Taxonomie Vědní disciplína, která se zabývá definováním skupin organizmů (taxonů) na základě jejich společných znaků (apomorfií). Každý taxon je pojmenován a je mu přiřazen určitý rank, podle kterého může být zařazen do hierarchického systému. Klasifikace taxonů a jejich hierarchie by měla, pokud možno, odrážet jejich skutečnou evoluci a ke klasifikaci skupin se proto používají jen znaky, které jsou geneticky determinované a silně dědivé (ne získané v průběhu života, jako např. schopnost mluvit česky nebo anglicky, nebo zakrslý růst vlivem nedostatku živin). Taxonomie je potřeba zejména proto, abychom se mezi sebou o organizmech mohli bavit a rozuměli si. Taxo n o m i e-b iosytse m at i ka -f y I oge n et i ka Taxonomie přirozeně využívá informace o biologických procesech (ty studuje biosystematika), které vedou k odštěpení klasifikovaných entit Fenotypovou odlišnost na krátké evoluční škále (např. rozdíly mezi populacemi) můžeme studovat pomocí klasických observačních postupů. K odvození fylogenetické podobnosti vzdálenějších taxonů se používají většinou přímo znaky genetické/sekvenční, jejichž hodnocením se zabývá fylegenetika Taxonomie Planí Variation and tvolutiun Literatura: Verne Grant Briggs, D. & Walters, S.M. (2001): Proměnlivost a evoluce rostlin. Plant Variation and Evolution. 3rd ed. - Cambridge Univ. Press 1997 International Code of Nomenclature for algae, fungi, and plants (Shenzhen Code, 2018): http://www.iapt-taxon.org/nomen/main.php Karol Marhold Grant W.: Plant Speciation. - Columbia Univ. Press, New York 1981. PLANT SPECIATION Stace C.A. (1989): Plant Taxonomy and Biosystematics. 2nd ed. E. Arnold, London, New York, Melbourne, Auckland. Stuessy T.F. (1990): Plant taxonomy. The Systematic Evaluation of Comparative Data. AXON BOTANICAL Journal íi_^ Taxonomické časopisy ta Mi««*» KjllulťAl Novon äKlŕ. Systematic otany AmIIXU JlW.MľVtl lit ItliiÜiif li'Wl lilllititiitiiiiiii Spftial Issue. Methods and Applications of Ni-it-ŕitruTaliiin írqui-nri nj( in Botany Annals of the Missouri Botanical Garden 2002 * \.tillItV IP* \ 11* III M-f 1 S4/I »2012 resiia Časopis Ci ski. botanickí; SPOI.KCNOSTI the journal of the czech botanical society ISSN UIJ'-TľW. FOLIA GEOBOTANICA \ loumalof Planl Ecology and Systematic! 41 / 2 2006 Práce taxonoma - dva základní postupy • Rozeznání skupin a ověření jejich reálné existence (experimentální taxonomie) - Tropy a předminulé století: najdu kytku s velkými červenými květy, kterou tady nikdo nikdy neviděl; vím/kouknu se jestli něco takového někde není něco popsaného a když tak popíšu - Evropa: v druhové skupině nejsou jasné vztahy (každý tomu říká jinak); nasbírám a naměřím znaky na spoustě populací (nejlépe v kultivaci), statisticky vyhodnotím a ujasním to - Fylogenetik: seženu materiál co nejvíce taxonů ze studované skupiny (aspoň o několik víc než minulí autoři); nasekvenuji vhodný úsek, vyhodnotia interpretuji (hlavně vyššítaxonomické jednotky) • Jejich pojmenování s ohledem na přiřazený rank (nomenklatura) - Hledám popisy, typové položky a správné jméno (fylogenetická klasifikace je benevolentnější); případně vše nově (tropy apod.) Taxonomická kategorie/supeň - rank to říše - regnum (Plant-ae) podříše - subregnum (Cormo-bionto) oddělení - divisio (Mognolio-phyto) třída - classis (Lili-opsido) | -I podtřída - subclassis (Lili-idoe) CD řád - ordo (Po-oles) 3 čeleď-familia (Po-oceoe) podčeleď- subfamilia (Po-oideoe) tribus- tribe rod - genus (Festuco) podrod - subgenus (Festuco subg. Festuco) sekce - sectio (Festuco sect. Festuco) řada - series (Festuco ser. Psommophiloe) (agregát) - aggregate (Festuco pollens agg.) druh - species (Festuco pollens) u CD c CD re Infraspecifické/vnitrodruhové ra poddruh - subspecies (Festuco pollens subsp. scobrifolio) odrůda, varieta - varietas (Festuco pollens var. ponnonico) pododrůda - subvarietas (subvar.) forma - forma (f.) subforma - subforma (subf.) Jména supragenerických taxonů Úrověn nad rodem - jednoslovná, s velkým počátečním písmenem, s koncovkami, označujícími taxonomickou úroveň taxon latinsky koncovka příklad v / v nse regnum -ae Planta e podříše subregnum -bionta Cormobionta oddělení divisio -phyta Magnoliophyta třída classis -opsida nebo -atae Liliiopsida podtřída subclassis -idae Liliidae řád ordo -ales Poales čeleď familia -aceae Cyperaceae podčeleď subfamilia -oideae Cyperoideae DRUH &SPECIACE Druh - species • Základní jednotka (rank) v taxonomické hierarchii • Předpokládá se, že druh je základním produktem evoluce, který reálně existuje jako samostatná entita a který je většina lidí schopna rozlišovat • Jednotka, která se dá asi nejlépe definovat - i když u rostlin být i toto být problematické (apomikti, hybridogenní druhy) • vyšší kategorie sice odrážejí míru nespojité podobnosti, danou objektivně fylogenezí - je to ale jen mrtvý otisk historie a jako biologické entity víceméně nehrají jinou než klasifikační roli Druh (species) - definice • Druh - kompromisní vymezení jednotky-vychází z koncepce biologického druhu • Ernst Mayr: "biologický druh" (biospecies): soubor aktuálně nebo potenciálně se křížících populací oddělených reprodukční bariérou od ostatních takových souborů. • Bariéra mezi rostlinnými druhy se může realizovat nejenom geneticky ale i třeba geograficky, ekologicky, altitudinálně, nebo temporálně („potenciálně" nemusí platit) • Druh zaujímá geografický areál, alespoň zčásti vzniklý přirozeným způsobem • Druh je vázán na určitý typ prostředí - ekologickou niku • Morfologicky je druh charakterizován diskontinuitou vůči ostatním druhům (s výjimkou mezidruhových kříženců - morphological species concept), a to diskontinuitou ve znacích zjistitelných za pomoci běžně dostupných prostředků nebo technik • Kombinace vymezujících (diagnostických) znaků druhu je dědičně stálá Speciace • Proces při kterém vznikají bariéry zamezujících výměně genetické informace mezi dříve komunikujícími populacemi • Reproduktivní izolace vzniká v důsledku diverzifikující selekce nebo genetického driftu • Někdy může být izolace nekompletní (druhy které překotně speciovaly v nedávné době nebo druhy s dlouhým generačním cyklem) • Dobrý druh je většinou oddělen od ostatních druhů několika typy reprodukčních bariér-jejich evoluce může trvat tisíce generací • U homoploidních hybridů může trvat evoluce dostatečných bariér i méně než 60 generací, u polyploidů to může trvat i jen jednu nebo dvě generace • Problém s asexuálními druhy (populace druhu spolu nekomunikují, každý klon je jeden druh?) • Speciace je globálně nejvyšší (míra extinkce nejmenší) v oblastech s dostatečným množstvím volných nik (umožňuje tzv. adaptivní radiaci) -aridifikace vCape, vyzdvižení And, sopečné ostrovy (Hawai, Kanáry) Reprodukční bariéry Prezygotické (před vznikem zygoty) - Prepolinační (limitující přenos pylu na druhý bliznu druhého druhu; výsledek působení těchto bariér někdy označován jako vikarizace) • Geografická • Ekologická • Fenologická (časová) • Mechanická (pyl se nevejde na patřičné místo) • Specifický opylovač (Ophrys) - Postpolinační (po opylení) • Výhoda vlastního pylu (conspecific pollen precedence) • Gametická inkompatibilita (neschopnost cizího pylu oplodnit vajíčko) Postzygotické (po vzniku zygoty) - Neživotaschopnost hybrida (hybrid inviability) - Hybridní sterilita (hybrid sterility) - Neschopnost hybrida reprodukovat se v dalších generacích (hybrid breakdown) Bariéry působící dříve jsou obvykle efektivnější Speciace - pojmy co se týče místa Alopatrická speciace - mezi kompletně geograficky oddělenými populacemi - Rozpadu původního areálu (např. glaciál a refugia) - Diferenciace populací pak probíhá zejména díky genetickému driftu Peripatrická speciace - zvláštní případ alopatrické speciace, kde se odštěpuje jedna populace na okraji areálu (podmínkou je, aby tato populace byla menší než ta hlavní) - Vzdálené výsadky (např. ostrovy) Parapatrická speciace - probíhající na okraji areálu s existencí smíšených populací - Zejména v důsledku adaptace na nové podmínky (divergentní selekce) - Často podél výrazných ekologických gradientů jako např. nadmořská výška - Oba druhy občas úzkou společnou kontaktní zónu, jejich existence většinou podmíněna i dalšími bariérami Sympatrická speciace - ve společné populaci s rodičem - Nutná okamžitá izolace od rodičů - možná asi jen v případě polyploidie a/nebo hybridizace Polytopní speciace - stejný druh vzniká v evoluci opakovaně na různých místech nebo v různém čase - Autopolyploidizace populací v různých populacích mateřského druhu - Opakovanou (v jiném místě nebo čase) hybridizací stejných rodičovských druhů - články Soltis et al. Allopáric Peripatrb Panapatric Sympatrb Original pop u lál io n In ■V O O O O saas- QD Cf C? O Etirrier New niche Newniche Genetic forrmtion entered entered CDlyn-DiEhism Hew clislind 5"tsr„r (§> (5? (§> G? □F new ranges In isolation h isolated h ndjntenL Within the niche niche CDpjIiion Speciace - pojmy co se týče rychlosti a mechanizmu Saltační speciace - probíhající ráz naráz (např. polyploidi, hybridi) • Radiace - rychlý vznik druhů ze společného předka (na fylogenetickém stromě skoro jako koště (odtud radiace), obvykle podmíněno nízkou mírou extinkce Polyploidní speciace - spojená s duplikací genomu (polyploidií) • Hybridogenní speciace - spojená s hybridní událostí, vede ke vzniku tzv. hybridogenních druhů _100 Polyploidie 15 Hawajské Asteraceae ■ fl. roumíeíS ■ fl. scatniía 676 - M. madíoitíes 4SS - W jymntMpň/ufn 76.0Í2 - D. íatiMfl B67J 6J I— D. rsillartftoides (70 r— D. memiasff 5ÍS T- D. refcu/a/a 564 i— D. arťwea 527 — D. scaůra í. 773 D. aíoíaía c. 529 64Lßdlfatal9;.S5S KD i D. tier&sfobatae D. staffana 515 0. íaewgaís 67) 0. imhrtcals 667 D. pítnlsfnsa p. ftSO D. píanlaginea fi, MSS D. pJanfagínea "BH" 776 0. micrxephala 1044 — D. lasa I. 662 — 0. lata h. 833 ' — D, fiuciilanila 668 • D. Smiůsm k, 1047 I, knudsenii n. 1322 100 p A. cáXgm OSO ^ A. ssnpWicense s. 657 [rO, 0 Sect. Madiinae (silwersword alliance), rody Argyroxiphium, Dubautia, Wilkesia Monotypická skupina 28 endemických druhů Radiace ze severoamerického předka cca 5 My (stáří Hawajských ostrovů max 29 My) Celá skupina tetraploidní (předci jsou diploidní) - možný vliv na rychlou adaptaci a evoluci Množství životních forem -polštáře, keře, stromy, liány Na Hawaji podobně radiuje i dalších cca 20 linií rostlin, např. lobelky; jinak i Drosophila nebo ptáci Luplnus Stem Node 16.01 Myr (21.16 Myr) Outgroup —- Lupinus v Andách Apaptivní radiace migranta ze S.Ameriky cca 2 My Monofyletická skupina s 81 druhy v andských Páramos Množství životních forem adaptovaných na konkrétní prostředí (alt. 3000-5200 m) Finální vyzdvižení And 2-4 My Cca 60% endemizmus Další podobné (Valeriána, Gentianella, Dra ba, Festuca, Espeletia, Huperzia, Hypericum) j= 4000 £= O (5 300G > lil 2000 1000 m ♦ ♦ m ♦ Rock, snow & ice High altitude grassland- paramqjstlca, puna ----Tree line Andean montane forest Lowland tropical forest 20 40 60 80 100 120 140 160 180 Number of Andean species Radiace Aeonium - Kanárské ostrovy • Podobně jako na Hawaji - řada endemitů Aeonium (celý rod, 36 endemických druhů) další počty endemických druhů: Echium (24), Sideritis (24), Sonchus (23), Argyranthemum (17) Radiace - Kapsko Brassicaceae • Aridifikace Kapská v souvislosti se zaledněním Antarktidy ca 14 My • Radiace ca 30 linií původní africké pralesní flóry do 10 My • Dnes 67% endemizmus Hlavní mechanizmy • Allopatrická speciace (fragmentace areálu) v důsledku kontrastního substrátu, klimatu a izolace populací častými požáry • Vysoká specifita opylovačů • Podobně i JZ Austrálie - v současnosti boom a popisy desítek-stovek druhů Allopatrická speciace Primula sect. Auricula v Evropě • Izolovaná linie v Evropských pohořích, předek z Asie • V Alpách 25 druhů s podobným chormozomovým počtem, 2n =62, 66, krom P marginata s 2n=66,126 • Vznik v průběhu izolace v nížinných refugiích v poslední době ledové, případně hybridizací při kontaktu izolovaných populací • Hlavní mechanizmy geografická a ekologická izolace, experimentální hybridizace možná, v přírodě ale vzácná, hybridi mají navíc sníženou viabilitu bazifilní {acidofilní mm hirsuta latifolia /x- ľ^clusiana, daoensis auricula lutea j minima Si IM • jrolensis albenensis \ glaucescens spectabilis t; recubariensis villosa wulfeniana ^ucarniolicoí i r allionii ■i jcottia marginata pedemontana kitaibeliana appemna alinuri Polytopní vznik autopolyploidů -Heuchera grossulariifolia • Běžný americký diploidní druh; několik lokalit polyploidů (FCM) • Reštrikční analýza celé DNA, dvou cpDNa úseků; sekvenace dalších 2 cpDNA úseků • Porovnání haplotypů mezi 2x a 4x kytkama - asi 7 různých vzniků polyploidů + migrace 4x nebo vymizení 2x na některých lokalitách 96 _Í2_ 65 _Z6_ — T. menziesii — H. micrantlta Boise 1, WF Bitterroot 2 — Payette 1 -£ Rapid K4X) I Rapid 3 (4X) WF Bitterroot 1 WF Bitterroot 1 <4X), Ml Bitterroot 1 (4X), Lower Selway 1, EFSF Salmon 3, Upper Selway 1 <4X), Upper Selway 3, Salmon 3 MX), Salmon 1 Salmon 4 WF Bitterroot 4 i-ixI. Salmon 4 <4X> Upper Selway 1, Lower Selway 2, MF Bitterroot 3 NF Clearwater 1, EFSF Salmon 1, MF Bitterroot 2, Salmon 2 (4X1 NF Clearwater 4, Upper Selway 4 (4X) MF Bitterroot 1 Salmon 3, Salmon 1 (4X) -!D I ower Selway 4 MONTANA * Nezávislý vznik předpokládá Wolf et al. (1990) Allopolypoidní a polytopní speciace - Trogopogon v S. Americe Kolem 1900 do S. Ameriky zavlečeny tři druhy Tragopogon dubius, T. pratensis, T. porrifolius Kolem 1950 se objevili první hybridi T. x mirus a T. x miscellus Hybridi se sami rozmnožují, ale noví hybridi také stále a opakovaně vznikají T. dubius 2n=\l (a) (ta) Single origin Diploid A Diploid B AA BB AABB Polyploid Multiple origins Diploid A Diploid B AA A! A! A2A2 BB B^Bi B2B2 Polyploids AABB A2A2BB A2A2B2B2 Hybridization y AA-, BB! A1A2BB1 A2 A2B 2 B2 ČESKÉ DRUHY co se rozlišuje jako druh a podle čeho na mechanizmy vzniku je usuzováno podle pozorovaných vikarizac Allopatrická speciace - Evropa x Sibiř • Pinus cembra - P. sibirica • Larix decidua - L sibirica • Trollius europaeus - T. asiaticus • Lilium martagon - L. pilosiosculum • Solidago virgaurea - S. dahurica • Carex supina - C. korshinskii • Carex stenophyla - C. duriuscula Allopatrická speciace-Alpy x Karpaty 29. Příklad vikarizujícich druhů, Soldanella alpina (dřípatka alpská, a) a 5. carpatica (d. karpatská, b; podle Vierhappera, 1926, a Meusela et al., 1978) Allopatrická speciace - Alpy x Karpaty Alopatricka speciace - Alpy x Karpaty • Cyclamen purpurascens - C. fatrense • Daphne cneorum - D. arbuscula • Hepatica nobilis (2x) - H. transsylvanica (4x) Altitudinální vikarizace (parapatrická speciace) • Anthoxonthum alpinum (2x) -A. odorotum (4x) (A. odorotum agg.) • Senecio ovotus (4x) - 5. hercynicus (4x) (5. ovotus agg.) • Festuca ovi na (2x,4x) - F supina (4x) (F ovi na agg.) • Helictochloa pratensis (18x) - H. planiculmis (18x) • Minuartia caespitosa (2x) - M. corcontica (2x) (M. věrna agg.) • Campanula rotundifolia (2x>4x) - C. gellida, C. bohemica (4x) (C. rotundifolia agg-) • (5a//x a/Ďa (4x) - 5. euxina (4x)) • (A glutinosa (2x) ->A. incana (2x)) © Libor Ekrt Anthoxanthum odoratum (2n = 20) - nížiny až hory (pluchy a plušky hladké, listy po obou stranách šedozelené a matné) Anthoxanthum alpinum (2n = 10) - hory až subalpínský stupeň (pluchy a plušky drsné, listy na svrchní straně šedozelené a matné, na rubu žlutozelené a lesklé) Senecio ovatus (2n = 40) -mezofytikum a nižším oreofytikum, vz. Termofytikum; lodyha lysá, listy přisedlé nebo krátce řapíkaté, zakrovních listenů 8 Senecio hercynicus (2n = 40) - oreofytikum, pohraniční hory; lodyha alespoň v dolní části chlupatá nebo žláznatá, listy vždy přisedlé, zakrovních listenů 9-13. 0 ' .■f-i ■;-m Ekologičtí vikarianti • Asplenium viride (vápenec) -A. trichomones (různě) -A. odulterinum (hadec) • Asplenium adiantum-nigrum (různě, ne hadec) -A. cuneifolium (hadec) • Viscum album (listnáče, borovice) - V. abietinum (jedle) • Orobonche (specifita hostitele) • Festuco pollens (skály) - F psommophilo (písky) • Festuco volesioco (stepi) - F pulchro (=pseudovina; stepi, slaniska) • Veronica věrna (bazické nevápnité) x V. dilenii (kyselé až neutrální) • Ranunculus aconitifolius (Calthion) - R. platanifolius (Adenostylion) • Sesleria varia (skály) -5. uliginosa (mokřady) Asplenium adiantum-nigrum - různé substráty, ne hadec (serpentinit) Asplenium cuneifolium - výhradně na hadci Ranunculus aconitifolius Ranunculus platanifolius Goleopsis tetrohit- experimentální důkaz hybridogenní speciace Jeden z prvních experimentálních dokazující možný allotetraploidní vznik druhu (Múntzing 1930a, b) - Později ověřeno i molekulárními metodami (Bendiksby et al. 2011) G. speciosa 2n = 2x = 16 Převážně sterilní F2 hybridi 2n = 2x = 16 G. pubescens 2n = 2x = 16 samospraseni Rostlina 2n = 4x = 32 morfologicky podobná G. tetrahit! asi nered 3x vajíčko + ln pyl G. pubescens Jedno semeno Zpetne krížení s G. pubescens Variabilní F2 s jednou triploidní rostlinou (2n = 3x = 24) Křížení s přírodní G. tetrahit Bez větších problémů plodné potomstvo Hybridogenní speciace - Reynoutria R. japonica var. Japonka R. japonica var. compacta R. sachalinesis 2«=8S ' 2« =44 2n=44 R. xbohemica R. sachalinensis R. japonica 250 500 750 1000 R. xbohemica R xbohemica \ \ \ \ R. sachalinensis 2«=66 2«=44 \ \ \ \ 2n=66 13E I4E 15E líE I7E 18E R, xbohemica R. xbohemica R. sachalinensis 2(1=88 2m=88 13E 1-4-1" 15E I6E 171 R. japonica - jeden genotyp v celé Evropě; ČR v kultivaci od 1883, zplaňuje od 1902 R. sachalinensis - v ČR poprvé 1921 stř. Čechy Reynoutria xbohemica, poprvé 1950, popsána od Náchoda 1983 R. sachátitiensis 13E I4E 15E 16E Í7E 1SE Polyploidní speciace - Česko I Obecně polyploidi na ruderálnějších místech, severněji, ve vyšších nadmořských výškách • Stell aria pallida (2x) a S. ru dera lis (4x) • Centaurea phrygia (2x), C. erdneri (4x) • Campanula rotundifolia (2x) a C. bohemica, C. gellida (4x) • Gallium mollugo (2x) a G. album (4x) • Galeobdolon luteum (2x), G. montanum (4x), G. argentatum (4x) • Achillea setacea (2x), A. collina/pratensis (4x), A. millefolium (6x), /A. pannonica (8x) • Leucanthemum vulgare (2x), L ircutianum (4x), /.. margaritae (6x) • Veronica triloba (2x), K sublobata (4x), K hederifolia (6x) • Myosotis nemorosa (2x), M. palustris (6x), M. caespitosa (8x) • Valeriana officinalis (2x), K stolon if era (4x), K excelsa (8x) • Nasturtium officinale (4x), A/, microphyllum (8x) • Polygonum arenastrum (4x), P. aviculare (6x) • Wo/0 reichenbachiana (2x), K riviniana (4x) • Spergularia echinosperma (2x), S. kurkae (4x), S. ri/bra (4x) Polyploidní speciace - Česko II • Ficaria calthifolia (2x), F. věrna (4x) • Galium palustre (2x), G. elongatum (8x) • Chenopodium suecicum/ficifolium (2x), Ch. strictum/striatiforme (4x), Ch. opulifolium/album (6x) • Betula pendula (2x), Betula pubescens (4x) • Festuca ovin a (2x), F. guestphalica (4x) • Symphytum angustifolium (4x), S. tuberosum (12x) • apomikti Další příklady s obrázky dále Mixoploidní populace - dvě nebo víc ploidií: Vicia cracca, Genista tinctoria, Festuca valesiaca, Knautia arvensis, Campanula rotundifolia, Allium oleraceum, Veratrum album, Anthoxanthum alpinum, Centaurea stoebe,..... Dactylis polygama a D. glomerata D. polygama 2n=2x=14 • Rostliny světle zelené • čepele 3-6 mm široké • Lata před rozkvětem převislá • Humózní lesy, paseky, parky D. glomerata 2n=4x=28 • Rostliny šedozelené • čepele 4-10 mm široké • Lata přímá • Louky, pastviny, ruderální místa Thlaspi caerulescens a T. montanum T. caerulescens; 2n=2x=14 C lístky 2-3 mm, křídově bílé tyčinky po vypýlení fialové travnaté stráně, náspy T. montanum; 2n=4x=28 C lístky 5-7 mm, smetanově bílé tyčinky i po vypýlení žluté | reliktní doubravy a bory na vápencích a hadcích .1% v U la U »kŕ >t Thlaspi caerulescens J et C Presl 525 Thlaspi montanum L Veronica vindobonensis a V. chamaedrys Veron ica vindobonensis 2n=2x=16 •Kalich hustě krátce žláznatě chlupatý •Lisy na okraji s hrubými zuby •C světle modrá až růžová •Výslunné stráně a louky v teplých oblastech Veronica chamaedrys 2n=4x=32 • Kalich řidčeji žláznatě chlupatý • Lisy vroubkovaně zubaté • C tmavomodrá • Louky, pastviny, meze, parky; všude hojně Cerastium glutinosum a C. pumilum • Nejasná taxonomie a rozlišování v ČR a Evropě od 60. let 20. století • Lektotypifikace jména C. glutinosum v roce 2000 a vyjasnění rozlišovacích znaků v Norsku (asi se bude lišit ploidií) • V ČR a SR FCM - druhy mají různou ploidii 2n=8x=72 a 2n=12x=108 • Druhy (ploidie) se morfologicky jasně liší 10D -' Canonical Axis 1 midpoint Cerastium pumilum 2n=12x=108 Nejdolnější jarní lodyžní článek obvykle žláznatě chlupatý, plně vyvinutá stylodia (1,0-) 1,1-1,5 (-1,7) mm, nejdelší žláznaté chlupy na kalichu 0,35-0,55(-0,65) mm, největší rozměr zralého semena 0,55-0,60 (-0,70); území s bazickým substrátem Cerastium glutinosum 2n=8x=72 Nejdolnější jarní lodyžní článek obvykle bez žláznatých chlupů, plně vyvinutá stylodia (0,5-) 0,6-0,9 (-1,0) mm, nejdelší žláznaté chlupy na kalichu (0,20-) 0,25-0,35(-0,40) mm, největší rozměr zralého semena (0,40-) 0,45-0,55 (-0,60); převážně v území s kyselými horninami Festuca ser. Psammophilae • sklerenchym jen ojediněle drsné nepřerušený • sklerenchym často přerušovaný • lata před rozkvětem nící • lata před rozkvětem přímá Festu ca val es i a ca s.l. na J Moravě F1036 Z JM několik údajů tetraploidní F. valesiaca Kultivace rostlin - výrazný efekt - podobné tetraploidní F. pseudodolmotico ze Slovenka a okolních států FCM a morfologická analýza 50 populací =700 rostlin (ideálně 15 z populace) natural cultivated F. valesiaca F. pseudodalmatica Fe st u ca val es i a ca s. I. na J Moravě 16E 17E F. pseudodalmatica (4x) střední průměr listu 0,4-0,7 mm klásky (5,7-)6,2-8,3(-8,6) mm pluchy (3,6-)4,1-5,7(-6,0) E valesiaca (2x) střední průměr listu 0,35-0,5 mm klásky (5,5-)5,8-7,1(-7,6) mm pluchy 3,4-4,9(-5,2) Umělá Polyploidie Matricario chamomilla 'Spartan' (4x) Raphanus sativus 'Kvarta' (4x) Trifolium pratense 'Starť (2x), 'Tempus' (4x) Extrémní případy Polyploidie ČR • x5tvperĎtv/T? Fragaria vesca Fragaria xananassa Extrémní případy Polyploidie ČR R. hydrolopothum MICROSPECIES & APOMIXIE Microspecies Existují extrémní případy, vymykající se i takto kompromisně chápanému druhu , přesto však považované za druhy - např. agamospecies v rodech Rubus, Alchemilla, Hieracium, Taraxacum, Sorbus (populace druhu spolu geneticky nekomunikují) Apomixie (uniparentalita, klonální reprodukce semeny) - obtížná rozlišitelnost -často v jedné nice více druhů (reprodukční izolace) - často přirozený areál, nejčastěji u Rosaceae, Asteroceoe a Pooceoe. (Mikro)speciace & apomixie Rubus subgen. Rubus • V Evropě v tomto podrode 750 druhů (hlavně 3x, 4x a 5x) - z toho jen 3 sexuální (např. R. ulmifolius; ostatní podrody jsou sexuální) • Expanze hlavně v souvislosti s odlesněním krajiny - spousta nik • Apomixie typu pseudogamie - nutné opylení centrální buňky - endosperm oplozením splynutých polárních buněk (4n+n) - detekce cytometricky u semen • Čistí sexuálové jen diploidi, triploidi jen pseudogamové; tetraploidi apomikti ale často i se možností sexuální rozmnožování (např. starý druh R. bifrons s velkým areálem) • Vypadá to, že triploidi jsou apomixí stabilizovaní hybridi na jejichž vzniku se mohou podílet ledaskde částečně sexuální druhy Rubus ser. Discolores - triploidi popsaní z ČR v roce 2005 -•I ri /?. flos-amygdalae R. pericrispatus R. guttiferus R. austroslovacus R. porthenocissus \ -v- . -li 1 i: ■' - •v ■ : f~ / _ ■ Ml LSK UK tm r v *• j* % ~fJ\ 1 * < ■ - v i > /"^ C-^ V. ■■■ ... K > -A, > ->. ; K .... ! ľ r ; - t - •í t4 h. - ■ ■ r - ■ ■ ■ Macaté ostružiníky na okrajích lesů, výhony hranaté nebo žlábkaté, kalich a listy naspodu bíle-šedě plstnaté, listy na výhonech vždy 5 lístků (v ČR celkem 17 druhů, hlavně teplejší oblasti) Další druhy této triploidní skupiny: R. grabowski, R. montanus, R. phyllostachys, R. henrici-egonis, R. elatior, R. perperus, R. crispomarginatus, R. austromoravicus Hybridizace & apomixie - Hieracium s. str. 500-5000 druhů (záleží na konceptu) s hlavní diverzitou v Evropských pohořích (Alpy, Pyreneje, Karpaty, Balkán) Apomiktické druhy, kombinace nukleárních (ETS), nizkokopiových (squalene synthetase) a chloroplastových markerů ukazuje na silnou retikulaci Bohatá druhová diverzita vynikla nejspíše po kontaktu izolovaných diploidních populací (glaciál) a jejich polyploidní hybridizací, přičemž se různí hybridi mohli fixovat díky apomixii Hispidella H. humile (1064) H. muromm H. gymnocephatum (1215) H. candidum H cerinttioides • H. pannosum H. ampfexicaute H. gymnocephalum (1207) H. pictum ■ H. gíaucum IH. heterogynum ; H. bupteuroides (1212) ~H lachenalii H. bupteumides (1033) H. saůaudum '} H caesfum H. bracteolatum s H. racemosum H. pe fro V3 s H. villosum (1029) H. prenanthoides (1187) - -H. mixtum H. laevigatiim H. pojontense _£ Clade 2 -í Pilosella Kraketal., Heredity2013 Sorbus eximia a S. barandienicus Sorbus eximia popsán Kovandou 1984 z Českého krasu - asi (5. torminalis x 5. aha) xS. aha (oranžové plody) Kovanda detekoval v rámci 5. eximia dvě ploidní úrovně, teraploidy a diploidy (lokalita Koda), obě apomiktické (což je pro diploidy vzácnost) Revize P. Vít v rámci diplomky: všechny populace jen 3x; obě „Kovandovy ploidie" se ale dají rozslišit (morfologie, mikrosatelity); popis nového druhu 5. barandienicus (typová položka 5. eximia se vztahuje asi k populaci z Kody) ■ ..........................................*.......... + -ŕ .......A....... A . ......A A ■ + + .....++ "+ A A + A A A + ■ f 4. , + A > A> A* + .......± ?* ++++ _LT-b_ .... i + * A, A A i, A 4 ' J* A A + ++ + + i .+........................................., + + + A „ A..... + + A S. barrandienica A A A. A A A A A"" + S. eximia ■ S. eximia - type A -0,2 -0.11 4.1 -0,06 0,06 0,1 0,16 o i A A A A A A A A A ' CVA A A A A A A -1 -1 - ? -1 Q J I 5 6 ľ Čepel listu široce vejčitá až široce eliptická, často lžícovitě prohnutá, na bázi většinou zaokrouhlená nebo široce klínovitá, dvojitě pilovitá až pravidelně mělce laločnatá, zářez mezi druhým a třetím lalokem (0,25-)0,40 (-0,55) cm dlouhý, kališní cípy (1,7-) 2,1-2,5 (-3,0) mm dlouhé, plody často stejně široké jako dlouhé nebo širší Čepel listů víceméně eliptická, plochá, na bázi klínovitá vzácněji široce klínovitá, mělce laločnatá; zářez mezi druhým a třetím lalokem (0,40-) 0,45-0,60 (-0,75) cm dlouhý, kališní cípy (2,3-) 2,5-3,5 (-3,8) mm dlouhé, plody často delší než široké VNITRODRUHOVÉ TAXO N Y Poddruh - subspecies charakteristický znak/vlastnost sdílí všichni jedinci dané populace, nebo několik populací má geografickou, altitudinální, nebo temporální vazbu (poddruhy vždy nějakým způsobem vikarizují) někdy vykazuje vazbu ekologickou na rozdíl od druhu může tvořit přechodné typy Jako jednotka byl poddruh převzat ze zoologie ICBN Art. 35.1.-Jméno vnitrodruhového taxonu nenívalidní, pokud není uveden validně popsaný druh, ke kterému tento taxon náleží • poprvé poddruh použil Ehrhart (1788): poddruh = Scheinarten, dědičné rozdíly, varieta = Spielarten, plasticita podmíněná prostředím stejné pojetí např. Persoon (1805): Synopsis Plantarum Link (1798): Philosophiae Novae Prodromus De Candolle (1867): Lois de lo nomenclature botonique varieta i poddruh De Candolle (1844-1873): Prodromus Systemotis Naturalis Regni Vegetobilis- jen variety • Rozdílné pojetí poddruhu i dnes (Evropa x Amerika): Evropa - geografická variabilita - poddruh (Wettstein, Čelakovský, Du Rietz, Rothmaler...) USA - geografická variabilita - varieta (Asa Gray, Cronquist, Rollins, Stuessy...) Table 4. Numbers nf -Qrrien frith infrigprrjfir taxa recognized, according to rank(s) employed and journat^S. journals, 1987-19gj^ journal species subdivided subsp. var. f. other1 Amer. Fern J. 7 2 5 0 0 Ann. Missouri Bot. Gard. 57 29 25 2 1 Brittoni a 31 5 25 0 1 Fieldiana, Bot. 21 1 20 0 0 J. Arnold Arbor. 15 2 13 0 0 Madrono 28 14 7 6 1 Mem. New York Bot. Gard. 61 12 49 0 0 Monogr. Syst Bot. Missouri Bot. Gard. 2 2 0 0 0 Phytologia 206 16 169 10 11 Selbyana 7 0 6 0 1 Sida 29 3 23 3 0 Syst. Bot. 63 34 28 1 0 Syst. Bot. Monogr. 34 11 21 1 1 Total 561 0 w 23 16 Species with two or three ranks employed simultaneously. Hamilton & Reichard (1992): Current practice in the use of subspecies, variety, and forma in the classification of willd plants. Taxon 41: 485-498. Table 5. Numbers Of Sgflfiias with infrnnpnirifir ffljrnrrrnrinrrrl according to rank(s) employed and journaH^pn-U.S. journals, 1987-19901^ journal species subdivided subsp. var. t other1 Austral. Syst. Bot/Brunonia 21 18 3 0 0 Blumea 42 14 25 1 2 Bull. Brit Mus., Bot 21 21 0 0 0 Edinburgh J. Bot. / Notes Royal Bot Gard. Edinburgh 56 22 28 0 6 J. Linn. Soc, Bot 32 27 2 0 3 Kew Bull. 135 73 53 5 4 Kew Bull., Add. Ser. 0 0 0 0 0 Muelieria 7 4 3 0 0 New Zealand J. Bot 10 10 0 0 0 Nord. J. Bot 26 14 10 0 2 Pesquisas 0 0 0 0 0 S. African J. Bot 25 11 13 0 1 Willdenowia 84 80 3 0 1 Total 459 ( 294) 6 19 Species with two or three ranks employed simultaneously. Hamilton & Reichard (1992): Current practice in the use of subspecies, variety, and forma in the classification of willd plants. Taxon 41: 485-498. Klinální variabilita Ajugo chamaepytis subsp. chamaepitys Ajugo chamaepytis subsp. chia tvrdky síťnaté síťnaté, ve stř. části příčně vrásčité příčně vrásčité 2,5-3,5 mm 3,0-4,5 mm delší než 4,5 mm Altitudinální a geografická vikarizace Solidago virgaurea subsp. virgaurea - nižší a stř. polohy (30-100 cm, úbory 10-15 mm v průměru, zákrov 5-7 mm dl....) Solidago virgaurea subsp. minuta - horské nivy (10-30 cm, úbory 15-20 mm v průměru, zákrov 7-9 mm dl....) Kruš. hory, Krkonoše, Hrubý Jeseník, Beskydy, Alpidy Centaurea montana subsp. montana - brvité přívěsky zákrovních listenů, stř. a vyšší polohy Čech a Moravy, kromě karpatské části Centaurea montana subsp. mollis- přívěsky zákrovních listenů nebrvité, v ČR Vsetínské vrchy, Javorníky, obecně Karpaty Temporální vikarizace Euphrasia rostkoviana subsp. montana - květen až první polovina července - aestivální typ (ve vyšších polohách) Euphrasia rostkoviana subsp. rostkovina - červenec až říjen -autumnální typ (od nižších do vyšších poloh) Odontites vernus subsp. vernus (VI-VII) Odontites vernus subsp. serotinus (Vll-X) Vůbec častý jev u Scrophulariaceae (Rhinanthus, Me lampy rum) nebo Gentianaceae (Gentiana) Obecně častá u monokarpických druhů Temporální vikarizace -Gentianella amarella subsp. lingulata (V-) VI (-VII) internodia 2-4, druhé od báze zpravidla delší než ostatní české termofytikum subsp. amarella (VII-) VIII-IX (-X) internodií4-5, druhé či třetí od báze není delší než ostatní termofytikum-mezofytikum, vz. oreo Temporální a ekologická vikarizace Gentianella lutescens subsp. lutescens VI-VII, lodyžní listy podlouhlé, tupé, internodia 3-5, třetí od báze delší než ostatní subsp. carpatica VIII-IX, lodyžní listy trojúhelníkovité, špičaté, internodií 5 nebo více, žádné není delší než ostatní východní Morava spíše termofytikum východní Morava karpatské mezofytikum a oreofytikum Varieta - varieta • charakteristický znak/vlastnost sdílí většina jedinců dané populace • někdy má ekologickou vazbu • Většinou bez geografické nebo altitudinální vazby (to spíše poddruhy) • Přechodné typy nemá smysl rozlišovat • poprvé varietu použil Linnaeus (1753): Species Plantarum - variety označoval písmeny řecké alfabety, neužíval ale konzistentně epiteton -někdy jen písmeno bez jména • ICBN Art. 37.4: pokud se v publikaci před 1.1.1890 používá jediný vnitrodruhový rank, který ale není dále specifikován, považuje se za varietu. Filipendula ulmaria var. uImaria (= var. denudata J. Presl et C. Presl) - listy na spodní straně lysé, zelené, hojně na vlhkých a zaplavovaných loukách F. ulmaria var. picbaueri- listy na rubu hustě kadeřavě běloplstnaté, lužní louky teplých oblastí 1. Melompyrum nemorosum L. var. nemorosum lod. články: 5 a víc, kratší než listy kvetoucí větve >2 páry V lesních lemech a krovinách kvete VI-VIII hojně v celé ČR 2. M. nemorosum var. praecox Stech lod. články: 3-5, delší než listy kvetoucí větve 0-2 páry Na loukách kvete V-VI vz. v teplých oblastech Odchylky v barvě květu hodnoceny jako varieta pouze pokud mají geografickou vazbu Lilium martagon var. martagon Lilium martagon var. album Weston Lilium martagon var. cattaniae Visia n i roste v Dalmácii If 7hy Lilium martagon var. sanguino-purpureum Beck na Balkáně Entstehung der Kohlsorten Abstammung der heute angebauten Kohlsorten von einem gemeinsamen Vorfahren: dem Wildkohl (Brassica oleracea) Umwandlung von Pf|Rn/fiľ!t$l«n Al Scoclxxo'gaiyjr durch natürliche Mutation Mutation: eine nicht vorhersehe«-» Vrjrandorunp. cjos Erbguts, die sijontan und zuttjig auftritt K»den.jTiy vcn Mula'runstamen auch den rVerscne-i rr ti~ls gezielter Auslese und Vennehrung der Iffc-i/en m Laute der Jahrhunderte Grünkohl I vereide gesTa.ich- SpcßachSG gestaucht verdickt Kohlrabi Sproßacliso gestaucht vorcick: Ľli'.Ľristarv.-gestaucht Spontání mutace a umělá selekce u Brassica oleracea var. gemmifera - růžičková kapusta var. gongylodes - kedluben var. botrytis - květák var. itolico - brokolice var. ca p i ta ta - zelí var. sabauda - hlávková kapusta •Umělá selekce zde prakticky urychluje evoluci (stejně tak třeba plemena psů) •Nověji by se hodilo spíš klasifikovat podle nomenklatury kulturních rostlin a jako kultivary . und das alles ohne Gentechnik! Forma - forma • dědičná odchylka • zpravidla jen jedinci v populaci Carex panicea forma basigyna spodní samicí klásek vyrůstá od báze lodyhy Carex flava forma polygama samčí klásek na spodu se samičími klásky Forma - klasicky albinizmus Hepatica nobilis f. rosea (Ralph Hoffm.) Steyerm. Copyright Sárkán Perennataimisto Pravidelný výskyt albínů - většinou se Corydolis cava Crocus olbiflorus Digitalis purpurea Ontogeneticky podmíněná variabilita v barvě květu není forma Náhodné odchylky - plnokvětost Náhodné odchylky - fasciace a pelorizmus Náhodné odchýlky-tvar listú Cirsium heterophyllum f. integrifolia cirsjum heterophylíum f. ďlversifoiia Formou nejsou ekomorfožy ekomorfózy = projevy fenotypové plasticity v extrémním prostředí Formou nejsou Podobná variabilita - jiný význam Aq u i légia a t rata Koch Lístky přízem. listů klínovitě obvejčité, tyčinky o 5-8 mm delší než nektariové lístky květy tmavě fialové JZ Evropa, Alpy Aquilegia vulgaris L. Lístky přízem. listů okrouhlé n. příčně eliptické, tyčinky zdéli nektariových lístků květy světlejší různých barev Evropa, S Afrika Podobná variabilita - jiný význam Anagallis arvensis f. arvensis Anagallis arvensis f. azurea '0 *" '* Anagallis foemina koruní lístky se nepřekrývají, okraj korunních lístků hrubě zubatý Podobná variabilita - nejasný význam Taxonomická realita, do značné míry nedostatek taxonomických (kultivačních experimentů) které by nastínily jak znak funguje a jak to s existujícími taxony tedy je Cirsium vulgare - variabilita v odění zákrovu -?ekomorfóza (chlupaté v lese); Pklinální variabilita; dříve chlupaté hodnoceny v minulosti i jako samostatný druhy C. nemorale Leontodon hispidus (?) subsp. g la brat us (Koch) Holub Leontodon hispidus subsp. hispidus Summary • Poddruh - víc populací nesou celé daný znak; často geografická a altitudinální vikarizace; na rozdíl od druhu můžou být mezi poddruhy přechody • Varieta - většina populace nebo několik populací nese nějaký znak; rozšíření nemá zřetelnou geografickou vazbu; rozlišovat přechody nemá smysl • Forma - jednotliví jedinci s danou vlastností Taxonomicky se nehodnotí: • Běžné odchylky (např. barva květu) přítomné ve většině populací • Ontogeneticky podmíněné změny (změny barvy květu po opýlení) • Způsob pěstování (bonsaje, okus) • Pelorizmus, faciace, mnohokvětost, čarovějníky Morfologické znaky Povrchové znaky rostlinných orgánů a jejich částí Jejich přehled u daného taxonu = morfologický popis. Vznik rostlinné morfologie (2. pol. 17. stol.) Aby byl popis rostliny co nejpřesnější a tím zároveň její determinace co nejspolehlivější, hromadily se další a další vlastnosti a pojmy morfologické - nutnost domluvit se přesně a jednoznačně na znacích vedla ke zpřesňování a rozšiřování morfologické terminologie a vůbec k pozdějšímu etablování rostlinné morfologie díky pracím německého přírodovědce Joachima Junga Doxoscopiae physicae minores (Hamburg 1662) (Menší rozhledy po přírodě a Isagoge phytoscopica (Hamburg 1678) Joachim Jung (Jungius) 1587- 1657 Morfologické znaky lze v nejjednodušším případě pozorovat a zkoumat pouhým okem nebo hmatem, při studiu podrobnějším se však neobejdeme bez nejrůznějších pomůcek a přístrojů jako je např. lupa či mikroskop. botanická lupa Objektivizaci našich pozorování dokumentujeme kresbami (např. Abbého kreslící přístroj) nebo fotografií (mikro-fotografické zařízení). Prosté pozorování je však často upřesněno a objektivi-zováno měřením - tj. procesem při němž hodnoty znaků kvantifikujeme za pomoci měřící lupy či měřícího okulár mikroskopu, m Abbého kreslící přístroj Někdy nepozorujeme materiál živý, ale materiál usmrcený a upravený - preparovaný - např. v elektronového rastrovacím mikroskopu pozorujeme skulpturu testy semen nebo kutikuly upravenou pokovením (obvykle pozlacením). skulptura kutikuly kaktusu Porovnávání tvarů: - Různé indexy (viz příklad listy u Cirsium) - Geometrická morfometrika - složitější tvary - výběr a porovnání homologických landmarků Genetická determinace znaků • Klasifikace jen na základě děděných znaků - tj. jen těch co se předávají z buněk zárodečných linií; ne mutace během života (kouření a rakovina plic), naučené věci (mluvení anglicky, kulturistika) a prostředím vynucené věci (opálenost a pobyt v karibiku) • Dědičná informace je zakódována v DNA v genech: gen -> transkripce -> mRNA -> ribozóm -> enzym (produkt) -> funkce -> fenotypový projev • Efekt může mít i samo množství DNA (velikost buňky a délka DNA replikace) nebo její kvalita (GC obsah a termostabilita, bendabilita, náročnost syntézy) Proč tedy vůbec v evoluci/taxonomii nestudovat jen geny? • Gen sám o sobě nic nezmůže - důležitá je regulace jeho exprese, která je ovlivněna jinými geny, prostředím, rodiči • Vzájemná souhra genů je obrovsky komplexní problém - i kdybychom znali všechny geny - nebudeme umět predikovat fenotyp a chování organizmu v konkrétním prostredia čase • Proto na to jdeme často od boku a pozorujeme až projev genů - fenotyp rostlin a jejich chování v prostředí u kterého předpokládáme, že jsou geneticky determinované Geny - příklady regulace exprese • U genů důležité, kdy se zapnou - člověk a šimpanz mají 97% DNA totožné; muž má prakticky jen o jeden gen víc než žena. • Geny (exony) nemají často jasné hranice - s ohledem na posttrankripční sestřih může jeden úsek DNA produkovat tisíce variant genu pro různé orgány a situace (viz komplexita člověka a jeho celkem malý počet genů) • Narušení exprese i jediného genu může mít fatální fenotypový projev (retrotranspozony a krátkonohost u psů, ?C3 a C4 metbolizmus u kukuřice) • Epigenetická regulace genů může být podmíněna prostředím a částečně se i dědit - různé části klonální rostliny nemusí mít stejné vlastnosti Ekotypy a experimenty na stabilitu znaků a vliv prostředí • Které znaky jsou geneticky determinované (stálé) a které ovlivněné prostředím? • Turesson kultivace morfotypů rostlin za stejných podmínek - některé znaky mizí, u rostlin z některých populací jiné přetrvávají-definice ekotypů jako výsledek selekce k podmínkám stanoviště (Lathyrus japonicus, 1922a, Hieracium umbellatum, cca 50 druhů evropské flóry, 1925,1930) - ekotypy zejména edafické a klimatické • Ekotypy i biotické - rozdíly u Dactylis glomerata ze sečených a spásaných stanovišť (Stapledon 1928) Často rozdíly v době kvetení -Pru ne Ha vulgaris dva ekotypy - ve Středozemí kvetou první rok (suché léto), jinde (vlhčí léta) i po dvou a více letech (B0cher 1949, 1963) nížinné populace horské populace 3rl Clausen et al. (1940) pěstovali vegetativní klony Potentilla glandulosa na gradientu mnm v Kalifornii (nížinné typy v horách hynuly, alpinské si dole zachovávaly zimní dormanci) Podobně Lawrence (1945) u Deschampsia cespitosa -rostliny z nížin na horách horší přežívání a nestíhají produkovat semena; severské rostliny z Finska a Švédska v nížinách viviparní (?? nejde o D. alpina) F sel 13 000 12000 11000 10000 9000 8000 7000 6000 sooo 4000 3000 7000 1000 o 1. Montara 2. San Franciico Bay 3. Mount Hamilton 4 White Wolf 5. Porcupine Flat 1 Snow Flat Stanford 0 so Outer Inner Coast Ranges 7. Tuolumne Meadows 8. Tioga Pass Mount Dana 10. Mono Lake 11. Benton 2000 1000 • Kruckenberg (1951) vysel Achillea borealis do hadcové a standardní půdy na hadci prosperovaly lépe hadcové ekotypy hadcová půda normální půda Klinální variabilita Existence ekotypů v podstatě kontinuální podél gradientu prostředí • Např. zužování listových laloků od západu k východu u Geranium sanguineum (B0cher et Lewis 1962) • Klina v chlupatosti u Geranium robertianum (Baker 1954) • Klina v morfologii semen u Silene latifolia (Prentice 1986) / V / / /////// í i 1 \ \\\ Distribuce indexů typů listů Listový index 1 2 3 4 5 Symbol □ O A A • Celkové rozšířen podle Meusela (s malými opravami) 52N 50N 48N Klinální variabilita Klina v poměrném zastopení kyanogení varianty Trifolium repens (Daday 1954). Kyanid se tvoří z kyanogeních glykosidů po mechanickém narušení listů -obrana proti drobným herbivorům a plžům, jejichž výskyt je podmíněn teplotou , 4x • • • • • C 2x .ooO OO 46N Klina ve velikosti genomu u Festu ca pallens (větší gen o my na reliktních stanovištích, Šmarda et al. 2006) Ideální znak a taxonomický morfologický experiment Ideální znak • Stejná hodnota u všech jedinců v populaci • Hodnota není ovlivněna prostředím a nekolísá s věkem • Snadno pozorovatelný v každé životní fázi rostliny Znáte nějaký a věděli byste kde je hledat? Ideální taxonomický experiment založený na morfologických znacích — Sběr několika jedinců z populace a jejich dlouhodobější kultivace (aspoň 1 sezónu) za stejných podmínek (substrát, zálivka, světlo) — Naměření hodnot z kultivovaných jedinců, nebo vyloučení variabilních znaků z analýz — Statistické zpracování rozdílů v průměrech populací Taxonomický morfologický experiment - iterpretace Mají rozdíly taxonomický význam (existují reálně)? • Nezáleží na tom v kolika znacích se entity shodují, ale jestli se v některých liší a jestli variabilita znaků vykazuje shodný pattern. • Zachovávají se rozdíly i při kultivaci v homogenních podmínkách Praktičnost znaků (determinační význam) • Variabilita nikoli na rostlinách pěstovaných, ale na rostlinách v přirozených populacích • Znaky které se nepřekrývají nepotřebují statistiku, stejně 3 znaky lépe 3D graf • Znaky snadno zjistitelné, bez nutnosti použít mikroskop či analýzy DNA a podobně. Analýza morfometrickvch dat Většinou mnohorozměrné metody, zohledňující více znaků naráz 1. Kontrola dat - odstranění překlepů a outlierů; revize určení 2. Tvorba hypotézy - PCA, PCoA (není nutné, pokud už hypotézu mám - třeba diplid vs. tetraploid) 3. Testování hypotézy o existenci skupin -diskriminační analýza (DA) a úspěšnost její klasifikace (nejzásadnější výstup). 4. Hledání vhodných určovacích znaků - jednoduché testy jednotlivých znaků mezi skupinami (t test, Mann Whitney test, ANOVA, KW-ANOVA), dostupné i v rámci DA 5. Vhodné zobrazení skupin - 'diskriminační skóre z DA nebo canonical variate analysis (CVA); v případě jasné záležitosti i 2D nebo 3D graf odlišujících znaků. 5-4-3-2 I oj c _ TO 0- o -1 -2 -3 -4- "A. atíanticum" from Mijas /A. fastigiatum/ 97.2 % □ □□ □ A. montanum s.l. from Spain / A. fastigiatum 96.4 % 1 2 Can1 B 'oiseleurii galiaecicum I A. galiaecicum 98.6 % -3.6 -2.4 -1.2 □.□ 1.2 2.4 3.6 Can1 A. /o/se/eum subsp. A. toiseteuriisubsp. loiseleurii I galiaecicum I A. loiseleurii A. galiaecicum 90.9% 100% Zozomová-Lihová et alv Taxon 2014 Běžné znaky v taxonomii Důležitý je rank na kterém chceme pozorovat rozdíly Na vyšších rancích zejména vývojové znaky (způsob placentace, vytváření trachejí, atp.) - dříve se podle znaků klasifikovalo, teď se spíš udělá strom a hledají se společné znaky (apomorfie) (např. poster Angiosperm phylogeny: https://doi.org/10.7287/peeri.preprints.2320vl) se ale budeme věnovat hlavně těm znakům mezidruhovým. Generativní orgány obecně méně variabilní než vegetativní Anatomie - stálá (řezy listy - Festuca, Stipa, Potomogeton) Mikromorfologie - skulptura semen u Caryophyllaceae; charakter chlupů Viola, Galium) Vnější morfologie - užitečné v terénu, ale často dost plastická (výška rostliny s ohledem na vlhkost a živiny) Ekologie Chemie - Mentha, Rosa rubiginosa, Brassicaeae (Diplotaxis tenuifolia), Bituminaria bituminosa, atp. Listy - tvar čepele - dřeviny Betula Al n us BIRK ENGEWACH SE BI R K ENGEWACHSE •Moor-Birke - Betula pubescens Gemeine B. - B. pendula Bis 25,00 Bis 25,00 h 4-5 (cf hell bräunlich- Tj. 4-5 (cf hell bräunlichgelb, 2 grün) gelb, ? grün) Niedrige B. - B. húmilis 0.50-2,00 Zwerg-B. - B. nana 0,30-0,80 Ti fl 4-5 V (cf bräunlichgelb, 9 grün) 4-6 V (cf bräunlichgelb, 2 grün) Grün-Erle - Alnus viridis 2,00-4,00 Ti 4-6 ($ grün, Narben rot, cf rotbraun u. gelblich. Bl beiderseits grün) Schwarz-E. - A. glutinösa Bis 20,00 Grau-E. - A. incäna 3,00-25.00 fi ti 3-4 (9 bräunlich, Narben rot, cf 2-4 (2 bräunlich, cf braun u. gelb, braun u. gelb. Junge Bl klebrig) Bl unterseits graugrün) Důležité bývají tyto znaky u: •dřevin •kapradin •graminoidních rostlin •Mrkvovitých •pampelišek 68 Obrázky z Rothmaler W. Excursionsflora, Vol. 3. Listy - tvar čepele - Dryopterís Počty listů (jehlic) ve svazečku - Pinus Listy - tvar čepele - Taraxacum Taraxacum hamatiforme Okraj (zubatost) listové čepele - Urtica Impatiens parviflora a noli-tangere Stonek - průřez - Carex ©2004 Gary Fewless Podobně i Hypericum perforatum, maculatum, tetrapterum Stonek - průřez - Equisetum Stonek - průřez - Eleocharis Podobne: Polygonatum odoratum, P multiflorum Gallium sylvaticum, G. schultesii Hypericum perforatum, H. maculatum, H. tetrapterum Thymus pulegioides, T praecox E. quadrangulata ©2004 Gary Fewless Eleocharis calva Barva kořenů u Carex muricata agg. Ca rex pairae vs. C. špicatá Anatomická stavba listů - příčný řez - Festuca sklerenchymatické Anatomická stavba listů - příčný řez - Festuca Odnožování, trsnatost, klásky, pochvy - Festuca Trichomy a jejich deriváty - pleviny - Dryopteris D. dilototo D. corthusiona Trichomy Listeny - zákrov- postavení - Taraxacum Listeny - přívěsky - Centaurea Listeny - tvar - Corydalis Corydalis solida Corydalis ca v a Listeny - tvar - Ajuga Ajuga genevensis Ajuga reptans Listeny - pluchy - tvar - Glyceria Obr. 1352: Glyceria fluitans; 1353: G. declinata; 1354: G. notáta; 1355: G. nemoralis Krovky - tvar - Atriplex A. hortensis A. sagittata Listeny - obal - obal íček - Apiaceae Blizna - tvar. počet laloků - Epilobium E. montonum E. ci liatu m naše druhy sekce Tetrastigma: E. hirsutum, E. parviflorum, E. lanceolatum, E. hypericifolium, E. montonum, E. collinum naše druhy sekce Systigma: E. alpestre, E. palustre. E. roseum, E. nutans, E. obscurum, E. tetragonum, E. la my i E. alsinifolium, E. anagallidifolium Kalich - žláznaté a nežláznaté chlupy - Cerastium C. tenoreanum C. brachypetalum C. glutinosum Kalich - postavení lístků - Ranunculus R. bulbosus R. acris Kalich - Raphanus vers. Sinapis Sinapis arvensis Raphanus raphanistrum Chmýr - větvení - Carduus vers. Cirsium Hj Nažky- tvar - Ranunculus R. lanuginosus R. repens R. sardous R. sceleratus R. arvensis Stylopodium - tvar - Eleocharis Hb 1271 1272 1273 1274 Eleocharis macrostachya - 1275 1276 1277 1278 1279 1271: Eleocharis ovata; 1272: »wnü subsp. uniglumis; 1275: £. uniglumis subsp. sterneri; 1276: £. palustris subsp. palustris; 1277: £. palustris subsp. vulgaris; 1278: £. mamillata subsp. mamillata; 1279: £. mamillata subsp. austriaca ww Mošnička - tvar - zobánkatost- Carex 1313 1314 1315 Obr. 1313: Carex flava; 1314: C. lepidocarpa; 1315: C. demissa; 1316 1316: C. viridula Semena - blanitý lem - Spergula Velký význam také u Minuartia, Spergularia a vůbec v čel. Caryophyllaceae, Chenopodiaceae, Amaranthaceae, Solanaceae Nicotiana Stelloria - skulptura a barva semen S. neglecta (2n=22=2x) Lepší etal., Preslia 2019 Pyl - skulptura Violo arvensis penta kol patní pyl Viola tricolor tet ra kol patní pyl Spóry - skulptura - Isoetes I. echinospora I. locustris Anatomie sporangif - Polypodium Annulus cells P interject um P vulgare (5-) 6-10 (-12) (9-) 12-16 (-20) Basal cells 2-4 0-2 Molekulární znaky/analýzy Ploidie (od 1908) Počítání chromozomů (zdlouhavé ale jednoznačné) Pro větší množství rostlin je možné i odvozovat z některých silně korelovaných znaků (velikost, délka průduchů; velikost pylových zrn) Průtoková cytometrie (moderní; desítky až stovky vzorků denně) Genomika - ploidie staršího data (duplikace genomových úseků, dá se i datovat) Biochemické (proteinové) markery (izoenzymy, allozymy) - izolace a porovnávání profilu na elektroforetickém gelu; používané od (1928) v moderní podobě od 1970, dnes se prakticky nepoužívají Molekulární znaky/analýzy DNA markery - nesekvenační (boom hlavně s nástupem metody PCR 1983), porovnávají délkový profil fragmentů na gelu • RFLP - izolovat DNA, nasekat ji náhodně enzymy (od 1980) • RAPD - náhodná amplifikace DNA s jedním primerem (od 1990) • AFLP - náhodně amplifikované fragmenty DNA (od 1995; výhodné u hybridů a mladých taxonů) • Mikrosatelity - krátké tandemové repetice (hlavě studium diverzity) EXPERIMENTAL WORK STAGES Fig. 1. Different work stages in case of RAPD. DAMD and ISSR methods Molekulární znaky/analýzy DNA sekvenční markery Konkrétní úsek(y): izolace DNA - PCR se selektivním primerem -poslat na analýzu (do Koreje :0). Podle volby primeru a úseku jdou rozeznávat jedinci až fylogeneze čeledí a vyšších skupin - Kódující (mají funkci) vs. nekódující úseky - Nukleární (např. ITS) vs. chloroplastové úseky (např. trnL-F) - Problém hybridizace a polyploidie = existence více různých kopií nebo jejich unifikace nějakým směrem Celogenomové sekvenování náhodných úseků (identifikace SNP, ^ náročné bioinformaticky) F1 G C A T The nuclear ribosomal DNA cistron P5 IGS 18S ITS1 5.8S ITS2 26S IGS P4 5 Ycf protein ■ Cytochrome protein ■ Ribosomal protein ATP aynthaM H Photosystem protein H Ribosomal RNA NADH oxidoreductaee ■ RNA polymeráte a/p chain | Transfer RNA Jlntron Other Molekulární analýzy Analýzy fragmentů: kódovány jako 0/1 matice Sekvence: ATGC (komplikované indexy podobnosti) Fenetika - analýza podobností (PCoA nebo i dendrogram jako U PGM A, NJ tree) Kladistika - analýza evoluce (fylogeneze) pomocí znaků (různé fylogenetické metody - stromy, sítě) A. rimáaiiense r2&4TAI'i 6jr A. :nomsiHim s.str. 4* ** • j---- T) P° pop. 293CHA-4i A. tnonianum s.str. • » » northern 2x • * & r «. Osmunda & Clavtosmunda <20/<20/<20/<20/<0.2 P/iarus — Ptiarotdaae ;■ ' i Puoiia Eiirhartoitfeao (103) lasl common ancestor of maize and t ke Výhody molekulárních znaků • Nemusí být často celá rostlina nebo specifická část - jde sekvenovat i z kousku. DNA se ale nedá tak dobře skladovat jako herbářová položka - i na staré položce se dá něco naměřit • Poskytují velké množství rozdílů/znaků - jejich praktický efekt ale neznáme (často je to jen otázka doby izolace zkoumaných populací) • Dá se měřit „diverzita" znaků, což je v případě morfologie spíš na obtíž • Objektivní - nezávislé na pozorovateli a tom, kdo to měří. Vhodné i pro taxonomické „začátečníky" • Asi nutnost pro sledování fylogeneze starších skupin, kde už morfologie moc spolehlivě nefunguje (nejsme si jistí, co je analogie a co ne) DNA barcoding identifikace rostlin pomocí sekvence DNA, https://blast.ncbi.nlm.nih.qov/Blast.cai?PROGRAM=blastn&PAGE TYPE=BlastSearch&LINK LOC =blasthome 5 NCBI National Center for Biotechnology Information National Library of Medicine National Institutes of Health PubMed All Databases BLAST OMIM Books TaxBrowser Structure 1 Search All Databases for| 1 Go SITE MAP Alphabetical List Resource Guide About NCBI An introduction to NCBI GenBank Sequence submission support and software ► What does NCBI do? Established in 1988 as a national resource for molecular biology information, NCBI creates public databases, conducts research in computational biology, develops software tools for analyzing genome data, and disseminates biomedical information - all for the better understanding of molecular processes affecting human health and disease. More about NCBI... Hot Spots ► Clusters of orthologous groups ► Coffee Break, Genes & Disease, NCBI Handbook ► Electronic PCR ► Entrez Home ITAM Barcoding St Asset Tagging Př. Eriophorum angustifolium: sekvence intronu chloroplastového genu pro transferovou RNA CCTCTTACTATAAATTTCATTGTTGTCGATATTGACATGTAGAATGGACTCTCTCTTTATTCTCGTTTGATTTATCATCATT TTTTCAATCTAACAAATTCTATAATGAATAAAATAAATAGAATAAATTGATTACTAAAAATTGAGTTTTTTTCTCATTAAACTT CATATTTGAATCAATTTACCATAAATAATTCATAATTTATGGAATTCAAAAAAATTCCTGAATTTGCTATTCCATAATCATTG TCAATTTCTTTATTGACATGAAAAATATGATTTGATTGTTATTATGATCAATCATTTGATCATTGAGTATATATACGTACGTC TTTTTTTGGTATAGACGGCTATCCTTTCTCTTATTTCGATAAAGATATTTTAGTAATGCAACATAATCAACTTTATTCGTTA GAAAAACTTCCATCGAGTCTCTGCACCTATCTTTAATATTAGATAAGAAATATTTTATTTCTTATAATAAATAAGAGATATTT TATATCTCTCATTTTCTCAAAATGAAAGATTTGGCTCAGGATTGCCCACTCTTAATTCCAGGGTTTCTCTGAATTTGGAA GTTAACACTTAGCAAGTTNCCATACCAAGGCCAATCCAATGC NOMENKLATURA Nomenklatura • Závazná pravidla (zákoník) a doporučení, jak pojmenovávat taxony a jak s jejich jmény zacházet • Vymezení základních pravidel botanické nomenklatury v Linnéových dílech Philosophia botanica a Critica botanica (mělo však jen charakter doporučení) • Závazná = kodifikovaná forma botanické nomenklatury -1867. Zpracovala je tzv. "komise devíti", vedená Alphonsem de Candollem na mezinárodním botanickém kongresu v Paříži. • Nomenklatorický kód (Kód) se reviduje/upravuje/schvaluje na dalších světových botanických kongresech - (poslední kódy Vídeň 2005, Melbourne 2012, Shenzen 2018: http://www.iapt-taxon.org/nomen/main.php) (další kongres Madrid 2024) Hlavní principy Hlavní principy (Kód Division I): Nomenklatura rostlin, řas a hub je nezávislá na zoologické nomenklatuře Použití/obsah jména je vždy určeno jeho typem Nomenklatura je založená na principu priority Každá skupina/entita může mít v daném ranku jen jedno Správné jméno (s výjimkou 8(9) čeledí, Art. 18.5. - Compositae, Cruciferae, Gramineae, Guttiferae, Labiatae, Leguminosae, Papilionaceae, Palmae, Umbelliferae) Jména jsou brána jako latinská, bez ohledu na jejich jazykový původ Platnost Kódu je retroaktivní (s vzácnými výjimkami) Jména supragenerických taxonů Úrověn nad rodem - jednoslovná, s velkým počátečním písmenem, s koncovkami, označujícími taxonomickou úroveň taxon latinsky koncovka příklad v / v nse regnum -ae Planta e podříše subregnum -bionta Cormobionta oddělení divisio -phyta Magnoliophyta třída classis -opsida nebo -atae Liliiopsida podtřída subclassis -idae Liliidae řád ordo -ales Poales čeleď familia -aceae Cyperaceae podčeleď subfamilia -oideae Cyperoideae Jména rodů a infragenerických taxonů Rod (genus) jednoslovné jméno (uninominální) s velkým počátečním písmenem - např. Eleocharis Infragenerické taxony (nižší než rod ale imlicitně se rozumí vyšší než druh) jednoslovná, avšak nelze je psát samostatně, nýbrž pouze za rodem, či nižší jednotkou, k níž se vztahují, vždy spolu se zkratkou, vyznačující o jakou taxonomickou úroveň se jedná. podrod subgenus Eleocharis subgen. Limnia sekce sectio Trifolium sect. Amoria řada series Trifolium ser. Repentia Jména druhů Druh (species) má dvouslovná jména (binomická), složená ze jména rodu (nomen genericum) a druhového přívlastku (epitheton specificum) - např. Violo odoroto nomen genericum epitheton specificum • Přívlastek začíná vždy malým písmenem, i když je odvozen od jména osoby. Rubus josefianus (Podle českého botanika Josefa Holuba) Minuartiasmejkalii (Podle moravského botanika Miroslava Smejkala) • Není-li přívlastek jednoslovný, musí být slova, která jej tvoří, spojena spojovací čárkou (spojovníkem, nikoli pomlčkou) Dryopteris filix-mas !ne Dryopterisfilix - mas Capsella bursa-pastoris !ne Copsello burso - pastoris Jména intraspecifických taxonů Pojmenovávají se přívlastky, avšak nelze je psát samostatně, nýbrž pouze za druhem nebo jménem jiného infraspecifického taxonu, k němuž se vztahují, vždy spolu se zkratkou vyznačující o jakou taxonomickou úroveň se jedná. poddruh, plemeno, subspecies, subsp. nebo ssp. Eleocharis palustris ssp. vulgaris odrůda, varieta, varietas, var. Eleocharis palustris var. septentrionalis forma Jména hybridů • Taxony hybridů jako nothotaxa - nothospecies a nothogenus • Hybridní původ označuje znaménko x (krát; alt+0215) • Označujeme je buď rodičovskou kombinací nebo vlastním binomem, kde se druhy řadí obvykle abecedně nebo s mateřským druhem na prvním místě: Festuca ovi na L. x F pallens Host Festuca xduernsteinensis Vetter (ne ale F x duernsteinensis ani F. xduernsteinensis) • Většinou takto mluvíme o primárních produktech hybridizace; ustálené taxony hybridogenního původu (skoro všichni allopolyploidi) řadíme většinou k normálním taxonům • Pro jednu hybridní kombinaci existuje jen jedno správné jméno - tj. hybridi stejných rodičovských druhů včetně zpětných hybridů s rodiči se budou jmenovat stejně bez ohledu na to, jak vypadají! • Rank nothotaxonu je dán nejnižším rankem na který je rozlišen rodičovský taxon - tj. kříženec druhí x druh2 subsp. xyz bude v ranku poddruhu. • Jména hybridních rodů (nothogenus) se tvoří z počátků názvů obou rodu: xGymnanacamptis Asch. & Graebn. (1907) (Anacamptis Rich. x Gymnadenia R. Br.) Pravidla pro validní publikaci jsou stejná jako u normálních taxonů Zásada priority • Každý taxon smí mít jen jedno správné jméno a to nejstarší platné, je-li v souladu s ostatními zásadami kódu • Priorita je směrem do minulosti omezena: 1. 5.1753 Starting point (rod a infragenerické taxony; platí pro cévnaté rostliny, játrovky, rašeliníky, většinu řas a houby (lišejníky) - Linné: Species planta rum) 4. 8.1789 (supragenerická jména předchozích - Jussieu: Genera plantarum) 1.1.1801 (mechy - Hedwig: Species muscorum frondosorum) 31.12.1820 (fosilní rostliny - Sternberg: Flora der Vorwelt) Zásada priority - příklad Tentýž taxon byl pojmenován dvěma jmény - příklad: Viola saxatilis F. W. Schmidt 1797 Viola arenaria DC. 1830 Které jméno je správné? To starší - tedy Viola saxatilis F. W. Schmidt 1797 Výjimka Výjimku z tohoto pravidla tvoří jména chráněná kódem -conservanda (jejich seznam je v kódu uveden) Popis nového taxonu • Musí být popsán efektivně (tedy tak, aby se k tomu popisu někdo dostal) • Validně (formálně správně a tak aby to neodporovalo ustanovením Kódu) • legitimně - nesmí být nomeklatoricky nadbytečné Efektivní publikace • Tištěný materiál určený k distribuci vědeckým institucím s přístupnou knihovnou (prodej, dárek, výměna) • Od 1.1.2012 taky online publikace v PDF, které mají ISSN nebo ISBN • Ne: sdělení na veřejných přednáškách, ne umístění jména na sbírky v botanických zahradách apod. • Po 1.1.1953 se za efektivní nepovažuje ani uveřejnění: v mechanických kopiích rukou psaných textů; obchodních katalozích nebo nevědeckých časopisech (novinách); tištěném materiálu doprovázejícího položky rostlin (např. schedy na exsikátových položkách); bakalářkách, diplomkách a disertačních pracích; od 1.1.1973 ne ani uvedením na výměnných seznamech semen Validní publikace nového taxonu Utváří vlastní jméno, do té doby nemá jméno žádný statut a závazně neexistuje (Art. 12) Aby bylo jméno validní: • Musí být efektivní a vydané po starting pointu příslušné skupiny • Musí být psané latinkou (až na výjimky jako Linéova jména a některá zahraniční písmena jako: a,ě, 0, n, (?, které se opravují), nesmí obsahovat číslice • Musí být přijato samotným autorem a nesmí to být provizorní jméno (nom. provis., používané např. v diplomkách) Validní publikace nového taxonu • Od 1.1.1953 musí být jasně vyznačen rank taxonu (např. sp. nova, g. nova, subsp. nova) přičemž rank musí být v logické hierarchické posloupnosti (tj. nelze popisovat novou sekci v rámci druhu) • Musí obsahovat popis nebo diagnózu nebo odkaz na ně(diagnóza = popis toho, čím se liší od ostatních taxonů; bez diagnózy se jedná o tzv. nomen nudum); u starších prací před 1.1.1908 stačí třeba i porovnání obrázků s vyznačením rozdílů • Popis a diagnóza musí být latinsky nebo anglicky • V popise je vhodné uvést rozdíly vůči příbuzným druhů, živnou rostlinu u parazitů, obrázek • Při popisu by se raději neměla používat epitéta použitá invalidně pro jiný taxon; v popise je dobré popsat rozdíly • Od 1.1.1953 musí obsahovat odkaz na typ ,označený jasně slovem „typus" nebo „holotypus" a místo uložení (od 1.1.1990) Legitimita jména • Jméno je legitimní jen když není nomenklatoricky nadbytečné - tj. pro námi navrhovaný taxon už existuje jméno, které bychom měli použít (naše jméno vdaném ranku nemůže zahrnovat typ, který už ve stejném ranku jméno má): Př.: Festuca javorkae Májovský (1963) je illegitimní, protože Májovský cituje v synonymice "incl. F. wagneri Degen, Taisz et Flatt" - správně měl použít jméno F. wagneri ve stejné práci Májovský dále kombinoval F. wagneri jako F. javorkae var. wagneri (Degen, Thaisz et Flatt) Májovský - správně měl popsat jen F wagneri var. javorkae a bylo by to všechno v pořádku. Př.: Erythroxylum suave O. E. Schulz (1907) je illegitimní, protože Schulz cituje v synonymice "Erythroxylum brevipes DC. var. spinescens (A. Rich.) Griseb." (1866) - tj. uvádí zde typ jména E. spinescens A. Rich. (1841), které měl správně použít místo popisu nového druhu (obecně by to nevadilo, pokud typ použité variety už někdy nebyl použit s názvem druhu) • Jména čeledí, rodů a druhů jsou illegitimní pokud jsou pozdějšími homonymy Př.: [Festuca longifolia Májovský 1955 vs. F longifolia Thuill. 1799) Legitimní publikace nového taxonu hybridi U hybridů záleží jen na druhové kombinaci rodičů a do hybrodogenního druhu se zařazuje veškerá variabilita, která vznikla křížením obou rodičů. Každá hybridní kombinace proto může mít jen jedno jméno, byť různí hybdidi můžou vypadat dost odlišně a blížit se spíš jednomu nebo druhému rodiči. Př.: v literatuře existuje několik jmen pro hybridní rostliny F rupicola x F vaginata: F xinterjecta Vetter, in Verh. K. K. Zool.-Bot. Ges. Wien 67: 175.1917. F. xdiluta Vetter, in Verh. K. K. Zool.-Bot. Ges. Wien 67: 173.1917. F. xfirma Vetter, in Verh. K. K. Zool.-Bot. Ges. Wien 67: 172. 1917. Fjavorkae Májovský, in Acta Fac. Rerum. Nat. Univ. Comenianae, Bot. 9: 323. 1963 (nom. illeg. 52.1). Které je jediné legitimní? F. xfirma, která byla publikována nejdříve (nejdříve v monografii Vettera už na straně 172, kdežto ostatní až na dalších stránkách) Autonyma • Jména, která automaticky vznikají při první publikaci infragenerických a intraspecifických taxonů • Epitetum je vždy shodné s nadřazeným základním taxonem (rod, druh) • Mají absolutní prioritu před ostatními jmény v daném ranku Př. 1: Tuckerman publikoval novou varietu Lycopodium inundatum var. bigelovii Tuck. (1843) - tím automaticky myslí, že je zde ještě něco nového oproti „standardní'' Lycopodium inundatum - to „standardní" pak musí taky dostat jméno Toto jméno, založené na stejném typu dostane jako druh, dostane automaticky: L inundatum L. var. inundatum Př.2: Typem rodu Festuca je F ovina L Sekce ve které je je tento druh zařazen se musí jmenovat Festuca sect. Festuca, bez ohedu na to, jaké jiné sekce zahrnující F ovina jsou popsány (např. Festuca sect. Ovinae Hackel) • O autonymech mluvíme jako o nominátních taxonech • U autonym se nepíše autorská citace! Popis příklad Rubus portae-moravicae Holub et Trávníček, spec, nova Figs 1-2,« Syn.: R. praecox auct. p. p., non Bertol.: Holub, 1995: 106, 107. De script i o: Frutex mediocris usque altus glandulis stipitatis nullis obsitus vel interdum stipulae atque pedicelli cum glandulis subsessilibus instructae. Turio semialtiarcuatus vel altiarcuatus, robustus, 6-10 (-14) mm in diametro, angulatus, cum faciebus planis vel leviter convexis (in sicco raro subsulcatis), opacus, canoviridis vel (in partibus insolatis) fusco-rubescens, pilis stellulatis pilisque ťasciculatis breviter sed conspicue obsitus, pro 1 cm lateris (30-) 45-100 (-150) pilis. Aculei turionis latiores, leviter vel distincte curvati usque subrecti vel paulo Holotype: Czech Republic; N Moravia, town Ostrava, wood margins along the road between the villages of Děhylov and Dobroslavice, 320 m a.s.l. (R 144/98), coll. B. Trávníček, 8.8.1998, OL (Fig. 1). Etymology: The species name is derived from the Latin name of the region of Moravská brána basin (Porta moravica) which connects central Moravia and northern (Silesian) Moravia. In this region the species occurs and was first collected there. Locus classicus - místo, odkud byl taxon popsán, tj. kde byla sbírána typová položka - v našem případě je to u silnice v Ostravě *» ft IimM i VII VM Mimiii i Typifikace • Obsah každého taxonu je určen jeho nomenklatorickým typem • Popis uvedený v protologu má jen orientační hodnotu - hlavně starší popisy neobsahovaly důležité rozlišovací znaky (rostlina zelená, květy bílé) • Pro supragenerické taxony (v ranku vyšším než rod) je typem konkrétní rod: např. pro čeleď Asteroceoe je to rod Aster • Pro infragenerické taxony je typem konkrétní druh: např. pro rod Salviaje to druh Sal via officinalis • Pro druh a intraspecifické taxony je typem konkrétní herbářová položka (konzervovaný jedinec) • Jako typ může méně často sloužit ilustrace - hlavně v dřívějších dobách, kdy bylo problém rostliny transportovat (např. list palmy) nebo originální materiál nenalezen nebo v případě, že jdou znaky vidět jen mikroskopicky (od 1.1.2007 nepřípustné pro většinu nově popisovaných druhů); u nižších organizmů i živá kultura • Typová položka většinou označena a pečlivě uschovávána v herbáři Smysl typifikace Při taxonomických revizích je většinou nezbytné, aby se taxonom s typovou položkou seznámil (v textu se označuje ! za údajem položky), jinak mohou být jeho interpretace zavádějící. Při interpretaci nezáleží na tom, kolik kdo, kdy a kde naměřil populací, ale pravdu má vždy ten, kdo viděl typovou položku. V padesátých letech např. zjistil anglický botanik Stuart Max Walters, že v Evropě existují v rámci druhu Eleocharis palustris (L.)Roem. et Schult. populace lišící se velikostí plodů, počtem chromozómů a několika dalšími znaky, v době Linnéově nerozlišitelnými. Oba taxony měly vlastní specifický areál. Co ted? - Popsat jako nový taxon s malými plody a pro druhý ponechat jméno založené na Linnéovském bazionymu nebo popsat jako nový ten druh s velkými plody? Řešení: - měl vyhledat typ v Linnéově herbáři a hned věděl pro co ponechat původní jméno. Typové položky • Pokud nevybral typ přímo autor jména (hlavně případ starších prací) může jej vybrat někdo další z materiálu v pořadí: autorova originální položka s označením jména > autorovy neoznačené položky které viděl/revidoval> jiný materiál v souladu s protologem • Jednou provedený výběr položky se musí následovat, byť by se později ukázal jako méně vhodný Kategorie typů (článek 9 Kódu) Holotypus- jediná položka označená jako typ přímo autorem jména Isotypus - duplikát(y) holotypu (u rostlin ve větším jen když je taxon popsán v rámci exsikátu) Lektotypus - položka nebo ilustrace vybraná z originálního materiálu autora někým jiným v případě, že holotypus neexistuje nebo nebyl vybrán Isolectotypus - duplikát(y) lektotypu Typové položky Syntypus - pokud je v protologu uvedeno více „holotypů" pak jsou všechny považovány za syntypy- bylo by potom dobré lektotypifikovat Paratypus- položka citovaná v protologu, která není holotypem, isotypem, ani syntypem; např. další položky citované vedle vymezeného holotypu jako jiné položka rostliny jiného pohlaví, než je holotyp; má smysl jen když existuje holotyp Neotypus - položka nebo ilustrace vybraná jako nomenklatorický typ pokud originální materiál neexistuje (pokud se ale později najde a neotypus s ním nesedí, zavrhne se) Epitypus- položka nebo ilustrace vybraná jako interpretace holotypu, lektotypu není jasná (nevhodně sebraný materiál s chybějícími znaky) • V současné době je tendence typifikovat všechny taxony (projekt na typifikaci Linnéhojmen, Festuca do Flora Europaea,....). • Vhodným výběrem typu se dají „vyřešit" některá problematická jména (Festuca duriuscula L.) nebo taky někoho nepotěšit (Acacia vs. Racosperma) Změny jmen taxonů Žádné správné jméno nesmí být svévolně měněno, pokud se nezjistí okolnosti, které jeho platnost ruší. Takové okolnosti mohou být: • homonymie • přesun ve smyslu horizontálním • přesun ve smyslu vertikálním Změny v důsledku vyloučení homonymity • Každé jméno smí označovat jen jeden taxon - dva různé taxony se nemohou jmenovat stejně. • Pokud se tak omylem stalo - platí princip priority (platné jméno pro ten taxon pro nějž bylo použito poprvé, pro druhý je třeba pokud neexistuje vystavit jméno nové) Př. Carduus glaucus Baumgartner 1816 Corduus gloucus Cavaniles 1794 Jsou to stejným jménem pojmenované dva různé taxony, tj. Corduus gloucus je homonymum. Které jméno ale bude správné? - To starší Co s tím druhým? - Musí se stát synonymem a je třeba hledat jiné nejstarší. Pokud by jiné nejstarší nebylo - je třeba vystavit jméno nové. V daném případě se tak skutečně stalo - Corduus gloucinus Holub 1974 nom. nov. Přesun ve směru horizontálním Linné 1753 popsal rod Scirpus a v rámci Brown 1810 P°Psal z Austrálie rod něj také druh Scirpus palustris Eleocharis Scirpus palustris L. 1753 ► 5 Eleocharis palustris (L.) Roem. & Schult. 1817 Taxon zůstává na stejné úrovni, epiteton se zachovává Přesun ve směru vertikálním Walters 1953 rozlišil v rámci druhu Eleocharis palustris L. poddruh E. palustris subsp. vulgaris, který ale manželé Löveovi považovali za samostatný druh. Eleocharis palustris subsp. vulgaris Walters 1953 Taxon zvyšuje nebo snižuje svoji úroveň, epiteton může zůstat stejné, ale nemusí (např. problém homonymie) Kombinace a bazionym Kombinace je jméno vzniklé přesunem pod jiný taxon téže nebo jiné hodnoty. Je to tedy jméno již popsaného taxonu, jehož znění se mění jen v nezbytně nutné míře a to v důsledku jeho přesunu ve směru horizontálním nebo vertikálním. Basionym (ve vztahu k příslušné kombinaci) je původní jméno na němž je kombinace založena. V předchozím příkladě byla Eleocharis vulgaris (Walters) Á. et D. Love kombinací založenou na basionymu Eleocharis palustris subsp. vulgaris Walters stejně jako je Eleocharis palustris (L.) Roemer et Schultes kombinací založenou na basionymu Scirpus palustris L. U jmen kombinací je pak vedle deskriptora uveden také kombinátor, jména kombinací mají pak následující tvar: jméno + deskriptor v závorce + kombinátor za závorkou Eleocharis palustris (L.) Roem. et Schult. L. = Linne -autor basionymu (jména); Roem. et Schult. = Roemer et Schultes - kombinátoři Eleocharis vulgaris (Walters) Á. et D. Löve Walters - autor basionymu; Á. et D. Löve - kombinátoři (místo "et" lze psát i "&") Výjimka Nikdy nepíšeme autora basionymu ani kombinátora u nominátních taxonů! Př. Eleocharis palustris (L.) Roem. et Schult subsp. palustris Horizontální přesun - priorita Při horizontálním převodu má prioritu nejstarší epiteton pokud není v rozporu se zásadami. Nemění se úroveň samotného taxonu ale pouze se přeřazuje pod jiný taxon nadřazený. Př. Linné popsal široký rod skřípina Scirpus L. 1753. Tento rod byl později rozdělen na rody užší - Schoenoplectus, Bolboschoenus, Isolepis, etc. vedle samotného rodu Scirpus. Mezi nově vydělenými rody z rodu Scirpus byl také rod Eleocharis R.Br. Pozděj nakombinovány dva druhy, které se ale vztahují k jednomu a témuž taxonu: Eleocharis quinqueflora (F.X.Hartman) O.Schwarz 1949 Bas.: Scirpus quinqueflorus F.X.Hartman 1767 Eleocharis pauciflora (Lightfood) Lin k 1827 Bas.: Scirpus pauciflorus Lightfood 1777 Která kombinace je právná? Ta první, neboť i když je sama o sobě mladší, je učiněna na základě staršího basionymu. Výjimka při přesunu horizontálním nemá prioritu epiteton nejstarší pouze v případě, že by došlo k tautonymie nebo homonymiie • Linné popsal jaterník podléšku jako druh Anemone hepatica L. 1754 v rámci rodu Anemone. Později ale byl vytvořen samostatný rod Hepatica Miller 1754 • Podle pravidel pro horizontální přesun by však přesunem vzniklo tautonymní jméno Hepatica hepatica (to není v botanice přípustné; v zoologii ale ano) • Proto bylo nutno vystavit jméno nové - to se stalo hned 2x Hepatica nobilis Miller 1768 Hepatica triloba Chaix 1785 • Správné je to starší Hepatica nobilis Miller 1768. Linné není v závorce, protože je autorem popisu, ale ne jména (epitéta, basionymu). Vertikální přesun - priorita Při převodu ve směru vertikálním - kdy se snižuje nebo zvyšuje se úroveň taxonu -není třeba prioritu epitetonu či uninomu zachovat (je to však doporučeno; někdy to dokonce zachovat nejde z důvodu priority), pokud je tato priorita zachována, je vždy třeba uvádět původního autora v závorce a kombinátora za závorkou. Epiteton nebo jméno zachováno Alyssum gmelinii Jord. —► sníženo ze specifické na subspecifickou úroveň: Alyssum montanum subsp. gmelinii (Jord.) Hegi et E. Schmidt Betonica L. —> snížena z rodové na sekční úroveň: Stochys sect. Betonica (L.) Bentham Claytonia sect. Limnia Torr. et A.Gray —> povýšena ze sekční úrovně na podrod: Claytonia subgen. Limnia (Torr. et A.Gray) Holub Epiteton nebo uninominální jméno není zachováno I • Magnólia virginiana var.foetida L. 1753 —►je-li varieta povýšena na hodnotu druhu pak: Magnólia grandiflora L. 1759 (ne) Magnólia foetida (L.) Sargent 1889 Podle pravidla priority je správné první jméno taxonu vdaném ranku; druhé sice respektuje doporučení o zachování epiteta, ale je mladší. • Lythrum intermedium Ledeb. 1822 —►je-li hodnoceno jako var. druhu L salicaria pak: Lythrum salicaria var. glabrum Ledeb. 1843 (ne) Lythrum salicaria var. intermedium (Ledeb.) Koehne 1881 Důvody stejné jako v předchozím případě Epiteton nebo uninominální jméno není zachováno II Lactuca sagitata W. et K. 1801 Syn.: Loctuco chaixii V\\\. 1825 V důsledku vertikálního přesunu na úroveň variety vznikla pro tento taxon následující jména.: Lactuca quercina subsp. chaixii (Vili.) Hayek 1928 Lactuca quercina subsp. chaixii (Vili.) Čelak. 1886 Lactuca quercina subsp. sagitata (W. et K.) Soó 1940 Správné je jméno Čelakovského neboť je nejstarší jméno pro tento taxon v ranku poddruhu! V případě, že bychom neměnili status a jednalo by se jen o přesun horizontální by platilo jméno Soóvo, založené na starším bazionymu. Další radosti s přesuny • Epiteton jednou použitý v rámci jednoho druhu v libovolném ranku pro kterýkoliv z intraspecifických taxonů už nelze použít jinak než na základě stejného typu: Kdybychom chtěli např. zahrnout Viola alba Besser 1809 jako poddruh do Viola odorata L. 1753, nešlo by to bez změny epiteta, protože v rámci Viola odorata už je použité epiteton „alba" jako V odorata f. alba Řešení: a) Hledat jiné synonymum V alba, které bychom mohli nakombinovat na poddruhové úrovni do V odorata b) Udělat nomen novum (jen v nezbytně nutných případech) • Kontrolní otázka: Obě jména označují stejný taxon, ale které jméno je správné? Lotus corniculatus L. subsp. slovacus Žertová 1958 Lotus borbásii Ujhelyi 1961 Obě! Jedno na úrovni subspecifické a druhé na úrovni specifické. Validita kombinací Musí být efektivně publikovány Musí obsahovat odkaz na bazionym (nejlépe hned za jménem) se jménem autora, místem, datem a stranou publikace bazionymu Měly by být označeny combinatio nova (comb. nov.) nebo status novus (stat. nov.) Př.: 3. Festuca psammophila (Hack, ex Celak.) F ritsch, Exkursionsfl. Osterr.: 64. 1897. a. subsp. psammophila b. subsp. dominii (Krajina) P. Šmarda, combinatio nova et status novus, hoc loco (iesignatus Bas.: F. dominii Krajina in Acta Bot. Bohem. 9: 198. 1930. Lectotype (designated here): BRNU no. 221474!; K. Domin et V. Krajina. Flora Cechoslovenica Exsiccata no. 120, Slovakia austro-occidcntalis. in arenosis in planitie fluminis Morava Moravské Pole dicta, inter vicos Kuchyňa et Plavecký Štvrtok, altitudine circa 160-170 m s. m., leg. K. Domin, V. Krajina et socii 19. VI. 1929. Autoři jmen a jejich zkratky Za jménem taxonu často připojujeme jméno nebo zkratku toho, kdo rostlinu popsal - deskriptor (descriptor z lat. descriptio = popis) Dactylis glomerata subsp. slovenica Domin Dactylis glomerata subsp. slovenica Dom. Zkratky nalezneme v: RK.Brummitt & CE.Powel: Authors of Plant Names, h tt p:// www. r bg ke w. o rg. u k/ Fagaceae Dumortier Fa g ace a e Dumort. Eleocharis R.Brown Eleocharis R.Br. Daphne arbuscula Čelakovský Daphne arbuscula Čelak. Předložky v autorských citacích Když je nějaké jméno navrženo, ale nikoli validně publikováno, může další pozdější autor toto jméno validizovat (validně publikovat), přičemž tak může učinit s připsáním původnímu navrhovateli. Autorská citace pak má tvar: navrhovatel ex (= od) validizátor. Ex tedy znamená "validně publikován"... (kým) Př. Cassia montana Heyne ex Roth Když je popis učiněn deskriptorem v rámci publikace jiného autora má autorská citace tvar deskriptor in (= v) autor publikace. Př. Euonymus indicus Heyne ex Wall. in Roxb. Synonymika V taxonomických pracech nebo flórách - výčet jmen se stejným faktickým obsahem = odkazuje na jména, která jsou založena na stejném nomenklatorickém typu (nomenklatorická synonyma) = odkazuje na jména se stejným obsahem (synonyma) - odkazuje na invalidní jména nebo jména která byla pro daný taxon používána v rozporu s originální náplní taxonu - označována auctorum (auct.) s místem, kde se toto jméno použilo špatně, eventuálně proč je toto jméno špatné auct. = auctorum = podle autora/ů (obvykle se používá pokud je toto pojetí taxonu odlišné od typu nebo protologu) non = ne nec = ani (obvykle ve výčtu za non) p.p. = pro parte = z části p.p. min./p.p. maj. = pro parte minor/major = z menší/větší části Synonymika - příklad Festíica csikhegyensis Simonk. in Magyar Bot. Lapok 5: 377. 1906. = F. cinerea var. lapidosa Stohr in Wiss. Z. Univ. Halle, Math.-Nat. Reihe 9; 401. 1960^ noni^. lapidosa Markgr.:Dann. in Bot. Jahrb. 96: 174. 1975. = F. gfaucingjfa 2001. = Scabrifolia type (Smarda andKoČí 2003). = F. glauca var. scabrifolia Hack, ex Rohlena in Věstn. Král. České Společn. Nauk, Tř. Mat.-Přír., 24: 3. 1899. qyinaxůx. scabrifolia (Hack, ex Rolllena) Hegi. III. Fl. Mitt.-Eur. 1: 332. 1908. = F__duriusj^la(yar. longifolia) subvar. scabrifolia (Hack, ex Rohlena) Krajina in Acta Bot. Bohem. 9l194,1930. = Fjyalletisvai. scalni/olmíllack. ex Rohlena) Nlarkgi;.-Daiin. in Janchen, Cat. Fl. Au Striae, Ergänzungsheft 1: 109. 1963. = Scabrifolia type (Šmarda and Kočí 2003). - F. pallens subsp. scabrifolia (Hack, ex Rohlena) Zielonk. in Hoppea 31: 177.1973 (nom. inval., Art. 33.3). = F. pallens var. styriaca Markgr.-Dann. in Janchen, Cat. Fl. Austriae., Ergänzungsheft 1: 109. 1963. = Steiermark-Kärnten type(Tracey 1980). = F. duriuscula subvar. Igngifolia Krajina in Acta Bot. Bohem. 9: 194.1930. -F. longifolia (Krajina) Máj ovský in Biológia (Bratislava) 10: 670. 1955 (nom. inval.,Art. 11.2, 53.1), non. Thuill., Fl. Env. Paris, ed. 2: 50. 1799. = Pannoniches-Hügelland type (Tracey 1980). -F. duriusculaauct. p. p. nonL., Sp. PI. 1: 74. 1753. — F. cinerea auct. non Vili. in Gilib., Fl. Delph. 1^8. 1786. -F. glaucamict. non Vili.. Hist. PI. Dauphine2: 99. 1787,nec Lam., Encycl. 2: 459. 1788. -F. stricta auct. non Host, Icon. Descr, Gram,. Austriae, 2; 62, 1802. - F. duvalii auct. non (St.-Yves) Stohr in Wiss. Z JMartM Natarwiss. Reihe 4:732.1955. Nomenklatura zahradních a užitkových rostlin International code of nomenclature for cultivated plants, 2016; https://www.publicRardens.orR/resources/international-code-nomenclature-cultivated-plants) Nezávislá na botanické nomenklatuře, může ale používat rodová, druhová jména, příp. jména infragenerických taxonů Ryze praktický účel - pojmenovat něco, co vypadá stejně bez ohledu na původ Znak se nemusí se dědit - stačí, když se to množí vegetativně (řízkuje, roubuje, klonuje,....) Základní jednotka je kultivar („kulturní varieta"), krom toho se používá „group" (pro skupinu jedinců nebo kultivarů), „grex" (potomci stejné hybridizace), „chiméra" Jména kultivarů anglicky (aby se odlišilo od normální botanické nomenklatury), ne čísla, jednotlivá písmena nebo speciální znaky; psáno za latinským jménem rodu, druhu nebo ještě nižšího taxonu (ten psán kurzívou, jméno kultivaru ne), mezi apostrofy s velkým počátečním písmenem (nověji už ne se zkratkou cv. na začátku jména) - např. Ginkgo biloba 'Knápek's triploiď, Validní publikace - tištěný, datovaný materiál ve více kopiích, určený k distribuci; pravidla ale méně striktní než u botanické nomeklatury. Pro kultivary platí princip priority (starting point jako normální kód, ale řada výjimek). Jména autorů a roky publikace se většinou nepíší (i když můžou) Rozdíly botanika vs. zoologie Principy v zásadě podobné, liší se spíš v detailech: • Zoologická pravidla kodifikovaná dříve (1842), starting point pozdější (1.1.1758. Linného Systema naturae) • Nejsou striktně vázané koncovky supragenerických taxonů (výjimky pouze čeleď - idea, podčeleď- inae, tribus - ini; u rostlin -aceae/-oideae/-eae) • Některé jiné (nad)taxony nebo (infra) taxony: nadčeleď, nadřád, naddruh, infratřída,.... • Homonymita jmen v botanice a zoologie je přípustná (nedoporučuje se): - Sida (tropický rod Malvaceae vs. rod perlooček) - Dracunculus (rod v Araceae vs. rod parazitických červů - vlasovec medinský) - Arenaria (písečnice vs. pták kameňáček) - Oenanthe (halucha vs. pták bělořit) - Prunella (černohlávek vs. pěvuška) • Zoologie připouští tautonyma: Bufo bufo = ropucha obecná, Buteo buteo = káně lesní, Huso huso = vyza velká, Naja naja = kobra indická, Rattus rattus = krysa obecná, Vulpes vulpes = liška obecná • V zoologii se neuvádí jméno kombinátora; v případě, že jde o kombinaci, tak se jméno deskriptora dává do závorky TAXONOMICKÉ INFORMACE Publikovaná jména • Dříve šechny publikovaná jména zaznamenávána v Index Kewensis (IK; vycházel od 1885 a zaznamenával jména i retrospektivně od 1753, obsahuje soupis hlavně druhových a vnitrodruhových jmén do roku 1971 • Dnes - International Plant Name Index (IPNI): http://www.ipni.org vznikl spoluprácí: - The Royal Botanic Gardens, Kew (Index Kewensis, IK) - The Harvard University Herbaria (Gray Card Index = The Gray Herbarium Index of New World Plant Names, GCI) - Australian National Herbarium (Australian Plant Name Index, APNI) International F Names Index Advanced Search Search by plant narr Welcome to the Inte University Herbaria information (spellin infraspecific ranks search options. Nei IPNI provides links (synonymy and nat If you have any que Plant Names Authors Publications Search Plant Name Database -ami I. Genus Infrafamily Infragenus Species Infraspecies Author (standard form) □ Publishing author only Published in (standard form) Plant name ID Year published Records added after Published after year Published before year | Records added before Records modified after Records modified before ew. The Harvard ;nclatural Family down to for advanced taxonomie data w.org jutlon of types A Please read How to cite us About Get in "touch Acknowledgements Statistics FAQs Terms and conditions Privacy Policy Cookies Modem slavery statement Accessibility © International Plant Names Index International Plant Names Index genus:Festuca x species:pallens x Search by plant name, authoi Festuca pallens Host, icon. Descr. Gram. Austriac. 2:63 (1802) BHLB POWOB Festuca pallens f. barbata (Hack.) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Festuca pallenst borhidiana (Soö) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): ii6 (1972). POWOB Festuca pallens subsp. colorata (Schur) Breistr., Bull. soc. Bot. France 121(1-2): 63 (1974). BHLB POWOB Festuca pallens f. degenll (St.-Yves) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Festuca pallens f. elongata (Hack.) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung.i7(i-2):116(1972). POWOB Festuca pallens f. fatrensis (Krajina) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Festuca pallenst glabrlspicula (St.-Yves) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Festuca pallenst. hirsuta (Heuff.) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Festuca pallenst longlarlstata (Neumann ex Rauschert) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Festuca pallens subsp. pannonica (Wulfen ex Host) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 18(3-4): 371 (1973). POWOB Festuca pallens f. polonica Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17(1-2): 116, without type (1972). POWOB Festuca pallens subsp. psammophila (Hack. exCeiak.) Tzvelev, Fl. Evropeiskoi chasti sssr 1:266 (1974). POWOB Festuca pallens f. pubiculmls (Hack, ex Rohlena) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Festuca pallenst rachsturmensls (Krajina) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. i7(i-2): 116(1972). POWOB Festuca pallens var. rlgurosa (Schur) Soö, Acta Bot. Acad. sei. Hung. 17(1-2): 116(1972). POWOB Jména rodů Farr, E. R., Leussink, J. A. & Stafleu, F. A. 1979. Index nominum genericorum (plantarum), 1 (Aa-Epochnium). Regnum. Veg. 100. Farr, E. R., Leussink, J. A. & Stafleu, F. A. 1979. Index nominum genericorum (plantarum), 2 (Eprolithus-Peersia). Regnum. Veg. 101. Farr, E. R., Leussink, J. A. & Stafleu, F. A. 1979. Index nominum genericorum (plantarum), 3 (Pegaeophyton-Zyzygium). Regnum. Veg. 102. Farr, E. R., Leussink, J. A. & Zijlstra, G. 1986. Index nominum genericorum (plantarum). Supplementum I. Regnum. Veg. 113. • Index Nominum Genericorum (Smithonian Institution): http://botany.si.edu/ing/ Interpretace jmen a synonyma Vždy úkol taxonoma/monografa dané skupiny - nápovědou můžou být různé globální databáze, kde je potřeba synonymiku nějak řešit Globální databáze: (různou měrou mezi sebou data přebírají) •Tropicos - http://www.tropicos.org/ •The Plant List - http://www.theplantlist.org/ •The Euro+Med Plantbase - http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp •IOPI - http://www.bgbm.fu-berlin.de/IOPI/GPC/query.asp •Plant of the World online (POWO) - https://powo.science.kew.org/ Důležitým a neopomenutelným zdrojem jsou samozřejmě lokální flóry a monografie http://www.tropicos.org/ TrOplCOS connecting the world to botanical data since 1982 Home Names Specimens References Projects Images More ▼ Tools » Help » Please Log In The Tropicos database links over 1.33M scientific names with over 4.87M specimens and over 685K digital images. The data includes over 150K references from over 52.6K publications offered as a free service to the world's scientific community. Search Type scientific Name Quick Name Search Enter scientific Name Fleischmannia Anacamptodon latidens Rakotoarivelo - 228 - Hvpopterygium Pinus strobus L. Globulina peruviana R.S. £ĺ SquirrelMail 1,4.23 [SV n] x Tropicos | Name - Festuca paller x + ^- c ä tropicD5.org/naiTie/25S2S786 i i; Aplikace Q P rihlašcivacŕ stránka.., @ Požadavky jabloní n... Q posuvne braný |J| Know What to Expe... 0 Osm praktických tip.., O SUPE ROS MA 2 cery... pískoviště Q chess q Ventusky - pocasľs.,. ''f' Rozmarýn | pastová... - O X m * q e ^ O Levandulí množíme... D Písničky pro děti » Q Ostatní záložky VÍ? I ľOp ICOS connecting the- world to botanical data since 1982 H3ine Names Specimens References Projects Images More ▼ Tools T Help • Please Log In Choose Project Festuca pallens Host ü ™ h s r.h2 ¥ d © fC * * í Details Synonyms (4) Subordinate Taxa (23) Specimens (1} Distributions (1) Chromosome Counts (9) Group: Monocot Rank: species Kind: Name of a new Taxon Herbarium Placement: Lehmann, lower. A, 19 Authors: Host, Nicolaus Thomas Published In: Icones et Descriptiones Graminum Austriacorum 2: 63, t. f TypeProtolog Locality: In Austriae, Pannoniae colli bus rupestris montanis alpinis Distribution: Austria , 1802. (Icon. Descr. Gram, Austria' "ype Specimens • T: Host; ; Hort.. (LE/A:GST) b= CT • T: ; ;. (LE/A:GST) T label was written by hand of Bieberstein :"Comm. Host. Vind. a.1S04 • ST: Host s.n,; 1S06; Austria. (LE/A:GST) ST (Pleisiotypus} Concept: System • class: Equisetopsida C. Agardh • subclass: Magnoliidae Novak ex Takht. • superarder: Lilianae Takht. • order: Poales Small • family: lEPoaceae Barnhart • genus: Festuca L. nthf^r nampg for this hatinnifin: detail; Festuca duriuscuia var. paiiens (Host) Krajina Festuca giauca var. paiiens (Host) K. Richt. Festuca ovina subvar. paííens (Host) Hack, Keywords: MC. gd Cite this page: Tropicos.org. Missouri Botanical Garden. 20 Jan 2021 © 2021 Missouri Botanical Garden - 4344 Shaw Boulevard - Saint Louis, Missouri 63110 ■ Send feedback|Terms of Use| API |Linking to Tmpicos|FAQ| Additional Info S *) CES http://www.theplantlist.org/ \ V V ^ 1 A working list of all plant species About Browse Statistics Feedback How to use this site Home 77ie Plant List is a working list of all known plant species. It aims to be comprehensive for species of Vascular plant (flowering plants, conifers, ferns and their allies) and of Bryophytes (mosses and liverworts). Collaboration between the Royal Botanic Gardens. Kew and Missouri Botanical Garden enabled the creation of The Plant List by combining multiple checklist data sets held by these institutions and other collaborators. Version 1.1 (September 2013) replaces Version 1.0 which remains accessible here. Version 1.1 includes new data sets, updated versions of the original data sets and improved algorithms to resolve logical conflicts between those data sets. The differences between versions are summarised here. The Plant List provides the Accepted Latin name for most species, with links to all Synonyms by which that species has been known. Around 20% of names are unresolved indicating that the data sources included provided no evidence or view as to whether the name should be treated as accepted or not. or there were conflicting opinions that could not be readily resolved. The Plant List is not perfect and represents work in progress. Our aims remain to produce a 'best effort' list, to demonstrate progress and to stimulate further work. Important limitations are summarised here. Summary Statistics The Plant List includes 1,064,035 scientific plant names of species rank. Of these 350.G99 are accepted species names. The Plant List contains B42 plant families and 17.020 plant genera. The status of the 1.064.035 species names, are as follows: Status Total 4 .Accepted 350.699 33.0% Synonym 470 624 44.2% Unresolved 2M.JM 22.3% Search Enter a Genus (eg Ocimum) or genus and species (eg Ocimum basilicum).__ ? will match a single character. * will match any number of characters. Use at least three letters in the genus name if you include a ? or • fa* Mi > T, |Kf v • J » Galanthus sp. , Andrew McRobb Browse Click on the major plant group of interest to explore the taxonomie hierarchy embedded within The Plant List. lowering plants Angiosperms Conifers, cycads and allies lymnosperms Ferns and fern allies Pteridophytes Mosses and liverworts Bryophytes Work down the taxonomie hierarchy from Major Group (to find out which Families belong to each), to Family (to discover the Genera belonging to each) and finally Genus (to list the Species in each). 9&U Missouri Botanical Garden Global Compositae Checklist I0T>I Thi: Nr»- York botanical CiARDF.N k. P • N • I < A working list of all plant species BB1IB Results 27 plant name records match your search criteria Festuca pallens The results are below. The names found have these generic epithets: • Festuca: species epithets begin with: P The results can also be downloaded as a CSV file (Unicode utf-8 encoding). See "Status", "Confidence level", "Source" for definitions. Sort the name records using the » buttons Name $ Status * Confidence level $ Source $ Date supplied ; Festuca pallens Host Accepted WCSP 2012-03-23 Festuca pallens subsp arenicola Prodán Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. barbata (Hack.) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. bomidiana (Soó) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens subsp colorata (Schur) Breistr. Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. degenii (St -Yves) Soó Synonym WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. elongata (Hack.) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. fatrensis (Krajina) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. glabrispicula (St.-Yves) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. hirsuta (Heuff.) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. hirta A.Nyár Synonym ★ WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. hirta Nyár Synonym * TRO 2012-04-13 Festuca pallens f. longiaristata (Neumann ex Rauschert) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens subsp. mamaiae Prodán Synonym WCSP 2012-03-23 Festuca pallens subsp. mamaiae Prod. Synonym * TRO 2012-04-18 Festuca pallens subsp. pannonica (Wulfen ex Host) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. polonica Soó Synonym WCSP 2012-03-23 Festuca pallens subsp psammophila (Hack ex Celak.) Tzvelev Synonym -k WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. pubiculmis (Hack, ex Rohlena) Soó Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca pallens f. rachsturmensis (Krajina) Soó Synonym # WCSP 2012-03-23 SEARCH LX V d Kill Lis A working list of all plant species Missouri Botan ic At Garden Global Composites I0T>I 4 Home About Browse Statistics I Feedback I How to use this site Results 3213 plant name records match your search criteria Festuca. The results are below. The names found have these generic epithets: ■ Festuca: species epithets begin with: ABCD EFGH IJ KLM NOPQRSTUVWXYZ The results can also be downloaded as a CSV file (Unicode UTF-3 encoding). See "Status", "Confidence level", "Source" Tor definitions. Sort the name records using the i buttons. Name í Status f Confidence level í Source i □ ate supplied r Festuca abbreviata Link ex J.Fleisch. [Unplaced] Unresolved * WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica A.Rich. Accepted *** WCS P 2012-03-23 Festuca abyssinica var abyssinica SyrDryn TRO 2012-04-18 Festuca abyssinica subsp. acamptopnylla St.-Yves Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica var. acuta Rendle Synonym WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica f. aristulata St.-Yves Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica van intermedia St.-Yves Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica var keniana St-Yves SyrDryn WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica f perpusilla St.-Yves Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica van SGhimperiana {A.Rich.) St.-Yves Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica f. setitolia St.-Yves Svrsrvn * WCSP 2012-03-23 Festuca abyssinica van supina St.-Yves Synonym * WCSP 2012-03-23 Festuca acamptophytta (St.-Yves) E.B.AIexeev Accepted *#* WCSP 2012-03-23 Festuca acanthophylla E.Desv. Accepted *** WCSP 2012-03-23 Festuca acerosa A Gray [Invalid] Synonym **» WCSP 2012-03-23 Festuca acerosa K.Koch Svrorvn *#* WCSP 2012-03-23 Festuca achtarovii Velchev & P.Vassil. Accepted *** WCSP 2012-03-23 Festuca actae Connor Accepted *** WCSP 2012-03-23 Festuca acuminata Gaud ich. Accepted *** WCSP 2012-03-23 Festuca acuta Phil. Synonym *** WCSP 2012-03-23 Festuca acutifiora (Torr) Bigelow SyrDrvn *#* WCSP 2012-03-23 Festuca adamcvrcii (St.-Yves) Markgr.-Dann. Accepted *** WCSP 2012-03-23 Festuca adamovicii subsp. bistrae Micevski & Kostad Synonym # WCSP 2012-03-23 Festuca adanensis Markgr.-Dann. Accepted WCSP 2012-03-23 Festuca adscenüens Retz Synonym *** WCSP 2012-03-23 ~ ___ I http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/querv.asp EURO! PtantBase The Euro+Med PlantBase - the information resource for Euro-Mediterranean MED plant diversity Euro+Med Plantbase integrates and critically evaluates information from Flora Enropaear Med-Checklist, the Flora: of Macaronesia, and from regional and national floras and checklists from the area as well as additional taxonomic and floristic literature. This is complemented by the European taxa of several families taken from the World Checklist of Selected Plant Families and of the Leguminosae from the International Legume Database and Information Service ILDIS (see Credits for details). By April 2015 it provides access to 190 plant families, corresponding tc ca. 95 % of the European flora of vascular plants. Query the checklfst E + M Home BDI Home Berlin model explained Credits Explanations How to cite us Fire Fox rch pkigin S Printer friendly version 0" Search! Fill in the empty field in order to query the database for a specific name. Use the asterisk (*) as a wild card (e.g. Calend* will find al names starting with Calend, Calendula officinalis * will find the names of subspecies etc. of Calendula officinalis; and Ca*la will find Calendula etc.). Asterisks at the beginning of a search term will be ignored. The input must contain at least three characters. The search is only on the name itself, so please do not include authorship or year of publication. Search for a botanical name like "Calendula*": Name: Query N.B.: Do not include taxonomic authors. Please send any comments, suggestions for improvement, corrections etc. to the Euro+Med Secretariat, Berlin, BGBM (e.raab-straube [at] bgbm.org). Display software last updated: January 2011 (D Botanic Garden and Botanical Museum Berlin-Dahlem 2006, Imprint EURO! IMED PlantBase The Euro+Med PlantBase - the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity Euro+Med Plantbase integrates and critically evaluates information from Flora Europaea, Med-Checklist, the Flora of Macaronesia, and from regional and national floras and checklists from the area as well as additional taxonomic and floristic literature. This is complemented by the European taxa of several families taken from the World Checklist of Selected Plant Families and of the Leguminosae from the International Legume Database and Information Service ILDIS (see Credits for details). By April 2015 it provides access to 190 plant families, corresponding to ca. 95 % of the European flora of vascular plants. Query the checklist E+MHome BDI Home Berlin model explained Credits Explanations How to cite us F ire F o jc search p lug in ffi Details for: Festuca pallens S Printer friendly version Link to species in Tropicos | Google Images Source: Foggi, B. & Müller, J. (2009): Festuca. - In: Valdes, B. & Scholz, H. (ed.); with contributions from Raab-Straube, E. von & ^^!nrt^^8Tlr^^BH!BB^m^T*tHd Plantbase - the information resource for Euro-Mediterranean plant diversity. This work is licensed under a Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported license (CC-Bv-SA-3.0 Unported). Festuca pallens Host Icon. Descr, Gram, Austriac. 2: 63. 1802 Species ACCEPTED Name: N unii end. ref.: Rank: Status: Taxonomy (this taxon is Regnurn - Plantae included in): Divisio - Tracheophyta Subdivisio - Spermatophytina Class - Magnoliopsida Superordo - Lilianae Ordo - Poales Farnilia - Poaceae Barn h art Tribus - Poeae R. Br. Genus - Festuca L. Geo-Search: - select area - Go Homotypic synonyms: Heterotypic synonyms: Included taxa: Maps: Occurrence: Festuca cinerea subsp. pallens (Host) Stohr Festuca qlauca subsp. pallens (Host) K. Rieht. Festuca ovina subsp. pallens (Host) K. Rieht. Festuca ardueana Diimort. Festuca rigurosa Schur. Festuca pallens Host subsp. pallens Festuca pallens subsp. scabrifolia (Hack, ex Rohlena) Zielonk, Festuca pallens subsp. třeskaná Markqr.-Dann. distribution ■ Au(A) Be Cs Ct Ga Ge He Hu Po Rm Sk Sl SM Tu(A) Uk http://www.bgbm.fu-berlin.de/IOPI/GPC/query.asp I fä) -0 I International Organization for Plant Information I \ir ' Provisional Global Plant Checklist Home Query the checklist What's new About the checklist Contacts Fi re Fox search plugin B Printer friendly version | & IOPI Home page V Search! Fill in the empty field in order to query the database for a specific name. Use the asterisk (*) as a wild card (e.g. Abi* will find all names starting with Abi, Abies alba * will find the names of subspecies etc. of Abies alba, :*aaa:* will find all names containing triple a, and Ab*ba will find Abies alba etc.). The input must contain at least three letters. The search is only on the name itself, so please do not include authorship or year of publication. Search for a botanical name like "Luzula*": Name: Select Source: All Sources ■ Query N.B.: Do not include taxonomie authors. Please note that the Provisional GPC provides access to datasets in their original form. In addition to importing the data into the internal GPC data structures, we do not change or correct the data in any way. IOPI has not continued to pursue the inclusion of further datasets for some years now. © 1996-2007 The International Organization for Plant Information. This page last updated: Friday, February 17, 2012 CsmmBnts \en>\ International Organization for Plant Information Provisional Global Plant Checklist Query the checklist What's new About the checklist Contacts Fi re Fox search pluqin B Printer friendly version | & IOPI Home page Details for: Festuca pallens Tropicos I IPNI I Google Images 9 different source(s) use this name: - Vascular Plants of Russia and Adjacent Countries as of 26.L0.96 - ESFEDS Edinburgh, export date: May LI. 1996 - BfN - FloraWeb DB, 2003. - EHRENDQRFER - Liste der Gefäßpflanzen Mitteleuropas, Ed. 2. Aufl.. - HEGI - Illustrierte Flora von Mitteleuropa, Ed. Aufl. 2 u. 3. - OBERDÖRFER - Pflanzensoziologische Exkursionsflora, Ed. 7. Aufl.. - SCHMEIL-FITSCHEN - Flora von Deutschland und angrenzenden Ländern, Ed. 89. Aufl.. - TUTIN et al. - Flora Europaea, L964-B0: L993. - R. Wisskirchen & H. Haeupler - Standardliste der Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands L99S. Source: Name: No in end. ref. Rank: Status: Taxonomy (this taxon is included in): Syiionym(s): Vascular Plants of Russia and Adjacent Countries as of 26.10.96 Festuca pallens Host Gram, Austr. 2 : 63, pi. 88 (1802) Species ACCEPTED Genus - Festuca Festuca glauca auct. Festuca vaginata auct. Festuca cinerea subso. pallens [Host] Stohr Festuca glauca subsp. pallens [Host) K.Richt. Festuca glauca subsp. pallens (Host) O.Schwarz So urcehigherTaxon from D IOPI: Poaceae ScurceStatusDesignatian: A Source: Name: No in end. ref. Rank: Status: Included taxa: Geography: SourceHigherTaxon from IOPI: ESFEDS Edinburgh, export date: May 11, 1996 Festuca pallens Host Gram. Austr. 2: 63 (18G2) Species ACCEPTED Festuca pallens Host subsp. pallens Festuca pallens subsp. scabrifolia ??? Festuca pallens subsp. třeskaná Markqr.-Dannenb. Au Be Cz Ga Ge He Hu Ju Po Rm Rs(W) Gramineae http://apps.kew.org/wcsp/prepareChecklist.do;isessionid=ABF6F17C605DA4407B0D556860D DC77F?checklist=selected families%40%40132120520150829850 ¥&Nscience K&vscience We use cookies on this site to enhance your user experience By clicking any link an this page you are giving your consent for us to set cookies OK, I agree No, grve me more info 27 records retrieved Click on any name to see a detailed overview. Names in bold indicate accepted names, plain list indicates non accepted names. Festuca pallens Host, Icon. Descr. Sram. Austriac. 2: 63 (1802). Festuca pallens subsp. arenicola Prodan, Bui. Acad. Stud. Agron. Cluj 5:193 (1935). Festuca pallens f. barbata (Hack.) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116 (1971 publ. 1972). Festuca pallens f. borhidlana (Soö) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116 (1971 publl. 1972). Festuca pallens subsp. colorata (Schur) Breistr., Bull. Soc. Bot. France 121: 63 (1974). Festuca pallens f. degenli(St.-Yves) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116(1971 publ. 1972). Festuca pallens f. elongata (Hack.) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116 (1971 publ. 1972). Festuca pallens f fatrensis (Krajina) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116 (1971 publ. 1972). Festuca pallens f. glabrisplcula (St.-Yves) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116 (1971 publ. 1972). Festuca pallens subvar. /j/6em/caMarkgr.-Dann., Veröff. Geobot. Inst. Rubel Zürich 25:116 (1952). Festuca pallens f. hirsuta(HeM.) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116 (1971 publ. 1972). Festuca pallens f. rwrtaA.Nyär., Stud. Cercet. Biol. (Bucharest), Ser. Bot. 15:122 (1964). Festuca pallens f. longiaristata (Rauschert) Soö. Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116(1971 publ. 1972). Festuca pallens subsp. mamalae Prodan, Bui. Acad. Stud. Agron. Cluj 5:195 (1935). Festuca pallens subsp. pannonica (Wulfen ex Host) Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 18:371 (1973). Festuca pallens f. polonica Soö, Acta Bot. Acad. Sei. Hung. 17:116 (1971 publ. 1972). Festuca pallens subsp. psammophlla (Hack, ex Celak.)Tzvelev, Fl. Evropei'skoi Chasti SSSR 1: 266 (1974). ft Checklist Home Advanced Search Build a Checklist About the Checklist History Structure Names Geography Life-Forms Abbreviations Compilers S Reviewers How to make a contribution Contact us How to cite us World Checklist Publications [2 F.A.Q. Help Taxonomická literatura - základní přehled po autorech Stafleu F.A. & Cowan R.S. (1976, 1979,1981,1983, 1986,1985,1988): Taxonomie literature. Ed. 2 (TL2). Bohn, Scheltema & Holkema, Utrecht, etc. Stafleu F.A. & Mennega E.A. (1992,1993,1995,1997,1998): Taxonomie literature, edition 2, Supplement (TL2/S). Koeltz Scientific Books, Kónigstein. Knížky má Petr Bureš v kanceláři - prohledávatelná verze (jen jména autorů) je na webu Smithonian institution: http://www.sil.si.edu/digitalcollections/tl-2/index.cfm Frans A. Staflcn and Richard S. Cowan Taxonomic literature A selective guide to botanical publications and collections with dates, commentaries and types Volume ii : H-I,c Taxonomie literature -ukázka detaily k významným pracem Host, Nieolaus Thomas (i 761-1334). Austrian imperialphysieian to Franz 1 and botanist at Vienna. (Host). ^^^^^^^^^^^^W; further material at B (in Bridel herb., extant), BP, H, UPS (in Ibibliography and biography 'lUllllUIU.iUJ.DM hy: |\DB 13: 190; AG 2(1): 35; 12(3): 630; Backer p. 274; ©7g^iwison p. 5,430,446; Dryander 2:764, 215, 246, 3: 648; DTS i: 128, 6(4): 7; Frank 3(Anh.): 46; GF p. 60; GR p. 434; Hortus 3: 1196 ("Host"); IH 2 287;Jacksonp. 263; Kanitz 95; Kew 3:42; Lasěguep. 402; LS 12687; Maiwald p. 119, 178 NI 935-936; Pleschp. 270; PR 4284-4287 (ed. 1:472i-4724);Rehder5:407; Saccardo 1:90 Sotheby 367; Tucker 1:353; Urban-Beii p. 358,414; WU 9: 340-341; Zander ed. io,p. 672 °73- Anon., Flora 17: 126-127. 1834. Beck, G., Vegetationsverh. Illyr. Länder 3, 36. 1901 (Veg. Erde 4). Doležal, H., Friedrich Welwitsch 27, 108, 111-112. 1974. Hausmann, F., Flora von Tiro] 3: 1180-1181. 1854. Hoppe, D. H., ed., Flora 17: 126-127. (834- Neilreich, A., Verh. zool.-bot. Ver. Wien 5: 35-36. 1855. Nissen, C, Philobiblon 6(9): 337. 1933. Pritzel, G. A., Linnaca 19: 455. 1847. ^^^^^^^^^^3andollea 30: 401-402. 1975. eponymy: Hosta N. J. Jacquin (1797, nom. rej.); Hosta Trattinick (1814, nom. cons.); Hostana Persoon (1806); Hoslea Willdenow (1798); Hostia Moench (1802). 1 3066. Nicolai Thomae Host... Synopsis plantanim in Austria provinciisque adiacentibus sponte crescentium. Vindobonae [Wien] (sumptibus Christ. Frieder. Wappler) 1797. Oct. (Syn.pl.). Pubi: 1797, p. [i-xx], [i]-666, [1, err.]. Copies: L, MICH, MO, NY, USDA; IDC 651. 3067. Nicolai Thomae Host... hones et descriptions graminum austriacorum ... Vindobonae [Wien] (lypis Matthiae Andreae Schmidt,...) i8oi-i8og, 4 vols. Fol. (Icon, descr. gram, austriac). 1: i8ot, p. [i-viii], [i]-74,/>/. 1-100 (numbered col. 2: 1802, p. [i], [i]-j2,pl. 1-100 (id.). 3: 1805, p. [i], [ij-66,/>/. 1-100 (id.). 4: 1809, p. [i-vi], [i]-58, [1-3, ind.],pi. 1-100 (id.). signed copper engr.). Copies: MO, NY; IDC 704. - Plates by J. Ibmayer, fide vol. 4, p. 56 (except vol. 4, pi 38 which has "Johanes Baptista Jebmaier"). Originals in National-bibliothek, Wien (fide Nl). 3068. Nicolai Thomae Host,.. .Flora austriaca... Viennae (1: sumptibus Car. Ferd. Beck; 2: sumptibus Frider. Beck...) 1827-1831, 2 vols. Oct. (Fl. austriac.). Vol. 1: 1827 (Flora ami. 21 Jan 1827), p. [i-xi], [i]-576, [1, err.]. Vol. 2: i&3Up. [i-iv], [1J-768. Copies: MO, NY, U, USDA; IDC 8322. - Kanitz (no. 95): "Die in diesem Werke aufgestellten neuen Arten führe ich darum nicht an, da sie grösstenteils unhaltbar sind..." Ref.: Anon., Lit. Ber. Flora 4: 113-125. 1834. Hoppe, D. H., ed., Flora 14: 91-94, 344. 1831. 306g. Nicolai Thomae Host... Salix. Vol. 1. Vindobonae [Wien] (Typis viduae Antonii Strauss) 1828. Fol. (Salix). Puhl.: Feb 1828- Mar 1830, in parts (lettersJacquin to de Candolle, 8Jan 1828, 25 Mar 1830, at G), p. [i]-x, [i]-34,/>/. 1-21, "23" = 22, "22" =23, 24-6y, "86" = 68, 69-/05. Copies: BR, G, MO; IDC 5969. - 105 unsigned handcoloured engraved plates by J. Ibmayer. -Jacquin, in a letter to de Candolle, dated 10 Mar 1834, mentions the circumstance that 53 illustrations were ready for a second volume, of which 11 had already been engraved, printed and coloured. Beetz (see NI 936) mentions the existence of a further 140 incomplete drawings; all these are now in the Porträtsammlung of the Nationalbibliothck, Vienna. Taxonomická literatura - moderní • Web of Science: https://ezdroie.muni.cz/prehled/zdroj.php?lang=cs&id=61 Zahrnuje ale jenom impaktové časopisy, kde se často drobná taxonomie neřeší • Kew recods of taxonomie literatuře (od roku 1971): http://kbd.kew.org/kbd/searchpage.do - nefunguje? Postihuje i drobné lokální časopisy, otázkou je ale jak často a detailně se v současné době aktualizuje Google.scholar - https://scholar.google.com/ http://kbd.kew.org/kbd/searchpage.do Visit Kew Gardens 1 Visit Wakehurst | Plants & Fungi Science & Conservation 1 Collections | Learn Support Kew News Shop Where am I? ) Home ) Kew Databases ) Kew Bibliographic Database ) Simple search Simple search Here you can search across Kew's three major bibliographic databases in one go. * Kew Record of Tax on omic Literature m What's this? p Datasets to search: * Economic Botany m What's this? p * Plant Micromorphology PM What's this? p 1 Search anywhere in the references for: e.g. Wilson_RC, Myrtaceae. Rhododend* Enter one or more terms to search across the entire reference. The more terms you enter, the narrower your search — so for example, searching on Kenya A be will retrieve references mentioning both Kenya and Aloe. Don't enter any punctuation or brackets, and use the wild card character (*)to search for partial words. To search for references by a particular author just enter his or her surname (eg Wilson). To narrow the search use his or her initials (as Wilson_RC, or "Wilson RC" or simply Wilson RC). If you don't know the full initials you can use a wild card search such as Wilson_R* Find ou t more p Kew Bibliographic Database Searches ► Simple search Your account ► Log ii ► Register for more options -ifs free! ► Wtiy register? KBD ► News h More about KBD ^ Terms & Conditions Help » FAQ. k Help »- Contact us Where am I? y> Home J> Kew Databases ) Kew Bibliographic Database Summary results Summary results You searched the Kew Record KR PI ant Micro morphology PM and Economic Botany EB datasets for: everything = Festuca pallens 3 references • Not what you were looking for? Edit your searc h • Want to see more references? Login or register Sort these references by: Date added (Desc :■ • Need to print these out? Open a Printable page C or Login or register to be able to select individual references for printing or downloads. Result Page: 1 of 1 Haveman R. 2005 Het Festuca ovina -complex in Nederland. 1. F. pattens Host (Kalkzwenkgras). een veronachtzaamde soort uit Zuid-Limburg. (The Festuca ovina complex in the Netherlands. 1. F. pattens Host, a neglected species from South-Limburg. the Netherlands.^ Gorteria 31. 1-5 Geog = 1 lllus. Icones. anat and morphology ( kr , 200502936). Kew Bibliographic Database Searches » Simple search Your account ► L03 ir ► Register for more options -iFs free! b Why register? KBD » News t More about KBD ► Terms A Conditions Help » FAQ. k Help ► Contact us Auquier P. 1973 La distribution de Festuca pallens Host en Belgique et dans les regions limitrophes. Nat. Mosana 25. (4): 114-116 (1972 publ. 1973) Map Geog=1 ( kr , 197302285). Smarda P, Koci K. 2003 Chromosome number variability in central European members of the Festuca ovina and F. pallens groups (sect. Festuca). Folia Geobot. 38. (1): 65-95 (2003) - illus. Maps, Chromosome numbers. Geog=1 ( kr , 200302309). Result Page: 1 of 1 Zkratky jmen autorů Brummitt R.K. & Powell C.E., 1992: Authors of Plant Names. Royal Botanic Garden, Kew. (je i CD-ROM verze spolu s Index Kewensis) Dnes součástí IPNI: http://www.ipni.org AUTHORS OF PLANT NAMES A list of authors of scientific names of plants, with recommended standard forms of their names, including abbreviations Edited by R.K. BRUMMITT AND C.E. POWELL Principal compilers: C.E. Powell (overall cumulation, and Spermalophyte-s after R.D. MeiUe) P.M. Kirk (Fungi and Lichens) P.C. Silva (Algae) R.E.G. Pichi SermoUi (PKridophytes) M.R. Crosby (BTyophytes) H.T. Clifford (Fossils) ROYAL BOTANIC GARDENS, KEW 1992 Kerner Kenficld, Dougl (fl. 1991) M Kerifield Keng, Hsüari (1923- )S H.Keng (Keng, Kwan Hou) see Keng, Pai Chieh Keng f. Keng, Pai Chieh (1917- )S Keng f. Keng, Yi I j (1897-1975) S Keng Kenneally, Kevin Francis {1945- ) S Kenneally Kennedy,' George C. (fl. 1976) S G.CKeiui. Kennedy, George Golding (1841-1918) B Krim. Kennedy, Helen Alberta (1944- )S H.A.Kenn. Kennedy.Jarnes Domoné (1898- )S J.D.Kemi. Kennedy,John (1759-1842) S J.Kenn. Kennedy. Lorene L (fl 1959) M L.L.Kenn. Kennedy, Patrick Beveridge (1874-1930) S P.B.Keiui. Kennedy-O'Bymc, John Kevin Patrick (1927- ) S Kenn.-0'Byrne Kennelly, Violet C.E. (fl. 1930) M Kennelly Kenneth, Archihalri Graham (1915-1989) S Kenneth Kenneth, Roben G. (El. 1977) M R.G. Kenneth Kensit, Harriet Margaret Louisa {later Bolus, HALL.) (1877-1970) S Kensk Kent, Adolphus Henry (1828-1913) S AH.Kent Kent, Douglas Henry (1920 ) S D,H.Kcnt Kent, Leslie E. A LXKent Kent, William Saville (1845-1908) A Kent Kenyon, William (fl. 1847) S Kenyon Keppel, Johannes Cornelius van (1922-1982) S Keppel Ker, Charles Henry Bellenden (1785-1871) S Ker (Ker.John Bellenden) see Ker Gawler, John Bellenden Ker Cawl. Ker Gawler.John Bellenden (1764-1842) Ker Gawl. Keraudren, Monique (1928-1981) 5 Keraudren (Keraudren-Aymonin, Monique) see Keraudren, Monique Keraudren Kerber, Edmund (fl. 1882-83) S Kerber Kerchove de Denterghern, Oswald Charles Eugene Marie Ghislain de (1844-1906) S Kerch. Kcreszty, Zoltán(1937- )S Kereszty Kerguélen, Michel Francois-Jacques (1928- ) S Kergueten Kerimova, RS. S Kerimova Kerken, Amelia Evan (fl. 1960) M Kerken Kern, Frank Dunn (1883-1973) M F.Kern Kern, Friedrich (1850-1925) B Kern Kern, Hartmui (1929- ) M H.Kem Kern, Johannes Hendrikus (1903-1974) S J.Kern Kern, Patricia M. (later Holmgren, P.K.) (1940- ) S P.M.Kern Keman, MJ. (ft. 1983) M Keman Kerner, Anton Joseph (1831-1898) BPS A.Kern. Kemer, Johann Simon von (1755-1830) S Jüeni, Kemerjosef (18S9-1906) S Jos.Kern. (Kemer von Marilaun, Anton Joseph) see Kemer, Anton Joseph A.Kern. 321 Zkratky časopisů Lawrence G.H.M. et al. (eds.) 1968: Botanico-Periodicum-Huntianum. Hunt Botanical Library, Pittsburgh. [ISO-1] Bridson G.D.R. & Smith E.R. (1991): Botanico-Periodicum- Huntianum/Supplementum. Hunt Institute for Botanical Documentation, Pittsburgh. [ISO-2] Bridson G.D.R. (2004): BPH-2: Periodicals with Botanical Content Hunt Institute for Botanical Documentation, Pittsburgh. [ISO-2] zkratky z předchozích jsou použity na IPNI, kde se to dá asi nejpohodlněji hledat (ne ve jménech ale v záložce publikace): http://www.ipni.org (např. Icones et Descriptiones Graminum Austriacorum = Icon. Descr. Gram. Austriac.) Search by plant name, author or publication a Icones et Descriptiones Graminum Austriacorum bhlH Standard Form Contact us about this record Icon. Descr. Gram. Austriac. IPNI Life Sciences Identifier (LSID) urn:lsid:ipni.org:publications:8940-2 Dates 4 volumes: 1,1801 2,1802 3,1805 4,1809 Author Host, Nicolaus Thomas TL-2 Number 3.067 BHL Read this publication View the TL-2 metadata for this publication 108 names published in Icon. Descr. Gram. Austriac. Aegilops cylindrica Host, Icon. Descr Gram. Austriac. 2: 6,t. 7 (1802). AgrOStiS decumbens Host, Icon. Descr. Gram. Austriac. 4: t. 54 (1809). Agrostis diffusa Host, Icon. Descr. Gram. Austriac. 4: t. 55 (1809). BHLC3 POWOB PC-WOE POWOB We use cookies on this site to enhance your user experience By clicking any link on this page you are giving your consent tor us to set cookies. OK, I agree No, give me more info BPH Botanico-Periodicum-Huntianum George H. M. Lawrence A. F. Günther Buchheim Gilbert S. Daniels Helmut Doležal Editors Hunt Botanical Library Pittsburgh, Pa. 1968 1 Bet, Zh. SSSR = äaJj. fjlXtt*. SSSS 2 Bot. Zhur* see: Bo t. füfrftT ( Kiev )i Bot . Zum, f Moscow & I. an i n -?r) - üült ^^"1 ( Si*. j arit^r J ) J Eot >. 2urn« SSgR 3 Bot, Zhur. Kiev V Bot. Turn, f Kiev 1 4 Bot- Zhurn- (KyLv) = Bot. Jurn. (Kiei/ \ 5 Bot, 2hurn, S.S.S.ft. = Bot. 2u~n. gggR 6 Bot - & Zoo l ■ Botany and zoology; theoretical and applied. [Syakubutäu ovobi dobutsu ]. Tokyo. Vols, 1-11, 19 33-43. 5-4 142-1» 7 Bot. Ä Zool, (Tokyo) = Bot t i Zoo), 6 Bot, Zur, - Bo t . Zum. SSStt 9 Bot 1 Zum i (Kiev) BotaniEnyj zumal. Journal botanique de l'acadfemie des sciences de 1 a R 35 £ 1 Ukraine, Kiev, Ukrainian 5 SP . Vol 3i 1-12, 194 0 -55 [Preceded by Zum, Inst. Bot. Vsejkrajins'k. Akad. Nauk; superseded by ukrajir\s*k. Bot, Zürn, ]. 5-4293-2, 10 Bot. Zum. ( Moacou & Len inqtr ad 1 Bo t a n 1C e s k r*j zumal, Moscow ä Leningrad, Vol. 33 + , 1948+ [Preceded by Bot* Zum* SSSR ], 1-756-1, lt Bot. Zum. ( St ■ Petersburg ) Botanifieskij ZurnaL, Journal botanique. St. Petersburg, Vols. 1-3, 190 6-08. [Replaces Trudy Imp. S.-Peterburgsk, OblE. EstEstuoisp., Uyp. 3, Old- Bot - vol a. 35-37 ] i-756-1. 12 Bot . 7. urn . ££££ BoianJSeaklj ÄLirnal SSSfl- Journal bolanlque de MURSS. Moscow Ä Leningrad- Vols. 17-32, 1932-47 [Preceded by 7JurTi. Ruask-Bot. Qblc.; superseded by Bot. Zurix. (Moscow 3 Leningrad)]- 1-756-1. Bot an. abhandl. - Bnti Ahh . Botan. archiv. - Bot■ Arch. 15 Botan. centr-albl. f. Deutschl. = Rot ^ Central bl T f)eu t s^hl ■ 16 Botan garden Edinb. _ Mn t« s Roy. Slid* Ed i n.bu rrj 17 Bota.^. gazette = Bat . Gaz. f London 1 IS Botan. jahrb. jederm. = SaIa J. a hell*. tiftd.fiXrEa.flfl 19 Eolan. 1 it«rblSttar - Bat, Li t.-BIStt. 20 Botan, mag. - fißL». Hi3a. Botan, mi$e. = EüJ_». tttai* Botan. notiser - Rq NqI «, Botan. taschenbt f, anfänger = Bot. T aachenb. fifliangfii tf 153. äpatllsJiailKliliai. Botan. tidaskr. = flfttA Xi-d-S-SiX*. Botan. utriyg + er = Bot - iJt f 1 ygt e-r 13 14 21 22 23 24 25 26 t}ot Ani ca Botänica. Sao Paulo, 27 Botanica nar. - Bo.1-. HiCa. No. 1 + , 19 39*-. Wot in ULS. 2* Bra t a n i ka Botanika. [Socifete polonaise des natural i ates "Kopernik"] Li/ov, Galícia [Ukrainian SSR]* vol. 1+, 1925+. 1-755-2. R o t a n i ^ J *BotflnJ!»t; containing accurately coloured figures, of tender and hardy ornamental planta; • + » London. Vols. [I836-37* ] 1—757-3+ Bqi a-piaXs. *{ Le ) Botanists* -47 ] . 1-757-3. Caen. Uo1, 1+, lSa9^[suspended 1913-20; 1943 31 Botany Bull- Dep. Agric« Qd ^ Rot. BuXl* Capl*. AgCÄEi 32 Botany Zoo 1. , Tokyo - 3o,t ■ i Zoq 1 . 33 BotC - fioJj. Cent ral bl. ■34 üili-tXÄJLid. 'Bothalla4 A record of contributions frgm t he national herbarium, Union of South Africa. Pretoria. Vol. 1*, 1921+, 1-756-1, 35 BotKözl. = Bot■ KSzlem■ 36 BotMuzFuz. = EsiLm. FiJz. 37 BotZtg. - Hot. ZsllRug (Herl in) -226- Herbáře a jejich zkratky Holmgren P.K., Holmgren N.H. et Barnett LC, 1990: Index Herbariorum, ed. 7, New York Botanical Garden, Bronx-onine webová verze: http://sweetgum.nybg.org/science/ih/ (dá se hledat kurátor, počty položek, herbáře v daném státě, místní badatelé) BRNU: Herbarium Details: Name Masaryk University Her ba ri um Code Address BRNU Herbarium Department of Botany and Zoology Faculty of Seien« Masaryk University Kotlářská 2 CZ-611 37 Brno Czech Republic httD://botzool.5ci.muni.cz/?lano=en Contact [420] 549491436 (head of department) [420] 549493473 (herbarium curator) [420] 549494568 (curator of fungi) Fax: [420] 549496331 Email: danihelďsci.muni.cz Correspondents Jin Dčnihell:?. Curator, danihelizsci,muni.cz [.':-■' - ::■ ; :- , Curator of Fungi, l:.r?' :or Number of Specimens 634 000 Important Collections J. Bubela, F. Dvorak, A. Fröhlich, A. Hrabetová-Uhrová, J. Hruby, F. A. R. Kolenati, V. Krist, A. Latzel, H. Laus, A. Makowsky, G. Niessl, A. Obomy, F. Petrak, 3. Podpěra, H. Sandstedt Notes Updated Feb 2015. Herbarium database: bttp://herbarium.univie.ac.at/database/search.php (Virtual herbaria, about 72 000 records from BRNU in January 2015). Specialty: Worldwide, especially Europe and northern Asia; all groups. Date Founded: 1921. Staff View Staff and Research Associates Feedback Send comment or correction to the Editor of Index Herbariorum. Download plain text version Typové položky a herbáře Zásadní informace ke sbírkám autorů je v kompendiu „Taxonomie literatuře" Databáze s naskenovanými položkami - preferenčně s typy: • Jstor Global plants: http://plants.istor.org/ - volný přístup pro instituce, které do toho přispívají, pro nás bohužel vyžaduje heslo • Virtual Herbaria: http://herbarium.univie.ac.at/database/search.php (dají se zde hledat i lokality druhů) • The C. V. Starr Virtual Herbarium (hlavně mimoevropské): http://sciweb.nvbg.org/science2/VirtualHerbarium.asp • Linnean Plant Name Typification project: https://www.nhm.ac.uk/our-science/data/linnaean-typification/ (není zde všechno naskenováno) • Linneův herbář: http://linnean-online.org/linnaean herbarium.html (kompletně naskenovaný) • občas jsou obrázky typů u jednotlivých taxonů i na Tropicos: http://www.tropicos.org/ Access provided by Masaryk University, Faculty of Science Login Browse About Access MyAccount ▼ I I I I Global Plants is the world's largest database of digitized plant specimens and a locus for international scientific research and collaboration. KEEP CURRENT WITH GLOBAL PLANTS CHAMPION PLANT PRESERVATION Give an herbarium in a developing nation access to the world's largest digitized GLOBAL PLANTS IN THE CLASSROOM Festuca pallens Type of Festuca pallens Host subspecies scabrifolia (Hack, ex Rohlena) Zielonk. [family POACEAE] Collector Rohlena.J.. #s.n. [1898] Collection Date 1898-01-01 Resource Type Specimens Country Czech Republic Herbarium W Identifications Type of Festuca pallens Host subspecies scabrifolia (Hack, ex Rohlena) Zielonk [family POACEAE] (stored under name): Verified by annot. L. Pignotti (W), 2012/02 Type of Festuca glauca Lam variety scabrifolia Hack ex Rohlena [family POACEAE]: Verified by L. Pignotti (W), 2012/02/20 Lectotype of Festuca pallens Host [family POACEAE] Collector Host.N.T., #s.n. [s.d] Collection Date None Resource Type Specimens Country Unknown Herbarium W Identifications Lectotype of Festuca pallens Host [family POACEAE] (stored under name); Verified by N. T. Host Filed as Festuca pallens Host [family POACEAE] Collector Anon.. #s.n. Collection Date None Resource Type Specimens Country Germany Herbarium LINN Identifications Festuca pallens Host [family POACEAE] (stored under name): Festuca glauca Vill [family POACEAE]: Verified by Panzer. Georg Wolfgang Franz Type? of Festuca pallens Host [family POACEAE] Collector Host.N.T., #s.n. [s.d.] I Collection Date None Resource Type Specimens ' Country Unknown Herbarium W Identifications Type? of Festuca pallens Host [family POACEAE] (stored under name): Verified -^ by N. T. Host STOR &l6t*f P/Mite Access provided by Masaryk University, Faculty of Science Login Browse About Access MyAccount ▼ Names i View Larger 4 Open Viewer PDF Save Resource Collection Partner Page Search. Lectotype of Festuca pallens Host [family POACEAE] Herbarium Collection Resource Type Collector Locality Country Identifications Notes Pages Data last modified Naturhistorisches Museum Wien Botanische Abteilung (W), W18850002228 Herbarium Specimens Specimens Host,N.T.,#s.n. [s.d.] sine loco. Unknown (Unknown) Lectotype of Festuca pallens Host [family POACEAE] (stored under name); Verified by N. T. Host [LT W-Host 2228 designated by Foggi, Signorini & Vitek, Ann. Naturhist. Mus. Wien 105B: 598-608. 2004] 1 2012-07-04 0 View Edit History What the Plant Community is Saying 0 Comments JSTOR Global Plants ff Recommend E* Share 0 Login Sort by Best Advanced Search Related Materials JSTOR STOR Random Distribution Pattern and Non-adaptivity of Genome Size in a Highly Variable Population of Festuca pallens PETR ŠMARDA. Annals of Botany, Vol. 100, No. 1 (July 2007), pp. 141-150 Intraspecifc DNA Content Variability in Festuca pallens on Different Geographical Scales and Ploidy Levels PETR ŠMARDA, Annals of Botany, Vol. 98, No 3 (September 2006), pp. 665-678 Stabilizing selection on genome size in a population of Festuca pallens under conditions of intensive intraspecific competition Petr Šmarda, New Phytologist, Vol. 187, No. 4 (September 2010), pp. 1195-1204 Biodiversity Heritage Library Flnra nrlpr Rntonkrhp 7piri inn Virtual Herbaria jAca Home General Information Collections Reference systems Institution: Collection: Family: Went, history: Collector: Collector #: Continent: | Region: He roar #: collection #: Taxe n: Festuca incl. syn. * Series: country: Czech Republic Btate/P ro vin ce Lccelity --' All re-cords Type records only Display only records containing images: O Yes 'S1 Mo Search ,. Reset Last database update 2015-05-12 Search Tips general search is not case sensitive Fields ere automatically linked by AND for partiaI strings the % sign can be used as a wikdcard tax on search queries for a genus can be sent as "genus name" "blank space' and the sign: search string "Oncidum W y ie Ids a II data fo r One idi urn p lu s a II d ata fo r tra n sfe rred names.e.g. Cy rtDC hi I urn, etc. typing the initial letters for "genus" and "epithet' are sufficient as search criteria: "pbad" y ie Id s a II ta kb where genus starts with "p" and epithet starts with "bad" results include e.g. ParmeTfa badfa Hepp, Psziza badfa Fers. or Foa badensis Haenke ex Willd. search on synonymy has been implemented for no men datura I a taxonomic questions / for this purpose the 'incl. syn.' checkbox is activate as a standard; if yo u wa nt to get data fo r the exact sea rch string u ncheck " i no I. syn." images D image(s) provided for living plant || E3 observational record; without specimen or image Kl image(s) provided for herbarium specimen || $U images provided for specimen and living plant database ma na ge me nt a nd digitizing — Heimo programming - Johannes Schachner Last modified: 20i1-Oct-2Q, WK Virtual Herbaria JAca Home 1 General Information 1 Collections | | Reference systems 8 records found Create google-rnap Create map download KML download CSV Prev Next 10 * Taxon Collector Date Location Typus Coll. LatJLon N C BI r^Tj Festuca ovi n a L. subvar. barbulata Hack. Fneyri,J.F. 59 1379-06-07 km Czech Republic Sľ W1916-0011249 r^Tj Festuca ovina L. subvar. laevifolia Hack. HackeI.E. s.n. [1879-07-13] 1379-07-13 Ifcri Czech Republic ST W 1916-0012493 M □ Festuca pallens Host subsp. scabrifolia (Hack, ex Rohlena.J. s.n. [1BS8] 1BSB U* Czech Republic Rohlena) Zielonk. Praha Festuca pall&ns Host subsp. scabrifolia (Hack, ex Rohlena) Zielonk. Rohlena.J. s.n. [1398] 1398 Czech Republic. Praha ľ T W 1916-0003931 W1916-0009834 Festuca psarnrnophila (Hack, ex Celak.) Fritsch Celakovskv.L.J. s.n. 138D-DB Lm Czech Republic MB&0-061_ LT W 1916-0010171 Festuca rubra L. subsp. juncea (Hack.) K. Rieht, j^j Festuca stricta Host subsp. sulcata (Hack.) Patzke ex Joch. Miil FneynJ.F. 99 FreynJ.F. 150 1379- \hm Czech Republic 06-15 1378-06-13 Czech Republic LT ľ W 1916-0005140 W 1916-0011299 Festuca stricta Host subsp. sulcata (Hack.) HackeI.E. s.n. [1379- 1379- Czech Republic. T W1916- Patzke eoí Joch. Müll. 03-05] 03-05 Karlovy Vary 0011293 Prev Next 10 * database management and digitizing - Heimo Rainsr php-programming - Jjharres Sc hac hr&r Last modified: 2011-Oct-30; M Virtual Herbaria JAca Home General Information Collections Reference systems Collection W-Hackel 1916-0010171 Type information i »rtnruniic f«rFes,uca glauca Vill. subsp. psammophila Leciorypus tor Hack ex Celak Prodr. Fl. Böhmen 4:721 (1881) Current Name: Festuca psammophila (Hack, ex Celak.) Fntsch Typified by B. Foggi & M. A. Signorini (FIAF) 2004 "3 ■;:" Festuca psammophila (Hack, ex Celak.) Fntsch Family Poaceae Co ector Celakovsky.LJ. s.n. [1880-06] Date 1880-06 Location Czech Republic — 50.03° ,15.2° * • Label in arenosis prope Kolin ad Albim. deUrev./conf./assigned annot. L. Pignotti (W) 2012-06 ident. history orig.: Festuca psammophila: E. Hackel: Festuca ovina v. glauca subv. psammophila; annot. L. Pignotti (W) 2012-06: -Festuca psammophila annotations ex Herbarium Bohemicum Musaei regni Bohemiae. [LTCelakovsky (W1916-0010171) designated by Foggi & Signorini, Ann. Naturhist. Mus. Wien 105B: 614.2004] : 8 JFEG-2000. TIFF data öa Be management and digitizing t; =3 " = ' ptip-prcgra-n-lng - .rr^; Liitmodintd: Wff-OCMA WK Research and cu rati on O Business centre O About us O Search Co Custom > Q NATURAL HISTORY MUSEUM Home Visit us Nature online NaturePlus Kids only Education Support us Shop Tring Projects You are here: Home > Research & curation > Research > Research projects > The Linnaean Plant Name Typification Project The Linnaean Plant Name Typification Project Home I Current work | Introduction & historical perspective | Publications | The Linnaean database | Search the Linnaean Database Related links Carl Linnaeus (1707-1778) introduced the consistent use of binomial names for both plants and animals, validly publishing over 9,000 plant names. Since 1981 the Linnaean Plant Name Typification Project, based at The Natural History Museum, has been collating and cataloguing information on published type designations for Linnaean plant names and, where none exists, has been collaborating with specialists in designating appropriate types. A type specimen is one which is permanently associated with a given scientific name, and acts as a permanent reference collection to confirm the identity of the species to which the name must apply. The Project's main aim is to promote nomenclatural stability in Linnaean plant names by establishing clear typifi cations for each of the names involved. The Project is necessarily international in scope, receiving enquiries and requests for information on Linnaean names from all over the world. We are always keen to develop further collaboration with taxonomic or regional specialists in the evaluation of Linnaean names and their types. Based at The Natural History Museum, the Project is also indebted to the Linnean Society of London for generous grant support. Contact: Charlie Jarvis Other Natural History Museum herbaria: ■ The John Clayton Herbarium ■ Sir Hans Sloane's Jamaican Collections ■ The Paul Hermann Herbarium ■ The George Clifford Herbarium I Projects You are here: Home > Research 5. curation > Research > Research projects >The Linnaean Plant NarneTypiflcation Project The Linnaean Plant Name Typification Project Home Search O Return to list I 0 Search again Linnaean Name: Festuca ovina Linnaeusvar. ovina Reference: Species Piantarum 1 : 73 (1753) Provenance: "Habitat in Alpibus Lapponicae: Helvetiae. Scotiae." Generitypeof Festuca Linnaeus Designated by: Hitchcock Prop. Brit. Bot: 120.1929. Type: Lectotype : Herb. Linn. No. 92.1; Lapland Herb. No. 55 (LINN; Designated by: Kerguelen in Lejeunia, n.s., 75 :150 (1975) Current Name: Festuca ovina L. Current Family: Poaceae Comments: A detailed account of the original elements isgiven by Jarvis & al. (in Watsonia 16: 300.1987) who also illustrated the type (their pi. 2A), though their choice is pre-dated by that of Kerguelen [1975). Type Image: Image reproduced by kind permission ofThe Linnean Society of London. Verso Image: jPSr Image reproduced by Kind permission ofThe Linnean Society of London. Record last updated: 30/01/2006 The Linnean Collections The LINNEAN SOCIETY Collections home About Linnaeus' collections Specimens Art Documents Login Create Account Linnaean herbarium of London v-^X Linnean Society Home 1 Search 1 More search options The Liimaeaii Herbarium Images of the specimens from the Herbarium of Carl Linnaeus (1707-1778) held at the Linnean Society of London. Browse Linnaean herbarium by genus by collector Search Linnaean herbarium Festuca ovma More search options Search by Savage number 1 1 Search 1 I LINN 6< n (Herb Linn) The Linnean Collections is powered By EPnnri 3 and is hosted by ULCC. Festuca ovina Item data LINN 92.2 Festuca ovina (Herb Linn) Item Type: Specimen Stará literatura online Skeny starých knih: • Botanicus: http://www.botanicus.org/ • Biodiversity Heritage Library http://www.biodiversitvlibrary.org/ • Ruské texty (víceméně pirátská stránka): http://ashipunov.info/shipunov/school/sch-ru.htm • Real Jardin Botanico: http://bibdigital.rjb.csic.es/ing/index.php • Novější články - pirátská stránka: https://www.sci-hub.se/ Počty chromozomů -globální databáze • od začátku počítání až do 1969 (Fedorov (ed.) (1969): Chromosomnye čisla cvetkovych rastenij - Nauka, Leningrad) • 1969-1978 - série přehledů od Doris a Áskell Lôve v časopise Taxon (má nakopírované Olga Rotreklová) • od 1979 dál: Index to Plant Chromosome Numbers (IPCN) na stránkách tropicos: http://www.tropicos.org/Proiect/IPCN • Pro další počty ve stylu přehledů manželů Lôveových dnes opět souhrny editované Karolem Marholdem v časopise Taxon • Celé to nějak dává dohromady Chromosome counts database (CCDB): http://ccdb.tau.ac.il/ - není ale jasné, kdo to bude udržovat a nejsou tam originální jména taxonů (jen interpretovaná jména), pro které byl počet publikován Počty chromozomů - lokální databáze •Pro české kytky je dobrý výcuc v Klíči a Květeně (hard data potom v Měsíček J, Jarolímová V. (1992): List of chromosome nubers of the Czech vascular plants. Academi, Praha); časem snad i databáze na našich/PLADIASových stránkách •Slovensko: http://www.chromosomes.sav.sk/main/index.php?lang=en •Rakousko: Dobeš C. & Vitek E. (2000): Documented Chromosome Number Checklist of Austrian Vascular Plants. Verlag des Naturhistorischen Museums Wien, Vienna (je i na CD). •Polsko: http://chromosomes.binoz.ui.edu.pl/chromosomes/ •Itálie: http://www.biologia.unipi.it/chrobase Rozšíření GBIF: https://www.gbif.org/ • Get data How-to Tools Communi GBIF I Global Biodiversity Information Facility Free and open access to biodiversity data WHAT IS GBIF? ABOUT GBIF CZECHIA Occurrence records 1 647 387 144 Datasets 55 761 Publishing institutions 1 631 New documents support improved georeferencing practices Call for nominations to the 2021 GBIF Young Researchers Award :ihl.il.. DATA O NAT New call to promote the mobilization and use of biodiversity data in Asia Peer-reviewed papers using data 5 321 i if' • - Call for proposals for the 2021 Capacity Enhancement Support Programme SHARE TO PRC WATCH: December 2020 community webinar Data4Nature: Share to protect The impact of climate change on islands Final newsletter of 2020 (so glad we made it) Kingdom piantae : Píiylum Tracheophyta dass Liliopsida Ordŕf Poales Family Poaceae Genus Festuca L speoes Festuca pallens Host = ? virens Krajina = Festuca arduenna Dumort. = Festuca cinerea f. tongiaristata Rauschert = Festuca cinerea subsp. pallens (Host) Stohr = Festuca communis var. g/auca Petif, 1830 = Festuca duriuscula f. fratrensis Krajina = Festuca duriuscula f. pubiculmis Hack. = Festuca duriuscula f. pubiculmis Hack, ex Rohlena = Festuca duriuscula í. rachsturmensis Krajina = Festuca duriuscula var pallens (Host) Krajina = Festuca duriuscula var. pallens (Host) Mute), 1837 = Festuca duriuscula var. pubiculmis Rohlena = Festuca duriuscula var. sandomiríens/s Zapal. Festuca pallens Host Published in: Icon, descr. gram, austriac. 2:63.1802 OVERVIEW METRICS 295 OCCURRENCES WITH IMAGES EXPLORE ^ T © ^ NAME USAGES APPLIED TO OCCURRENCES IN GBIF Rozšíření • POWO - mapuje do TDWG regionů (flóry jednotlivých území): https://powo.science.kew.org/ j Fřltllté pjll*lK Hou.1 PWlIlí I MwiMKUt R.fr |PUoBof*.- X I Q lito lhŕbf.3,wall J =. K | -|- :pK/1'pOiW.ICiincl*«W.&fg--i.in:r."iir'i:l!. id: ipni.org: nam« 403^17-1 Festuca pallens Host First published in Icon. Descr. Gram. Austriae. 2:63 [1B02) This species s accented The native range Dtthis species is Central £ E Europe It is a perennial and grows pnnarily in the temperate Dtome. a> m ft * * k O Taxonomy General information DETERMINAČNÍ KLÍČE Determinační klíč Většinou praktický výstup taxonomické práce, základní určovací pomůcka Obsah druhů záleží na zaměření • Záleží na území - lokální flóra versus celosvětové monografie • lidový (Polívka) • odborný (Klíč ke Květeně ČR) • pro specialisty a jako výstup monografií (Festuca) • pro fytocenology, palynology, zahrádkáře (sterilní trávy, pylová taxony, houbové chroroby, hálky) • do terénu - do batohu/kapsy Výběr znaků Záleží na tom: • kdo to zpracovává • Jaká je skupina (dobře ohraničené druhy versus polyploidní okruhy) -mnohdy záleží na tom, jak správně determinování schopné rostliny sbírat (Crataegus, Taraxacum, Rubus) • Lokální klíče versus celosvětové monografie • Předpokládané vybavení determinátora (maroskopické versus anatomické a molekulární data) • Doba sběru - znaky sterilních versus fertilních rostlin) • Může být speciálně zaměřen na určování z určitých částí (semena, pyl zrna, uhlíky) Determinační klíče Interaktivní (Delta) versus tištěné Obrázkové versus psané (např. Německo) Dichotomické versus polytomické (Klíč ke květeně versus Dostál) U dichotomických jen číslované (Klíč ke květeně) nebo různé úrovně odsazovány (Flory Europaea, Dostál) Pravidla pro konstrukci dichotomického klíče -1 Každý bod klíče by měl mít právě dvě možnosti odpovědi (tezi a antitezi) • Znaky uvedené v tezi by měly být uvedeny i v antitezi a to ve stejném pořadí. (ne např. la semena červená lb květy žluté nebo semena jiného charakteru) • Nejdůležitější znaky by měly být uváděny na prvním místě nebo jinak zvýrazněny (např. podtržením - viz Fischadler) • V klíči by měly být znaky rostlin jaké pozorujeme u rostlin v přírodě, ne znaky zjištěné z experimentálních kultivací Pokud je to možné znaky by měly umožňovat určit rostlinu za sterilního stavu • Znaky by měly být pokud možno pouze inkluzivní (ne např. květy červené až na XXX) • Znaky by měly být jednoznačné (např zralá semena, ne jen semena), ne komparativní (ne např. hustší versus řidší) Rozsahy hodnot by měly být uváděny stejně po celém klíči (např. (min-)10%kvantil-90%kvantil(-max)) Pravidla pro konstrukci dichotomického klíče - II • Klíč by měl pokud možno odrážet vyšší hiararchicou strukturu pojednávané skupiny (triby, sekce). • V klíčí by se pokud možno mělo objevovat minimální množství zpětných odkazů a odskoků • V situaci kdy klíč rozlišuje koncový taxon a druhý bod odkazuje na další bod klíče by měl být bod rozlišující druh uveden dříve • V koncové dvojici taxonů by měl být významnější a šíře rozšířený taxony uveden jako první (člověk se raduje z určení dřív) KLADISTIKA Kladistika, fylogenetika Seskupuje organizmy podle společných znaků, které sdílejí s rodiči -příslušníci jedné skupiny tak mají společnou evoluční historii a jsou považování za příbuzné Výsledkem analýz je kladogram (hypotéza o evolučních vztazích taxonů, alias jejich genealogie nebo rodokmen) (nezaměňovat s dendrogramem) Zakladatel Willi Hennig (německý entomolog, 1966) Dříve ručně, dnes sofistikovaná statistika a výkonné počítače Morfologické znaky - problém detekce paralelizmu a konvergencí Dnes sekvence (tam je tenhle problém taky, ale znaků je hodně a tak to tak nevadí) Problém evoluce genů vs. organizmu; jinak víceméně stáří, kdy taxony divergovaly, ale kolik je mezi tím speciačních událostí je nejisté Strom se dá kalibrovat podle počtu změn v sekvencích na stromě (např. www.timetree.org) Kladistická metoda • Sehnat materiál (živý nebo herbářový) co největšího množství rostlin z daného okruhu - důležité jsou zejména evolučně staré a ancestrální linie • Vhodný úsek DNA - geny - málo variabilní - hlavně na vyšší úrovně, nekódující úseky DNA variabilnější • Chloroplasty - dědí se po mateřské linii (u živočichů raději mitochodnriální geny) Konstrukce stromu • Parsimonie - nejkratší možná evoluce - nejméně přechodů znaků • Bayesovká analýza - nejpravděpodobnější hypotéza • Neighbour joining (není kladistická metoda, ale její výsledky jsou s ní většinou docela podobné) Všechno jsou to hypotézy o evoluci počítané a počitatelné jen za nějakých předpokladů (např. parsimonie), které víme, že ne vždy platí (např. dichotomie, nehybridnost). Jediné, co tak o tom víme, je to, že tyto analýzy nejsou určitě dobře a doufáme, že i přesto nejsou moc daleko od reality. Fylogenetické pojmy - taxon taxon skupina organizmů majících jméno, jejich vzájemné hierarchické postavení může být určeno mnoha způsoby (např. Linnéovský systém) přirozený taxon skupina organizmů existujících v přírodě jako produkt evoluce, tvoří monofyletické skupiny umělý taxon nekoresponduje s jednotkami evolučních procesů a evoluční historií, tvoří parafyletické nebo polyfyletické skupiny ancestrální taxon dává vzniku alespoň dvou dceřinných taxonů (v podání kladistiky větví) monofyletická skupina přirozená skupina zahrnující ancestrální druh a všechny jeho potomky parafyletická skupina umělá skupina zahrnující ancestrální druh a většinu jeho potomků nebo všechny jeho potomky a jiný nepříbuzný druh polyfyletická Skupina umělá skupina zahrnující skupiny s odlišnými ancestrálními druhy M N 0 ABC M N O A E 3 C monofyletické M N M N 0 A E 3 C parafyletické B C polyfyletické Fylogenetické pojmy - vztahy taxonů ■ genealogie grafická prezentace vzniku potomka z rodičovského druhu ■ fylogenetický Strom grafická prezentace genealogií mezi taxony (jsou pouze hypotézami, ne definitivními fakty) ■ kladogramy představují fylogenetické stromy odvozené z konkerétních znaků, implicitně daného předka a relativní časovou osu ■ node představuje speciační událost ■ branch čára spojující node s koncovým taxonem ■ internode čára spojující dvě speciační události (nody) ■ root speciální termín pro nejspodnější internodium ■ ingroup aktuálně studovaná skupina ■ SJSter grOUP skupina genealogický nejbližší ingroup ■ OUtgroup skupina, která enní zahrnuta do vlastního pozorování a interpretací, slouží zejména k polarizaci homologních znaků (nejlepší outgroup představuje sister group) Fylogenetické pojmy-znaky • homologníznak-je stejný u rodiče a potomků neboje odlišný, ale splňuje podmínku odvozenosti od znaku rodiče (plesiomorfa—►apomorfa) • homoplázie znak oddělující dva taxony, nesplňující kritéria homologie • plesiomorfní znak - původní znak (0) • apomorfní znak - odvozený znak (1) • synapomorfy (00111111) odvozený znak definijící určitou skupinu • outapomorfy (000000001) odvozený znak definijící jedinou koncovou větev (branch) • evoluční novinka nedědičná změna dříve existujícího znaku; předchozímu znaku je homologní a v době vniku jsou apomorfami Apomorphy Plesiomorphy Autapomorphy Homologous Synapomorphy Homoplasy Homopfasious Parallel evolution Independent evolution of same feature from same ancestral condition Convergent evolution Independent evolution of same feature from different ancestral condition Secondary loss Reversion to ancestral condition Fylokód - fylogenetická definice jmen/nomenklatura Alternativa k Linnéovské klasifikaci - rozlišuje jen koncové taxony a klády, které dostávají jména bez ohledu na úroveň. Klád je definován: a. odkazem na nejbližšího společného předka dvou taxonů a všechny jeho potomky (nejbližší společný předek Poa a Anomochloa = Poaceae) b. odkazem na všechny organismy, které mají bližšího společného předka s označeným organismem než s jiným označeným organismem (sesterská skupina c. odkazem na prvního předka, u kterého se vyvinul určitý znak a na stem apomorphy TAXONOMICKÁ PRÁCE Postup práce taxonoma 1. O co mi jde (=> volba metod, sampling, vymezení taxonů = přirozené populace vers, kultivace = eliminace nedědičné fenotypové plasticity ...) (a) Vymezení taxonů a hranic mezi taxony (b) Analýza evolučních vztahů mezi taxony (c) Analýza hybridizace/hybridů 2. Autoritám nelze věřit! - Není nutné za každou cenu dokázat existující klasifikaci, vše může být jinak. 3. Identifikace taxonů (a) Přehled akceptovaných jmen a synonym, týkajících se studovaného problému - skutečnost, že se některá jména považují za akceptovaná a jiná za synonyma není neměnná (b) Jak interpretovat jména - současné použití vs. interpretace podle typu (c) Původní popisy (d) Odkud byly příslušné taxony popsány? (e) Kde hledat typové herbářové doklady? 4. Sampling stratégy (a) Celkový areál (rovnoměrné zastoupení materiálu z různých částí areálu) (b) Reprodukční mechanismus (klonální rozmnožování- problém definice jedince, apomixie ...) (c) Známá morfologická a karyologická variabilita (d) Co bychom chtěli analyzovat a jaké reálné možnosti máme (e) Jaké množství materiálu potřebujeme - morfologické, molekulární, karyologické analýzy 5. Karyologická variabilita (a) Počítání chromosomů (b) Průtoková cytometrie (c) Velikost pylu, průduchů, prašníků aj. znaků obvykle korelovaných se stupněm ploidie (v různých skupinách může být různé) (d) Kvalita pylových zrn (analýza hybridů) 6. Morfologická variabilita (a) Populační vzorky (paralelní analýza počtu chromosomů), málo populací a mnoho rostlin z populace nebo hodně populací a málo rastlín z populace (b) Využití herbářového materiálu (problémy: botanici často sbírají atypické jedince, neznámý stupeň ploidie ...) (c) Kvalitativní a kvantitativní znaky (d) Znaky použitelné pro kladistickou analýzu (e) Metody vyhodnocení morfologických dat (kladistické, fenetické a jiné) 7. Molekulárně genetická variabilita (a) Isozymy (prezence, absence, frekvence alel) (b) Analýza restrikčních fragmentů (RAPD, AFLP) (c) Sekvence (d) Metody vyhodnocení molekulárních dat (kladistické, fenetické a jiné) 8. Syntéza výsledků (a) Taxonomická klasifikace vs. fenologie, ekolegie, rozšíření (b) Reprodukční mechanismus - jinak klasifikujeme variabilitu u apomiktů a jinak u sexuálně se množících druhů 9. Otázky nomenklatury (a) Typifikace existujících jmen - volba lektotypů, neotypů ... (b) Výběr správných jmen pro akceptované taxony (c) Synonyma - identifikujeme a zařazujeme na základě typů 10. Článek nebo monografie