GIS VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
IX Strategie GIVS
podzim 2023
Petr Kubíček
kubicek@geogr.muni.cz
Laboratory on Geoinformatics and Cartography (LGC)
Institute of Geography
Masaryk University
Czech Republic
GIS ve veřejné správě
Zadání cvičení IX.
• Na libovolném pracovním portále zkuste
nalézt pracovní příležitost pro geografa či
kartografa a srovnejte požadované požadavky
na uchazeče se současným studiem na GÚ.
Vypracujte každý alespoň jednu variantu.
Strategie rozvoje infrastruktury
pro prostorové informace
v ČR do roku 2020
(GeoInfoStrategie)
5
Dohoda o spolupráci
- snahy MV o formulování „geoinformační strategie
státu“ (opora v INSPIRE) dlouhodobě neúspěšné
- přelom v polovině roku 2012 – na spolupráci při
vypracování geoinformační strategie
• pod koordinací MV
• bez zvýšené potřeby finančních prostředků
se dohodly
− společný záměr předložen ministrem vnitra k
projednání vládě v říjnu 2012.
Usnesení vlády ČR č. 837/2012
− vláda ČR dne 14. listopadu 2012
• schválila záměr vypracování GeoInfoStrategie
• uložila
- ministru vnitra vypracovat návrh
GeoInfoStrategie ve spolupráci s ministry
životního prostředí, pro místní rozvoj, obrany
a dopravy a předsedou ČÚZK a předložit ho
vládě
do 28. února 2014
- ministrům a vedoucím ostatních ústředních
orgánů státní správy poskytovat podporu
při zpracovávání návrhu Strategie
• doporučila hejtmanům, primátorovi hlavního města
Prahy, primátorům statutárních měst a starostům obcí při
zpracovávání návrhu GeoInfoStrategie spolupracovat
Projekt tvorby
GeoInfoStrategie
− je postupováno v souladu s „Metodikou přípravy veřejných
strategií“
( www.verejne-strategie.cz )
• usnesení vlády ČR ze dne 2.5.2013 č. 318
− orgány Organizační struktury projektu Tvorba
GeoInfoStrategie
• Gestor (předseda Řídicího výboru) - MV
• Řídicí výbor
• Koordinátor projektu (MV)
• Zpracovatelský tým
• Konzultační tým
− VS, profesní sdružení, akademická sféra
• Pracovní skupiny
− pro konkurenceschopnost, pro datovou oblast, pro globální
architekturu a technická řešení,
pro regulační rámec, …
− do procesu tvorby jsou zapojeny další zainteresované
subjekty veřejné i soukromé sféry.
„Rok 2020 +: Česká republika je znalostní
společností účelně využívající prostorové
informace.“
• Prostorové informace a související služby jsou
využívány ve všech oblastech života
společnosti a podporují
konkurenceschopnost, bezpečnost a trvale
udržitelný rozvoj.
• Veřejný sektor díky dostupnosti prostorových
informací a služeb efektivně poskytuje moderní
a kvalitní veřejné služby.
8
Vize
GIS ve veřejné správě
Strategické cíle
1. Zajištění garantovaných služeb veřejné správy
– pro správu a efektivní využívání prostorových
informací
– pro činnosti veřejné správy a další široké využití
celou společností
2. Vybudování národní infrastruktury
– pro tvorbu, správu a propojení datového fondu
prostorových informací veřejné správy
3. Zkvalitňování a další rozvoj datového fondu
– prostorových dat pro jejich využívání veřejnou
správou a celou společností
4. Koordinace a rozvoj institucionálního zajištění
– oblasti prostorových informací a podmínek pro
jejich správu a využívání
GIS ve veřejné správě
Klíčová témata
1. Změna regulačního rámce
2. Koordinace oblasti prostorových informací
3. Tvorba Národní sady prostorových objektů
(NaSaPO)
4. Národní integrační platforma pro prostorové
informace (NIPPI)
5. Národní geoportál (NGP)
6. Služby nad prostorovými daty ve veřejné správě
7. Využívání prostorových informací pro třetí strany
8. Publikování otevřených dat a otevřených služeb
9. Lidské zdroje a vzdělávání
10. Plnění mezinárodních závazků a mezinárodní
interoperabilita
GIS ve veřejné správě
OBSAH PŘÍLOH AKČNÍHO
PLÁNU – Jak naplnit cíle?
1. Popis opatření (k naplnění cílů)
– výstup činnosti pracovních skupin
– cca 75 opatření
2. Harmonogram realizace
– přehled jednotlivých opatření v členění po etapách viz schéma
dále
3. Soubor indikátorů
– pro měření dosažení cílů či efektů jednotlivých úrovní
implementace
4. Popis projektů
– resortní projekty s vazbou na GeoInfoStrategii
– základ budoucího katalogu projektů – základního nástroje
pro koordinaci aktivit v oblasti prostorových informací
GIS ve veřejné správě
ROZPOČET A ZDROJE
FINANCOVÁNÍ
Náklady
• uvedeny u každého opatření
• v tuto chvíli vyčíslitelné 1 260 mil. Kč
• na opatření z fáze realizační budou upřesněny
prostřednictvím studií proveditelností či analýz, které budou
zpracovány v analytické etapě.
Zdroje financování
• Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF) – OPZ, IROP
• státní rozpočet (gestor za realizaci opatření)
• program veřejných zakázek ve VaVaI pro potřeby státní
správy „BETA“ prostřednictvím TAČR.
GIS ve veřejné správě
Změny v AAP
• První etapa neúspěšná:
– Zpoždění financování z EU.
– Nedostatečné personální kapacityy.
• Prioritizace opatření:
– P0: opatření již realizováno nebo jej realizovat
nebudeme - duplicity, integrace,
– P1: velmi prioritní, jeho realizace je nezbytná,
– P2: opatření, které je vhodné realizovat, ale tato
realizace není stěžejní,
– P3: opatření, které nyní není prioritní, a je velmi
pravděpodobné, že bude v budoucnu významně
přepracováno či zrušeno s ohledem na aktuální situaci.
GIS ve veřejné správě
P3: opatření, která nyní nejsou
prioritní,
• O51 Zřízení oborové komise pro další vzdělávání v
oblasti prostorových informací
• O53 Zakotvení principu certifikace ověření kvality
prostorových informací do právního řádu.
• O56 Definice prioritních směrů výzkumu, vývoje a
inovací v oblasti prostorových informací
• O57 Příprava návrhu koordinace a sdílení
výzkumných kapacit v oblasti prostorových informací
• O58 Posilování spolupráce VS s akademickým a
neziskovým sektorem v oblasti výzkumu, vývoje a
inovací v oblasti prostorových informací
• O60 Příprava systému komplexních vzdělávacích
aktivit pro oblast prostorových informací
AAG 2016: Fostering Transformative Research in the
Geographical Sciences.
GIS ve veřejné správě
Co se povedlo v rámci GISTR
2014 - 2020
GIS ve veřejné správě
Prioritní opatření GISTR 2020+
Národní infrastruktura pro
prostorové informace
22