Green rozpouštědla
Vojtěch Kundera


●“podobné se v podobném rozpouští”
○uplatnění H-můstků, vdW interakcí apod.
○neexistuje univerzální rozpouštědlo
●všude okolo nás
○barvy, nátěry
○léčiva
○průmysl
○domácnost
Rozpouštědla

také umývání jídla, rozpouštění léků v žaludku, barvy ofc

Obr. 1: Použití rozpouštědel v Evropě (2017).
https://www.esig.org/discover-solvents/


„Tradiční“ rozpouštědla
●vyráběná petrochemicky
●často nebezpečná – pro lidi i živ. prostředí
●některá v průmyslu už dost méně používaná

dále cs2, ipr2o, nitromethan taky phasing out
benzen karcinogenní, ccl4 proti ozonu, et2o výbušný hořlavý, hexan neurotox

Green rozpouštědla
●relativita pojmu „green“
●měla by být z obnovitelných zdrojů a mít žádoucí vlastnosti

dále taky DMSO, PhCl, Ph2O
spíš jako náhrada halogenovaných solventů, nejsou úplně sustainable
pokud chceme pravé green – solvency, non-flam, good cena, recyk, efficient produkce, from renewable
sources
   zároveň ale myslet na to aby se to dalo rozšířit ve velkém

Green rozpouštědla – 2-MeTHF
●výroba z lignocelulosové biomasy
○např. kukuřičná stébla, rýžová sláma, bagasa
●podobné vlastnosti jako THF
●výroba ale není perfektní
Obr. 2: Schéma výroby 2-MeTHF.

velké emissions (CO2, NOx) + hořlavost + nutný stabilizátor

Green rozpouštědla – ᴅ-limonen a p-cymen
●výroba extrakcí ze slupek citrusů
●jednoduchá konverze na p-cymen
○potenciální náhrada toluenu
●oba mají vysoký POCP
●oba poměrně toxické pro vodní organismy

jsou i další terpenoidy – ɑ-/β-pinen
pocp = photochemical ozone creation potential AKA vysoký potecniál tvořit přízemní ozon = součást
městksého smogu, actually a bad pollutant

●voda
●iontové kapaliny
●hluboce eutektická rozpouštědla
●superkritické tekutiny
Green rozpouštědla – další

hodně je ale z fosilií → better jsou maybe iontové kapaliny, hluboce eutektická rozp.,
superkritické tekutiny, voda
voda nerozpustí úplně všechno
IL (např. pyridinium, amonium + halidy, tetrafluoroboráty)
deep – teplota tání je nižší než součástí – např. cholin chlorid

Děkuji za pozornost!



●Coby J. Clarke, Wei-Chien Tu, Oliver Levers, Andreas Bröhl, and Jason P. Hallett. Chemical Reviews
2018 118 (2), 747-800. https://doi.org/10.1021/acs.chemrev.7b00571
●Winterton, N. The green solvent: a critical perspective. Clean Techn Environ Policy 23, 2499–2522
(2021). https://doi.org/10.1007/s10098-021-02188-8
●Wikipedia contributors. (2023, October 31). Green solvent. In Wikipedia, The Free Encyclopedia.
Retrieved 14:06, November 10, 2023, from
https://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Green_solvent&oldid=1182767329
●Y. Gu and F. Jérôme, Chem. Soc. Rev., 2013, 42, 9550. DOI: https://doi.org/10.1039/C3CS60241A
Zdroje