Téma: 09: Pozorování vývoje embrya  kokošky pastuší tobolky

                         v projasněných semenech a na řezových preparátech


Pro rychlou informaci o vývojovém stadiu rostlinného embrya se v některých případech v rostlinné
embryologii používá metoda projasňování semen pomocí projasňovacího média, které zprůhlední obsah
buněk a je pak možné při zaostření na určitou rovinu prohlédnout buňky tzv. optického řezu.
Materiál pak není nutno krájet.

Detailnější studie struktury embrya vyžadují použití histologických technik zalévání semen do
parafínu nebo pryskyřice


A. Metoda projasňování semen

Materiál: plody kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.) nafixované                  v
Carnoyově fixáži (ethylalkohol : ledová kyselina octová 3 :1), projasňovací médium: nasycený roztok
chloralhydrátu (8 dílů chloralhydrátu a 3 díly destilované vody)         nebo nasycený roztok
chloralhydrátu v kyselině mléčné

Postup:

1.     Rostlinný materiál fixujeme ve fixační směsi.

2.     Fixované objekty propereme v etanolu (jeho koncentrace odpovídá koncentraci etanolu ve
fixační směsi). V 70% etanolu je možné nafixovaný materiál i uchovávat po delší dobu. Pokud chceme
sledovat ukládání chlorofylu v buňkách embrya, fixaci vynecháme.

3.     Na podložním skle vypreparujeme z šešulek různé velikosti mladá semena, zakápneme několika
kapkami projasňovacího média a asi po hodině můžeme pozorovat obsah zárodečného vaku.

Výsledky:

Vyhledáme vhodnou optickou rovinu a schematicky zakreslíme tvar mladého embrya a jeho uložení
v semeni. Snažíme se najít různé vývojové fáze embrya. Provedeme fotodokumentaci.


B. Trvalé preparáty

Plody kokošky pastuší tobolky (Capsella bursa-pastoris L.) nafixované ve fixační směsi FAA (35%
formaldehyd + ledová kys. octová + 70% ethylalkohol        smícháno v poměru 5 + 5 + 90 dílů) byly
odvodněny, převedeny do parafínu. Řezy připravené na sáňkovém mikrotomu byly po odparafínování
obarveny podvojným barvením alcianovou modří a pravou jadernou červení (Beneš a Kamínek 1973)


Literatura:

1.             Beneš, K., Kamínek, M. (1973): The use of aluminium lake of nuclear fast red in
plant material successively with alcian blue. Biologia Plantarum, 15 (4): 294 – 297.

2.             Braune W., Leman, A., Taubert H. Pflanzenanatomisches Praktikum II. 2. vyd. Jena:
VEB Gustav Fischer Verlag, 1982. 426 s. ISBN 261 700-36-82.

3.             Gardner RO. (1975): An overview of botanical clearing technique. - Stain Technol.
50(2):99-105.

4.             Herr J. M., Jr (1971): A new clearing-squash technique for the study of ovule
development in angiosperms. – Amer. J. Bot. 58: 785–790.

5.             Lux A., Erdelská O. et al. Praktikum z anatómie a embryológie rastlín, Univerzita
Komenského Bratislava, 1998. 136 s. ISBN 80-223-1229-0.

6.             Lux A., Morita S., Abe J. and Ito K. (2005): An improved method for clearing and
staining free-hand sections and whole-mount samples. – Ann. Bot. 96: 989 – 996.

7.             Opravilová, V., Knoz, J. Základy mikroskopické techniky. Brno: Masarykova
univerzita, Vyd. 1. 1992.






















Příklad obrazu projasněného semene kokošky s torpédovitým embryem

Fotografováno v diferenciálním interferenčním kontrastu podle Nomarského


funikulus   CS   chaláza

mikropyle

  bazální buňka                                            vlastní embryo
endosperm

  suspenzoru

     antipody     suspenzor                              osemení (testa)