VÝVOJ A
MIKROSKOPICKÁ
ANATOMIE GIT II
Petr Vaňhara
pvanhara@med.muni.cz
OBECNÁ STAVBA
DUTÝCH ORGÁNŮ
DUTÉ ORGÁNY
Obecná stavba dutých orgánů včetně trávicí trubice
Čtyři základní vrstvy
1. Tunica mucosa
2. Tela submucosa)
3. Tunica muscularis externa
4. Tunica serosa/Tunica adventicia
Donna Myers © 2007
Lumen
Serosa/Adventicie
Zevní
svalovina
Submukóza
Mukóza
Lumen
1
2
3
4
DUTÉ ORGÁNY
Univerzální architektura
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Sliznice - mukóza (Tunica mucosa)
- vnitřní vrstva trávicí trubice vystýlající lumen
- protektivní, absorpční a resorpční funkce
- mikroskopická stavba závisí na lokalizaci
- Lamina epithelialis mucosae
- Lamina propria mucosae
- Lamina muscularis mucosae
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Lamina epithelialis mucosae
- typ epitelu je určený funkcí daného oddílu trávicí trubice
- ústní dutina, farynx, jícen, anus – vrstevnatý dlaždicový (nerohovějící)
- žaludek, tenké a tlusté střevo – jednovrstevný cylindrický
- hlen – produkovaný slizničními nebo podslizničními žlázkami (ústní dutina,
jícen), sekrečním epitelem (žaludek) nebo pohárkovými buňkami (střevo)
Lamina propria mucosae
- vrstva slizničního vaziva – řídké kolagenní nebo retikulární vazivo
- fenestrované krevní kapiláry – odvod metabolitů (střevo)
- lymfatické kapiláry
- slizniční žlázky nebo krypty (jícen, žaludek, střevo)
- inervace, buňky imunitního systému
Lamina muscularis mucosae
- tenká vrstva hladkých svalových buněk s různou orientací
- drobné mechanické pohyby mukózy usnadňující sekreci a absorpci
(nezávisle na peristaltice)
Sliznice - mukóza (Tunica mucosa)
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Inervace
- nervová pleteň plexus submucosus Meissneri
= skupinky multipolárních neuronů a malých ganglií),
viscerální senzorická vlákna (sympatikus) i vlákna a
terminální ganglia parasympatiku = enterický nervový systém
- řídí zejména sekreční aktivitu žláz
Žlázy
- pouze v některých na oddílech trávicí trubice (jícen, duodenum)
- protektivní mucinózní sekret (hlen)
Submukóza (Tela submucosa)
Podslizniční vazivo
- výrazná vrstva řídkého kolagenního vaziva
- určuje celkový tvar sliznice (slizniční řasy)
- větší krevní a lymfatické cévy, které zásobují t. mucosa,
muscularis externa a t. serosa
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Zevní svalová vrstva (Tunica muscularis externa)
- dvě koncentrické, relativně silné vrstvy hladké svaloviny, oddělené tenkou vrstvou vaziva
- spirálovité uspořádání obou svalových vrstev → na preparátu jako cirkulární (vnitřní) a
longitudinální (vnější) vrstva
- myenterický (Auerbachův) plexus
- peristaltika – pasáž obsahu trávicí trubice
- lokální modifikace muscularis externa
- žaludek – třetí (šikmá) vrstva svaloviny
- taenie coli (mesocolica, omentalis, libera) – zesílená část longitudinální vrstvy v tlustém střevě
- interní anální sfinkter
Cirkulární Longitudinální
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Seróza/Adventicie (Tunica serosa/adventitia)
- vnější vrstva trávicí trubice
Seróza
- serózní membrána tvořená jednovrstevným dlaždicovým epitelem (l. epithelialis serosae) a
řídkým kolagenním vazivem (lamina propria serosae)
- syn. mesothelium, viscerální peritoneum
- přechází v mezenterium
- serózou z mezenteria do stěny trávicí trubice prochází velké krevní a lymfatické cévy a nervy
- bariéra vůči patogenům, antiadhezivní vlastnosti – intracoelomový pohyb
- imunitní funkce (Ag prezentace), produkce ECM, atd.
Adventicie
- některé části trávicí trubice nejsou kryté serózou
- hrudní část jícnu, části trávicího traktu v břišní a pánevní dutině
v místě fixace (duodenum, část tlustého střeva, rektum a anální kanál)
- pouze vazivová tkáň přecházející do okolní intersticiální vazivové tkáně
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Seróza/Adventicie (Tunica serosa/adventitia)
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
T. serosa má důležité imunitní, transportní a bariérové funkce
1.4m
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Trachea
Jícen
T. adventitia
Paries
membranaceus
Chrupavky
Sliznice
Vnější svalová
vrstva
https://hmb302.ca/chapters/respiratory-system/
Enterický nervový systém
- intramurální, autonomní NS
- 100 x 106 neuronů
- nervové pleteně:
- sympatikus – větve splanchnických nervů, parasympatikus – X. hlavový nerv
Plexus submucosus (Meissneri)
- podslizniční nervová pleteň
- inervuje muscularis mucosa a cirkulární vrstvu muscularis externa
- regulace sekrece
Plexus myentericus (Auerbachii)
- tunica muscularis, inervuje obě svalové vrstvy
- peristaltika
Intersticiální (Cajalovy) bunky
- pacemaker ENS
- spojují ENS a svalové buňky
- koordinují a vyvolávají peristaltiku
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Plexus submucosus (Meissneri)
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Enterický nervový systém
Plexus myentericus (Auerbachii)
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Enterický nervový systém
Intesticiální Cajalovy buňky
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Enterický nervový systém
Enteroendokrinní systém
- produkují střevní hormony – endokrinní nebo parakrinní sekrece
- peptidy nebo biogenní aminy (histamin, serotonin)
Typ Hormon Lokalizace/funkce
D buňky Somatostatin - Žaludek, střevo, jaterní a pankreatické vývody
- Jako D buňky Langerhansových ostrůvků v
pankreatu
EC buňky Serotonin - Žaludek, střevo, žlučník
- Peristaltika
ECL buňky Histamin - Žaludek
- Sekrece HCl
G buňky Gastrin - Pars pylorica, duodenum
- Sekrece HCl, pepsinu
L (EG)
buňky
Enteroglukagon - Žaludek, střevo
- Tlumí sekreci pankreatických enzymů a
peristaltiku
- minoritní, obsahují sekreční granula klasické histologické metody
rozlišují různé typy buněk na základě rozdílné afinity k různým barvivům
- DNES/APUD
- GIT chemosensing
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
Enteroendokrinní systém
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE
MIKROSKOPICKÁ
ANATOMIE TRÁVICÍ
TRUBICE
Pharynx
- pars nasalis
- víceřadý cylindický epitel s řasinkami
- seromucinózní žlázy
- pars oralis et laryngea
- nekeratinizující vrstevnatý dlaždicový epitel
- mucinózní žlázy
- kolagenní vazivo (lamina propria), podslizniční vazivo chybí
- kosterní svalovina
HLTAN - PHARYNX
Hltan
- Mukóza
– nerohovějící vrstevnatý dlaždicový epitel → protektivní funce (odolnost sliznice)
– l. propria a l.muscularis mucosae silnější než jinde v GIT
– distálně mucinózní gll. esophageae
- Submukóza
– řídké kolagenní vazivo, určuje tvar lumen (slizniční řasy)
– krevní a lymfatické cévy, plexus submucosus Meissneri
– submukózní žlázy (tubulární, mucinózní)
– difúzní lymfatická tkáň
JÍCEN - OESOPHAGUS
Jícen
- T. muscularis externa
− vnitřní cirkulární a vnější longitudinální vrstva
− horní třetina – kosterní svalovina, střední třetina – smíšená – kosterní + hladká, dolní
třetina – pouze hladká svalovina
− inervace – plexus myentericus Auerbachi
JÍCEN - OESOPHAGUS
- Adventicie
− krční a hrudní úsek – spojuje jícen s okolím
− řídké kolagenní vazivo
- Séróza
− po průchodu bránicí, abdominální dutina
JÍCEN - OESOPHAGUS
Nerohovějící vrstevnatý dlaždicový epitel → jednovrstevný cylindrický epitel
JÍCEN – KARDIO-ESOFAGÁLNÍ JUNKCE
- obecná stavba dutého orgánu
- anatomické oddíly se liší i histologickou stavbou
- slizniční řasy
– rugae (plicae) gastricae
– podélné + sulcus salivarius
– submukóza
– objemová flexibilita
- GALT
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
- ghrelin
Žaludek
Sliznice žaludku
- jednovrstevný cylindrický epitel
- povrchový epitel produkuje souvislou vrstvu hlenu
(mucinogenní granula, vysoký obsah HCO3
-, K+)
= protektivní funkce
- areae gastricae (1-6 mm), foveolae gastricae
Novotný I. Lenz J. Interaktivní endoskopický atlas
horní části gastrointestinálního traktu, LF MU 2008
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
Sliznice žaludku
- jednovrstevný cylindrický epitel
- povrchový epitel produkuje souvislou vrstvu hlenu
(mucinogenní granula, vysoký obsah HCO3
-, K+)
= protektivní funkce
- areae gastricae (1-6 mm), foveolae gastricae
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
Žlázy žaludku
- slizniční, v l. propria
- rozvětvené, tubulární
- Gll. gastricae propriae
- Gll. cardiacae
- Gll. pyloricae
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
Gl. gastricae propriae
- žlázky fundu a těla žaludku
- tubulární, jednoduché nebo ke konci rozvětvené, ústí po
2-7 na dno žaludečních jamek
- 15 x 106
- produkce trávicích enzymů, HCl
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
Gll. cardiaceae, gll. pyloriceae
- slizniční žlázky kardie a pyloru
- tubulární, rozvětvené
- ústí na dno žaludečních jamek
- produkce hlenu
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
http://medcell.org/histology/gi_tract_lab/stomach_cardia.php
http://medcell.org/histology/gi_tract_lab/stomach_pylorus.php
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
PylorusFundus
Fundus
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
Hlavní buňky (pepsinogenní, zymogenní)
- nejpočetnější, dolní úsek těla žlázek a fundus
- pyramidový tvar, bazofilní cytoplasma, RER,
pepsinogenní granula
- pepsin, lipáza
Krycí buňky (parietální, oxyntické)
- přechod krčku a těla
- eosinofilní, velké množství mtch. a SER
- složitá dynamická ultrastruktura
- intracelulární kanálky v apikální části s mikroklky
– membránově vázané enzymové komplexy
produkující H+ a ClEnteroendokrinní
buňky
- serotonin, gastrin, histamin
Mucinózní buňky krčků
- kubické, mukus
Kmenové buňky žaludeční sliznice
- málo početné, nízce cylindrické
- schopnost regenerace žaludeční sliznice
Gl. gastricae propriae
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
Krycí buňka
10 200
Krycí buňka
100 000
Jak to v žaludeční sliznici funguje?
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
H+/K+ ATPase inhibitory (Omeprazol)
A proč je to důležité?
ŽALUDEK – VENTRICULUS, GASTER
https://www.youtube.com/watch?v=XhB7WNJVg3U
http://luminaryvisuals.com/
PŘESTÁVKA
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE - STŘEVO
OBECNÁ STAVBA TRÁVICÍ TRUBICE - STŘEVO
Tenké střevo
TENKÉ STŘEVO – GASTRO-DUODENÁLNÍ SPOJENÍ
sliznice a podslizniční vazivo vytvářejí struktury sloužící k maximálnímu zvětšení resorpční plochy:
1. plicae circulares (Kerckringi) – podslizniční vazivo + sliznice, celkem asi 800, zvětšení plochy
2-3x, distální část duodena
2. klky (villi intestinales) – sliznice (l. propria + epitel), klky jsou 0,5-1,5 mm dlouhé, 10-40/mm2 ,
celkem asi 4 mil., zvětšení plochy 5-10x
3. mikroklky (žíhaná kutikula/žíhaný lem) – apikální povrch resorpčních buněk (enterocytů) –
mikroklky jsou 1- 2 μm dlouhé a 0,1 μm široké, 100 mil./mm2, zvětšení plochy 20x
TENKÉ STŘEVO – ADAPTACE K RESORPCI
Resorpce v tenkém střevě
celkem zvětšení resorpční
plochy 200-600x
1. plicae circulares (Kerckringi)
2. klky (villi intestinales)
3. mikroklky (žíhaná kutikula)
TENKÉ STŘEVO – ADAPTACE K RESORPCI
1
2
3
Resorpce v tenkém střevě
Lieberkühnovy krypty
TENKÉ STŘEVO – ADAPTACE K RESORPCI
Střevní klky
Sliznice tenkého střeva
10.3109/10408444.2013.768596
Střevní klky (villi intestinales)
- slizniční výrůstky
- směrem k ileu se jejich počet i výška snižují
- při jejich bázi ústí Lieberkühnovy krypty
- ve vazivu cévní zásobení tvořící kapilární síť
a lymfatická (chylová) céva
- lymfatické uzlíky
- buňky střevních klků:
- enterocyty
- enteroendokrinní buňky
- pohárkové buňky
- M-buňky
- a další…
TENKÉ STŘEVO – SLIZNICE
Lieberkühnovy krypty (gll. intestinales)
- jednoduché slizniční tubulární struktury, hluboké 0,3-0,5 mm
- uložené v l. propria a otevírají se do lumen střeva
- buňky Lieberkühnových krypt
- enterocyty
- pohárkové buňky
- enteroendokrinní buňky
- Panethovy buňky
- kmenové buňky
TENKÉ STŘEVO – SLIZNICE
https://www.vedantu.com/question-sets/601bc72b-4562-47d7-a0f7-87ade50ed1061167171636643186233.png
TENKÉ STŘEVO – SLIZNICE
jejunum
Enterocyty
Kolonocyty
Pohárkové buňky
Enteroendokrinní buňky
Panethovy buňky
M buňky (microfold cells)
Cup cells
Tuft cells (kartáčkové buňky, Bertovy buňky)
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Resorpční
Sekreční
Imunomodulační
Střevní kmenové buňky
Enterocyty
- vysoké, cylindrické buňky
- bazálně uložené jádro
- modifikace apikálního povrchu –
mikroklky (3000) + glykocalyx
(0,5m) = žíhaný lem (kutikula)
- těsná vzájemná spojení,
interdigitace
Funkce:
- trávení – enzymatické komplexy
na membráně mikroklků
- absorpce a transport – pasivní,
facilitovaný i aktivní
- zpracování lipidů- chylomikrony
1m
0,1m
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Transport a resorpce – koncentrační gradienty
Transport of glucose from intestinal lumen to blood stream
Na+/K+ ATPase - basolateral surface - concentration gradient Na+ and K+
K+ gradient generates negative membrane potential
Na+/glucose symport on apical surface
Facilitated diffusion by glucose uniporter (GLUT2) in basolateral membrane
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK21502/
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Transport a resorpce - tuky
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Transport a resorpce - tuky
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Jádra
F-aktin
Mucin v
sekrečních
granulech
- cylindrické žlázové epiteliální buňky
- respirační systém, střevní sliznice
- apikální povrch - apokrinní/merokrinní sekrece mucinu
- bazální část – RER, GA, jádro, mitochondrie
- mucinogenní zrna
Pohárkové buňky
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Pohárkové buňky
- rozptýlené ve sliznici tenkého a tlustého střeva
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Panethovy buňky
- bazální část Lieberkühnových krypt
- bazofilní cytoplasma
- GA uložené nad jádrem
- intenzivně acidofilní (červená) granula
- role v imunitním systému
- sekreční granula obsahují biologicky
účinné látky (lysozym)
- ovlivňují střevní mikroflóru
- podílejí se na definici SC niche
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Enteroendokrinní buňky
- podobné žaludečním enteroendokrinním buňkám
- regulace pankreatické sekrece
- udržení homeostázy (osa mozek-střevo-tuková
tkáň)
- cholecystokinin, sekretin, GIP, motilin, neurokrinní
peptidy atd.
Lymfocyty
Enterendokrinni buňka
Enterocyt
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Enteroendokrinní buňky
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Kartáčkové buňky (tuft cells, Bertovy)
BUŇKY STŘEVNÍ SLIZNICE
Slizniční vazivo – L. propria
- retikulární vazivo
- složky imunitního systému – GALT
- imunologická bariéra
• Peyerovy plaky
- 70-100 (až 200) – duodenum < jejunum < ileum
- lymfatické uzlíky s B-lymfocyty, makrofágy a dendritickými buňkami
- interfolikulárně navíc T-lymfocyty
- epitel nad Peyerovými plaky obsahuje velké množství M-buněk
TENKÉ STŘEVO – SLIZNIČNÍ IMUNITNÍ ODPOVĚĎ
M buňky (microfold)
- epiteliální buňky nad Peyerovými plaky
a lymfatickými uzlinami
- nemají mikroklky
- indukují imunitní odpověď
- MHCII
- zprostředkovávají antigenní prezentaci
dendritickým buňkám a lymfocytům
„Microfold“
TENKÉ STŘEVO – SLIZNIČNÍ IMUNITNÍ ODPOVĚĎ
Pohárková
buňka
Mukus ZO
Intraepiteliální
lymfocyt
Souvislá bazální
lamina
Makrofágy a plazmatické
buňky (IgA)
Lymfocyty
M-buňka
Lymfocyty
Nesouvislá
bazální lamina
Jejunum Ileum
TENKÉ STŘEVO – SLIZNIČNÍ IMUNITNÍ ODPOVĚĎ
Brunnerovy žlázy - gl. duodenale Brunneri
duodenum
- drobné rozvětvené tuboalveolární žlázy, tvořené
cylindrickými mucinózními buňkami
- vazivo redukováno na tenká septa mezi žlázovými
lalůčky
- vývody ústí do Lieberkühnových krypt
- zásaditý sekret pH 8.1-9.3
- neutralizace žaludeční šťávy
- ochrana střevní sliznice, aktivace trávicích enzymů,
baktericidní účinky
TENKÉ STŘEVO – PODSLIZNIČNÍ VAZIVO
Muscularis externa
- dvě vrstvy hladkého svalstva (vnitřní cirkulární, vnější longitudinální)
- plexus myentericus Auerbachi
Seróza
- řídké kolagenní vazivo + jednovrstevný dlaždicový epitel (mezotel)
TENKÉ STŘEVO – VNĚJŠÍ VRSTVY
- absence Kerckringových řas, klků
- plicae semilunares
- muscularis externa – longitudinální vrstva tvoří taenie coli
- seróza na povrchu vybíhá v appendices epiploicae (tukové vazivo)
TLUSTÉ STŘEVO
- absorpce vody a elektrolytů
- výrazně hlubší Lieberkühnovy krypty bez Panethových buněk
- četné pohárkové buňky
- četné lymfatické folikuly v l. propria (GALT)
TLUSTÉ STŘEVO – SLIZNICE
TLUSTÉ STŘEVO – SLIZNICE
colon
- červovitý výběžek slepého střeva 8-10 cm (0,5-1cm)
- souvislá longitudinální vrstva m. externa
- velký počet lymfatických uzlíků které zasahují do
submukózy
- Lieberkühnovy krypty nepravidelného tvaru, obsahují
Panethovy buňky
TLUSTÉ STŘEVO - APPENDIX
- Poslední úsek tlustého střeva → shodná histologická stavba
- Pars pelvina (ampulla recti)
- histologická stavba shodná se stavbou tlustého střeva
- (3) plicae transversae recti (sup., med., inf.), základem je cirkulární vrstva t. muscularis ext.
- Anorektální junkce
- Canalis analis
- anulus hemorhoidalis – mizí L. krypty a jednovrstevný cylindrický epitel je postupně nahrazený
vrstevnatým dlaždicovým epitelem a epidermis (linea dentata)
- podélné slizniční řasy - columnae anales, mezi nimi sinus anales
- valvuale anales na zakončení sinus anales
→ linea dentata
- bohaté žilní pleteně, proktodeální žlázky
- cirkumanální apokrinní žlázy
- m. sphincter ani internus (t. muscularis ext.)
- m. sphincter ani externus (příčně pruhovaná svalovina)
- vysoká submukóza → prolaps
- různá terminologie zón canalis analis
TLUSTÉ STŘEVO - REKTUM
REKTUM A ANÁLNÍ KANÁL
REKTUM A ANÁLNÍ KANÁL
TLUSTÉ STŘEVO – ANOREKTÁLNÍ SPOJENÍ
Orgán Oblast
Mukóza
Submukóza
Muscularis
externa
Seróza/
AdventicieLEM LPM LMM
Jícen
1/3
vrstevnatý
dlaždicový e.
úplná
gll.
oesophageales
kosterní
A
2/3 glandulae
oesophageae
cardiacae
obě
3/3 hladká S
Žaludek
kardie
jednovrstevný
cylindrický e.
gll. cardiacae
úplná
tři vrstvy
šikmá,
cirkulární,
longitud.
S
fundus/
corpus
gll. gastricae
propriae
gll. pyloricaepylorus
Tenké
střevo
duoenum jednovrstevný
cylindrický e.
kartáčový lem
pohárkové
buňky
L. krypty
klky úplná
gll. duodenales
(Brunneri) A+S
plicae
circulares
jejunum
SPeyerovy
plakyileum
Colon a
rectum
appendix jednovrstevný
cylindrický e.
kartáčový lem
pohárkové b.
lymf. uzlíky neúplná
lymf. uzlíky
souvislá S
caecum
chybí klky
úplná taenie coli
A+S
colon A+S
rectum
columnae
rectales
A
Canalis
analis
anorektální/
anokutánní
vrstevnatý
nerohovějící
dlaždicový e.
žilní pleteň
neúplná
- chybí
podélné
slizniční řasy
žilní pleteň
vnitřní
sfinkter
A
zona
cutanea
vrstevnatý
rohovějící
dlaždicový e.
vlasové
folikuly, potní
žlázy
REGENERACE BUNĚK
SŘEVNÍ SLIZNICE
Kmenové buňky
- stem niche uvnitř Lieberkühnovy krypty
- zajišťují obnovu střevního epitelu (4-5 dní)
- morfologicky neodlišitelné, definované na základě
„kmenového“ charakteru = schopnost diferenciace a
zároveň vlastní sebeobnovy
REGENERACE STŘEVNÍ SLIZNICE
REGENERACE STŘEVNÍ SLIZNICE
Relationship between intestinal stem cell genetic alterations and colorectal cancer development. Step1: Sequential mutations of APC, p53, Smad4 and Kras in ISCs; Step2: Normal ISCs are
converted into CSCs; Step 3: By using the feeding from niche cells, CSCs expand their numbers along with producing daughter cells to form a solid tumor; Step 4: Upon escaping from their
primary sites, some CSCs will systematically migrate into other organs to form metastatic lesions. ISCs: Intestinal stem cells.
REGENERACE STŘEVNÍ SLIZNICE
REGENERACE STŘEVNÍ SLIZNICE
Tenké sřevo Tlusté střevo
Krypta
Krypta
Klk
Povrchový
epitel
Ki-67
REGENERACE STŘEVNÍ SLIZNICE
TENKÉ STŘEVO – SLIZNICE
MORFOGENEZE
TRÁVICÍ TRUBICE
– Lewis Wolpert, 1989
It is not birth, marriage or death which is
the most important time in your life, but
Gastrulation.
Lewis Wolpert, 1929-2021
TÝDEN cca 4. 5.
VELIKOST EMBRYA 3 mm 5 mm?
VÝVOJ GIT
PRIMITIVNÍ STŘEVO
cefalokaudální a laterální flexe embrya
VÝVOJ GIT
počátek 4. týdne
• orofaryngová (stomodeoum) membrána
• kloaková (proktodeum) membrána
Přední střevo
• primitivní farynx (→ a deriváty)
• dolní cesty dýchací (→ laryngotracheální výchlipka)
• játra a žlučové cesty (→ jaterní divertikulum)
• pankreas (→ pankreatické výchlipky)
• jícen a žaludek
• proximální duodenum
Střední střevo
• distální duodenum, ileum, jejunum
• caecum, appendix, colon ascendens, colon
transversum (1/2-2/3)
Zadní střevo
• colon transversum (1/3-1/2), colon descendens, colon sigmoideum
• rectum, anální kanál
• část močového systému (výstelka močového měcháře, uretry)
PRIMITIVNÍ STŘEVO
VÝVOJ TRÁVICÍ TRUBICE
• derivát předního střeva
• tracheoezofágové septum (4. týden)
• rychlý růst kaudálně díky vývoji srdce a plic
(konečná relativní délka 7. týden)
• výstelka endodermového původu
• obliterace, rekanalizace do konce 8. týdne
• svalová vrstva z mezenchymu kaudálních
faryngových oblouků nebo splanchnopleury
JÍCEN
• derivát předního střeva
• fusiformní dilatace (4. týden) v mediální rovinně
• podélná a ventrolaterální expanze → vznik velké a malé kurvatury
• rotace žaludku
ŽALUDEK
• rotace žaludku
• 90°
ventrální malá kurvatura → doprava
dorsální velká kurvatura → doleva
levá strana → ventrálně
pravá strana → dorsálně
kraniální část → doleva kaudálně
kaudální část → doprava kraniálně
výsledná anatomická poloha l. a p.
nervus vagus
• mezenteria žaludku
• mezogastrium dorsale (zadní)
→ bursa omentalis a omentum
majus
• mezogastrium ventrale (přední)
→ fixace žaludku a duodena
ŽALUDEK
• duodenální klička
• 5.a 6. týden – obliterace v
důsledku proliferace
endodermu, rekanalizace
8. týden
• úzký vztah s vývojem jater
a pankreatu
• kaudální přední a kraniální střední střevo
• důsledek rotace žaludku a
duodena - retroperitoneální
poloha duodena a pankreatu
DUODENUM
• Výchlipka ventrální stěny embryonálního
duodena – jaterní divertikulum
• Pars hepatica (parenchym + ductus hepaticus) a
pars cystica (ductus cysticus + žlučník) vytváří d.
choledochus
• Rychle proliferující buňky pronikají do septum
transversum (mesodermální ploténka mezi
perikardiální dutinou a žloutkovým vakem) a
vrůstají do ventrálního mesenteria
• Jaterní trámce → parenchym
• Interakce mezi buňkami jaterních trámců a vv.
omphalomesentericae indukují vznik jaterních
sinusoid
• Vazivo, Kupfferovy a hematopoetické buňky – z
mesodermu septum transversum
• Mesoderm na povrchu diferencuje ve viscerální
peritoneum
•10. týden
- 10% těla
- hematopoeze
• 12. týden - produkce žluči
JÁTRA
- 6. týden vývoje
- dvě endodermální divertikula
- dorsální a ventrální výchlipka duodena (=
pancreas dorsale et ventrale)
- po rotaci duodenální kličky obě divertikula splývají
→ vývody zůstávají (ventrální - hlavní and dorsální -
vedlejší)
- nejprve duktální systém
- následně vývoj sekrečních acinů
- buňky, které nejsou součástí duktů, vytváří
izolované skupiny a diferencují do buněk
Langerhansových ostrůvků
- od 4. měsíce vývoje i.u. – sekreční aktivita
PANKREAS
PANKREAS – SEKUNDÁRNĚ RETROPERITONEÁLNÍ
• distální duodenum, ileum, jejunum
• caecum, appendix, colon ascendens, colon transversum (1/2-2/3)
• a. mesenterica superior
• pupeční klička se dvěma raménky komunikuje se žloutkovým vakem
• komunikace s extraembryonálním coelomem – fyziologická pupeční
hernie – 6. týden
• repozice 10. týden
STŘEDNÍ STŘEVO
• v pupečníku rotace o 90°
• po repozici rotace o dalších 180°
https://www.youtube.com/watch?v=eB0tcf-mDH8
STŘEDNÍ STŘEVO - ROTACE
STŘEDNÍ STŘEVO – FYZIOLOGICKÁ UMBILIKÁLNÍ HERNIE
https://www.youtube.com/watch?v=vJA1A0v6Aa4
• colon transversum (1/3-1/2), colon descendens, colon sigmoideum
• rectum, anální kanál
• část močového systému
• a. mesenterica inferior
• kloaka
- společné přechodné vyústění urogenitálního a trávicího systému
- kloaková membrána - entoderm kloaky a ektoderm proktodea
ZADNÍ STŘEVO A KLOAKA
ZADNÍ STŘEVO A KLOAKA
• kloaka
- kloaková membrána - entoderm kloaky a ektoderm proktodea
• urorektální septum dělí kloaku na dorsální anorektální kanál
a ventrální sinus urogenitalis
• srůstem s kloakovou membránou vznikne membrana analis a
membrana urogenitalis
• perineum
• 8. týden – perforace anální membrány
močový měchýř
urethra feminina
horní část urethra masculina
vestibulum vaginae
rektum
horní část
análního kanálu
KLOAKA A JEJÍ DERIVÁTY
• anální kanál
2/3 ze zadního střeva,
1/3 z proktodea
linea pectinata – původní
poloha anální membrány
anokutánní linie – změna
epitelu
ZADNÍ STŘEVO – RECTUM A ANUS
VÝVOJ TRÁVICÍ TRUBICE
VÝVOJ TRÁVICÍ TRUBICE
• M. sphincter cloacae je rozdělený urorektálním septem na dvě části:
→ m. sphincter ani externus
→ m. transversus perinei superficialis
m. bilbocavernsous
m. ischiocavernosus
nn. perineales
nn. rectales inferiores
n. pudendus
pvanhara@med.muni.cz
http://www.histology.med.muni.cz/
Děkuji za
pozornost