5. KLIMATICKÉ KLASIFIKACE • cílem klimatické klasifikace je orientovat se v různorodosti zemských klimat • základní klasifikační jednotka je klimatický pás – oblast víceméně zonálního protažení s klimatickými poměry, které se mohou uvnitř tohoto pásu od místa k místu lišit, ovšem jejich základní rysy jsou pro tento pás natolik typické, že se jimi podstatně odlišují od jiného klimatického pásu • solární klima Země – hranice obratníky a polární kruhy (hlavní pásy: tropický, mírné pásy severní a jižní polokoule, arktický resp. antarktický; přechodné pásy: subtropický, subpolární) 5.1 TYPY KLIMATICKÝCH KLASIFIKACÍ a) konvenční klasifikace – vymezují typy klimatu podle předem konvenčně stanovených mezních hodnot jednoho nebo více meteorologických prvků – nejdostupnější klimatické charakteristiky se týkají ve světovém měřítku teploty vzduchu a srážek, které ovlivňují přirozenou vegetaci, pěstování zemědělských plodin, vývoj půd, geomorfologické procesy atd. – klimata definovaná na základě teploty a srážek tak umožňují charakterizovat i mnohé rysy přírodního prostředí b) genetické klasifikace – opírají se o cirkulační klimatotvorné faktory (např. vzduchové hmoty, fronty) a klasifikační metoda je i metodou výkladu vzniku určitého klimatického typu 5.2 KÖPPENOVA KLASIFIKACE • klasifikace klimatu od Wladimira Köppena (s různými následnými modifikacemi) je nejznámější konvenční klimatickou klasifikací → základ teplota vzduchu a srážky → klimatické hranice by měly odpovídat přibližně hranicím mezi vegetačními typy • hlavní klimatické pásy: A - pás vlhkého tropického klimatu (průměrná teplota každého měsíce nad 18 ºC, bez zimního období, velké srážky převažující výpar) B – pás suchého klimatu (výpar větší než srážky, bez přebytku vody – žádné stálé toky) C – pás mírně teplého klimatu (omezen izotermou 18 ºC nejteplejšího a –3 ºC nejchladnějšího měsíce, vyjádřená sezonalita) D - pás mírně studeného (boreálního) klimatu (omezen izotermou 10 ºC nejteplejšího a –3 ºC nejchladnějšího měsíce) E – pás polárního klimatu (teplota nejteplejšího měsíce pod 10 ºC) • pásy A, C, D a E vymezeny podle teplotního hlediska, pás B podle vztahu výpar – srážky • pásy A, C, D mají dostatek tepla a vláhy pro vzrůst dřevin • k označení klimatických typů jako druhé písmeno Köppen užil: a) S – semiaridní (stepní) b) W – aridní (pouštní) c) f – vlhké, dostatek srážek ve všech měsících d) w – suché období v zimě e) s – suché období v létě f) m – monzunové deště • kombinací klimatických pásů a typů vymezil Köppen 12 různých klimat: 1) Af – klima tropického deštného lesa (s rovnoměrným rozložením srážek během roku) 2) Am – monzunová verze Af 3) Aw – klima tropických savan (s výrazně vyjádřenou suchou periodou v zimě) 4) BS – klima stepí 5) BW – klima pouští • k další detailizaci klimatických typů použil Köppen písmena: a – s horkým létem, b – s teplým létem, c – s chladnějším, kratším létem, d – s velmi chladnou zimou, h – suché-horké, k – suché-chladné 6) Cf – mírně teplé klima s rovnoměrným rozložením srážek během roku 7) Cw – mírně teplé klima se suchou zimou 8) Cs – mírně teplé klima se suchým létem 9) Df – mírně studené klima s rovnoměrným rozložením srážek během roku 10) Dw – mírně studené klima se suchou zimou 11) ET – klima tundry 12) EF – klima stálého mrazu 5.3 ALISOVOVA KLASIFIKACE • B. P. Alisov – genetická klasifikace – vychází z všeobecné cirkulace atmosféry • hlavní klimatické pásy – převládání geografických typů vzduchových hmot během celého roku: a) 1 - pás rovníkového klimatu (rovníkový pás) b) 3 - pás tropického vzduchu (tropický pás) c) 5 - pás vzduchu mírných šířek (mírný pás) d) 7 - polární pás (arktický resp. antarktický) • přechodné klimatické pásy – střídání geografických typů vzduchových hmot během roku: a) 2 - pás rovníkových monzunů (subekvatoriální pás) b) 4 - subtropický pás c) 6 - subarktický pás 1 - pás rovníkového klimatu (rovníkový pás) 2 - pás rovníkových monzunů (subekvatoriální pás) 3 - pás tropického vzduchu (tropický pás) 4 - subtropický pás 5 - pás vzduchu mírných šířek (mírný pás) 6 - subarktický pás 7 - polární pás (arktický resp. antarktický) • hranice mezi pásy – průměrná poloha front oddělujících geografické typy vzduchových hmot • dělení klimatických pásů na klimatické typy: a) charakter aktivního povrchu - kontinentální a oceánský typ b) rozložení mořských proudů a různé podmínky cirkulace atmosféry – typ klimatu východních a západních pobřeží pevnin