A. Zkouška z M1035, podzim 2021 Příklad. 1. [ 6 bodů] Spočítejte 2x3 - 8x2 + 6 a) lim -oo 10 — X3 ex -1 b) hm —--, x^o ln(l — x) c) derivaci funkce f{x) = 2X ■ cos x, d) všechny primitivní funkce k funkci g{x) = log3 x, e) délku krivky {(x,3x) eť; x e [1,3]}, f) všechna řešení diferenciální rovnice y' = 0, 3 • y. Řešení. Za každou úlohu je jeden bod. (a) 2x3-8x2 + Q , 2-8± lim--- = lim -oo 10 — X3 x^f-oo — 1 (b) Podle 1'Hospitalova pravidla ex — 1 lim —r-- = lim —r- = — 1. x^o ln(l — rr) ^^o ^ (c) /' (rr) = ln 2 2X cos rr — 2X sin x. In x (d) Protože g(x) = log3 rr = -—, je pomocí per partes ln3 /q (x) dx =- / ln x dx =- f x ln x — f x yK ' \n3j ln3 V J 1 (x la x — x) + c. In 3 (e) Pomoci integrálu J Vl + 32 = \/TÔ(3 - 1) = 2\/lÔ nebo pomocí Pythagorovy věty: Vzdálenost bodů [1,3] a [3, 9] je v/(3 - l)2 + (9 - 3)2 = V4 + 36 = V40 = 2 (f) = ce°'3:E, kde c e R. Příklad. 2. [6 bodů] Vyšetřete průběh funkce x /(*) Va;2 + 1' a) Najděte limity v krajních bodech definičního oboru. b) Spočítejte derivaci. c) Zjistěte, kde je funkce rostoucí na kde klesající. i d) Najděte lokální a globální extrémy funkce. e) Najděte obor hodnot. f) Nakreslete graf funkce na intervalu [—10,10]. Řešení. Za každou podúlohu 1 bod. (a) Definiční obor je IR. x + 2 x + 2 lim , = 1, lim x^°° \/x2 + 1 x^-oo ^/x2 + 1 (b) ^/í2~^ -(x + 2)\(x2 + l)-1/2 • (2x) _ x2 + 1 - (x + 2)rr X2 + 1 (X2 + l)3/2 2x (X2 + 1)3/2' (c) Na (—oo, 1/2) je funkce rostoucí, neboť f'(x) > 0. Na (1/2, oo) je funkce klesající, neboť f'(x) < 0. (d) Funkce nabývá jediného extrému, a to globálního maxima v bodě 1/2. Globální maximum je /(i/2) = VE. (e) Funkce je spojitá. Z limit v ±oo a průběhu funkce plyne, že obor hodnot je (—1, VE]. (f) Graf na intervalu [—10,10] najdete na https://www.wolframalpha.com, zadáte-li plot Divide[(x + 2), square root of (x2 + 1)] from -10 to 10 □ Příklad. 3. [6 bodů] Pomocí vhodné substituce spočítejte x zdx. Ví — x Udělejte zkoušku, že jste počítali dobře. Řešení. Definiční obor funkce určené k integraci je (—oo, 1). Použijeme substituci t = Vl~x, kde ŕ G (0, oo). [1 bod] Odtud x = 1 — t2, dx = —2t dt. [1 bod] Nyní počítáme podle věty o substituci ľ x ľ 1 — t2 f 2 / dx = / -(-2ŕ) dt = 2 (t2 - 1) dt = -t3 -2t + c = J V^-x J t J 3 = ^{l - xfl2-2{l-x)1'2 + c [2 body] Spočítáme derivaci funkce F{x) = |(1 — x)3^2 — 2(1 — x)1^2 + c: F'(x) = \-\{l- x)1/2 ■ ("I) " 2 • \{l - x)^'2 ■ (-1) = (1 - x)-1/2 -(1-x 1 — (1 — x) X \J\ — X \J\ — X [2 body] Jiná substituce Můžeme použít i jinou substituci t = 1 — x, kde t E (0, oo). [1 bod] Odtud x = 1 — t, dx = —dt. [1 bod] Nyní počítáme podle věty o substituci / , X dx = f dt= [ ( \/r - 4= I dt = -ŕ(3/2) - 2t1/2 + c J J Vi J \ Vi) 3 2(1_;r)3/2_2(1_;r)l/2 + c [2 body] Příklad. 4. [6 bodů] Vyřešte diferenciální rovnici 2{l + ď)yy' = ď s počáteční podmínkou y(0) = -2. Řešení. Jde o rovnici se separovanými proměnnými. Proto ji zapíšeme takto 2y(x)y'(x) provedeme integraci podle proměnné x: 1 + ex e 2y{x)y'{x) dx = j -^—^dx 2y dy = I -dx, provedeme substituci t = ex y2 1 + ex dt _ 1 + í y2 = ln |1 + t\ + c = ln(l + e2) + c [3 body] Proto = ±v/ln(l + e^) + c, přitom funkce ?/(rr) je definována pro rr splňující nerovnost ln(l + ex) > c. [1 bod] Má-li být y(0) = —2 musíme volit znaménko minus a musí být y2(0) = 4 = ln(l + e°) + c. 4 Odtud c = 4-ln2. [1 bod] Hledané řešení je y(x) = -A/ln(l + e:E)+4-ln2. [1 bod] □