Xerotermní až mezofilní trávníky a lesní lemy Lubomír Tichý Přednáška předmětu Management ohrožených ekosystémů Suché trávníky ve střední Evropě – vegetace spojená především s činností (neolitického) člověka Přirozený původ jen na opravdu extrémních stanovištích Rozšiřována opakující se disturbancí (zejména pařezinovým hospodařením, vypalováním a pastvou) V současnosti ohrožena zarůstáním, eutrofizací, šířením invazních druhů, zástavbou Fotografie jižního svahu Lysé hory u Ochozu v údolí Říčky s erodovanými škrapovými poli, na nichž je blokována sukcese. Původně pravděpodobně mnohem rozsáhlejší pastviny a pastevní lesy pro okolní obce. Přirozená nelesní vegetace (existující bez vlivu a činnosti člověka), která vyplňuje zbytek krajinného prostoru mimo zalesněná území – měně než 1% rozlohy ČR Svahové a skalní stepi – potenciálně velmi staré biotopy Černavy, mělké stojaté vody, tekoucí vody, podmáčená místa (bažiny, prameniště, rašeliniště) Hlavní typy: Subalpínské a alpínské bezlesí Historie stepní vegetace – Evropa před 20.000 lety Tundra Tundrová step Stepi Izolované oblasti lesní vegetace Bohn et al. 2004 Základ stepní vegetace ve střední Evropě Průměrná teplota o 8-10°C nižší než dnes, ALE – kontinentální klima = srážky do 100-200 mm / rok Lesní vegetace všude na Zemi nesnáší absenci srážek po dobu několika měsíců (nerovnoměrné rozložení srážek) Lesy pouze v refugiích s méně extrémními podmínkami Evropa klimaticky extrémní z důvodu omezování proudění Golfského proudu Tundra vs. step Arktická tundraAlpínská tundra V kontinentálních oblastech velmi malý rozdíl. U nás známe zejména alpínskou tundru = oblasti alpínského pásma ve střední Evropě nad ca. 1700 m n. m. mimo optimum stromů, tzv. polární poušť, kde průměrná roční teplota je obvykle pod 0°C – permafrost. Převažují byliny a dřeviny v podobě malých keříků, téměř úplná absence trav. Trvalé vlhko, rostliny však částečně sukulentní, protože po značnou část roku je voda v pevném skupenství. Stepní krajina charakterem pravděpodobně odpovídající prostoru střední Evropy posledního výkyvu doby ledové; převažují traviny, vegetační období 3-4 měsíce, horké a suché léto. Podél sporých toků dostatek vláhy i v létě = tzv. galeriové hemiboreální lesy Východní Ural Tundra vs. step Step a tundra se v kontinentálních částech Asie potkávají v krajině označované jako stepotundra. Směrem na západ jsou oba biotopy rozdělené lesem a zatímco tundra se přesouvá do vysokých hor, step se vyskytuje v nejteplejších a nejsušších oblastech. Foto: M. Chytrý Tundra vs. step Foto: M. Chytrý Klimatické a vegetační změny ve Čtvrtohorách Dokumentace změn vegetace sprašovými profily Ve střední Evropě po většinu doby stepní vegetace Ca. 400.000 let > Ca. 100.000 let > Ca. 70.000 let > Ca. 40.000 let > Ca. 10.000 let > Podmínky pro stepní vegetaci v pleistocénu Asi 7 tisíc let BP – vrcholný atlantik: největší rozšíření lesa, klimatické optimum holocénu. ALE! Skokové odlesnění vlivem rozšíření neolitického osídlení a s ním spojeného zemědělství bylo intenzivní do nadmořských výšek 300–400 m. Toto rozšíření se v zásadních obrysech neměnilo prakticky až do Středověku. Asi 3 tisíce let BP Šíření stepní vegetace člověkem Jak vypadala krajina v neolitu? keltské hradiště, Staré zámky, udolí Říčky, Brno Zemědělská půda na rovinách a mírných svazích, ruderální vegetace v hranicích hradiště a v bezprostředním okolí, pravděpodobné mohutné odlesnění svahů okolí hradiště = bezpečnostní hledisko, potřeba dřeva, pastviny. Šíření nelesních (stepních) druhů v rozsáhlých komplexech odlesněných svahů jižních orientací kaňonů řek Jak vypadala krajina v neolitu? keltské hradiště, Staré zámky, udolí Říčky, Brno Současná krajina – intenzivní zemědělství a zalesnění svahů (řada z nich do 18. a 19. pastevně využívána). Zarůstají buď přestárlými pařezinami nebo akátovými porosty. Pozůstatky nelesní (stepní) vegetace patrné na malých enklávách, kde je sukcese dosud brzděna nebo blokována. Kulturní step – oblast mimo přirozené stepi s příznivými podmínkami pro zemědělství. Nové možnosti šíření nelesních druhů z původních refugií V současnosti přibližně: 34% les 38% orná půda 14% trávníky, pastviny, křoviny na ZPF 11% ostatní plochy 3% zastavěné plochy Kalpan et al. 2014 Odlesňování krajiny před více než 7000 roky – patrně jen vypalování lesa kvůli lovu Neolit – odlesnění krajiny do 300-500 m n. m. Mezi 3.–13. stoletím velké výkyvy v zalesnění krajiny (morové rány, pád Západořímské říše apod.) Do 13. století zajímavý fenomén ochrany českého pohraničního hvozdu – obrana české kotliny před vojenskou invazí 1700-1850 – Nejintenzivnější odlesňování Od konce 19. století ústup pastevectví, opětovný nárůst lesa na neobhospodařovaných plocháchPostupný úbytek lesů od 10. století se vzrůstající populací, nárůst pastevních a zemědělských ploch Odlesnění krajiny do začátku 20. století Dokumentace odlesnění krajiny raného novověku historickými obrazy. Většina krajiny v okolí sídel zcela odlesněna, v krajině zůstávají většinou jen soliterní stromy. Šíření světlomilných druhů zejména ruderálnějšího charakteru (řada stepních rostlin) snášející občasnou disturbanci Vliv starověkého a středověkého hospodaření v krajině Dlouhodobé lpění na tradicích = možnost formování stabilních rostlinných společenstev Rozšíření kulturní stepi – sekundární bezlesí na převážné části nížin a pahorkatin. Přetrvávalo velmi silně do nedávné minulosti http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?AA_SL_Session=376659c48b7f68c2ddb2ab1096c3b51f&nocache=invali date&sh_itm=b09edc91dee7817aec6bc65646afb4c5&sel_ids=1 Výsledek: Prakticky téměř neexistují nedotčená nelesní rostlinná společenstva, která by nebyla ovlivněna neolitickým hospodařením v krajině Mnohdy proto nelze jednoznačně stanovit přirozený typ nelesní vegetace Krajinné struktury dochované do současnosti – plužina (pozemky patřící k vesnici využívané k zemědělským aktivitám) Změny charakteru nelesní vegetace za posledních 100 let • Zánik fragmentace krajiny zcelováním půdy • Zánik pařezinového hospodařerní • Zanikly důvody využití těchto společenstev (pastva, píce pro dobytek) – spontánní přechod do lesní vegetace • Umělé udržování vegetace (bez znalosti tradičních postupů) • Umělé zalesňování • Výstavba, povrchová těžba, ukládání odpadu • Posledních 10-20 let viditelný vliv znečištění na chemismus půdy, eutrofizace Současný stav nelesní vegetace mimo zvláště chráněná území a lokality se systematickou péčí o tato stanoviště • Absence systematického managementu (tj. pravidelných disturbancí) • Kumulace biomasy • Zvyšování půdní vlhkosti • Eutrofizace • Šíření expanzivních a nepůvodích druhů • Ústup původních stepních rostlin Pozorovaná doba trvání změny vegetačního krytu: Expanze akátiny 10-15 let Mezofilní louky 15-30 let Suché pastviny 30-50 let Blokovaná sukcese na vápnitém podloží 50-100 let. Xerotermní a subxerotermní travní porosty Nejčastěji se vyskytující vegetace • Xerotermní vegetace Alysso-Festucion pallentis – hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou Festucion valesiacae – úzkolisté suché trávníky • Subxerotermní vegetace Cirsio-Brachypodion pinnati – subkontinentální širokolisté suché trávníky Bromion erecti – subatlantické širokolisté suché trávníky Koelerio-Phleion phleioidis – acidofilní suché trávníky • Vegetace lesních lemů Geranion sanguinei – suché bylinné lemy Trifolion medii – mezofilní bylinné lemy D. Číp (http://www.jarojaromer.cz) (http://www.wmap.cz/opk/vmp/htm/vvl35.htm) (http://www.wmap.cz/opk/vmp/htm/vvl34.htm) Hlavní typy nelesní vegetace suchých stanovišť od nížin do podhůří Mezofilní travní porosty Nejčastěji se vyskytující vegetace • Mezofilní vegetace luk Arrhenatherion elatioris – mezofilní ovsíkové a kostřavové louky Polygono bistortae-Trisetion flavescentis – horské trojštětové louky • Mezofilní vegetace pastvin Cynosurion cristati – poháňkové pastviny a šešlapávané louky (www.wmap.cz) (K. Ujházy - http://sbs.sav.sk/atlas) (J. Šibík - http://sbs.sav.sk/atlas) Hlavní typy nelesní vegetace suchých stanovišť od nížin do podhůří Koniklec velkokvětý Čičorka pochvatá Kavyl Ivanův T. Mrázek (BOTANY.cz) Z. Podešva (BOTANY.cz) L. Hoskovec (BOTANY.cz) Přibližné rozšíření vegetačních typů je indikováno výskytem některých druhů rostlin Přirozený výskyt v českých i moravských nížinách Přirozený výskyt druhu vázaný výhradně na Moravu Přirozený výskyt druhu vázaný výhradně na Čechy Kostřava valiská Bojínek Boehmerův Válečka prapořitá R. Cibulka (BOTANY.cz) P. Krása (BOTANY.cz) V. Grulich (BOTANY.cz) Subteplomilný druh vázaný spíše na bazické půdy Typicky teplomilný druh vázaný na neutrální až bazické půdy Subteplomilný druh neutrálních až kyselých půd Zvonek rozkladitý Poháňka hřebenitá Trojštět žlutavý (www.florealpes.com) (www.botanicalgarden.ubc.ca) Druh vyskytující se ve svazech Arrhenatherion a Polygono-Trisetion Diagnostický druh svazu Arrhenatherion elatioris Druh s optimem výskytu ve svazích Arrhenatherion, Polygono-Trisetion i Cynosurion Skalní stepi – svaz Alysso-Festucion pallentis hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou • Extrémní stanoviště, prudké jižní svahy v říčních údolích. • Společenstva výrazně limitována také edaficky • Vzácné druhy: tařice skalní, svízel sivý, locika vytrvalá, koniklec luční, sesel sivý. • Ohrožení: Eutrofizace, hromadění biomasy, zarůstání, šíření expanzivních a invazních druhů (ovsík vyvýšený, třtina křovištní). Méně extrémní stanoviště byly v minulosti paseny, skalní hrany a stěny patří k místům, kde vliv člověka byl i v minulosti minimální. Management: Řada lokalit je na stanovištích, kde se management nedá realizovat. Vhodná je pouze pastva. www.pladias.cz Xerotermní travní porosty – svaz Festucion valesiacae Úzkolisté suché trávníky • Velké zastoupení teplomilných druhů • Pouze v nejteplejších oblastech • Extrémní jižní svahy, společenstva obvykle limitována také edaficky • Vzácné druhy: různé druhy kavylů, kozinec bezlodyžný, k. rakouský, kosatec nízký, koniklec velkokvětý, koniklec luční, bělozářka liliovitá, pryskyřník illyrský, ostřice nízká atd. • Ohrožení: Eutrofizace, hromadění biomasy, zarůstání, šíření expanzivních a invazních druhů (ovsík vyvýšený, třtina křovištní), sešlap. Původně jako extenzivní pastviny – malá produkce biomasy nevyužitelná pro produkci píce. Pastvou docházelo k narušení povrchu, eroze, uvolnění prostoru pro krátkověké neklonální druhy. Vhodný management: sečení (květen/červen) nebo pastva. V případě šíření eutrofních druhů 2. seč (září/říjen). Limity pastvy budou zmíněny později. www.pladias.cz Subkontinentální širokolisté suché trávníky – svaz Cirsio-Brachypodion pinnati • Velké zastoupení teplomilných druhů • Pouze v nejteplejších oblastech • Mírné jižní svahy, hlubší půdy • Vzácné druhy: pcháč panonský, p. bezlodyžný, hořec křížatý, oman chlupatý, o. mečolistý, černohlávek velkokvětý, atd. • Ohrožení: Eutrofizace, hromadění biomasy, zarůstání křovinami, šíření expanzivních a invazních druhů (ovsík vyvýšený, třtina křovištní, slivoň trnka a další křoviny) Původně střídavě jako louky a pastviny. Produktivnější než předchozí typ, i když zejména společenstva na půdách s pH > 8 produktivně velmi limitovaná. Management: dosti obtížný. Pravidelné sečení nebo pastva poškozuje některé významné druhy a snižuje druhovou pestrost. Při intenzivním managementu možná proměna v úzkolisté suché trávníky. Osvědčuje se udržovat nepravidelně a občasně zapojit některé netradiční typy managementu – vypalování, odstranění stařiny v období klidu apod. www.pladias.cz Subatlantické širokolisté stepní trávníky – svaz Bromion erecti • Velké zastoupení teplomilných druhů, chybí ale kontinentální druhy s těžištěm výskytu v JV Evropě a JZ Asii • Mezofilnější, spíše v západní části ČR, typická vegetace západní Evropy. • Mírné jižní svahy, hlubší půdy • Vzácné druhy: Hrachor širolistý, jetel horský, jetel načervenalý • Ohrožení: Eutrofizace, hromadění biomasy, zarůstání, šíření expanzivních a invazních druhů (ovsík vyvýšený, třtina křovištní, slivoň trnka a další křoviny) Původně střídavě jako louky a pastviny. Produktivnější než předchozí typ. www.pladias.cz Současný vhodný management: sečení je výhodnější než pastva, při níž dochází k ochuzení vegetace. Subxerotermní acidofilní porosty – Koelerio-Phleion Suché trávníky na kyselých půdách • Zastoupení hlavně suchomilných druhů • Pouze v nejteplejších oblastech • Mírné jižní svahy, mělké půdy • Charakteristické druhy: smolnička lepkavá, rozrazil klasnatý, kostřava žlábkovitá, lomikámen zrnatý, ovsíř luční, bika ladní atd. • Ohrožení: Likvidace stanovišť, eutrofizace, expanze některých druhů (třtina), hromadění biomasy, zarůstání, sešlap. Původně jako občasné pastviny. Malá produktivita biomasy. Druhově chudší. Současný vhodný management: sečení nebo pastva. Obvykle jednodušší než v předchozích případech www.pladias.cz Subxerotermní lesní lemy – Geranion sanguinei Zarůstající okraje teplomilných doubrav • Velké zastoupení teplomilných druhů • Pouze v nejteplejších oblastech • Na okrajích teplomilných lesních porostů a křovin • Významné a ohrožené druhy: sasanka lesní, třemdava bílá, hvězdnice chlumní, Smldník jelení, kopretina chocholičnatá, kokořík vonný, kosatec různobarvý, růže bedrníkolistá, atd. • Ohrožení: Dnes už téměř výhradně v chráněných územích. Společenstva ohrožena především zarůstáním křovinami a zánikem biotopu (mírně udržované krajiny). V minulosti velmi nepravidelně sečeno nebo vypásáno v několikaletých intervalech. Management: Společenstva vyžadují minimální zásahy – pouze zabránit přechodu na lesní plášť až les a likvidaci společenstev při zemědělské velkovýrobě = nejvýhodnější je občasné posečení (odkřovení) nebo odstranění stařiny v období klidu. Mezofilní lesní lemy – Trifolion medii Zarůstající okraje mezofilních lesů • Malé zastoupení mírně teplomilných druhů • Ve středních polohách • Lemy na umělé lesní hranici • Významné druhy: třtina rákosovitá, jetel prostřední, chrastavec rolní, řepík lékařský, černýš hajní, zvonečník klasnatý, vikev hrachovitá atd. • Ohrožení: Poškozování při obdělávání zemědělské krajiny, zmenšování ploch z důvodu zemědělských dotací. V minulosti velmi nepravidelně sečeno nebo vypásáno v několikaletých intervalech. Management: Společenstva vyžadují minimální zásahy – pouze zabránit přechodu na lesní plášť až les a likvidaci společenstev při zemědělské velkovýrobě. Mezofilní suché ovsíkové louky – Arrhenatherion elatioris Dnes nejběžnější luční vegetace • Obvykle malé zastoupení ohrožených druhů • Vegetace šířící se na subxerotermní stanoviště • Meze, okraje silnic, hnojené louky středních poloh • Ovsík – expanzivní druh • Rozšíření od nížin až do podhorského stupně Indikační druhy: zvonek rozkladitý, škarda dvouletá, ovsík vyvýšený, srha říznačka, chrastavec rolní, kozí brada východní, mrkev obecná… Často sukcesní mezistupeň mezi subxerotermní či xerotermní vegetací a vegetací křovin. Na mezických stanovištích vegetace relativně stabilní. Management: pravidelné kosení 1-2x ročně nebo kosení a později v sezóně přepasení. Pohnojením dochází k silné degradaci vegetace. Pastviny s poháňkou hřebenitou – Cynosurion cristati Pravidelně sešlapávané a intenzivně sečené nebo pasené porosty, okraje cest a parky. Od nížin do submontánního stupně. Indikační druhy: Jetel plazivý, poháňka hřebenitá, sedmikráska chudobka, jílek vytrvalý, pampeliška podzimní, bojínek luční. Význačné druhy: Gentianella bohemica, G. amarella Ohrožení: Dříve extenzivní pastviny se dnes pasou intenzivně. Sešlapávaná vegetace dnes vzniká na loukách, kde došlo k sešlapu najednou. Společenstva druhů lesních cest vznikají požkozováním nadzemních částí rostlin a mechanickým rozrušováním povrchu. Management: Zajištění pastvy. Vlivy absence odstraňování biomasy na vegetaci suchých trávníků Zkrácená délka vegetačního období Zvýšená vlhkost porostu Stín pro nízké druhy rostlin Překrytí všech volných ploch odumřelou biomasou – klonální růst a špatné podmínky pro klíčení Historie biotechnických zásahů v chráněných územích • První chráněná území dobrovolnicky – kolem roku 1985 – Bílé Karpaty – ZO ČSOP Kosenka Valašské Meziříčí – Kamenný vrch - PS Aloise Zlatníka, Rezekvítek • V 90. letech první profesionalizace, zvětšování rozlohy, likvidace křovin, obnova sečených trávníků – v roce 1996 vznik dotačního titulu MŽP Program péče o krajinu. • Ve 21. století ustálení obhospodařované plochy, etablování pastvy smíšeným stádem, stabilizace zdrojů Dunajovické kopce • V současnosti stagnace nebo snižování podpory, snaha o zadávání veřejných zakázek formou výběrových řízení (jediné kritérium – cena), nekonzistence mezi NOO a růstem mezd. Odstraňování křovin • Důvod zásahu: Křoviny způsobují eutrofizaci a zastínění. • Likvidace křovin předchází dalším zásahům na plochách delší dobu neudržovaných • Pozor! Mezi křovinami mohou být vzácné nebo málo rozšířené druhy zvyšující druhovou pestrost – např. růže malokvětá, růže bedrníkolistá, vzácnější druhy hlohů, dřín jarní, třešeň křovitá, třešeň mahalebka atd. • Pozor na ztrátu hnízdních příležitostí pro pěvce. Doba realizace – nejlépe od října do února (ideálně mimo hnízdní dobu zpěvného ptactva), lze také již od července. Management: Nejlépe před výřezem křovin provést asanační pastvu, která křoviny rozvolní a lze snáz provádět odkřovení. Sečení • Tradiční způsob hospodaření v krajině • Adaptace řady druhů – klonální růst • V některých biotopech dnes jako náhrada pastvy – jiný vliv na rostliny • Pro druhově bohaté porosty významné ruční sečení (křovinořez, kosa, lištová nebo bubnová sekačka) – nejsou poškozovány růstové vrcholy hemikryptofytů (traktor nevhodný) • Absence sečení po delší dobu – rychlá degradace stanoviště s pomalou obnovou (nefungují diaspory). • Katastrofální vliv na entomofaunu a nevhodné z důvodu eutrofizace – zamezit použití mulčovačů • Současný paradox: Ruční sečení se sušením sena = ca. 1,5-2x nákladnější než odstranění biomasy spálením nebo odvozem do kompostárny Sečení – časový harmonogram • Tradičně sečené louky – důležitý časový rozptyl • Xerotermní a subxerotermní porosty – každoročně (květen) červen/červenec • Subxerotermní porosty lemů – každoročně až jednou za dva až tři roky – srpen/září • Mezofilní porosty = ovsíkové louky – každoročně jednou až dvakrát za rok (květen/červen a září) Sečení je dlouhodobý údržbový a stabilizační management, který jen málo ovlivňuje druhové složení. Teprve v kombinaci se suchým rokem může dojít k významným pozitivním změnám druhového ložení na stanovišti. Problémy způsobené sečením porostů • Ponechání shrabané nebo neshrabané biomasy na místě. Vznikají ruderalizované plochy = zdroj jednoletých plevelů a ruderálů • Příliš intenzivní pravidelné sečení (několikrát za sezónu) – ztráta fertility některých rostlin: příklad stepních porostů na vápenci a ústup kvetoucích rostlin koniklece velkokvětého • Negativní vliv na entomofaunu – poškozování housenek, kokonů, imág hmyzu • Negativní vliv na herpetofaunu – užovka hladká, ještěrka obecná, j. zelená Doporučení: mozaikovitá seč (potenciální problém eutrofizace stanoviště) nebo postupná seč v průběhu celé sezóny. Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis) • Sečení = odstraňování biomasy = odnos živin (fosfor) • Lokalita Mezi lomy, vápenec, širokolisté trávníky, teplomilné lesní lemy, v roce 2004 a 2005 sečeno 1x ročně • Sečení (od roku 1994), odstraňování biomasy + extrémní přírodní podmínky • Lokalita Medlánecký kopec, extrémní sucho v roce 2003 Pastva dobytka Pastva dobytka – jak funguje? • Odstranění biomasy • Nerovnoměrné vypásání území – vznik nedopasků • Zachování živin v porostu (fosfor) – nerovnoměrné rozptýlení • Přirozené spásání dolní části křovin – křoviny mají menši vliv na zastínění • Narušování souvislého travního povrchu • Okus výmladků dřevin ve vykácených křovinách a lesích • Pozitivní selekce nechutných nebo nepoživatelných druhů Pastva – časový harmonogram • Ohradníkovou pastvu plánovat v suchých lokalitách v počtu ca. 30-50 ks ovcí na 2 ha po dobu 10-15 dnů. • Nejlépe používat volnou pastvu se psem. • Společenstva vypásat spíše ve druhé části vegetační sezóny od července do října. • Nedopasky dosíkat dodatečně s odstupem po ukončení pastvy • Nikdy nepást celou lokalitu současně, ale plánovat pastvu mozaikou (lépe v kombinaci se sečením) • Nebo kombinovat pastvu se sečením mezi sezónami v rozpětí 3-4 let (2-3x sečení, 1x pastva) Problémy způsobené pastvou porostů • Ohradníková pastva na celém území rezervace ničí entomofaunu • Absence nepasených míst stejné vegetace • Vypásání velkým množstvím zvířat – intenzivně v krátké době • Pastva v nevhodnou dobu • Převážení zvířat na velké vzdálenosti – šíření řady druhů ve vlně zvířat = homogenizace lokalit • Obtížné je dohodnout vypásání části rezervací nebo pouze v některých letech – problém pravidelné intenzivní pastvy • Nemožnost vytvořit jemnou mozaiku různě menežovaných biotopů (ohrazení rozsáhlých ploch) Ukázka negativního vlivu pastvy na vegetaci • Pastva v jarních měsících poškozuje zejména chutné byliny (omezení reprodukce) • Vliv intenzivní opakované pastvy na složení porostu = redukce druhového složení, propagace nechutných nebo jedovatých druhů Ukázka pozitivního vlivu návratu pastvy na vegetaci Mohelenská hadcová step • Do roku 1945 pastva malým stádem ovcí • Od roku 1994 obnovená pastva ohradníkovým způsobem • Zastavení šíření ruderálních druhů, omezení dominance trav, podpora syslí kolonie Nemá nic společného se současnou ohradníkovou pastvou Volná pastva – pasák se psem (1) trvale zpomaluje pohyb zvířat, (2) udržuje zvířata déle při pastvě, (3) směruje stádo do míst, kde je horší pastva, (4) odstraňuje bodláky z pastviny, (5) snaží se, aby zvířata zdupala nespásatelné porosty (třtina křovištní), (6) při pastvě posečené louky pase v sekcích tak, aby zvířata nezničila porost. Historická pastva (268) An Afternoon on the Pasture with the Shepherd László Sáfián (knowledge of grass, sheep, bells, dogs) - YouTube Vypalování • Udržuje živiny na stanovišti – uvolnění fosforu • Podporuje pyrofyty a klíčení neklonálních druhů • Vhodnou kombinací se sečením a pastvou • Vypalování velmi technicky velmi komplikované – nebezpečí požáru, nutná přítomnost hasičů atd. • Odstraňuje několikaletou stařinu – velmi pravidelně vždy vyhořela Pouzdřanská step • Je třeba ji provádět v suché zimě a v menším rozsahu – ničí veškerou zimující entomofaunu Invazní rostliny • Především rychle rostoucí dřeviny – trnovník akát, borovice černá, žanovec měchýřník, štědřenec odvislý, šeřík obecný, kustovnice cizí, netvařec křovištní, pajasan žláznatý, javor jasanolistý. • Byliny jen vzácně – vlčí bob mnoholistý, zlatobýl kanadský a zlatobýl obrovský. • Obecně způsobují eutrofizaci stanoviště, zastínění, kumulaci biomasy, urychlují degradaci stanoviště – u některých prokázány alelopatické vlastnosti (trnovník akát, štědřenec odvislý atd.). Invazní rostliny - likvidace • Odstranění nadzemní části v měsících srpen-listopad a ošetření řezné plochy neselektivním herbicidem (u akátu vyzkoušena 100 % účinnost herbicidu i v bezmrazové periodě ledna) – nutná vysoká koncentrace, opakovat. Pracovník aplikující herbicid musí mít certifikát. • Kroužkování akátů - alternativa • Byliny ošetřovat pouze kontaktně (nepoužívat spray) v době od června do srpna na listy a stonek. Posečení pomůže (zmenšení kumulace biomasy), ale problém nevyřeší. Invazní rostliny – obnova porostu po likvidaci • Nesnadná! – Půda eutrofizovaná, ovlivněná zbytky dřevin – Nedostatek diaspor (efektivní vzdálenost max. do 30-100 m od zdroje diaspor) – Návrat invazních druhů – Šíření expanzivních klonálních druhů (třtina křovištní, ovsík vyvýšený atd.) – Rozsáhlejší porosty akátin kácené v letech 1985-90 nejsou dodnes zcela přeměněny ny původní stepní porosty – zastoupeny jen některé druhy • Jeví se výhodnější převést porosty invazních dřevin na teplomilné, druhově bohaté křoviny Expanzivní rostliny • V některých biotopech se šíří podobně jako invazní druhy • Příklady: borovice lesní, ovsík vyvýšený, třtina křovištní, válečka prapořitá Obnova travních porostů • Pokusy přenesením drnů (Obřanská stráň) • Dosévání druhů do kulturních lučních porostů – ruční sběry, kartáčový kombajn • Uvolňování porostu pomocí upraveného rotavátoru Reintrodukce ohrožených druhů • Vnímána odbornou veřejností jako velmi sporná okrašlovací činnost – zejména introdukce na nové lokality • Riziko zavlečení nepůvodních genotypů • Často velmi obtížné odhadnout nároky druhu a vhodnost stanoviště • Adaptabilita vysazeného druhu kultivovaného v umělých podmínkách je nízká • Pouze jako krajní případ záchrany velmi ohroženého druhu • Příklad záchrany všivce statného v CHKO BK – NPR Porážky Děkuji za pozornost.