Kuželosečky – určení polohy (průsečík dvou hyperbol) Zadání: V krajině jsou rozmístěny čtyři přijímače P1, P2, Q1 a Q2 tak, že tvoří vrcholy deltoidu s úhlopříčkami P1P2 a Q1Q2. Známé vzdálenosti zachycuje obrázek 1. P2 Q2 Q1 P1 S 60 km 36 km 60 km Obrázek 1: Zadání úlohy Adamova turistická navigace vyšle signál ke všem čtyřem přijímačům. Jestliže signál dorazí k přijímači P2 o 160 µs dříve než k přijímači P1 a k přijímači Q2 o 120 µs dříve než k přijímači Q1, kde se Adam nachází? Polohu určete v souřadnicích ve vhodně zavedené soustavě souřadnic. Dále předpokládejte, že signál urazí 300 000 km za sekundu. Řešení: Nejprve zavedeme vhodnou kartézskou soustavu souřadnic. Umístíme počátek soustavy O do průsečíku úseček P1P2 a Q1Q2, kladný směr osy x bude určovat polopřímka OQ1 a kladný směr osy y bude určovat polopřímka OP2 (viz obrázek 2). Jednotka na osách bude shodná a bude odpovídat 6 km. Dostáváme tak P1[0; −5], P2[0; 5], Q1[6; 0] a P2[−4; 0]. −4 6 −5 5 P2 Q2 Q1 P1 S O x y Obrázek 2: Zavedení soustavy souřadnic 1 Označme neznámou polohu Adama A. Protože Adamův signál dorazí k přijímači P2 o 160 µs dříve než k přijímači P1, nachází se Adam od přijímače P1 o 48 km dále než od přijímače P1. Množina všech bodů v rovině, které jsou od bodu P2 vzdáleny o 8 jednotek (odpovídajících vzdálenosti 48 km) více než od bodu P1, je jedna větev hyperboly h1 s ohnisky P1 a P2 a středem O. Na této větvi pak musí ležet bod A a je zřejmé, že se jedná o větev bližší bodu P2, tedy yA > 0. Obdobně odvodíme, že se Adam nachází od přijímače Q1 o 36 km (tj. o 6 jednotek) dále než od přijímače Q2, a proto bod A leží také na větvi hyperboly h2 s ohnisky Q1 a Q2 a středem v bodě S [1; 0]. Konkrétně se jedná o větev bližší bodu Q2, tedy xA < 1. Určeme nyní parametry a středové rovnice obou hyperbol. Využijeme skutečnosti, že rozdíl |AP1| − |AP2| (resp. rozdíl |AQ1| − |AQ2|) je dvojnásobkem velikosti hlavní poloosy hyperboly a dále vztahu platného v každé hyperbole e2 = a2 + b2 (kde e je excentricita a a, b velikosti poloos). Parametry hyperboly h1: • excentricita e1 = |OP1| = 5; • hlavní poloosa b1 = |AP2|−|AP1| 2 = 4; • vedlejší poloosa a1 = e2 1 − b2 1 = 3. Středová rovnice hyperboly: h1 : y2 16 − x2 9 = 1 Parametry hyperboly h2: • excentricita e2 = |SQ1| = 5; • hlavní poloosa a2 = |AQ2|−|AQ1| 2 = 3; • vedlejší poloosa b2 = e2 2 − a2 2 = 4. Středová rovnice hyperboly: h2 : (x − 1)2 9 − y2 16 = 1 Bod A je průsečíkem obou hyperbol, tedy je řešením soustavy dvou kvadratických rovnic výše. Vyjádřeme z rovnice hyperboly h1 člen y2 16 a dosaďme do rovnice h2: (x − 1)2 9 − 1 + x2 9 = 1 (x − 1)2 − x2 − 18 = 0 −2x − 17 = 0 Jediné řešení je x = −17 2 , které vyhovuje dříve vyslovené podmínce xA < 1. Vypočteme zbylou souřadnici dosazením do rovnice hyperboly h1: y2 16 − −17 2 2 9 = 1 y2 = 16 + 16 9 · − 17 2 2 y2 = 1300 9 2 Podmínce yA > 0 vyhovuje jediné řešení, a to y = 10 √ 13 3 . Hledaný bod A má proto souřadnice −17 2 ; 10 √ 13 3 . Řešení je znázorněno na obrázku 3. P2 Q2 Q1 P1 A S O x y −17 2 10 √ 13 3 Obrázek 3: Řešení úlohy Poznámka. V praxi stačí k určení polohy tři přijímače rozmístěné libovolným způsobem v krajině. Řešení takového obecného zadání je však mimo rámec středoškolské matematiky. Technické podrobnosti k metodě lze nalézt např. v článku [1]. Literatura [1] K. Fujii, Y. Sakamoto, W. Wang, H. Arie, A. Schmitz, S. Sugano: Hyperbolic Positioning with Antenna Arrays and Multi-Channel Pseudolite for Indoor Localization. Sensors 2015, 15(10), str. 25157–25175. 3