® předmět studia více disciplín ■ geografie, demografie, sociologie ® mobilita: ■ prostorová, sociální ® nejdůležitější znaky: ■ 1) periodicita a délka trvání: o a) trvalé o b) dočasné (denní, týdenní, měsíční, sezónní) ■ 2) směr pohybu: koncentrační, dekoncentrační, neutrální ■ 3) organizace pohybu: o živelný, plánovaný, řetězová migrace ® pnciny a motivace: ■ ekonomické a mimoekonomické (politické, kulturní, náboženské, environmentálni...), push-pull faktory ® početnost skupin: individuální, skupinové, masové ® prostorový průběh: ■ přímé, po etapách, hierarchický charakter ® Typy ■ migrace ■ dojížďka: denní, ne- ■ nepravidelné pohyby (sezónní,...) ® relativně nevratný pohyb, změna trvalého bydliště (místa obvyklého pobytu) ® v 2. pol. 20. stol. růst velkého množství přechodných forem ® IMIGRACE, EMIGRACE, REEMIGRACE ■ pohyb obyvatel, který zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci ® REPATRIACE, UPRCHLICTVÍ ©zákonitosti: - RAVENSTEIN (1883) Law of Migration ® Dobrovolná migrace ■ vlastní iniciativy migranta o individuální, kolektivní případně masová ® Exodus (hromadná migrace) ■ vyvolán přírodní katastrofou nebo válkou ® Nedobrovolná migrace ■ vyhoštění, evakuaci (vyklizení za účelem ochrany) ■ sociologie a kulturní a sociální antropologie se zaměřují na motivy a dopady migrace, její vliv životní styl, sociální strukturu, příbuzenské svazky atd. ® změna trvalého pobytu ■ Vnitřní o za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce o Hlášení o stěhování, 1950+ / Pohyb obyvatelstva ■ Mezinárodní o Změna obvyklého pobytu za hranice státu (OSN 1 rok) o z hlediska statistiky značně problematické. o politické, ekonomické, sociální, demografické, psychologické a kulturní dopady jak na emigrační, tak i na tranzitní a zejména imigrační zeme migrační trendy / proudy: Jih-Sever a Východ-Západ ® Push-pull faktory: ■ Ekonomická nestabilita změna životních standardů, rychlý demografický růst, válečné, náboženské a národnostní strety, zhoršování kvality životního prostředí ■ politická stabilita, ekonomická prosperita, vysoká kvalita života, svoboda a možnost seberealizace ® „není nic trvalejšího, než dočasná pracovní migrace" (Martin, 1994) ® díky procesu globalizace vyvstává potřeba koordinovat migrační politiku na nadnárodní, kontinentální úrovni Z7 rv Intenzita migračních pohybů Wanderungsintensität vystěhovalectv migr iqrace město-město migrace venkov-město Phasen 8onat. riuml. Qtweg, Auawanderung 8tadt-8tadt °- Landstadt CSU Český statisticky úřad Český statistický úřad HLÁŠENI O STEHOVANÍ Měsíc 200 Obyv 5-12 Registrováno ČSÚ ČV 29/04 ze dne 12.5.2003 IKF 495002 (vyplňuje ČSÚ) den, měsíc,rok Datum narození Rodné číslo Datum přihlášení k pobytu den, měsíc, rok Pohlaví 1-mužské 2-ženské Stav l-svobodný(á) 2-ženatý, vdaná 3-rozvedený(á) 4-ovdovělý(á) Státní obč. (uveďte slovy)_ (kóduje ČSÚ) Nejvyšší vzdělání 1-základní 2-střední bez maturity (od 15 let věku) 3-střední s maturitou 4-vysokoškolské Důvod stěhování (uveďte jeden hlavní důvod) 1-změna pracoviště 2-přiblížení k pracovišti 3-učení,studium 4-zdravotní důvody 5-sňatek 6-rozvod 7-bytové důvody 8-následování rodinného příslušníka 9-jiný důvod Předchozí trvalé bydliště okres _ obec _ ulice, č.p. _ Stát (u přistěhovalých z ciziny) _ (kóduje ČSÚ) Nové trvalé bydliště okres obec ulice, č.p. Stát (u vystěhovalých do ciziny) (kóduje ČSÚ) Vyplňte čísly všechny rubriky s výjimkou těch, které vyplňuje ČSÚ. Vytečkované řádky vyplňte čitelně slovy. Další pokyny pro vyplněni jsou uvedeny na zadni straně hlášení. □ 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10-11 12 13-14 15 Pokyny pro vyplnění Hlášeni o stěhováni (Obyv 5-12) K tomuto statistickému zjišťováni, které je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2004, je zpravodajská jednotka povinna ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout všechny požadované údaje. Ochrana individuálních dat je zaručena zákonem. Zpravodajskými jednotkami, odpovídajícími za hlášeni o stěhování (Obyv 5-12) jsou: . ohlašovny pobytu pro případy stěhování občanů ČR z obce do obce na území ČR nebo stěhování občanů ČR z a do ciziny . okresní úřadovny cizinecké a pohraniční policie ČR pro případy vnitřního i zahraničního stěhováni cizinců a osob bez státního občanství Za občany ČR vyhotovuje hlášení Obyv 5-12 ohlasovňa pobytu v obci, do níž se občan přistěhoval z jiné obce v ČR nebo z ciziny, a ve které se hlásí k trvalému pobytu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. Za občany, kteří se dlouhodobě stěhují mimo ČR, vyhotovuje hlášení ohlasovňa pobytu v obci, kde měl občan ČR trvalé bydliště při odevzdání občanského průkazu do úschovy podle stejného zákona před vystěhováním do ciziny. Za cizince - s povolením k trvalému pobytu na území ČR, - s vízem nad 90 dní, - s azylem na_ území ČR, který se stěhuje v rámci ČR do jiné obce (nebo v rámci Prahy), vyhotovuje hlášení Obyv 5-12 okresní úřadovna cizinecké policie příslušná okresu přistěhováni. Ostatní případy stěhováni cizinců (přistěhování do ČR u osob s povolením k trvalému pobytu a osob pobývajících v ČR na víza nad 90 dní; udělení azylu; faktické vystěhování z ČR; ukončení platnosti víza bez jeho následného prodloužení nebo získání nového - "úřední vystěhování") a také informace o získání občanství ČR jsou ČSÚ zasílány prostřednictvím automaticky generované exportní dávky měsíčně každou okresní úřadovnou cizinecké policie prostřednictvím příslušné Krajské správy cizinecké policie a Krajské reprezentace ČSÚ. Podrobnosti obou typů vykazování stěhování cizinců řeší příslušné interní pokyny orgánů služby cizinecké a pohraniční policie. Hlášení musí být vyhotoveno za všechny osoby, tedy i za děti mladší 15 let a osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jinak nezpůsobilé. Zpravodajská jednotka může požádat občany, aby hlášení za sebe a své rodinné příslušníky vyplnili sami, nemůže to však od občanů vyžadovat. Soubor hlášení Obyv 5-12 za kalendářní měsíc zašle zpravodajská jednotka první pracovní den následujícího měsíce na adresu: ČSÚ - Odbor gesčního zpracování Praha, oddělení zpracování demografie Na padesátém 81 100 82 Praha 10 Nenastal-li v kalendářním měsíci žádný případ stěhování, zašle zpravodajská jednotka tiskopis Negativní hlášení pro statistiku mechanického pohybu obyvatelstva čtvrtletně, vždy za příslušné měsíce daného čtvrtletí a to: v dubnu za leden, únor, březen v červenci za duben, květen, červen v říjnu za červenec, srpen, září v lednu následujícího roku za říjen, listopad, prosinec. ® počet přistěhovalých (I, i, hmi) ® počet vystěhovalých (E) ® migrační saldo: MS=I-E/S ■ čistá míra migrace ® migrační objem MOI+E/S ® efektivnost migrace: ME=MS/MO Světová migrace Země původu [roůnl průměr uprchlíku) 1995 - SODO 1+100, cod Iě0,000-100, cod Cílově země (roční průměr u prchli kuj 1995 - SODO + 1qq.co0 Ied.qqo-ioqo.oco -2d.oq0 Imigrace rovná emigraci Chybějící údaj? Zdroj: Spojené národy [2ňÚl\ h ttp ://e n. wi ki ped i a. o rq/ ® Pro většinu migrantů je hlavním cílem získání občanství v zemi svého současného pobytu ■ "ius soli" dle místa narození ■ "ius sanguinis" dle původu rodičů, nejčastěji dle občanství otce v době narození dítěte, u nelegitimních dětí dle občanství matky v době narození dítěte. ® Pracovní migrace ■ vstup do země jako cizí pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele, samostatně za účelem nalezení práce v zahraničí ■ dle trvání dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. o "brain drain" (odliv mozků), střední a východní Evropu typický. ® Ilegální migrace Problematickou oblastí i po našem vstupu do EU / zapojením ČR do Schengenského systém o zachycení nelegální migranti vrací do první "bezpečné" země, nejčastěji na Slovensko. ® PŘÍČINY MIGRACÍ ■ se mění v čase, obecně roste význam ekonomických, ekologických a politických příčin ® BEHAVIORÁLNÍ GEOGRAFIE: ■ sociální, psychologické a ekonomické příčiny migrací ® DŮSLEDKY MIGRACÍ: ■ mění se celosvětové rozmístění obyvatel, jeho struktu ■ rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický, ekonomický) ® organizace a servery zabývající se migracemi: UN.org/popin, lOM.int, IOM.cz, UNHCR.ch, cizinci.cz, migraceonline.cz Z7 ® pravěké a středověké migrace ■ pouze nepřímé důkazy o jejich průběhu a příčinách Jpro Evropu důležité „stěhování národů" v 5. stol., důsledky zmeny klimatu) ® novověké migrace: ■ význam volného pohybu pracovních sil, demografické revoluce v Evropě a kapitalistického vývoje ® Evropa: ■ vysoká dynamika populace a její význam pro migraci 19. a 20. stol. ® Asie: ■ vysoká stabilita populací - nucené migrace Číňanů a Indů do JV Asie, Korejců do Japonska a židé do Izraele ® Afrika: ■ nucené migrace do USA a Karibiku (pokles podílu Afriky na světovém obyvatelstvu: 1750 13,5 % a 1950 7,3 %) ® především osídlování Ameriky - ■ 16./17. st. Španělé a Portugalci ■ fáze přistěhovaleckých vln do USA (1820-1960 cca 45 mil.) ■ počátek 20. stol. také z Rakouska-Uherska, později CSR - zvi. Slovensko ■ Po 2. světové válce Asie a Hispánci PŮVOD EMIGRANTŮ 1820-1860 (%) 1861-1890 (%) 1891-1920 (%) 1921-1960 (%) stará evropská imigrace 91,2 76,0 25,0 37,3 nová evropská imigrace 0,7 11,5 63,3 21,0 EVROPA CELKEM 91,9 87,5 88,3 58,3 AMERIKA 3,6 9,6 8,4 37,0 ASIE 0,8 2,5 2,8 3,6 AERIKAAOST. 3,7 0,4 0,5 1,1 ® Austrálie a Nový Zéland ■ dominantní období 1830-1930 ® po 2. světové válce: ■ při vzniku samostatných států rozsáhlé migrace - Izrael, Indie x 3ákistán ■ odchod Němců ze Stř. a V Evropy (13 mil.), Poláci (6,5 mil.), Češi (2,1 mil.) ® od 60. let se západní Evropa stává imigrační oblastí ■ dominuje pracovní migrace ■ růst ilegální migrace ® Německo: 1960-2 mil. gastarbeiterů, 1973- 8 mil., poté omezení, nyní cca 12-13 mil. ® Populace některých států tvořena z velké části migranty - Austrálie (24 %), Kanada (17 %), Švédsko (12 %), USA (přes 10 %) Vybrané evropské státy: cizinci podle státního občanství- top 7- lil Vybrané evropské státy: cizinci poďte státního občanství- top 7- fi Pozn.: poslední dostupné údaje - viz. metodika Vybrané evropské státy: cizinci podle státního občanství- top 7-í Pozn.: poslední dostupné údaje - viz. metodika MAĎARSKO RAKOUSKO RUMUNSKO ® počátkem 21. století ■ mimo svoji mateřskou zemi na světě 120-185 mil. lidí ® velmi nerovnoměrně rozmístěni ■ 112 ve vyspělých a 1/2v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1 /3!), v zemích západní Evropy cca 20 milionů ® ročně přibývá 2-4 miliony, podíl migrantů na celkovém obyvatelstvu asi 2 % ■ většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou uprchlíci (podle Ženevské konvence) o z Afghánistánu (4,5 mil.) a Palestiny (4,1 mil.) ® Azyl - azylová politika ■ důkladné zkoumání důvodů e/imigrace a úspěšnost žádostí o azyl se tak pohybuje v jednotkách procent, především z politických důvodu. ■ zvláštní zařízení, jDřičemž úroveň zde poskytovaných služeb je v řadě vyspělých států včetně USA velice nízká. ® Pokles populace vyspělých států - ■ otázka řízené migrace zejména vzdělanějších vrstev obyvatelstva není řešením hrozícího stárnutí obyvatelstva ■ rozdíly kulturní a náboženské, xenofóbie ze strany majoritní populace (obavy se ztráty zaměstnání a nárůstu kriminality) ® Uprchlík (také běženec) ■ Ekonomický X politický X válečný ® Podle oficiálních kritérií je utečenec cizinec, kterému bylo přiznáno postavení utečence z důvodu opodstatněné obavy z pronásledování pro rasovou, národnostní nebo náboženskou přísluš nost, pro příslušnost k určité sociální skupině nebo proto, že zastává určité politické názory, pro které se nechce nebo nemůže vrátit do státu, ve kterém má své státní občanství, nebo do státu svého posledního trvalého pobytu. ICĽiUCW Velké vlny uprchlíků v historii v minulém století ® 1919 - Ze západního pobřeží Turecka byli vysídleni Rekové. ® 1948 - Palestinsky exodus z nově vzniklého Izraele. ® 1959 - Z Tibetu po násilném obsazení země čínskou armádou utíkají lide do Indie. ® 1968 - Z důvodů intervence sovětských vojsk v ČSSR uteklo ze strachu mnoho obyvatel země. ® 1979 - Z Afghánistánu utíkají lidé do Pákistánu před sovětskou invazí. ® 1992 - Z Bosny a Hercegoviny utekli místní obyvatelé do Rakouska, Nemecka a Turecka. ® 2003 - Z Dárfúru utíkají tisíce lidí před útoky arabských milicí. ® 2005 11 500 000 - nejvíce nových uprchlíků je v Dárfúru (Súdán) - ti min do Čadu, uprchlici z Iráku směrují do Sýrie. 4,3 milionu uprchlíku je v Africe. ® Uprchlíků na území vlastního státu („vnitřně vysídlené osoby") je dvojnásobně více (tedy přibližně asi 23 milionu). Jejich počet se zvyšuje rychleji než „mezistátních" uprchlíků. ^7 /7 D o o ® multikulturní - ■ Švédsko, Austrálie, Kanada ■ „všem stejná práva ve všech sférách" - cizinci zůstávají i po několik generací neasimilovaní ® diskriminační („differetial exclusion") ■ Německo, Švýcarsko, Rakousko atd. ■ začlenění imigrantů do určité společenské sféry (trh práce), ale znemožnění získání občanství, participace na veřejném životě ® asimilační model ■ Francie ■ příliš se neosvědčil - proces jednostranné adaptace ® Definice ■ osoby, které byly donuceny dočasně, dlouhodobě nebo trvale opustit své původní bydliště v důsledku v důsledku významného zhoršení stavu životního prostředí, které jim už nadále nemůže zajistit bezpečné živobytí,o nebo/a v důsledku zásadní změny environmentálních procesů, které ohrožuje jejich existenci anebo vážně ovlivňuje kvalitu jejich života (např. náhlé přírodní katastrofy) ® příčiny migrace: ■ Záplavy, zemětřesení, výbuchy sopek, hurikány ■ Dlouhodobé přírodní změny významně ovlivněné člověkem (např. degradace půdy - dezertifikace, změny srážkového režimu) ■ Nehody a havárie (např. průmyslové, dopravní či jaderné) ■ Rozvojové projekty (např. výstavba přehrad nebo zavlažovacích zařízení, urbanizační procesy, výstavba dopravní infrastruktury, těžba přírodních zdrojů) ■ Ozbrojené konflikty a války spojené se zhoršováním stavu životního prostředí (např. konflikty o vodní zdroje, pastviny, ropu) Kategorie: ® Environmentálne motivovaní migranti ■ opouštějí místo svého bydliště relativně dobrovolně, preventivně, kvůli vážné environmentálni hrozbě (př. znečištění životního prostředí), strategie zvládání kritické situace / způsob adaptace na nové či měnící se environmentálni podmínky ® Environmentálni přesídlenci ■ jsou nuceni opustit své bydliště kvůli ohrožení svých životů, živobytí a prosperity, které se ocitly ve vážném nebezpečí z důvodu negativního působení environmentálních procesů nebo přírodních katastrof, případně i lidské činnosti (Černobyl, Fukušima): Rozvážní (pozvolní = slow-onset) environmentálni přesídlenci mají „výhodu" relativně delšího časového období a lepší možnost výběru cílové destinace pro nalezené nového domova a živobytí - delší zkušenost / periodicky se opakujícími přírodními katastrofami Rychlí (okamžití) environmentálnipřesídlenci jsou nuceni sejpřesídlit z místa jejich stálého pobytu téměř okamžitě před předpovězenou přírodní katastrofou nebo ihned po ní. ® Rozvojoví (development) přesídlenci ■ nuceně opouští své bydliště v důsledku plánovaného využití území, na kterém žijí nebo kde vykonávají hospodářskou činnost - jasná zodpovědnost za jejich vystěhování a tím i určité kompenzace (Tři soutěsky) ® 10-25 mil. osob ■ v důsledku možné změny klimatu až na 150-200 mil. v roce 2050. £ESĽ€O/S10¥EMSKÉ EMIGRACE ® Emigrační vlny v průběhu 20. století: ■ Předválečná emigrace o Nacistická okupace / 1939, lidé politicky angažovaní, ale zejména Židé ■ poúnorová emigrace Odchod vyvolaný nástupem komunistické strany 1948, exil za dočasný X 1952 tzv. železná opona, 40 tis. ■ Posrpnová emigrace o invaze vojsk Varšavské smlouyy 1968, do podzimu roku 1969 byly hranice poměrně otevřené, více než 80 tis. lidí (maďarská emigrace z roku 1956 - 300 tis. obyvatel téměř přes noc) o 1969-1989 dalších 140-150 tisíc lidí (24 % dětí a 41 % osob ve věku 16-30 let), UNHCR uvádí až 250 tisíc lidí ® Legalizace emigrace ® U ložen ka ■ osoba poslaná do zahraničí prostřednictvím Státní bezpečnosti, převážně v emigračních vlnách z let 1968/1969 a v roce 1986 o úkolem bylo usadit se v cílové zemi, co nejdříve získat nové státní občanství a profesní postavení a být připravený na pozdější využití. o několik tisíc, Ivan Sviták, pracovník MZV ČSSR ® Krajané ■ název pro příslušníka druhé a následovné generace imigrantů do cílové země, narozený v tranzitní nebo cílové zemi emigrace, který má český nebo slovenský DŮvod (jazyk, původ, vztah, tradice, dění v krajanských spolcích) o v severní Americe jsou Tábor v Jižní Dakote, Praha v Texasu, New Prague a Veselí v Minnesotě nebo Cicero v Illinois, v Kanadě, "V o v Německu, ve Francii, ve Švýcarsku / v rumunském Banátu, v srbském Selu či v moldavské vesnici Holubinka. ® Exulant ■ Exulant (z latiny exul, vypovězený) odešel nedobrovolně, často s tím, že se jednou vrátí ■ Moravští bratři (Jan Ámos Komenský), Tomáš Garrigue Masaryk (Wien) HU - 196S mvm • o *0 30 10 migrace c»l*.*ír -Tiíii obcami v 'imti okf«iů v rimci kfljú "»•«• kuji 0 mvm to » 20 30 40 , so 60 vek » IP 0tV. 9./i Míry vnitřní migrace podle věku, ČSSR, 1975 25 S0 » 10.0 12 5 15.0 ^7 Z? d)0 DňúEE 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 □ mezi okresy □ mezi obcemi 1961- 1966- 1971- 1976- 1981- 1986- 1991- 1996-65 70 75 80 85 90 95 99 Struktura přírůstku obyvatel v letech 1950-2011 110 -30 O ku O Lj-i o ku O Lj-i o ku O Lj-i o ku Lj-i ijii .ji. r-- CO CO CT' m q o t- ■ITi m m m m m m m m m o o o t-t-t-t-t-t-t-t-t-t-CNCNCN "u" r_ Ľ MIGRAČNÍ PŘÍRŮSTEK (ÚBYTEK) 1995 přírůstek (úbytek) na 1000 obyvatel © Jaroslav Maryáš, IS KRES, ESF MU Brno 0 20 40 SO SO 100 km zdroj dat: ČSÚ Praha Měeični vývoj nvltgalni migrjc* v ČR pr«» SH ČR * PPR Tisíce 450 400 ?ť: 300 250 200 150 100 50 : Vývoj počtu cizinců s pobyty trvalými a dlouhodobými pobyty nad 90 dní v ČR 1993 -2010 (31.12.} (Pramen: ŔS CP MVCR) 199 211 104 CD O i f CO kD ■"Ť kn CD kD 201 211 CD ?=2 321 254 2:1-2 CD O kD CD k."í kD CD CD 00 -t CN CD CN 436 kD CN 425 r- co CN 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1000 2 000 2 001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 006 2 007 2 008 2 000 2 010 □d Id u h od obé p d byty n ad 9 [i d nu Btrva lá p d byty Zahraniční stěhování cizinců v letech 2001-2010 Ex íe rvi ai migra tion offone igr\ e re; 2001-2010 120 000 -scoco 2001 2 002 2 003 2 004 2 005 2 003 2007 2cos 20:0 2010 Vnitřní stěhování cizinců v roce 2009 ■podle regionu přistěhování a vystěhování internal migration of foreigners: by regions - in 2009 Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Praha 8 000 6 000 4000 2 000 0 2 000 4000 6 000 8 000 10 000 12 000 Počet usazených cizinců k 31.12. 2009 a procento těch z nich, kteří se do ČR přistěhovali v roce 2009- podle státního občanství Number of residing foreigners in the CR and percent of foreigners who entered in 2009 - by citizenship 120 000 -- 100 000 -- 60 000 -- 40 000 -- 132015 6% 73446 3% -I- 7 000 G 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 611 6423 5 747 ■ stavk 31.12.2009 □ přistěhovalí v roce 2009/ irnrn. an H BR 4% 2 243 ■Si o o Hij :-. o o -p w u> «n jsŕ j±? -ž j±: ^ (ľ tn o Je tn u-, -ri CD CT. O E CC o o o o iE mís = T3 U_ Hli IS ta 30 697 13% -I- 19273 4% 13792 I-1 10059 5 941 5 359 4 000 I i-*-! , I ^__, I Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Polsko Nemecko Moldavsko Spojené státy Čína Kazachstan Počet usazených cizinců k 31.12.2009 a procento těch z nich, kteří se do ČR přistěhovali v roce 2009 - podle kraje pobytu Number of residing foreigners in the CR and number of foreigners who entered in 2009 - by region ■ stav k 31.12.2009 □ pŕistéhovalív roce 2009 / irnrn. 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 432 503 9% 148 123 Cizinci celkem Praha 70 000 T-60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 53490 % 15415 8% 27 562 3% 19643 6% c> ■o 31 995 3% 17 309 15 244 3% 7% 11 972 9% 3 533 36907 n 10% O E 9440 23637 I- 3133 FH p*h I ™ ■:=- C-1 Ci E o O 1.0 o 5=-. Nelegální migrace cizinců v letech 2000-2010 Po čet o 5 ob 53116 32 205 32 475 26129 10 753 7549 -+46í" 2000 p ř-5 e- =.tátn íhranioe' □ pDruĚínípD bytová ho režimu' 2 087 I-1 2001 2002 2003 2 004 2005 2 006 2007 2 00S 2000 2010 S fiatky c i zinc li I Ma frta gre s of fore ťgrn e re: 2001-2010 3 000 2 500 - 2 000 - 1 500 - 1 000 - 5C-C - : FN I--- CM ■ |—| DO n_ 18'- CO o|—I DO V - 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2005 2010 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 Živě narození a zemřelí cizinci I Live births and deaths of fore igners: 2001-2010 CO 500 +co Z 11 ?iJ S E£1 £L7 £2 Ij h,l M,l II 1,11 ITT ^ nun 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2000 2010 □ muž cizinec - že na ČR BŽena cizinec- mužČR Maje ffoieignei} Fernaie ffoi&ignei} ■ oba cizinci Bot/i □ Živě narození li'1, s ĎiVfns ■Zemřelí Deaíňs ® Rozdělení Evropy na regiony s výrazně odlišným migračním chováním: ®země bývalé Jugoslávie, kromě Slovinska ® západní Evropa ®země Visegrádu, Slovinsko a Pobaltí ® ostatní postsocialistické země včetně bývalých republik SSSR ® Rusko ® 14. června 1985 mezi 5 členskými zeměmi ES: FR, BEL, NED, LUX a DE ■ Cílem této dohody bylo dosáhnout odbourání hraničních kontrol - tří cílů: Zjednodušení mezistátního pohybu občanů zrušením kontrol na vnitřních hranicích mezi členskými státy. Zajištění minimalizace rizik spojených se zrušením kontrol na vnitřních hranicích. o Vyhnout se strukturálnímu konfliktu v rámci ES. ® 1987 Jednotný evropský akt - vytvoření jednotného vnitřního trhu ® území bez vnitřních hranic při dodržení čtyř svobod pohybu v rámci Evropského společenství (svobody pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu). ® 19. června 1990 Prováděcí úmluva k Schengenské dohodě -pravidla pro fungování systému: ■ zrušení kontrol na vnitřních hranicích; ■ otázky vízové, azylové a pohybové politiky; ■ policejní spolupráce mezi schengenskými státy; ■ slaďování regulace povolení zbraní a harmonizace trestního zákonodárství; ■ ustavení Schengenského informačního systému; ■ zjednodušení mezistátní přepravy zboží. Vybrané evropské státy: počet cizinců v zemi a jejich podii na obyvatelstvu (Pramen: Eurostat. SÚ) počet cizinců v zemi 8 000 000 Ti Z; 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 Údaje k 1.1. Cl % cizinců v obyvatelstvu 50.0 Ti Ti Cl OJ r. ■ ■s> Ti -ÍD- o Počet cizinců ♦ Podíl cizinců «5 „ O) OJ co CT5 h~ CO !fi tri oi ♦ ♦ ."O -— o ÍD ÍT) Cl ■■- ^_ n Ti Ti ."O ■Ti ♦ Ol 10 10 '10 10 10 ■ 'Ji — — Cl. 10 C3 tĽ 73 LĽ '10 '10 '10 '10 '10 - '10 '10 '10 '10 '10 '10 Vybrané evropské země: cizinci podle kontinentu (Pramen: Eurostat: Population Statistics 2010) Irsko Švýcarsko Slovensko Maďarsko Norsko Nizozemsko Švédsko Španělsko Rakousko Finsko Německo Dánsko Česká republika Itálie Rumunsko Bulharsko Slovinsko 56.0 47.7 45.0 41.1 36.7 36.3 35.7 35.0 25.3 15.3 14.S 5.3 27,3 24,3 46.3 32,1 17,2 13.S 16,4 1 1 1 -—1- 1 1 1 '-60,5 2,3 5,1 3.0 6.6 62,6 23,7 3,4 4,2 5.6 j 61,6 21.5 ■ iL.'. 12,5 I 55,4 23,2 f 13,- T B.B 13.6 14.B 13.2 9.2 5.1 25.0 31,0 6 5 2.5 2.; 6.4 13.2 j 4ů 21.7 12.2 S.S 24.6 21.0 22.; 16.2 20.0 S2.1 ;: u í 0% 10% 20% 3Q°A 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% □ EU 27 nestatní Evropa »Afrika □ Amerika "Asie nestatní Pozn.: mezi "ostatní" je řazena Austrálie, Nový Zéland, Oceánie a kategorie "nezjištěno" (1 j Data «1 the nirtoa c-1 ntMM&nfc rc-ltr bo 1 Anuv KMC Bě+jhjti. EMpvt*, Grate-, fr-STíí. F':iJ»i -my] Roman*, ry* -av.j+jt+p. SoLTüt BitiU {prent dita cwfe-s: rT*j_iríTrtĽ±z and popletí J (1) Data kŕ Brtpun. ei*>K*. Greece, Cypaa. France. Poland and Romania, not avaiaWe Source iurostat (cnine data code my _rnnicl2) Soutc« Eutoi 1*1 (onln« 4sie «od« rr*gr_pc?l6fe) ® Dojížďka - za prací, do škol, za službami ■ evidence v rámci SLDB od r. 1961 u pracovní dojížďky a dojížďky do škol ©dojížďka za službami, za rekreací... ■ výběrová šetření ® nepravidelné pohyby: ■ hlavně cestovní ruch ® komplexní pohled: ■ přechod od relativně nevratných k přechodným formám