amniovou tekutinou
- -fetoprotein 
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
https://sonoworld.com/TheFetus/page.aspx?id=3052
• EXTROFIE MOČOVÉHO MĚCHÝŘE (KLOAKY)
- 1:10 000-50 000
- neuzavření tělní stěny v pánevní oblasti
- různý rozsah poškození (močový měchýř, konečník,
epispadie, pánev...)
- pravděpodobně vývojové poruchy mezodermu v obalsti
kloakové membrány
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
• ROZŠTĚP HRUDNÍ KOSTI
- nesrůstají mezodermální valy ( → sternální lišty) v mediální čáře
- supraumbilikálně
- ectopia cordis
• Cantrellova pentalogie
- rozštěp sterna, ectopia cordis, omfalokéla, brániční hernie, vady CVS
- polyhydramnion
- kraniofaciální defekty, urogenitální malformace, abnormality končetin...
ABNORMALITY VÝVOJE TĚLNÍ STĚNY
• VROZENÁ BRÁNIČNÍ KÝLA
- 1:2000
- pleuroperitoneální membrány neuzavřou pleuroperitoneální
kanál(y)
- komunikace pleurální a peritoneální dutiny
- herniace střevních kliček, jater, sleziny, žaludku do pleurální
dutiny
- hypoplasie plic → respirační tíseň → vysoká mortalita
ABNORMALITY VÝVOJE BRÁNICE
• AKCESORNÍ BRÁNICE
- velmi vzácně
- hypoplazie plic
• BRÁNIČNÍ EVENTRACE
- defekt vývoje svalové komponenty
- podobný důsledek jako jiné posterolaterální defekty
(hernie)
ABNORMALITY VÝVOJE BRÁNICE
• PARASTERNÁLNÍ KÝLA
- sternokostální oblast (foramen singulare
Morgagni)
- porucha vývoje svalových vláken
- výhřez střeva do perikardové dutiny nebo naopak
- časté další abnormality (omfalokéla, atd.)
• VROZENÁ HIÁTOVÁ HERNIE
- v důsledku zkráceného jícnu
ABNORMALITY VÝVOJE BRÁNICE
VÝVOJ LEBKY
VÝVOJ LEBKY
LEBKA
• Unikátní anatomie (složité morfologické struktury, biomechanické vlastnosti)
• Komplexní embryonální původ (mezenchym, fayngový apartát, neurální lišta)
• Složitá osfikace (enchondrální, desmogenní)
Histogenetická stádia
• blastémové – nediferencované, proliferující buňky
• chrupavkové – diferencované buňky, složitá morfologie
• kostěné – definitivní
VÝVOJ LEBKY
• Blastémovým stadiem procházejí všechny kosti lebky a některé z nich přímo osifikují
desmogenní osifikací v kosti (krycí kosti).
• Chrupavkovým stadiem procházejí jen některé (chondrokranium, primordiální kranium)
osifikující pak enchondrálně – kosti náhradní.
Lis Mosekilde, M.D., D.Med.Sc.
https://www.lab.anhb.uwa.edu.au/mb
140/MoreAbout/bonedynamics.html
• neurokranium (chondrokranium+desmokranium) – pouzdro kolem mozku a smyslových orgánů
• splanchnokranium (viscerokranium) – obličejový skelet včetně čelistí, patra a jazylky
lebeční kosti vznikají z:
- hlavového mezenchymu (část z buněk neurální lišty – mezenchym žaberních oblouků a
frontálního valu)
- částečně z paraaxiálního mezodermu (rozpadem kraniálních prvosegmentů a 1. okcipitálního)
Migrace buněk neurální lišty
Buňky neurální lišty Paraxiální mezoderm
Laterální mezoderm
VÝVOJ LEBKY
• chondrokranium (baze lební)
- role chorda dorsalis (organizátor)
- několik samostatných chondrifikačních center v mezenchymovém blastému v oblasti budoucí baze lební
- chrupavková pouzdra kolem základů smyslových orgánů
• desmokranium (klenba lební)
VÝVOJ LEBKY - NEUROKRANIUM
http://dx.doi.org/10.3174/ng.4130069
• párové chrupavkové ploténky (parachordalia)
umístěné po stranách chordy srostou v ploténku
parachordovou
• párové chrupavkové trámce umístěné před chordou,
trabeculae cranii, srostou v ploténku trabekulární
• mezi trabekulární a parachordovou ploténkou se
vytvoří párové hypofýzové chrupavky obkružující
základ hypofýzy
• všechny chrupavky srostou v jednotnou bazální
ploténku - základ těla kosti klínové a kosti týlní
• bazální ploténka pokračuje dopředu jako processus
ethmoidalis
• laterálně od ní vznikají kolem sluchových váčků
chrupavkové obaly – capsulae oticae, které s ní rovněž
srůstají - základ větší části těla kosti spánkové
• chondrifikace postupuje odzadu dopředu a postupuje
do krajiny nosní, kde vytvoří chrupavkové nosní
pouzdro – capsula nasalis (septum nasi se diferencuje
z trabekulární ploténky)
Chondrokranium
VÝVOJ LEBKY - NEUROKRANIUM
Chrupavčitá primordia
• regio occipitalis - od bazální ploténky vzhůru párové výběžky, které obemykají mozkový kmen a nad ním se spojí
v tectum posterius, které se směrem dopředu rozšiřuje v lamina parietalis. Tectum a lamina parietalis jsou
jedinými chrupavčitě preformovanými částmi budoucí klenby lební a odpovídají dolní části squama occipitalis. Mezi
tectum posterius a zadním okrajem bazální ploténky zůstává široký otvor – foramen occipitale magnum
• regio otica - capsula otica, zakládá se nezávisle na bazální ploténce, s kterou později srůstá a poskytuje základ pro
pars petrosa ossis temporalis
• orbitotemporální krajina vývoj všech částí kosti klínové (fossa hypophysealis a sella turcica, malá a velká křídla) a
ohraničováním otvorů pro prostup nervů a cév.
• ethmoidální krajina - z bazální ploténky dopředu vertikální ploténka - septum interorbitale a septum nasi, po
stranách samostatně ploténky paranasální - srostou s okrajem nosního septa → capsula nasi
Chondrokranium
VÝVOJ LEBKY - NEUROKRANIUM
• Zbytek mozku je kryt kostmi, které vznikají desmogenní osifikací a označují se jako kosti krycí.
• Krycí lebeční kosti vznikají buď:
- celé osifikací desmogenní (kosti temenní, čelní, slzné, radličná)
- nebo se kombinují s kostěnými částmi vytvořenými chondrogenní osifikací (horní část šupiny kosti týlní,
šupiny kostí spánkových)
VÝVOJ LEBKY - DESMOKRANIUM
• Osifikací desmogenní z mezenchymového blastému
žaberních oblouků - většina kostí (horní čelist, kosti lícní,
patrové, dolní čelist s výjimkou krčku a hlavice)
• Chondrogenní osifikací - část kostí, chrupavky vznikají
diferenciací uvnitř žaberních oblouků
Z 1. oblouku - 3 chrupavky:
základ pro kladívko a kovadlinku a Meckelova chrupavka
(chrupavka sama zaniká až na malou část pro krček,
hlavici, processus condylaris a processus coronoideus
mandibuly).
Z 2. oblouku - chrupavkový základ pro třmínek a Reichertova
chrupavka (processus styloideus, cornu minus a horní část
těla ossis hyoidei)
• V průběhu osifikace zůstávají lebeční kosti od sebe odděleny
• kosti baze lební jsou až do porodu spojeny chrupavkou (synchondroza), která je po dokončení
osifikace nahrazena kostí (synostóza)
• Kosti klenby lebeční jsou spojeny švy, které vznikají poměrně pozdě, což umožňuje růst mozku. Po
dobu 1. roku jsou jejich okraje spojeny vazivovými membránami zvanými fontikuly (fontanely)
(nepárový velký a malý fontikulus a párové fonticulus mastoideus a sphenoidalis).
VÝVOJ LEBKY - SPLANCHNOKRANIUM
VÝVOJ LEBKY – SUTURY A FONTANELY
DŮLEŽITÉ ROZMĚRY
DŮLEŽITÉ ROZMĚRY
• pravostranný a levostranný sklerotom se spojí a obklopí chordu - úseky
pocházející z jednotlivých sklerotomů jsou odděleny řidšími vrstvami, jimiž
probíhají intersegmentární arterie
• materiál každého sklerotomu se diferencuje ve dvě části – kaudální
(mezenchym zahuštěn) a kraniální (mezenchym řídký). Kaudální
kondenzovaný úsek se spojí s kraniální řidší částí následujícího sklerotomu
- základ pro tělo obratle.
• tímto způsobem je zajištěno, že konce svalů vzniklých z myotomů se upínají
na sousední obratle.
• materiál chorda dorsalis v místech těl obratlů vymizí, naopak mezi obratli
expanduje a dá základ pro nucleus pulposus meziobratlové ploténky.
nerv
VÝVOJ PÁTEŘE
• Ze základu pro tělo obratle vyrůstají dva páry výběžků: dozadu processus neurales (neurapofýzy) základ
pro arcus vertebrae a ventrolaterálně processus costales (pleurapofýzy).
• Ve 4. týdnu začíná chondrifikace: 3 páry chondrifikačních center (jeden pár v tělech obratlů po
stranách chordy a po jednom páru v neurapofýzách a pleurapofýzách). V tělech obratlů je pak chorda
nahrazena chrupavkou.
• Na arcus vertebrae další výběžky – processus transversus, p. articularis superior a inferior, p. laminaris,
který dá vznik p. spinosus. Odlišný je vývoj výběžků u prvních dvou krčních obratlů.
VÝVOJ OBRATLŮ
• Processus costales se u hrudních obratlů prodlužují ventrálním směrem a tvoří základ žeber.
• Jejich ventrální konce srůstají a vytvoří sternální lištu (párový základ těla sterna). Manubrium vzniká
ze samostatného základu (interklavikulární blastém související původně se základem klavikuly). Základ
manubria srůstá se sternálními lištami.
• Processus costales krčních a bederních obratlů jsou krátké a srůstají s processus transversi. V sakrální
oblasti srůstají processus costales s těly obratlů a s processus transversi, splynulé základy na obou
stranách srůstají v jednotnou ala sacralis. Processus articulares rovněž srůstají.
• Chondrogenní osifikace, začíná asi v 9. týdnu a je ukončena kolem 25. roku života
• Primární osifikační centra - 3 (nepárové pro tělo a párové pro oblouk).
• Osifikace oblouku je dovršena v 1 roce života, oblouk je s tělem stále spojen chrupavkou - umožnění
růstu obratle do šířky při zvětšování míchy, chrupavka vymizí v průběhu 4.-6. roku.
• V pubertě 5 sekundárních osifikačních center, osifikace obratle je dokončena v 25 letech.
• Žebra osifikují z centra, které je uloženo v angulus costae a osifikace se šíří dorzálně i ventrálně a končí
v určité vzdálenosti od sterna – zůstávají zachovány chrupavčité konce žeber.
• Osifikačních center ve sternu je více, zakládají se zvlášť v základu manubria (desmogenně) a postupně
v kraniokaudálním směru několik v základu těla.
OSIFIKACE PÁTEŘE, ŽEBER A STERNA
Zimní výběr 2022
Obecná embryologie
Embryológia tráviacej sústavy
Celá obecná embryologie :D
Trávicí soustava - hlavní rozdíly v
průběhu trávicí trubice
Osifikace, 3. a 4. týden embryonálního vývoje
Embryologie v průběhu týdnů
Úplný začátek embryologie, takový
zrychlený průnik od začátku po konec.
Vývoj kardiovaskulární soustavy a
vývoj krevních elementů.
2.-4. týden vývoje
Porodnictvi
Vývoj nervového systému
Vývoj srdce
Úplné počátky ve vývoji embrya a
primitivní proužek, neurulace
Vývoj močovej a pohlavnej sústavy,
prípadne zmyslovú sústavu.
Krev a krvetvorba.
Jak se připravit na histologii I
Krev nebo lymfatický
systém
Vývoj srdce, kardiovaskulárního
systému
Kosti a osifikace
Jak udělat zkoušku ☺
∑ 21
Embryologie všeho ☺
Taktika??
Mezoderm??
Mezenchym?????
VLPG9X1 Porodnictví
a gynekologie
Vývoj končetin
Invazivní a neinvazivní
prenatální diagnostika
Mezoderm-mezenchym-mezoblast (co je co?)
Nějaké tipy na poznání preparátů?
Faryngový aparát
RANÁ EMBRYOGENEZE
EMBRYOLOGIE VŠEHO
MEZODERM a MEZOBLAST
MEZOBLAST = MEZODERM
MEZODERM vs. MEZENCHYM
PRIMITIVNÍ STŘEVO
cefalokaudální a laterální flexe embrya
VÝVOJ GIT
PRIMITIVNÍ STŘEVO
počátek 4. týdne
• orofaryngová (stomodeoum) membrána
• kloaková (proktodeum) membrána
Přední střevo
• primitivní farynx (→ a deriváty)
• dolní cesty dýchací (→ laryngotracheální výchlipka)
• játra a žlučové cesty (→ jaterní divertikulum)
• pankreas (→ pankreatické výchlipky)
• jícen a žaludek
• proximální duodenum
Střední střevo
• distální duodenum, ileum, jejunum
• caecum, appendix, colon ascendens, colon transversum
(1/2-2/3)
Zadní střevo
• colon transversum (1/3-1/2), colon descendens, colon sigmoideum
• rectum, anální kanál
• část močového systému (výstelka močového měcháře, uretry)
PRIMITIVNÍ STŘEVO
FARYNGOVÝ APARÁT
PRIMITIVNÍ STŘEVO
Přední střevo vč. pharyngu
Střední střevo
Zadní střevo
Stomodeum +
Orofaryngová membrána
Kloaková membrána +
Proktodeum
Truncus coeliacus
A. mesenterica superior
A. mesenterica inferior
• symetrický
• anastomózy
• přestavby
• první cévní systém vzniká mimo embryo – žloutkový oběh (13-15. den)
• základ endoteliální srdeční trubice, dorsální aorta, umbilikální a vitellinní cévy
intraembryonálně (15-17. den)
• angiogeneze z angioblastů ve splanchnických a somatických mezodermových tkáních
• velké cévy vznikají fůzí drobnějších cév a kapilár
• srdeční kontrakce – 4. týden
• Carnegie stage 11
• 4. týden (gestační 6.)
• den 23 - 26 days
• 2.5 - 4.5 mm
• počet somitů 13 – 20
EMBRYONÁLNÍ KREVNÍ OBĚH
Carnegie stage 13
• 4.-5 týden (gestační 6.-7)
• den 28 - 32
• 4 - 6 mm
• počet somitů 30
• srdeční trubice → truncus arteriosus → aortální oblouky (žaberní) →
dvě dorsální aorty → splývají v jednu aortu dorsalis → kapiláry →
párové kardinální vény (do kterých ústí pre- a postkardinální vény)
→ ductus Cuvieri → sinus venosus
• vitelinní oběh: dorsální aorty → aa. omphalomesentericae →
splývají v jednu a. omphalomesenterica → vv. omphalomesentericae
+ vv. umbilicales → → párový truncus vitelloumbilicalis → sinus
venosus
• umbilikální oběh: dorsální aorty → aa. umbilicales → chorion → vv.
umbilicales + vv. omphalomesentericae → párový truncus
vitelloumbilicalis → sinus venosus
EMBRYONÁLNÍ KREVNÍ OBĚH
1 rudimentární, a. maxillaris
2 rudimentární, a. stapedia a a. hyoidea
3 proximální část: a. carotis communis, z ní a. carotis
externa
distální část: proximální část a. carotis interna (její
distální část je z dorsální aorty)
4 z pravého: proximální část a. subclavia dextra
(distální část je z dorsální aorty a ze
7. intersegmentální arterie);
z levého: arcus aortae
5 nezakládá se nebo velmi brzy vymizí
6 vpravo z proximální části vzniká a. pulmonalis
dextra, distální část zaniká;
vlevo z proximální části vzniká a. pulmonalis sinistra,
z distální části ductus arteriosus.
Deriváty aortálních oblouků
4.–5. týden
ŽABERNÍ APARÁT
Fetální krevní oběh
Embryonální
krevní oběh
EMBRYONÁLNÍ A FETÁLNÍ KREVNÍ OBĚH
Neurální trubice vs. Neurální lišta
Neurulace a neurální lišta
• kardiogenní oblast splanchnického mesodermu (prechordového)
• růstem a flexí embrya → ventrálně
• srdeční trubice spojuje splanchnické (intraembryonální) cévy a cévy odvozené
z extraembryonálního mezodermu
• Týden 2-3. párové tenkostěnné endoteliální trubice
• Týden 3. fůze trubic, vznik outflow truncus arteriosus, začátek kontrakcí (ještě neefektivních pro cirkulaci)
• Týden 4. prodlužování srdeční trubice, zakřivení do tvaru „S“
• Týden 5. začátek atriální a ventrikulární septace, atriální septum zůstává otevřené až do porodu (foramen ovale)
• Týden 37-38. po porodu změny tlaku uzavírají foramen ovale (zůstáva fossa ovalis)
Den 10 Den 25
VÝVOJ SRDCE
Končetinový pupen Axopodium
Autopodium
Stylopodium
Zeugopodium
Autopodium
VÝVOJ KONČETIN
PŮVOD PGCs
VÝVOJ UROGENITÁLNÍHO SYSTÉMU
VÝVOJ OKA A UCHA
ADULTNÍ KRVETVORBA
EMBRYONÁLNÍ KRVETVORBA
• extraembryonální mezoblastická perioda (16-20. den – 8. týden)
- žloutkový váček
- klasický model – hemangioblasty (bipotentní buňky)
- velké jaderné erytroidní buňky
• aorta-gonad-mesonephros (28. den – 4. týden)
- para-aortické clustery v mezodermu splanchnopleury
- zdroj embryonálních krvetvorných kmenových buněk
• hepatolienální perioda (1. měsíc – krátce po porodu)
- kolonizace fetálních jater a sleziny
• medulární perioda (4-6. měsíc – celý život)
- kostní dřeň
CHONDROGENNÍ OSIFIKACE
• Chrupavčitý model
• Periostální kostní límec
• Proliferace a hypertrofie chondroblastů
• Kalcifikace
• Vznik primární dřeňové dutiny
• Tvorba periostálního pupenu
• Osifikace
• rezervní zóna
• zóna proliferace
• zóna hypertrofické chrupavky
• zóna kalcifikace
• linie eroze
• zóna osifikace
CHONDROGENNÍ OSIFIKACE – RŮSTOVÁ PLOTÉNKA
CHONDROGENNÍ OSIFIKACE – RŮSTOVÁ PLOTÉNKA
GLOBÁLNÍ STRATEGIE A TAKTIKA
Ústní
část
Písemná
část
Praktická
část
Písemná část
• Faktografie
• Terminologie a názvy
• Struktury
• Vývojové sekvence
• Výběr správných či nesprávných tvrzení
• Vždy je zařazena možnost „všechny
odpovědi jsou správné“ nebo „žádná
odpověď není správná“
• Odpovědní arch vyhodnocený IS MUNI
H&E není „rocket science“,
ale IS nebere zajatce
Písemná část
• Popisuji co vidím
• Symetrie preparátu
• Stratifikace
• Sliznice/žlázový epitel
• Svalová tkáň
• Vazivo
• Nápadné/unikátní struktury
• „Diferenciální diagnostika“
Praktická část
Ústní část
• Faktografie
• Strukturní a vývojové souvislosti
• Terminologie
• Tažené otázky s přípravou
+ doplňkové otázky
Diskuze – orientace v problematice
MLUVTE ŘEČÍ NAŠEHO KMENE!
DĚKUJI ZA POZORNOST!
pvanhara@med.muni.cz
http://www.histology.med.muni.cz