Xerotermní až mezofilní trávníky a lesní lemy
Lubomír Tichý
Přednáška předmětu Management ohrožených ekosystémů
Suché trávníky ve střední Evropě – vegetace spojená především s činností (neolitického) člověka
Přirozený původ jen na
opravdu extrémních
stanovištích
Rozšiřována opakující se
disturbancí (zejména
pařezinovým
hospodařením,
vypalováním a pastvou)
V současnosti ohrožena
zarůstáním, eutrofizací,
šířením invazních druhů,
zástavbou
Fotografie jižního svahu Lysé hory u Ochozu
v údolí Říčky s erodovanými škrapovými poli,
na nichž je blokována sukcese. Původně
pravděpodobně mnohem rozsáhlejší pastviny
a pastevní lesy pro okolní obce.
Přirozená nelesní vegetace (existující bez vlivu a činnosti člověka), která
vyplňuje zbytek krajinného prostoru mimo zalesněná území – měně než 1%
rozlohy ČR
Svahové a skalní stepi –
potenciálně velmi staré biotopy
Černavy, mělké stojaté vody,
tekoucí vody, podmáčená místa
(bažiny, prameniště, rašeliniště)
Hlavní typy:
Subalpínské a alpínské bezlesí
Historie stepní vegetace – Evropa před 20.000 lety
Tundra
Tundrová step
Stepi
Izolované oblasti
lesní vegetace
Bohn et al. 2004
Základ stepní vegetace ve
střední Evropě
Průměrná teplota o 8-10°C
nižší než dnes, ALE –
kontinentální klima = srážky
do 100-200 mm / rok
Lesní vegetace všude na
Zemi nesnáší absenci
srážek po dobu několika
měsíců (nerovnoměrné
rozložení srážek)
Lesy pouze v refugiích
s méně extrémními
podmínkami
Evropa klimaticky extrémní
z důvodu omezování
proudění Golfského proudu
Tundra vs. step
Arktická tundraAlpínská tundra
V kontinentálních oblastech velmi malý rozdíl. U nás známe zejména
alpínskou tundru = oblasti alpínského pásma ve střední Evropě nad ca.
1700 m n. m. mimo optimum stromů, tzv. polární poušť, kde průměrná roční
teplota je obvykle pod 0°C – permafrost.
Převažují byliny a dřeviny v podobě malých keříků, téměř úplná absence
trav. Trvalé vlhko, rostliny však částečně sukulentní, protože po značnou
část roku je voda v pevném skupenství.
Stepní krajina charakterem pravděpodobně odpovídající prostoru střední Evropy
posledního výkyvu doby ledové; převažují traviny, vegetační období 3-4 měsíce,
horké a suché léto. Podél sporých toků dostatek vláhy i v létě = tzv. galeriové
hemiboreální
lesy
Východní Ural
Tundra vs. step
Step a tundra se v kontinentálních částech Asie potkávají v krajině označované jako
stepotundra. Směrem na západ jsou oba biotopy rozdělené lesem a zatímco tundra se
přesouvá do vysokých hor, step se vyskytuje v nejteplejších a nejsušších oblastech.
Foto: M. Chytrý
Tundra vs. step
Foto: M. Chytrý
Klimatické a vegetační změny ve
Čtvrtohorách
Dokumentace změn vegetace
sprašovými profily
Ve střední Evropě po většinu
doby stepní vegetace
Ca. 400.000 let >
Ca. 100.000 let >
Ca. 70.000 let >
Ca. 40.000 let >
Ca. 10.000 let >
Podmínky pro stepní vegetaci v pleistocénu
Asi 7 tisíc let BP – vrcholný atlantik: největší rozšíření lesa, klimatické optimum
holocénu. ALE! Skokové odlesnění vlivem rozšíření neolitického osídlení a s ním
spojeného zemědělství bylo intenzivní do nadmořských výšek 300–400 m. Toto
rozšíření se v zásadních obrysech neměnilo prakticky až do Středověku.
Asi 3 tisíce let BP
Šíření stepní vegetace člověkem
Jak vypadala krajina v neolitu?
keltské hradiště, Staré zámky, udolí Říčky, Brno
Zemědělská půda na rovinách a mírných svazích, ruderální vegetace v hranicích
hradiště a v bezprostředním okolí, pravděpodobné mohutné odlesnění svahů okolí
hradiště = bezpečnostní hledisko, potřeba dřeva, pastviny. Šíření nelesních
(stepních) druhů v rozsáhlých komplexech odlesněných svahů jižních orientací
kaňonů řek
Jak vypadala krajina v neolitu?
keltské hradiště, Staré zámky, udolí Říčky, Brno
Současná krajina – intenzivní zemědělství a zalesnění svahů (řada z nich do 18. a
19. pastevně využívána). Zarůstají buď přestárlými pařezinami nebo akátovými
porosty. Pozůstatky nelesní (stepní) vegetace patrné na malých enklávách, kde je
sukcese dosud brzděna nebo blokována.
Kulturní step – oblast mimo přirozené stepi s příznivými podmínkami pro
zemědělství. Nové možnosti šíření nelesních druhů z původních refugií
V současnosti přibližně:
34% les
38% orná půda
14% trávníky, pastviny,
křoviny na ZPF
11% ostatní plochy
3% zastavěné plochy
Kalpan et al. 2014
Odlesňování krajiny před
více než 7000 roky – patrně
jen vypalování lesa kvůli lovu
Neolit – odlesnění krajiny do
300-500 m n. m.
Mezi 3.–13. stoletím velké
výkyvy v zalesnění krajiny
(morové rány, pád
Západořímské říše apod.)
Do 13. století zajímavý
fenomén ochrany
českého pohraničního
hvozdu – obrana české
kotliny před vojenskou
invazí
1700-1850 –
Nejintenzivnější
odlesňování
Od konce 19. století
ústup pastevectví,
opětovný nárůst lesa na
neobhospodařovaných
plocháchPostupný úbytek lesů od
10. století se vzrůstající
populací, nárůst
pastevních a
zemědělských ploch
Odlesnění krajiny do začátku 20. století
Dokumentace odlesnění krajiny raného novověku historickými obrazy. Většina krajiny
v okolí sídel zcela odlesněna, v krajině zůstávají většinou jen soliterní stromy.
Šíření světlomilných druhů zejména ruderálnějšího charakteru (řada stepních rostlin)
snášející občasnou disturbanci
Vliv starověkého a středověkého hospodaření v krajině
Dlouhodobé lpění na tradicích = možnost formování stabilních rostlinných
společenstev
Rozšíření kulturní stepi – sekundární bezlesí na převážné části nížin a
pahorkatin.
Přetrvávalo velmi silně do nedávné minulosti
http://www.ekolist.cz/nazor.shtml?AA_SL_Session=376659c48b7f68c2ddb2ab1096c3b51f&nocache=invali
date&sh_itm=b09edc91dee7817aec6bc65646afb4c5&sel_ids=1
Výsledek: Prakticky téměř neexistují nedotčená nelesní rostlinná
společenstva, která by nebyla ovlivněna neolitickým hospodařením v
krajině
Mnohdy proto nelze jednoznačně stanovit přirozený typ nelesní vegetace
Krajinné struktury dochované
do současnosti – plužina (pozemky patřící
k vesnici
využívané
k zemědělským
aktivitám)
Změny charakteru nelesní vegetace
za posledních 100 let
• Zánik fragmentace krajiny
zcelováním půdy
• Zánik pařezinového hospodařerní
• Zanikly důvody využití těchto
společenstev (pastva, píce pro
dobytek) – spontánní přechod do
lesní vegetace
• Umělé udržování vegetace (bez
znalosti tradičních postupů)
• Umělé zalesňování
• Výstavba, povrchová těžba, ukládání
odpadu
• Posledních 10-20 let viditelný vliv
znečištění na chemismus půdy,
eutrofizace
Současný stav nelesní vegetace mimo zvláště chráněná území a lokality se
systematickou péčí o tato stanoviště
• Absence systematického
managementu (tj.
pravidelných disturbancí)
• Kumulace biomasy
• Zvyšování půdní vlhkosti
• Eutrofizace
• Šíření expanzivních a
nepůvodích druhů
• Ústup původních stepních
rostlin
Pozorovaná doba trvání
změny vegetačního krytu:
Expanze akátiny 10-15 let
Mezofilní louky 15-30 let
Suché pastviny 30-50 let
Blokovaná sukcese na
vápnitém podloží 50-100
let.
Xerotermní a subxerotermní travní porosty
Nejčastěji se vyskytující
vegetace
• Xerotermní vegetace
Alysso-Festucion pallentis –
hercynská skalní vegetace s
kostřavou sivou
Festucion valesiacae –
úzkolisté suché trávníky
• Subxerotermní
vegetace
Cirsio-Brachypodion pinnati –
subkontinentální širokolisté
suché trávníky
Bromion erecti – subatlantické
širokolisté suché trávníky
Koelerio-Phleion phleioidis –
acidofilní suché trávníky
• Vegetace lesních lemů
Geranion sanguinei – suché
bylinné lemy
Trifolion medii – mezofilní
bylinné lemy
D. Číp (http://www.jarojaromer.cz)
(http://www.wmap.cz/opk/vmp/htm/vvl35.htm)
(http://www.wmap.cz/opk/vmp/htm/vvl34.htm)
Hlavní typy nelesní vegetace suchých stanovišť od nížin do podhůří
Mezofilní travní porosty
Nejčastěji se vyskytující
vegetace
• Mezofilní vegetace luk
Arrhenatherion elatioris –
mezofilní ovsíkové a
kostřavové louky
Polygono bistortae-Trisetion
flavescentis – horské
trojštětové louky
• Mezofilní vegetace
pastvin
Cynosurion cristati –
poháňkové pastviny a
šešlapávané louky
(www.wmap.cz)
(K. Ujházy - http://sbs.sav.sk/atlas)
(J. Šibík - http://sbs.sav.sk/atlas)
Hlavní typy nelesní vegetace suchých stanovišť od nížin do podhůří
Koniklec velkokvětý
Čičorka pochvatá
Kavyl Ivanův
T. Mrázek (BOTANY.cz)
Z. Podešva (BOTANY.cz)
L. Hoskovec (BOTANY.cz)
Přibližné rozšíření vegetačních typů je indikováno výskytem
některých druhů rostlin
Přirozený výskyt v
českých i moravských
nížinách
Přirozený výskyt
druhu vázaný
výhradně na Moravu
Přirozený výskyt
druhu vázaný
výhradně na Čechy
Kostřava valiská
Bojínek Boehmerův
Válečka prapořitá
R. Cibulka (BOTANY.cz)
P. Krása (BOTANY.cz)
V. Grulich (BOTANY.cz)
Subteplomilný druh
vázaný spíše na
bazické půdy
Typicky teplomilný
druh vázaný na
neutrální až bazické
půdy
Subteplomilný druh
neutrálních až
kyselých půd
Zvonek rozkladitý
Poháňka hřebenitá
Trojštět žlutavý
(www.florealpes.com)
(www.botanicalgarden.ubc.ca)
Druh vyskytující se ve
svazech
Arrhenatherion a
Polygono-Trisetion
Diagnostický druh
svazu Arrhenatherion
elatioris
Druh s optimem
výskytu ve svazích
Arrhenatherion,
Polygono-Trisetion i
Cynosurion
Skalní stepi – svaz Alysso-Festucion pallentis
hercynská skalní vegetace
s kostřavou sivou
• Extrémní stanoviště, prudké jižní
svahy v říčních údolích.
• Společenstva výrazně limitována
také edaficky
• Vzácné druhy: tařice skalní,
svízel sivý, locika vytrvalá,
koniklec luční, sesel sivý.
• Ohrožení: Eutrofizace,
hromadění biomasy, zarůstání,
šíření expanzivních a invazních
druhů (ovsík vyvýšený, třtina
křovištní).
Méně extrémní stanoviště byly v minulosti paseny,
skalní hrany a stěny patří k místům, kde vliv člověka
byl i v minulosti minimální.
Management: Řada lokalit je na stanovištích, kde se
management nedá realizovat. Vhodná je pouze
pastva.
www.pladias.cz
Xerotermní travní porosty – svaz Festucion valesiacae
Úzkolisté suché trávníky
• Velké zastoupení teplomilných
druhů
• Pouze v nejteplejších oblastech
• Extrémní jižní svahy,
společenstva obvykle limitována
také edaficky
• Vzácné druhy: různé druhy
kavylů, kozinec bezlodyžný, k.
rakouský, kosatec nízký, koniklec
velkokvětý, koniklec luční,
bělozářka liliovitá, pryskyřník
illyrský, ostřice nízká atd.
• Ohrožení: Eutrofizace,
hromadění biomasy, zarůstání,
šíření expanzivních a invazních
druhů (ovsík vyvýšený, třtina
křovištní), sešlap.
Původně jako extenzivní pastviny – malá produkce
biomasy nevyužitelná pro produkci píce. Pastvou
docházelo k narušení povrchu, eroze, uvolnění
prostoru pro krátkověké neklonální druhy.
Vhodný management: sečení (květen/červen) nebo
pastva. V případě šíření eutrofních druhů 2. seč
(září/říjen). Limity pastvy budou zmíněny později.
www.pladias.cz
Subkontinentální širokolisté suché trávníky – svaz
Cirsio-Brachypodion pinnati
• Velké zastoupení teplomilných
druhů
• Pouze v nejteplejších oblastech
• Mírné jižní svahy, hlubší půdy
• Vzácné druhy: pcháč panonský,
p. bezlodyžný, hořec křížatý,
oman chlupatý, o. mečolistý,
černohlávek velkokvětý, atd.
• Ohrožení: Eutrofizace,
hromadění biomasy, zarůstání
křovinami, šíření expanzivních a
invazních druhů (ovsík vyvýšený,
třtina křovištní, slivoň trnka a
další křoviny)
Původně střídavě jako louky a pastviny.
Produktivnější než předchozí typ, i když zejména
společenstva na půdách s pH > 8 produktivně velmi
limitovaná.
Management: dosti obtížný. Pravidelné sečení nebo pastva poškozuje některé významné
druhy a snižuje druhovou pestrost. Při intenzivním managementu možná proměna v
úzkolisté suché trávníky. Osvědčuje se udržovat nepravidelně a občasně zapojit některé
netradiční typy managementu – vypalování, odstranění stařiny v období klidu apod.
www.pladias.cz
Subatlantické širokolisté stepní trávníky
– svaz Bromion erecti
• Velké zastoupení teplomilných
druhů, chybí ale kontinentální
druhy s těžištěm výskytu v JV
Evropě a JZ Asii
• Mezofilnější, spíše v západní
části ČR, typická vegetace
západní Evropy.
• Mírné jižní svahy, hlubší půdy
• Vzácné druhy: Hrachor širolistý,
jetel horský, jetel načervenalý
• Ohrožení: Eutrofizace,
hromadění biomasy, zarůstání,
šíření expanzivních a invazních
druhů (ovsík vyvýšený, třtina
křovištní, slivoň trnka a další
křoviny)
Původně střídavě jako louky a pastviny.
Produktivnější než předchozí typ.
www.pladias.cz
Současný vhodný management: sečení je výhodnější
než pastva, při níž dochází k ochuzení vegetace.
Subxerotermní acidofilní porosty – Koelerio-Phleion
Suché trávníky na kyselých půdách
• Zastoupení hlavně suchomilných
druhů
• Pouze v nejteplejších oblastech
• Mírné jižní svahy, mělké půdy
• Charakteristické druhy:
smolnička lepkavá, rozrazil
klasnatý, kostřava žlábkovitá,
lomikámen zrnatý, ovsíř luční,
bika ladní atd.
• Ohrožení: Likvidace stanovišť,
eutrofizace, expanze některých
druhů (třtina), hromadění
biomasy, zarůstání, sešlap.
Původně jako občasné pastviny. Malá
produktivita biomasy. Druhově chudší.
Současný vhodný management: sečení nebo pastva. Obvykle jednodušší než
v předchozích případech
www.pladias.cz
Subxerotermní lesní lemy – Geranion sanguinei
Zarůstající okraje teplomilných
doubrav
• Velké zastoupení teplomilných
druhů
• Pouze v nejteplejších oblastech
• Na okrajích teplomilných lesních
porostů a křovin
• Významné a ohrožené druhy:
sasanka lesní, třemdava bílá,
hvězdnice chlumní, Smldník jelení,
kopretina chocholičnatá, kokořík
vonný, kosatec různobarvý, růže
bedrníkolistá, atd.
• Ohrožení: Dnes už téměř výhradně
v chráněných územích.
Společenstva ohrožena především
zarůstáním křovinami a zánikem
biotopu (mírně udržované krajiny).
V minulosti velmi
nepravidelně sečeno nebo vypásáno
v několikaletých intervalech.
Management: Společenstva vyžadují minimální
zásahy – pouze zabránit přechodu na lesní plášť až
les a likvidaci společenstev při zemědělské
velkovýrobě = nejvýhodnější je občasné posečení
(odkřovení) nebo odstranění stařiny v období klidu.
Mezofilní lesní lemy – Trifolion medii
Zarůstající okraje mezofilních lesů
• Malé zastoupení mírně
teplomilných druhů
• Ve středních polohách
• Lemy na umělé lesní hranici
• Významné druhy: třtina
rákosovitá, jetel prostřední,
chrastavec rolní, řepík lékařský,
černýš hajní, zvonečník klasnatý,
vikev hrachovitá atd.
• Ohrožení: Poškozování při
obdělávání zemědělské krajiny,
zmenšování ploch z důvodu
zemědělských dotací.
V minulosti velmi nepravidelně sečeno nebo
vypásáno v několikaletých intervalech.
Management: Společenstva vyžadují minimální
zásahy – pouze zabránit přechodu na lesní plášť
až les a likvidaci společenstev při zemědělské
velkovýrobě.
Mezofilní suché ovsíkové louky – Arrhenatherion elatioris
Dnes nejběžnější luční vegetace
• Obvykle malé zastoupení
ohrožených druhů
• Vegetace šířící se na
subxerotermní stanoviště
• Meze, okraje silnic, hnojené louky
středních poloh
• Ovsík – expanzivní druh
• Rozšíření od nížin až do
podhorského stupně
Indikační druhy: zvonek rozkladitý,
škarda dvouletá, ovsík vyvýšený, srha
říznačka, chrastavec rolní, kozí brada
východní, mrkev obecná…
Často sukcesní mezistupeň mezi subxerotermní či
xerotermní vegetací a vegetací křovin. Na
mezických stanovištích vegetace relativně stabilní.
Management: pravidelné kosení 1-2x ročně nebo kosení a později v sezóně přepasení.
Pohnojením dochází k silné degradaci vegetace.
Pastviny s poháňkou hřebenitou – Cynosurion cristati
Pravidelně sešlapávané a intenzivně
sečené nebo pasené porosty, okraje
cest a parky. Od nížin do
submontánního stupně.
Indikační druhy: Jetel plazivý, poháňka
hřebenitá, sedmikráska chudobka, jílek
vytrvalý, pampeliška podzimní, bojínek
luční.
Význačné druhy: Gentianella
bohemica, G. amarella
Ohrožení: Dříve extenzivní pastviny se dnes pasou intenzivně. Sešlapávaná vegetace
dnes vzniká na loukách, kde došlo k sešlapu najednou. Společenstva druhů lesních cest
vznikají požkozováním nadzemních částí rostlin a mechanickým rozrušováním povrchu.
Management: Zajištění pastvy.
Vlivy absence odstraňování biomasy
na vegetaci suchých trávníků
Zkrácená délka
vegetačního
období
Zvýšená vlhkost
porostu
Stín pro nízké
druhy rostlin
Překrytí všech
volných ploch
odumřelou
biomasou –
klonální růst a
špatné
podmínky pro
klíčení
Historie biotechnických zásahů v chráněných územích
• První chráněná území
dobrovolnicky – kolem roku
1985
– Bílé Karpaty – ZO ČSOP Kosenka
Valašské Meziříčí
– Kamenný vrch - PS Aloise Zlatníka,
Rezekvítek
• V 90. letech první
profesionalizace, zvětšování
rozlohy, likvidace křovin, obnova
sečených trávníků – v roce 1996
vznik dotačního titulu MŽP
Program péče o krajinu.
• Ve 21. století ustálení
obhospodařované plochy,
etablování pastvy smíšeným
stádem, stabilizace zdrojů
Dunajovické kopce
• V současnosti stagnace nebo snižování
podpory, snaha o zadávání veřejných zakázek
formou výběrových řízení (jediné kritérium –
cena), nekonzistence mezi NOO a růstem
mezd.
Odstraňování křovin
• Důvod zásahu: Křoviny způsobují
eutrofizaci a zastínění.
• Likvidace křovin předchází dalším
zásahům na plochách delší dobu
neudržovaných
• Pozor! Mezi křovinami mohou být
vzácné nebo málo rozšířené druhy
zvyšující druhovou pestrost – např.
růže malokvětá, růže
bedrníkolistá, vzácnější druhy
hlohů, dřín jarní, třešeň křovitá,
třešeň mahalebka atd.
• Pozor na ztrátu hnízdních
příležitostí pro pěvce.
Doba realizace – nejlépe od října do února
(ideálně mimo hnízdní dobu zpěvného
ptactva), lze také již od července.
Management: Nejlépe před výřezem křovin
provést asanační pastvu, která křoviny rozvolní
a lze snáz provádět odkřovení.
Sečení
• Tradiční způsob hospodaření v krajině
• Adaptace řady druhů – klonální růst
• V některých biotopech dnes jako náhrada
pastvy – jiný vliv na rostliny
• Pro druhově bohaté porosty významné ruční
sečení (křovinořez, kosa, lištová nebo
bubnová sekačka) – nejsou poškozovány
růstové vrcholy hemikryptofytů (traktor
nevhodný)
• Absence sečení po delší dobu – rychlá
degradace stanoviště s pomalou obnovou
(nefungují diaspory).
• Katastrofální vliv na entomofaunu a
nevhodné z důvodu eutrofizace – zamezit
použití mulčovačů
• Současný paradox: Ruční sečení se sušením
sena = ca. 1,5-2x nákladnější než odstranění
biomasy spálením nebo odvozem do
kompostárny
Sečení – časový harmonogram
• Tradičně sečené louky – důležitý
časový rozptyl
• Xerotermní a subxerotermní
porosty – každoročně (květen)
červen/červenec
• Subxerotermní porosty lemů –
každoročně až jednou za dva až
tři roky – srpen/září
• Mezofilní porosty = ovsíkové
louky – každoročně jednou až
dvakrát za rok (květen/červen a
září)
Sečení je dlouhodobý údržbový a
stabilizační management, který jen
málo ovlivňuje druhové složení.
Teprve v kombinaci se suchým
rokem může dojít k významným
pozitivním změnám druhového
ložení na stanovišti.
Problémy způsobené sečením porostů
• Ponechání shrabané nebo
neshrabané biomasy na místě.
Vznikají ruderalizované plochy = zdroj
jednoletých plevelů a ruderálů
• Příliš intenzivní pravidelné sečení
(několikrát za sezónu) – ztráta fertility
některých rostlin: příklad stepních
porostů na vápenci a ústup
kvetoucích rostlin koniklece
velkokvětého
• Negativní vliv na entomofaunu –
poškozování housenek, kokonů, imág
hmyzu
• Negativní vliv na herpetofaunu –
užovka hladká, ještěrka obecná, j.
zelená
Doporučení: mozaikovitá seč (potenciální
problém eutrofizace stanoviště) nebo
postupná seč v průběhu celé sezóny.
Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)
• Sečení = odstraňování biomasy = odnos živin (fosfor)
• Lokalita Mezi lomy, vápenec, širokolisté trávníky,
teplomilné lesní lemy, v roce 2004 a 2005 sečeno 1x ročně
• Sečení (od roku 1994), odstraňování biomasy + extrémní
přírodní podmínky
• Lokalita Medlánecký kopec, extrémní sucho v roce 2003
Pastva dobytka
Pastva dobytka – jak funguje?
• Odstranění biomasy
• Nerovnoměrné vypásání území –
vznik nedopasků
• Zachování živin v porostu
(fosfor) – nerovnoměrné
rozptýlení
• Přirozené spásání dolní části
křovin – křoviny mají menši vliv
na zastínění
• Narušování souvislého travního
povrchu
• Okus výmladků dřevin ve
vykácených křovinách a lesích
• Pozitivní selekce nechutných
nebo nepoživatelných druhů
Pastva – časový harmonogram
• Ohradníkovou pastvu plánovat
v suchých lokalitách v počtu ca.
30-50 ks ovcí na 2 ha po dobu
10-15 dnů.
• Nejlépe používat volnou pastvu
se psem.
• Společenstva vypásat spíše ve
druhé části vegetační sezóny od
července do října.
• Nedopasky dosíkat dodatečně s
odstupem po ukončení pastvy
• Nikdy nepást celou lokalitu
současně, ale plánovat pastvu
mozaikou (lépe v kombinaci se
sečením)
• Nebo kombinovat pastvu se
sečením mezi sezónami v rozpětí
3-4 let (2-3x sečení, 1x pastva)
Problémy způsobené pastvou porostů
• Ohradníková pastva na celém
území rezervace ničí
entomofaunu
• Absence nepasených míst stejné
vegetace
• Vypásání velkým množstvím
zvířat – intenzivně v krátké době
• Pastva v nevhodnou dobu
• Převážení zvířat na velké
vzdálenosti – šíření řady druhů ve
vlně zvířat = homogenizace lokalit
• Obtížné je dohodnout vypásání
části rezervací nebo pouze
v některých letech – problém
pravidelné intenzivní pastvy
• Nemožnost vytvořit jemnou
mozaiku různě menežovaných
biotopů (ohrazení rozsáhlých
ploch)
Ukázka negativního vlivu pastvy na vegetaci
• Pastva v jarních měsících poškozuje zejména
chutné byliny (omezení reprodukce)
• Vliv intenzivní opakované pastvy na složení
porostu = redukce druhového složení,
propagace nechutných nebo jedovatých
druhů
Ukázka pozitivního vlivu návratu pastvy na vegetaci
Mohelenská hadcová step
• Do roku 1945 pastva malým stádem ovcí
• Od roku 1994 obnovená pastva ohradníkovým způsobem
• Zastavení šíření ruderálních druhů, omezení dominance trav,
podpora syslí kolonie
Nemá nic společného se současnou ohradníkovou pastvou
Volná pastva – pasák se psem (1) trvale zpomaluje pohyb zvířat, (2) udržuje zvířata déle při
pastvě, (3) směruje stádo do míst, kde je horší pastva, (4) odstraňuje bodláky z pastviny, (5)
snaží se, aby zvířata zdupala nespásatelné porosty (třtina křovištní), (6) při pastvě posečené
louky pase v sekcích tak, aby zvířata nezničila porost.
Historická pastva
(268) An Afternoon on the Pasture with the
Shepherd László Sáfián (knowledge of grass,
sheep, bells, dogs) - YouTube
Vypalování
• Udržuje živiny na stanovišti –
uvolnění fosforu
• Podporuje pyrofyty a klíčení
neklonálních druhů
• Vhodnou kombinací se
sečením a pastvou
• Vypalování velmi technicky
velmi komplikované –
nebezpečí požáru, nutná
přítomnost hasičů atd.
• Odstraňuje několikaletou
stařinu – velmi pravidelně
vždy vyhořela Pouzdřanská
step
• Je třeba ji provádět v suché
zimě a v menším rozsahu –
ničí veškerou zimující
entomofaunu
Invazní rostliny
• Především rychle rostoucí
dřeviny – trnovník akát,
borovice černá, žanovec
měchýřník, štědřenec odvislý,
šeřík obecný, kustovnice cizí,
netvařec křovištní, pajasan
žláznatý, javor jasanolistý.
• Byliny jen vzácně – vlčí bob
mnoholistý, zlatobýl kanadský
a zlatobýl obrovský.
• Obecně způsobují eutrofizaci
stanoviště, zastínění,
kumulaci biomasy, urychlují
degradaci stanoviště – u
některých prokázány
alelopatické vlastnosti
(trnovník akát, štědřenec
odvislý atd.).
Invazní rostliny - likvidace
• Odstranění nadzemní části
v měsících srpen-listopad a
ošetření řezné plochy
neselektivním herbicidem (u
akátu vyzkoušena 100 %
účinnost herbicidu i v
bezmrazové periodě ledna) –
nutná vysoká koncentrace,
opakovat. Pracovník aplikující
herbicid musí mít certifikát.
• Kroužkování akátů -
alternativa
• Byliny ošetřovat pouze
kontaktně (nepoužívat spray)
v době od června do srpna na
listy a stonek. Posečení
pomůže (zmenšení kumulace
biomasy), ale problém
nevyřeší.
Invazní rostliny – obnova porostu po likvidaci
• Nesnadná!
– Půda eutrofizovaná, ovlivněná zbytky
dřevin
– Nedostatek diaspor (efektivní
vzdálenost max. do 30-100 m od
zdroje diaspor)
– Návrat invazních druhů
– Šíření expanzivních klonálních druhů
(třtina křovištní, ovsík vyvýšený atd.)
– Rozsáhlejší porosty akátin kácené v
letech 1985-90 nejsou dodnes zcela
přeměněny ny původní stepní porosty
– zastoupeny jen některé druhy
• Jeví se výhodnější převést porosty
invazních dřevin na teplomilné,
druhově bohaté křoviny
Expanzivní rostliny
• V některých biotopech se šíří
podobně jako invazní druhy
• Příklady: borovice lesní, ovsík
vyvýšený, třtina křovištní,
válečka prapořitá
Obnova travních porostů
• Pokusy přenesením drnů
(Obřanská stráň)
• Dosévání druhů do kulturních
lučních porostů – ruční sběry,
kartáčový kombajn
• Uvolňování porostu pomocí
upraveného rotavátoru
Reintrodukce ohrožených druhů
• Vnímána odbornou veřejností
jako velmi sporná okrašlovací
činnost – zejména introdukce na
nové lokality
• Riziko zavlečení nepůvodních
genotypů
• Často velmi obtížné odhadnout
nároky druhu a vhodnost
stanoviště
• Adaptabilita vysazeného druhu
kultivovaného v umělých
podmínkách je nízká
• Pouze jako krajní případ
záchrany velmi ohroženého
druhu
• Příklad záchrany všivce statného
v CHKO BK – NPR Porážky
Děkuji za pozornost.