ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA LICHENIZOVANÝCH HUB lišejníky - úvod Pomocná skupina: Lichenes •komplexní složené organismy – mykobiont (houba) a fotobiont (řasa, sinice) •ekologická (nikoliv taxonomická) skupina lišejníků, respektive lichenizovaných hub, je začleňována do systému hub podle výraznějšího mykobionta •asi v 97 % se na stavbě lišejníků podílejí vřeckovýtrusé houby (tř. Lecanoromycetes a tř. Chaetothyriomycetes), ve 3% pak stopkovýtrusé houby (tř. Agaricomycetes) •pionýrské organizmy, ekologicky významné především v extrémních biotopech a ekosystémech (vysokohoří, polární oblasti, pouště apod.), jedinečné bioindikační vlastnosti •z ČR dosud známo asi 1400 druhů lišejníků (včetně řady dnes již vyhynulých), celosvětově přibližně 15 tisíc druhů • dělení typů heteromerických stélek podle morfologie: • korovitá - celou svou plochou přirostlá na substrát, (nebo do něj vrostlá), obvykle chybí spodní kůra • lupenitá - je taktéž ploše rozložená, ale k podkladu přirůstá jen některými místy, na spodní straně stélky bývají vytvořeny tzv. rhiziny - "kořenující" svazky hyf vrůstající do substrátu • keříčkovitá - v kontaktu se substrátem jen svojí "bází", je vystoupavá nebo naopak visící ("vousatá" u epifytických druhů), je charakteristická radiální stavbou přechodným typem je stélka dimorfická - část stélky je lupenitá (thallus horizontalis) a část keříčkovitě vystoupavá (thallus verticalis) podecia (kmínky) jsou thalli verticali, spojené s tvorbou plodnic (např. u dutohlávek) pohlavní rozmnožování: jen mykobiont (tvorba plodnic a spor) nepohlavní rozmnožování - společné šíření obou složek - fragmentace stélky a růst nových stélek z úlomků - soredie: mikroskopické částečky stélky tvořící se na povrchu, obsahující buňky fotobionta propletené hyfami (specifická místa tvorby soredií – sorály) - isidie - výrůstky z povrchu stélky, v nichž je zachována heteromerická stavba všech vrstev, taktéž šíření odlomením z povrchu stélky Hypogymnia - xero Isidie Isidie - Pseudevernia příčný řez stélkou s isidiemi (tmavé kulovité útvary jsou buňky fotobionta). Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) peltigera_sp peltigera_rhiziny_8x peltigera_fylidie_60x Velká, lupenitá, laločnatá stélka; na její spodní straně jsou žilky a rhiziny - kořenující útvary hyfové povahy (pro lepší uchycení k substrátu, ale bez absorpční funkce). Na svrchní straně stélky se mohou tvořit fylidie (útvary nepohlavního rozmnožování, plochá obdoba isidií). rhiziny fylidie Peltigera praetextata – hávnatka obetkaná (herbářová položka) Apothecia se tvoří na okrajích stélky, kde jsou přirostlá celou plochou na stélkové laloky Xanthoria parietina – terčník zední (herbářová položka) Xanthoria parietina - celk Xanthoria parietina - detail Xanthoria Výskyt: epifyticky na dřevě, zvláště na stromech podél komunikací, dřevě či epiliticky na skalách; častý nitrofilní druh. Lupenitá stélka s lekanorovitým typem apothecií; žluté zbarvení je způsobeno antrachinony. Xanthoria parietina – terčník zední (trvalé preparáty) xanthoria_parietina_stelka_apothecia_24x xanthoria_heteromericka_stelka_200x xanthoria_apothecium_100x xanthoria_rez_rouskem_200x průřez heteromerickou stélkou rouško s palisádou vřecek řez plodnicí (apotheciem) s rouškem na povrchu Hypogymnia physodes – terčovka bublinatá (herbářová položka) Hypogymnia physodes Hypogymnia - xero Rtovité sorály jsou charakteris- tické pro vzhůru ohrnuté okraje laloků stélek. Na povrchu laloků možno pozorovat též drobné, četné pyknidy (černé tečky). Výskyt: jeden z nejběžnějších epifytických lišejníků s lupenitou stélkou (méně často roste též epiliticky); relativně toxitolerantní vůči mírnému znečištění ovzduší. soredie hypogymnia_physodes_soredie_18x Pseudevernia furfuracea – terčovka otrubčitá (větvičník otrubčitý) Pseudevernia furfuracea Keříčkovitý lišejník se šedivou stélkou (na rubu alespoň při bázi sazově černou); velmi variabilní druh. Výskyt: epifyt, hojný především ve vyšších polohách na kyselých substrátech (např. smrk, bříza). pseudevernia_furfuracea_isidie_22x_1 pseudevernia_furfuracea_isidie_22x_2 střední část stélky (tmavší zbarvení na horním snímku) hustě pokrývají válcovité isidie (dolní snímky) herbářová položka Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka) Cladonia fimbriata Podrod Cladonia je charakteri- zován tzv. dimorfickou stélkou; vyvíjejí se různě tvarované duté kmínky (podécia) a bazální přízemní šupiny. Druh Cladonia fimbriata má kmínky na vrcholu pohárkovitě rozšířené a jejich povrch je sorediózní. Výskyt: na mechatých skalách, trouchnivějícím dřevě, bázích stromů i na holé lesní půdě či na vřesovištích a rašeliništích; velmi hojný druh. Cladonia fimbriata – dutohlávka třásnitá (herbářová položka, trvalý preparát) Pohárkovitá podecia se vyskytují jen někdy, často lze na mrtvém dřevě nalézt jen lupenitou vegeta-tivní stélku nebo leprariové stadium). cladonia_fimbriata cladonia_soredie_na_poharku_20x_1 cladonia_soredie_na_poharku_40x Trvalé preparáty: Průřez podeciem (orig. zvětšení 10x) a detail povrchu pohárku, ze kterého se oddělují soredie (orig. zvětš. 40x). Foto Radka Vítková Stélka dvojtvará (dimorfická), na substrátu se rozrůstá lupenitá vegetativní stélka v podobě drobných (sivo-)zelených šupinek Ze stélky směrem vzhůru vyrůstají keříčkovitě větvené kmínky (podecia), jejichž povrch je nepravidelně hrbolkatý nebo vločkatý (viditelné spíš pod lupou), jak se na něm tvoří soredie. Na koncích větviček se utvářejí šarlatově červené „hlavičky“ – plodnice s červeným rouškem (kde se tvoří vřecka s výtrusy) Cladonia macilenta – dutohlávka vyzáblá (herbářová položka) Stélka keříčkovitě větvená, ale stavbou odpovídající lupenité stélce. Odumírající bazální části stélky často zbarveny do oranžova - fumarprotocetrarová kyselina, látka využívaná jako léčivo. Výskyt: vřesoviště, bory, rašeliniště i vysokohorská bezlesí. Častý, velmi variabilní druh. https://botany.natur.cuni.cz/svoboda/prednasky/Botanika_bezcevnych_rostlin_odborna/praktika/04_prak ticke_cviceni_U.pdf Fotografie a text převzaty z: CalPhotos: Cetraria islandica; Iceland Moss https://calphotos.berkeley.edu/imgs/512x768/0000_0000/0908/1267.jpeg © 2008 Dr. Amadej Trnkoczy Cetraria islandica – pukléřka islandská Lobaria pulmonaria – jamkatec (důlkatec) plicní (herbářová položka) Důlkatá stélka jednoho z našich největších luenitých lišejníků roste vzácně na starých kmenech listnáčů (javorů, buků) na vlhkých místech v horách. Je velmi citlivý na imisní zatížení, dnes kriticky ohrožený druh. usnea_florida_apothecium_14x Nahoře několik pohledů na stélku Usnea dasypoga (provazovka obecná) v přirozeném prostředí, vpravo detailní záběr apothecia Usnea florida (provazovka rozkvetlá; orig. zvětšení 14x). usnea_filipendula_celkovy_pohled_2 usnea_filipendula_detailni_pohled_1 Usnea – provazovka (herbářová položka) baeomyces_roseus_stelka_apothecia_12x http://www.nhm.uio.no/botanisk/lav/Photo_Gallery/Baeomyces/rufus_G=Norway+Akershus+Enebakk_D=200505 01_O=Timdal_C=ET_I=6.jpg Dibaeis baeomyces (Baeomyces roseus) – malohubka růžová (herbářová položka) stélka šupinkovitá, rozprostřená na substrátu; vznikají zde tzv. schizidie – malé částečky povrchové vrstvy stélky, oddělující se a sloužící jako diaspory stopkatá apothecia na krátkých podeciích příbuzná Baeomyces rufus – malohubka ryšavá Rhizocarpon geographicum – mapovník zeměpisný (herbářová položka) Rhizocarpon geographicum apothecium žlutá areolovitá korovitá stélka Výskyt: na silikátových skalách a balvanech, vzácněji též např. na zdech z přírodního kamene od nížin do vysokohoří; častý druh. biotop lišejníku1 kopie Sutě jsou také velmi typickým biotopem tohoto druhu. Přehled pozorovaných objektů Odd. Ascomycota, tř. Lecanoromycetes | pomocné odd. Lichenes - lišejníky Peltigera praetextata (hávnatka obetkaná) - lupenitá stélka, rhiziny, někde apothecia, někde fylidie (obdoba izidií) Xanthoria parietina (terčník zední) - lupenitá stélka, apothecia Hypogymnia physodes (terčovka bublinatá) - lupenitá stélka, sorály se sorediemi na okrajích, tmavé pyknidy na ploše stélky Pseudevernia furfuracea (větvičník otrubičný) – izidie na větvené lup. stélce Cladonia fimbriata (dutohlávka třásnitá) - dimorfická stélka: lupen. vegetativní stélka + pohárkovitá podecia Cladonia macilenta (dutohlávka vyzáblá) – dimorf. stélka, podecia s apothecii K prohlédnutí: Usnea dasypoga (provazovka obecná) - keříčkovitá stélka Usnea florida (provazovka rozkvetlá) - keříčkovitá stélka s apotheciem Cetraria islandica (pukléřka islandská) - keříčkovitě větvená lupenitá stélka Lobaria pulmonaria (důlkatec plicní) - lupenitá stélka (někde apoth. a soredie) Dibaeis baeomyces (malohubka růžová) - korovitá stélka na půdě, apothecia Rhizocarpon geographicum (mapovník zeměpisný) - korovitá st., apothecia