Austrálie Klima a vodstvo Typické synoptické situace v létě a v zimě Tlak a proudění nad Austrálií - léto Tlak a proudění nad Austrálií - zima Průměrné letní teploty v lednu Průměrné zimní teploty v červenci Průměrná roční teplotní maxima Austrálie – roční srážky – starší verse Tasmánie - detail Roční úhrny srážek Průměrné roční srážky dle Botanické zahrady v Melbourne Na hoře Bellender Ker u města Cairns jsou maximální srážky – 7100 mm/rok Klima- diagra- my důleži- tých měst Kli- ma- tické ext- rémy Cyklony Sucha a vlny veder Lesní požáry Klimatické oblasti – novější verse Subtropy správně nezasahují tak daleko k Townsville, ale končí u ostrova Fraser. Dál k rovníku jsou už tropy Průměrná teplota roste, hlavně v severním vnitrozemí, a teplotních anomálií přibývá Vzrůst teplotních anomálií V Austrálii srážek celkově přibývá, při tom roste rozkolísanost Srážek přibývá hlavně na severu Změny klimatu Austrálie - Povodí Artézské a subartézské pánve Velká artézská pánev – řez. Všimněte si i valových pramenů na západě (vlevo). Tam vyvěrala a částečně stále vyvěrá voda přitékající v podzemí od Velkého předělového pohoří. Napršela před více než 1 milionem let, v podzemí se pohybuje rychlostí jen 1-5 m/rok. Zajímavé je, že podtéká nejnižší místo pánve a vyvěrá až „ve svahu“ na západním okraji. Řada pramenů vyschla vlivem čerpání artézské vody hlubinnými vrty. Horké prameny z artézských pánví jsou v Austrálii lokálně využívány k rekreaci místo vsaku vody do hornin Národní Park Witjira Asi 60 přirozených artézských pramenů na západním okraji Vel. artéz. pánve na ploše 500 km². Ca 250 km jv. od Alice Springs. Jediný zdroj pitné vody 150 km kolem. Teplota 38-43 °C. Pár pramenných jezer slouží ke koupání. Původní vydatnost pramenů v NP byla 23 m³/s, vlivem čerpání vydatnost poklesla na ca 17 m³/s v r. 2000. Vlivem izolace pouští zde vzniklo několik endemických druhů ryb a rostlin. Dalhousie Springs v NP Witjira Artézský pramen u Již. Eyreova jez. a v Simpsonově poušti Jižní Austrálie Jezero zklamání (Disappointment), záp. Austrálie. V mapě s domorodým názvem. Objeveno až r. 1897. Jím definitivně zhasly naděje na objevení velkého vodního zdroje, jezera, ve vnitrozemí Austrálie. Mělo by 330 km². Všimněte si cesty – Canningovy dobytčí cesty – dnes track pro terénní vozidla, oblíbený milovníky drsné romantiky. Cestou je asi 47 jezer či studní, cesta trvá asi 3 týdny. Lake Disappointment, jinak typické většinou vyschlé jezero ve vnitrozemí Austrálie Podle legendy místních Aboriginců pod jezerem žije v podzemí hrozivá kanibalská bytost. Také optimistický pohled. Řeky Austrálie S výjimkou východu téměř všechny periodické, nebo téměř vysychající. Nejsou zde veletoky. Snaha napravit to retenčními přehradami. Téměř všechna voda využita pro závlahy a zásobování obyvatel S výjimkou Snowy river všechny závislé jen na deštích, Snowy byla do léta ovliv. tajícím sněhem. Tedy na severu mají řeky maxima v létě (tj. leden-únor), ve vnitrozemí podle toho, zda přijde srážka od severu nebo jihu. Na jihu max. průtoky v zimě a na jaře (něco málo z tajícího sněhu) tj. červenec-září. Řeka Murray po výtoku z Australian Alps Povodeň – dnes již zcela výjimečně Murray za vysokého stavu vody Zasolená niva Murray Darling River Řeka dnes teče stále díky přehradám, ale průtok jen několik m³/s Rýžová pole Rýžová pole Dolní Murray v NP u Berri Jedna ze mnoha set čerpacích stanic u řeky Murray, zde v Berri Intenzivně zavlažovaná půda v poříčí Murray Lock, neboli jez a plavební komora Plaví se ale jen malé lodě Niva Murray zdevastovaná vyloučením povodní a odběry vod – zasolení (u Waikerie) Zanášené koryto Murray • Koryto se podstatně zúžilo, hladina následně zvednuta jezy Ústí Murray Jezera za písečnou kosou – kvůli malému průtoku řeky zasolená, a zřejmě zaplněná sinicemi Ústí Murray (čti Meri) Ústí Murray. Původní Ø Q= 1800 m³/s, nyní jen 390 m³/s, část roku neteče, zasolení. Patrné hráze proti vnikání slané vody do vnitrozemí Povodí Eyerova jezera Palmer River (západní povodí Eyerova jez.), centr. Austrálie, řeka vytékající středoaustralských hor. Již vyschla po nedávných deštích. Běžný stav řek. Niva Finke River (z MacDonnel Ra.) po povodni (řeka ještě tekla, oblast letních srážek). 10. 1. 2010. Finke River 120 km jz. od Alice Springs opadávající po deštích. Je to hl. tok, dlouhý asi 1000 km, ze středoaustralských pohoří k Eyerovu jezeru (kam nikdy nedoteče). Tyto toky mají suché písčité nivy. 10.1. 2010 Typický periodický Creek, stř. Austrálie Přítoky do Eyreova jezera od SV Aby voda se srážek v severovýchodní Austrálii dotekla do Eyreova jezera, musí jít o velký objem povodně, protože tyto periodické řeky musí nejprve vyplnit mezidunové deprese v rozsáhlé poušti, kde se navíc většina vody ztratí vsakem do dun. Tento proces trvá řece Cooper Creek (vpravo dole) až 15 měsíců, Diamantina je rychlejší, zvládne to za půl roku. Cooper Creek Cooper Creek probíjející se dunami, vyplňuje deprese (přitéká vpravo nahoře, teče dolů doleva) Červená úsečka vlevo = 5 km POVODNĚ V AUSTRÁLII Vždy zaplaví velkou plochu území, díky jeho plochosti Paroo River (pravostr. přít. Darlingu – 2009). Velkých povodní v Austrálii evidentně přibývá Tak jsme došli. Na tracku V od Eyreova jezera – 22. 6. 2009 (nejbližší most asi 800 km) Vtok řeky Warburton do Eyreova jezera. Řeka po deštích široká asi 700 m. Vpád vody do jezera Eyre z řeky Warburton - 2009 Foto: wildlifeextra, Panoramio Eyreovo jezero 2009 Postupně se plnící řekou Warburton od severu. To dotékají po více než půl roce letní srážky z dalekého severu. Ale aktivní byly i toky od jihu, kudy právě přitékají zimní srážky. Jsou kratší a ve stejné době naplnily tzv. Jižní Eyreovo jezero (v dolní části) Povodně na řece Burdekin – vých. Queensland – a to zde ještě poměrně vyrovnané průtoky ! V roce 1946 byla hladina 22 m nad nulou vodočtu. Sloup stojí poměrně daleko od řeky, aby nebyl smeten. V r. 2009-2010 dosažen 2. nejvyšší stav po r. 1946 Foto: David Denholm, Wikipedia Rozvodněný Fitzroy 4.1. 2011 – min. 50-letá voda, zaplaveny 5-15 km široké nivy, viz také o 5 slidů dále Foto: NASA Povodně na řece Dawson, přítoku Fitzroye (ústí do Pacifiku u Rockhamptonu) Rozvodněný Fitzroy Povodně v sv. Austrálii – katastrofa r. 2019 Na to jak je Austrálie suchý kontinent, tak povodně zde jsou o to větší. Extrémní byla v únoru – březnu 2019. Začalo to mimořádnými srážkami i ve vnitrozemí. Místy spadly srážky za rok a půl – viz mapka R. 2109 mimořádné týdenní srážky v sev. Austrálii – spadl úhrn za rok a půl. Povodeň na řece Diamantina. Zem zaplavena v šíři až 40 km. Pohled proti vodě. Povodeň 2019 byla dobře vidět jen z vesmíru Karpentarský záliv je vlevo nahoře. Povodeň v r. 2019 byla i na australské poměry katastrofa. Severní vnitrozemí Austrálie • Při povodních nebývají zaplaveny jen nivy, ale ve vnitrozemí velmi ploché rozsáhlé krajiny, místy krajina zaplavena prakticky celoplošně, a pak bývá třetinu roku nesjízdná. Rozvodněný Flinders River –hl. řeka Carpentarského zálivu (ale Ø Q jen 16 m³/s!) Foto: Fudmucker, Panoramio Lesy v povodí Carpen- tarské- ho zálivu po letních deštích Údolí řek jz. od Sydney – léto. Zde jsou povodně malé, což je zřejmé i z vegetace na březích. Argyle Dam Lake – nejrozsáhlejší nádrž v Austrálii. Řeka Ord, vých. Kimberley, SZ Austrálie. Hráz vysoká 98 m, dokončena 1971, plocha provozní hladiny 1000 km², povodňová 2072 km². Výroba elektřiny (málo), hl. závlahy – 150 km². (dle Wikipedie). Foto: wijopreis, Panoramio Řeka Ord pod hrází – dnes s vyrovnaným průtokem, dřív při povodních zdvih hladiny až přes 20 m Foto: Geerten, Panoramio Zeleň na výtocích vod z pískových dun Nádrž na vodu, čerpá se do kanálů – v horní části obrázku Požár v buši Austrálie – barvy ~ vegetace Skenované barevné mapy pocházejí z tohoto atlasu