GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ VI Krajské úřady - historie a současnost podzim 2022 Petr Kubíček kubicek@geogr.muni.cz Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC) Institute of Geography Masaryk University Czech Republic GIS ve veřejné správě Zadání cvičení V. • Na Portálu farmáře (Mze) popište funkcionalitu vybraných aplikací a jejich dopad na činnost veřejné správy a soukromých zemědělců. Zvláštní pozornost věnujte Registru půdy (Lpis). • 20 minut + diskuze. • Zpracování: Mária Kmošková, Daniel Koy. GIS ve veřejné správě TECHNICKÉ OKÉNKO – hodnocení geoinformačních aplikací GIS ve veřejné správě Hodnocení webových mapových aplikací • První práce vznikaly počátkem 90. let 20. století, kdy se jednalo spíše o návrhy uživatelského rozhraní desktopových GIS. – MacEachren a kol. (1998) – hodnocení vizualizace; – Andrienko a kol.(2002) – použitelnost nástrojů; – Wachovicz (2007) – spokojenost během práce s produktem, rozhraní; – VanElzakker (2004) využívá uživatelského testování. • ČR – Komárková a kol., DP a BP práce. • Hodnocení pomocí uživatelů x odborníků. GIS ve veřejné správě Heuristické hodnocení mapových aplikací - odborníci • Heuristika (z řečtiny heuriskó, εύρίσκω – nalézt, objevit) znamená zkusmé řešení problémů, pro něž neznáme algoritmus nebo přesnější metodu. • ISO 9126 - Software engineering — Product quality mezinárodní standard pro zhodnocení kvality software. • Kvalitou je rozuměn souhrn charakteristik o entitě, který souvisí se schopností uspokojit určené i předpokládané potřeby. • POZOR: standard je neaktuální: • ISO/IEC 25010:2011 Preview • Systems and software engineering -- Systems and software Quality Requirements and Evaluation (SQuaRE) -- System and software quality models GIS ve veřejné správě Charakteristiky kvality výrobku (produktu) 1. funkčnost – schopnost aplikace nabídnout požadované funkce, 2. použitelnost – kvalita při použití produktu, 3. bezporuchovost – schopnost produktu fungovat na požadované úrovni, 4. účinnost – schopnost produktu fungovat s přiměřeným nárokem na zdroje, 5. udržovatelnost – schopnost produktu být udržován v provozu a dle potřeby dále vyvíjen, 6. přenositelnost – schopnost produktu fungovat a spolupracovat s produkty na jiných platformách. • Nový standard 25010 vytvořil kategorie a definoval požadavky na „non-functional software quality requirements.“ • ISO 25010 přidal dvě další „product quality characteristic“ k původním šesti ze ISO 9126 — security a compatibility. GIS ve veřejné správě Charakteristiky kvality GIS ve veřejné správě Použitelnost (usability) • Použitelnost „sada atributů, které mají vliv na úsilí nutné k užití a na individuální hodnocení tohoto užití stanovenými a implicitními skupinami uživatelů.“ • Kategorie použitelnosti (8 - ISO 9126): – prostředí a uživatelské rozhraní ; – použití a podpora technologií ; – řízení chyb ; – flexibilita, design a estetika ; – uživatelská přívětivost ; – nápověda a ostatní dokumenty ; – uživatelská kontrola nad aplikací, volnost a dovednosti ; – dostupné služby. GIS ve veřejné správě Prostředí a uživatelské rozhraní – kritéria (příklad) ∑ 1 GIS ve veřejné správě Funkčnost - aplikace a nástroje GIS ve veřejné správě Výsledky hodnocení • Heuristiky – ano/ne GIS ve veřejné správě Výsledky hodnocení – srovnání aplikací Zdroj: Humlíčková 2013 GIS ve veřejné správě Další příklady hodnocení • Heuristické hodnocení použitelnosti webových GIS aplikací (Slavíková 2009) • Hodnocení kartografické funkcionality v GIS programech (Dobešová, Kusendová 2009). • Hodnocení kartografické funkcionality pro mobilní GIS aplikace (Peško 2013). GIS ve veřejné správě Uživatelský pohled • Oblast Human–computer interaction (HCI) popsáno v ISO 9241 (Ergonomics of Human System Interaction). • Aplikační oblast zaměřená jak na užitnost systémů, nástrojů, rozhraní (prostředí) a užité formy reprezentace (vizualizace). • V oblasti GISci otázka souladu mezi počítačovou reprezentací (datové modely, datové struktury, vizualizace) a lidskou kognitivní reprezentací prostoru, místa či prostředí (mentální mapy, mentální modely, egocentrické pohledy). • Prvky užitnosti(usability elements): – vhodnost (angl. efficiency) reprezentace; – účelnost (angl. effectiveness) reprezentace. – Zatímco vhodnost je posuzována pomocí rychlosti, se kterou se uživatelé rozhodují, účelnost úzce souvisí se správností rozhodnutí. – spokojenost (satisfaction) s reprezentací. • Více ve Wachowicz et al (2005). GIS ve veřejné správě ISO 9241 Part 125: Guidance on visual presentation of information GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Geoinformatika na krajských úřadech GIS ve veřejné správě Stručná historie krajské informatiky • 2001 – Základní informatizace krajů pod koordinací MVČR • 2002 – vznik Komise informatiky AKČR, • 2003 – realizace společných projektů krajů, delimitace OkÚ, Úvodní studie GIS; vznik PS GIS; vznik MIČR • 2006 – Strategie rozvoje ICT regionů ČR v letech 2007-13, příprava IOP a ROP; zánik MIČR • 2009 – platnost eGOV legislativy, první výzvy IOP, opětovný vznik KI AKČR • 2012 – realizace projektů IOP, příprava Digitální strategie krajů na roky 2013-2020 GIS ve veřejné správě GIS krajů – úvodní studie (2003) • Řešitelem je společnost T-MAPY. • Vymezené základního rámec pro budování GIS krajských úřadů. • cíle: – analýza prostředí centrální správy, úřadů samosprávy (na úrovni krajů, magistrátů, měst, obcí) a dalších složek veřejného i soukromého sektoru z pohledu GIS; – návrh řešení za oblast datové základny, architektury systému s návazností na systémové a aplikační SW vybavení, oblast lidských zdrojů a oblast řízení. GIS ve veřejné správě Typová studie GIS krajů Studie má tři části: – analytickou část; – návrhovou část; – způsob realizace; • Analytická – role krajů při vytváření prostředí pro GIS od legislativy až po tvorbu datové základny. – Využitelnost vybavení okresních úřadů. – Situace v GIS na městech a obcích. – Využití GIS v privátním sektoru a možnosti veřejnosti pracovat s GIS především v prostředí internetu. GIS ve veřejné správě Návrhová část • Řešení různých aspektů GIS jako součásti informačního systému úřadu. • „Geografický informační systém je organizovaný souhrn počítačové techniky, programového vybavení, geografických dat a zaměstnanců navržený tak, aby mohl efektivně získávat, ukládat, aktualizovat, analyzovat, přenášet a zobrazovat všechny druhy geograficky vztažených informací.“ • Složky GIS: – technické vybavení – základní programové vybavení – data – aplikace – lidé – organizace a řízení GIS ve veřejné správě Potřeby odborů krajských úřadů v oblasti GIS • SDZA (správa datových zdrojů a aplikací) – aplikace, sledující vazby mezi podněty (=zákony, usneseními zastupitelstva) – z nich vyplývajícími agendami jednotlivých odborů – daty (potřebnými pro výkon agend) – a příslušnými aplikacemi. • „jaká data potřebuji pro výkon jednotlivých agend“, „ve kterých agendách využiji zvolenou datovou sadu“? • Organizační struktury krajských úřadů byly dekomponovány do 20 oblastí – identifikace agend – přiřazeny datové vrstvy definované v konceptuálním datovém modelu GIS krajů. • Zdůvodnění potřebnosti datových sad pro výkon. GIS ve veřejné správě Kraje a okresy, kraje a obce • „dědictví“ okresních úřadů na poli GIS v oblasti: – personální – přechod části pracovníků; – hardware – prakticky nevyužito; – software – částečná delimitace, není plnohodnotně využito; – data - zablokování tzv. datových konzerv (které nelze legálně „otevřít“). • Města a obce – zjistit základní informace o stavu rozvoje (geo)informačních systémů na městech a obcích, konkrétní formy spolupráce; – seznámit obce s aktivitami krajských úřadů na poli GIS, zjistit požadavky. GIS ve veřejné správě Datová základna referenční mapové podklady: – katastrální mapy v digitální formě – ZABAGED (digitální ekvivalent Základní mapy 1:10 000) – územní identifikace (její prostorová - mapová složka – adresní body) – ortofotomapy tematická data: – územně plánovací dokumentace – doprava – životní prostředí GIS ve veřejné správě GIS – nepodkročitelný standard GIS kraje Minimální úroveň, kterou by GIS krajského úřadu měl dosahovat ve všech svých složkách – nepodkročitelný standard GIS kraje (NSGK): • Systémová část NSGK • Datová část NSGK • Aplikační část NSGK • Personální část GIS ve veřejné správě Systémová část NSGK Používání produktů ESRI jako základního kamene softwarového vybavení GIS na krajském úřadě zahrnuje systémy: •silný robustní nástroj pro správu, operativní provádění analýz, konverzí aj. operací GIS (ArcInfo) •silný robustní nástroj pro správu geografické databáze a jednoduchou administraci heterogenních datových zdrojů (ArcSDE) •silný robustní nástroj pro obsloužení všech tříd klientů (ArcIMS) Systémovou část NSGK dále tvoří: – virtuální mapový server – metainformační systém – zajištění bezpečnosti GIS GIS ve veřejné správě Datová část Krajský GIS musí disponovat obsahově, lokalizačně i topologicky kvalitními geodaty, jejichž permanentní přísun musí být zajištěn a garantován. Za datovou část byly navrženy následující složky NSGK: • referenční data – katastrální mapy v digitální formě – ZABAGED – správní jednotky (do úrovně obcí a k.ú.) – prostorová složka územní identifikace (adresní body, do budoucna lépe i budovy/ZRÚIN) – účelová mapa povrchové situace – ortofotomapy • tematická data: nutno doplňovat a upřesňovat obsah dat – datové sady pro integrovaný záchranný systém – ÚP VÚC a územně plánovací podklady – datové sady pro regionální rozvoj, – vybrané datové sady za oblast dopravy (silniční síť v majetku krajů ad.) – vybrané datové sady za oblast životního prostředí (hydrografická síť, pedologie,ochrana přírody, ovzduší, odpadové hospodářství). • metadata GIS ve veřejné správě Aplikační část NSGK na pomezí činnosti oddělení GIS a „vlastní“ informatiky: – SW pro zpřístupnění dat SPI KN (obecně registru nemovitostí) – SW pro zpřístupnění dat územní identifikace ÚIR-ADR, ÚIR-ZSJ a ÚIR-ČSÚ. – SW pro zpřístupnění referenčních dat a nad nimi vytvářených nebo externě dodávaných geodat v jednoduchých přehledných projektech pro průběžnou kontrolu probíhajících prací, přebírání zakázek a rychlé publikování v případě potřeby (např. povodně, kalamitní situace). GIS ve veřejné správě Personální část Nepodkročitelné personální zajištění tvoří: • manažer GIS– vedoucí oddělení GIS; • 2 - 4 specialisté, jejichž konkrétní náplň závisí na tom, nakolik je určitý okruh služeb např. z oblasti správy geodatabáze nebo webových mapových aplikací schopen zajistit vlastní odbor informatiky. Na Typovou studii navazoval „Funkční rámec“ pro jednotlivé kraje, který bral do úvahy konkrétní situaci a příslušná specifika krajských úřadů. GIS ve veřejné správě Geoinformatika na krajských úřadech - současnost GIS ve veřejné správě DMVS – klíčový projekt krajů Projekt Digitální mapa veřejné správy (DMVS) zastřešuje projekty v oblasti prostorových informací, jejichž smyslem je zajištění dostupnosti garantovaných jednotných dat pro veřejnou správu a veřejnost. IOP Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích. • Projekt DMVS je jedním z projektů, které jsou podporovány v rámci IOP. • Projekt DMVS není totožný s „Digitální mapou veřejné správy“, kterou zmiňuje Memorandum o DMVS ze dne 27.11.2008, ale přispívá k jejímu vytvoření • Projekt DMVS je zaměřen na: – Účelovou katastrální mapu – povinná služba, maximální alokace 10 mil. Kč – Digitální technickou mapu – nepovinná služba, maximální alokace 30 mil. Kč – Nástroje pro tvorbu a údržbu územně analytických podkladů – povinná služba maximální alokace 10 mil. Kč • Projekt umožnil krajům na tato témata čerpat alokaci až v maximální výši 50 mil. Kč/ kraj. GIS ve veřejné správě ÚKM – současný stav KM Analogová KM • původní katastrální mapa na plastové fólii, různá měřítka DKM (digitální katastrální mapa) • spojitá a bezešvá mapa v S-JTSK • vzniká obnovou katastrálního operátu nebo novým mapováním • v měřítku 1:1 000 a 1:2 000 • má nejvyšší vyšší kvalitu, má vyšší přesností souřadnic podrobných bodů polohopisu. KMD (katastrální mapa digitalizovaná) • vzniká přepracováním analogové mapy v souřadnicovém systému Stabilního katastru do S-JTSK • Navazuje na hranicích, bezešvá mapa • má zpravidla nižší přesností souřadnic podrobných bodů polohopisu GIS ve veřejné správě Katastrální mapa Analogová x digitální KM GIS ve veřejné správě Účelová katastrální mapa (UKM) • digitální vektorové mapové dílo s obsahem katastrální mapy, pokrývající území kraje, na kterém je KM vedena na plastové fólii • tam kde neexistují DKM, KMD • vektorizovaná data ÚKM převezme ČÚZK a bude s ní nakládáno stejně, jako s orientační mapou parcel. GIS ve veřejné správě Nástroje pro tvorbu a údržbu ÚAP Registrační služby (povinné) • k registraci uživatelů (subjektů) pro případ přístupu k neveřejné části • vazba na registr práv a povinností Vyhledávací služby (povinné) • vyhledávání údajů o území pomocí metadat, poskytováno bezplatně Prohlížecí služby (povinné) • zobrazování prostorových dat Stahování dat (povinné) • neveřejné (vazba na registrační služby), nikoli placené • data připravena v předem zveřejněných formátech s metadaty a pasporty údajů o území • prostřednictvím WFS a WCS nebo připravení exportní dávky Transformační služby (volitelné) • transformace dat mezi různými souřadnicovými systémy Spouštěcí služby (volitelné) • spuštění služeb založených na prostorových datech GIS ve veřejné správě Jednotné územně analytické podklady a územní plány (http://juap-zk.cz) GIS ve veřejné správě DATOVÉ MODELY DMVS GIS ve veřejné správě Obsah DMVS a datový model • Vychází z legislativy a z pravidel stanovených ČÚZK. – Obsah ÚKM je definován například v příloze č. 2 Technická specifikace ÚKM Olomouckého kraje. Nemá legislativní povahu. – Obsah a datový model ÚAP je definován vyhláškou č. 500/2006 Sb. – Obsah DTM vychází z vyhlášky č. 233/2010 Sb. Vyhláška o základním obsahu technické mapy obce • Návrh finálního stavu datového modelu DMVS provede dodavatel projektu DMVS. – Někteří poskytovatelé dat budou muset postupně splňovat podmínky směrnice INSPIRE, zejména v oblasti metadat a datových specifikací, datový model je nutné připravit na tuto situaci. – Obce a další partneři projektu mají další požadavky na obsah technické mapy, které je potřeba zohlednit ve finálním návrhu. GIS ve veřejné správě Datové modely - ÚKM DGN, SHP, VFK GIS ve veřejné správě ÚAP • Přílohy vyhlášky specifikující sledované jevy (celkem 119) a způsob jejich předávání včetně návrhu předávacího protokolu. GIS ve veřejné správě ÚAP • Různé datové modely podle zpracovatele, odlišné údaje podle poskytovatele - př. SŽDC GIS ve veřejné správě DTM - rozsah • (1) Technická mapa obce se zpracovává pro celé území obce, jeho část, zejména pro zastavěné území nebo zastavitelnou plochu nebo pro koridory. • (2) Základní obsah technické mapy obce tvoří – a) značky bodů bodových polí, – b) polohopis, – c) výškopis, – d) popis technické mapy obce a – e) metadata o prvcích technické mapy obce. • (3) Prvky základního obsahu technické mapy obce jsou uvedeny v příloze této vyhlášky. • (5) Obsah technické mapy obce se vyznačuje způsobem stanoveným příslušnou technickou normou - ČSN 01 3411 Mapy velkých měřítek. Kreslení a značky.. • (6) Objekty se zvláštním režimem ochrany a provozu lze jako prvky technické mapy obce uvádět pouze se souhlasem příslušného ministerstva. GIS ve veřejné správě DTM - příloha • Příloha k vyhlášce č. 233/2010 Sb. Prvky základního obsahu technické mapy • Př: 1.4 Zařízení dopravní infrastruktury – a) svodidlo, – b) zábradlí, – c) mechanické závory (stojan), – d) zastávka veřejné dopravy (označník), – e) světelné signalizační zařízení, – f) dopravní značka (sloupek), – g) měřené podrobné body na dopravní infrastruktuře. • Prvky nad rámec základního obsahu definuje obec vyhláškou. • Prvky musí být zaměřeny v souřadnicích S-JTSK a požadovanou přesností v poloze a výšce. GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Současný stav DMVS na krajích • ÚAP - realizováno ve 12 krajích • DTM – realizováno ve 4 krajích • ÚKM - realizováno ve 12 krajích • Široké spektrum dodavatelů GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě GIS ve veřejné správě Zadání cvičení VI. • Vytvořte vlastní heuristiku hodnocení geoportálu krajského úřadu a na základě vlastního výběru porovnejte dva krajské geoportály. • Zpracování: Matyáš Ludvík, Eliška Mačáková.