1. geografie sídel geografie města (urban geography) 3. vývoj městských systémů statické stádium osídlení relativně rozptýlené, obyvatelstvo nemobilní podřízenost sociogeografického uspořádání přírodním podmínkám dynamické stádium industriálni aglomerace mechanismy ekonomického a sociokulturního soutěžení mezi sídly urbanizace jako proces „..který přivádí mobilitu do každodenního / života.." i změny v rozmístění obyvatelstva dané nevratnými procesy (migrace obyvatelstva) prostorová struktura intenzity osídlení výrazně heterogenní postindustriální městské regiony organické stádium limity nekonečného nárůstu koncentrace obyvatelstva konkurenční mechanismy postupují do stádia konkurenčně-kooperačního extenzivní formy koncentrace jsou nahrazovány vztahy a vratnými procesy preindustriální jádra \ t 4. 5. městské revoluce? 6. pre-industriální město první a druhá městská revoluce předzemědělská společnost - neolitická revoluce l tradiční společnost - průmyslová revoluce složitější sociální struktura směna zboží malá velikost větší hustoty obyvatelstva společenské třídy monumentální budovy pomalý růst obyvatelstva 8. Largest Cities in the Year 100 Largest Cities in the Year 1000 1 Rome 450,000 1 Cordova, Spain 450,000 2 I.uoyang, China 420,000 2 Kaifeng, China 400,000 3 Seleucia (on the Tigris), Iraq 250,000 3 Constantinople (Istanbul), Turkey 300,000 4 Alexandria, Egypt 250,000 4 Angkor, Cambodia 200,000 5 Antioch, Turkey 150,000 5 Kyoto, Japan 175,000 6 Anuradhapura, Sri Lanka 130,000 6 Cairo, Egypt 125,000 7 Peshawar, Pakistan 120,000 7 Baghdad, Iraq 125,000 8 Carthage, Tunisia 100,000 8 Nishapur (Neyshabur), Iran 125,000 9 Suzhou, China n/a 9 Al-Hasa, Saudi Arabia 110,000 10 Smyrna, Turkey 90,000 10 Pata (Anhilwara), India 100,000 Largest cities in the year 1500 Largest cities in the year 2000 1 Beijing, China 672,000 I Tokyo, Japan 34,450,000 2 Vijayanagar, India 500,000 2 Ciudad de Mexico (Mexico City), 18,066,000 Mexico 3 Cairo, Egypt 400,000 3 New York-Newark, New York 17,846,000 4 Hangzhou, China 250,000 4 Säo Paulo, Brazil 17,099,000 5 Tabriz, Iran 250,000 5 Mumbai (Bombay), India 16,086,000 6 Constantinople (Istanbul), 200,000 6 Shanghai, China 13,243,000 Turkey 7 Guar, India 200,000 7 Kolkata (Calcutta), India 13,058,000 8 Paris, France 185,000 8 Delhi, India 12,441,000 9 Guangzhou, China 150,000 9 Buenos Aires, Argentina 11,847,000 10 Nanjing, China 147,000 10 Los Angeles-Long Beach- 11,814,000 Santa Ana I ISA 9. 10. Early Englísh induílriat luwn, Stiííordíhir*. industriálni město faktory industriálni urbanizace zemědělská revoluce potravinové zajištění měst průmyslová revoluce masová výroba a spotřeba, nové sociální třídy zlepšení dopravy zvýšení rozlohy měst demografická revoluce nárůst populační velikosti měst hygienické podmínky zlepšování obytného prostředí měst (oproti venkovu) kulturní přitažlivost měst atraktivita "městského způsobu života" a městských příležitostí 11. urbanizace změna sociálně-prostorových forem organizace společnosti vrstvy urbanizace dle De Vriese: demographic urbanization nárůst počtu osob žijících v městských sídlech městský růst / urban growth structural urbanization nodální koncentrace aktivit organizace společnosti z centrálních míst behavioural urbanization změna individuálního myšlení a chování, bez ohledu na místo bydliště 12. co je město? počet obyvatel kritérium minimální populační velikosti ekonomické vymezení kritérium struktury populace dle sektorové příslušnosti administrativní kritéria historicko-právní východiska funkční definice vymezení reálného fungování města/ městských vztahů fuzzy hranice města Source: WDR 2009 team. underbounded overbou nded 13. VNITŘNÍ STRUKTURA FUNKČNÍCH MĚSTSKÝCH REGIONŮ 14. důsledky urbanizace zvýšení nerovnoměrnosti územního rozložení obyvatelstva přechod od relativně homogenního rozložení obyvatelstva venkovské společnosti k heterogennímu rozložení společnosti městské 10 10 10 10 ukazatel H na polovině rozlohy území žije 50% obyvatel 2 8 9 1 10 10 10 10 3 27 26 4 10 10 10 10 5 27 25 5 10 10 10 10 4 4 7 3 ukazatel H na polovině rozlohy území žije 83,1 % obyvatel polovina obyvatel žije na 18,8 % rozlohy území zvyšování průměrné velikosti městských sídel zvyšování velikosti největšího městského sídla, zvyšování rozpětí mezi nejmenšími a největšími městskými sídly zvětšování geografických funkčních jednotek/regionů etablování městských nodálních regionů - trhy práce, spádové oblasti, výraznější hierarchie nodálních regionů a specializace městských regionů, nové formy městského osídlení- suburbia, edge cities 15. ictvi Take-off Expansion Achievement 1800 End of traditional civilization 1900 2000 Beginning ot tertiary civilization Figure 2.8 Urbanization and the progression from traditional to modern 16. Obr. 2.1.2: Vývoj podílu obyvatelstva příslušného k zemědělství a lesnictví 17. Obr. 2.1.1: Vývoj podílu regionálních středisek na celkovém obyvatelstvu 18. západní versus "nezapadni" urbanizace co bin c ^ O « O C -- o DjO oj E -C cn c s." 53,5 Asie 16,6 24.0 37,1 38.8 54,5 51.: 66.0 72,7 "3.(1 "9,6 Liitmskn Anienka 41,9 6i.: "5,5 "6.8 84,6 Sevemi Anienka 63,9 "3.8 "".I 80,2 86,9 Oceaiiie 60,6 "1." "2." "3.1 "I." 21. urbanizované regiony městský region ^ oblast skládající se z hlavního jádra s pracovními příležitostmi a okolních oblastí, ^fc*" pro které slouží jako centrum služeb vyššího řádu intenzita pracovní dojížďky či dojížďky za vybranými službami konurbace, „urban fields" prostorová koncentrace relativně velkých měst funkční složitost konurbace megalopolis fyzické propojení více „městských" polí velikost překračující25 mil. obyvatel 22. ■ ■ i - ■ - ■ 23. 24. 25. 26. 28. 29. 30. 31. diferenciální urbanizace + r. ■ = O- c 0 zi, I II III iv : v VI I - ranná fáze vedoucího / 1 ^ i i \ \ města II - přechodná fáze vedoucího města III - pokročilá fáze S, vedoucího města /1 1 / 1 1 * \V i s 1 \ 1 i ^r" l i '' 1 \ /' i x 1 1 1 1 1 1 1 N / \ / . s. / IV - ranná fáze středního města V - pokročilá fáze středního města VI - fáze malého města urbanizace polarizace deurbanizace - kategorie vedoucího města koncentrace dekoncentrace ---- - kategorie středního města kategorie malého města 32. teorie stádií 33. 34. suburbanizace 1900 - 1960 (USA, západní Evropa) ■ formování střední třídy • mobilita (IAD) interpretace suburbanizace: přirozený proces rozšiřování hranic města útěk od sociálních a envi ran mentálních problémů měst prostředek vytváření pracovních míst a akumulace kapitálu desurbaniza od 60. let v západní Evropě • celkový úbytek obyvatelstva ve městě • růst populace v rurálních oblastech interpretace desurbanizac vedlejší efekt růstu metropolitn decentralizace výroby, zaměstná rozsáhlé trávení volného času 35. 36. vývoj počtu obyvatel v obcích ČR 1991 - 2011 37. dekoncentrace / suburbanizace v JMK 38. 39. 40. 41. 42. irbanizace ální urbanizace ice vnitřního města izace vs. decentralizace desurbanizace od 60. let v západní Evropě • celkový úbytek obyvatelstva ve městě • růst populace v rurálních oblastech interpretace desurbanizace: vedlejší efekt růstu metropolitních regionů decentralizace výroby, zaměstnanost ve službách rozsáhlé trávenívolného času okrajový jádrcf lem 43. 44. socialistická urbanizace v ČR specifické znaky • pomalejší růst hlavních měst, růst malých a středních urbanizace tažená industrializací • zpomalená suburbanizace nižší míra mobility, ochrana ZPF • snaha o řízení urbanizačního procesu koncepce osídlení obce nad 3000 obyvatel s v(ce nei 50% přírůstkem obyvatel meii roky 1«0 a 1»7Ú 45. Chodov Klášterec n.O. Habartov Kynšperk n. O. N. Role Ostrov \» H. Slavkov \ Sokolov ) Březová Tachov > Meziboří • Jirkov ^ovosice >Kadaň • Stětí Stochov Příbram. Odolena Voda ^ 0 Mníšek p. B. Dobříš Neratovice Ledeč n. S. Milevsko Bechyně Sezimovo Ústí obce nad 3000 obyvatel s více než 50% přírůstkem obyvatel mezi roky 1950 a 1970 Pardubice 2dár n. S. Bystřice n. P.' Uničov V. Opatovice Břidličná Havířov Náměšť n. O. Blansko Kuřim _ • ' Adamov Přerov Zbýšov Dubňany^ Veselí n. M Hodonín •, H lučin Vratimov #«řKarviná Studénka* * \^ rrinec Kopřivnice* Frýdek-9 Místek Rožnov p. R. Slavičín 46.